Špindlerův mlýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: město Špindlerův Mlýn.
Špindlerův mlýn
bývalý mlýn uprostřed
bývalý mlýn uprostřed
Účel stavby

hostinec

Základní informace
Výstavbapřed 1784
Přestavba1905
Zánik2022
Poloha
Adresač.p. 11, Špindlerův Mlýn, okres Trutnov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špindlerův mlýn (Břetenský, Vřetenový, Spindelmühle) je zaniklý vodní mlýn ve Špindlerově Mlýně (původně Svatý Petr), který stál mezi ulicemi Špindlerovská a Svatopetrská. Byl postaven na horním toku Labe v obci, kterou po něm později pojmenovali.[1] Budova existující v letech 1784-2022 byla jedním ze symbolů Špindlerova Mlýna a dominantou centra horského městečka, které je po ní pojmenované. Byl zbořen na podzim roku 2022.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vodní mlýn je zakreslen na mapě Bedřichova z roku 1784 jako Spindlers-Mühl.[1] Roku 1905 byl přebudován na hostinec.[1] Během éry komunistického režimu byl přebudován na zotavovnu ROH v rámci tzv. pětiletky. Po sametové revoluci objekt sloužil jako restaurace, kino a obchod. Na počátku 10. let 21. století bylo kvůli ztrátovosti kino zrušeno, hostinec vydržel do roku 2021, kdy majitel objektu vypověděl nájemcům smlouvu. Na přelomu září a října 2022 byl celý areál s bohatou historií svévolně demolován bez povolení k demolici. Majitel, kterým je pražská společnost Projekt Central, na jeho místě plánuje vybudovat luxusní ubytovací komplex.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Špindlerův mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Radomír Roup, 18.11.2012. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
  2. Ve Špindlerově Mlýně šla k zemi budova, která dala obci jméno. Podle úřadu bez povolení. Česká televize, Zpravodajství. ČT24.cz, jab, 10.10.2022. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online.
  3. Budova Pětiletky v centru Špindlerova Mlýna jde k zemi. Načerno. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]