Šemík
Šemík je bájný kůň z českých historických pověstí. Jeho pánem byl Horymír, vladyka neumětelský, kterého Šemík zachránil před jistou smrtí odvážným skokem ze skály u Vyšehradu. Poté Horymíra dovezl do Neumětel a podlehl zraněním, které si způsobil skokem. Podle pověsti byl Šemík pohřben v Neumětelích, kde dodnes stojí jeho hrobka – nad kamenem ve tvaru koňské hlavy.
Hrobka[editovat | editovat zdroj]
V roce 1813 se kámen ve tvaru koňské hlavy pokusili odvalit ruští vojáci, kteří pod ním hledali poklad.[zdroj?] Střetli se kvůli tomu se zbraní v ruce s místními, a tak se odvalení kamene zdařilo až ve druhé polovině 19. století správci panství Gaussauerovi; záminkou bylo rovněž hledání pokladu, nenašlo se však nic – ani koňské kosti.
Od roku 1887 je kámen chráněn antickým chrámkem, který zde nechal postavit Karel ze Schwarzenbergu. V průčelí chrámku je vytesán nápis: „V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží.“
Pověst[editovat | editovat zdroj]
_b_0597.jpg)
Postavy vladyky Horymíra ani jeho koně Šemíka nejsou spolehlivě historicky doloženy. Podobný je reálný příběh zaznamenaný ve smolných knihách, v němž vystupuje ve 14. století reálný Eppelein von Gailingen.[1] Pověst se zde objevuje poprvé v Hájkově kronice z roku 1541. Literárně ji pak zpracoval především Alois Jirásek v knize Staré pověsti české. Základem pověsti je boj mezi snahou o dolování zlata a stříbra a honbou za penězi, což vše zastává kníže Křesomysl, a prací na poli, spojenou s produkcí potravy, již hájí vladyka Horymír. V pozadí pověsti zaznívá svár mezi tradičním a novým zřízením společnosti a také pnutí mezi místním obyvatelstvem českým a přistěhovaleckým německým.
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Šemík se odvozuje od slova šemný, což znamená ošemetný, nebo z německých slov Skemming a Schemig, v germánské mytologii označujících bájného koně hrdiny Witegeho, syna kováře Wielanda. Je možné, že pověst o Horymírovi je ovlivněna germánskými ságami o Witegovi a Dietrichovi z Bernu, případně příběhem o Tristanovi a Isoldě.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/221411058230026/video/849212 - Z metropole, Vyšehradské pověsti
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha: Cesty, 1999. Kapitola O Křesomyslu a Horymírovi, s. 48-53.
- JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Věnceslav Černý. 7. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1921. 375 s. Dostupné online. Kapitola O Křesomyslu a Horymírovi, s. 83–91.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Dílo Staré pověsti české/O Křesomyslu a Horymírovi ve Wikizdrojích
