Šárka Smazalová
| Šárka Smazalová | |
|---|---|
| Narození | 15. června 1945 Praha |
| Úmrtí | 5. října 1968 (ve věku 23 let) Praha |
| Povolání | básnířka |
| Manžel(ka) | Ivan Bystřina |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Šárka Smazalová (15. června 1945, Praha – 5. října 1968, Praha) byla nadaná básnířka a prozaička české beatnické generace, která předčasně zemřela.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po studiu na jedenáctileté střední škole byla přijata na Univerzitu Karlovu, kde studovala psychologii a filosofii v letech 1963–1968. Studium přerušila pro nemoc.
V roce 1966 pracovala několik měsíců jako pomocná síla ve Vinohradské nemocnici. Zde se spřátelila s lékařkou a spisovatelkou Valjou Stýblovou. V témže roce se seznámila s komunitou umělců žijících v tzv. Hanzlberku (Praha 4, Pod Vyšehradem 20).[p 1]
Koncem roku 1967 se provdala za právníka a vědce Ivana Bystřinu. V roce 1968 byla hospitalizována v pražské psychiatrické léčebně, život ukončila skokem z okna svého bytu. [1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Poezii psala Šárka Smazalová od dětství, většina jejích prací však byla objevena až po její smrti.[2]
Časopisecká vydání[editovat | editovat zdroj]
Od poloviny 60. let 20. století publikovala v časopisech Mladý svět, Divoké víno, My 68, Literární noviny a ve Večerní Praze.
Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]
- Flétnové vábení (Výbor veršů z let 1961-1967, Praha, Vyšehrad, 1972)
- Dospívání (básnická próza, soukromý tisk k 10. výročí úmrtí dcery, Milada a Jan Smazalovi, 1978)
- Čaj a jiné texty (výbor z díla z let 1960-1968, uspořádal, k vydání připravil a medailon autorky a ediční poznámku napsal Martin Machovec, Praha, Torst, 2006)
Divadlo[editovat | editovat zdroj]
- Divadlo Orfeus
- Dramatický skeč Čaj byl připravován ke scénickému uvedení v roce 1968 souborem Orfeus, režisérem Radimem Vašinkou. Premiéru měl až po autorčině smrti, v roce 1969.[3] (Podle rozporné vzpomínky režiséra Radima Vašinky mělo nastudování proběhnout v roce 1969 a Šárka Smazalová se měla zúčastnit premiéry, v roce 1969 ale již nežila.[4])
- Divadlo Orfeus uvedlo v roce 1999 znovu Čaj, doplněný autorčinými verši.
- Divadlo Viola
- V roce 1969 pod názvem Dvojhlas - Večer poezie Šárky Smazalové a Zdeňka Rosenbauma
- V roce 1978 Na dotek ruky - Verše Šárky Smazalové a Jany Rathouské; scéna byla vyzdobena autorčinými kresbami.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hanzlberk je považován za první československý squat. Žili zde např. Ctibor Turba, Boris Hybner či fotograf Pavel Hudec Ahasver, docházel sem Bohumil Hrabal.(Kličky na kapesníku - rozhovor s B. Hrabalem)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pavla Holcová: Šárka Smazalová, básnířka bolesti. Instinkt. 5/2006, s. 58–62.
- ↑ Literární archiv PNP: Šárka Smazalová, O zůstaviteli a fondu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02.
- ↑ Snímek z inscenace Čaj. Rudé právo. 20. 6. 1969, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Divadlo Orfeus: Text k přestavení Čaj z r. 1999
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Šárka Smazalová
- Ivo Harák: Že slovo je míň než mech (recenze). Tvar. 17/2006, s. 23. Dostupné online.
- Divoké víno 15/2005, Šárka Smazalová: Červený hrách a Z příbytku hodinářova (verše)
- Divoké víno 16/2005 (ukázka z poezie Šárky Smazalové)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOMOLKOVÁ, Martina. Beatnické básnířky. Pardubice, 2008 [cit. 2018-02-03]. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Novotný. s. 45–53. Dostupné online.
- Literární archiv PNP: Šárka Smazalová, O zůstaviteli a fondu Archivováno 2. 4. 2018 na Wayback Machine.
