Čtvrť Emila Kolbena
| Čtvrť Emila Kolbena | |
|---|---|
 Budova Lilly a Greta | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 9 |
| Obvod | Praha 9 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′29″ s. š., 14°31′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Vysočany |
| PSČ | 190 00 |
  Čtvrť Emila Kolbena | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čtvrť Emila Kolbena je vznikající rezidenční čtvrť v Praze 9-Vysočanech. Nachází se mezi řekou Rokytkou, rybníkem Zahrádky a ulicí Kolbenova. Bude postavena v několika etapách na místě brownfieldů. Čtvrť je nazvána podle Emila Kolbena (1862–1943), českého elektrotechnika a podnikatele, zakladatele továrny Kolben a spol. a generálního ředitele Českomoravské-Kolben-Daněk (ČKD), který zemřel v koncentračním táboře Terezín a jehož firma ČKD měla výrobní prostory při dnešní ulici Kolbenova ve Vysočanech. Za projektem stojí firma Skanska, která koupila pozemky od firmy Codeco UK za 841 milionů korun.[1]
Z původních továrenských objektů byla zachována kotelna a její komín, aby připomínaly minulost této kdysi industriální čtvrti. Čtvrtí také povede naučná trasa o Emilu Kolbenovi a na veřejných prostranstvích jednotlivých etap budou umístěny sloupy Emila Kolbena, jejichž podoba se inspiruje výrobou elektrických součástek a technologií.[2]
1. etapa (2018–2019)[editovat | editovat zdroj]
První etapa projektu se nachází vedle budov Zátiší Rokytka v ulici Svatošových. Skládá ze tří sedmipodlažních nízkoenergetických domů (průkaz energetické náročnosti budovy B – velmi úsporná), které jsou pojmenovány po členech Kolbenovy rodiny. Dům Malvína je pojmenovaný po manželce, zatímco Greta a Lilly po jejich dvou dcerách.[pozn. 1] Celkem je postaveno 133 bytů o dispozici od 1 do 4+kk a výměře od 29 do 103 metrů čtverečních. Tak jako u obdobných projektů mají přízemní byty předzahrádky, byty ve vyšších patrech mají balkon nebo lodžie a v šestém a sedmém podlaží, které má ustoupený charakter, jsou velké terasy. Ve společných prostorech budov jsou zřízeny místnosti na kola a kočárky i místnost se sprchou pro mytí kol, kočárků, případně zablácených psů. Výstavba začala 28. února 2018 a 20. prosince 2019 byly bytové domy zkolaudovány.[3][4]
Domy byly pracovně označeny E – Malvína – čp. 1017/9, F – Lilly – čp. 1018/11, G – Greta – čp. 1018/13.
2. etapa (2020–2022–2025)[editovat | editovat zdroj]
Druhou etapu projektu tvoří tři budovy, které se nacházejí na jihozápad od stanice metra Kolbenova.
První dvě byly postaveny v letech 2020–2022.[5] V podzemní části jsou spojené, tvoří 131 bytových jednotek o velikosti 1 až 5+kk a obytné ploše 34–140 metrů čtverečních, součástí jsou i loftové byty. Ani zde nechybí předzahrádky u bytů v prvním nadzemním podlaží, zatímco byty ve vyšších patrech disponují lodžií nebo terasou. Nízkoenergetické domy mají průkaz energetické náročnosti budovy B – velmi úsporná. Vyšší jižní čtrnáctipodlažní budova na adrese Pechmanových čp. 1031/8 a 10 (pracovně označovaná C) má tvar písmene L a je pojmenována Hanuš po Kolbenovu synovi, menší severní sedmipodlažní budova čp. 1031/6 (pracovně označovaná jako B) Jindřich po jeho vnukovi.[pozn. 2] Dešťová voda je využívána pro zalévání předzahrádek, součástí projektu je i sprcha pro mytí kol, kočárků či sprchování psů a kolárna s kočárkárnou. Vjezd do společných podzemních garáží je z ulice Kolbenova.[6]
Třetí budova s pracovním označením A, jejíž výstavba začala v listopadu 2022 a dokončení je plánováno na rok 2025, je pojmenovaná Alfred po mladším bratrovi Emila Kolbena, který byl také inženýrem a vynálezcem.[pozn. 3] Budova bude mít deset nadzemních podlaží. V přízemí se budou nacházet šest komerčních prostor. Celkem se zde bude nacházet 179 bytů většinou o dispozici 1+kk a 2+kk. Několik bytů bude mít dispozici 4+kk a 5+kk s vysokými okny, prostornou terasou nebo lodžií. V nejvyšších patrech domu budou i loftové byty. Fotovoltaické panely na střeše získají dostatečné množství energie, která pokryje provoz veškerého osvětlení ve společných prostorech i ventilace.[7][8][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Emil Kolben (1862–1943) měl s manželkou Malvínou (1863–1940) tři děti: Gretu (1898–1988/1990), Lilly (1902–?) a Hanuše. Greta Schück Kolbenová v období nacismu emigrovala s rodinou do Anglie a později do Austrálie. Lilly byla v roce 1943 deportována do Terezína.
- ↑ Syn Hanuš Kolben (1895–1944) vystudoval pražskou techniku. Od roku 1922 působil jako ředitel Trmických železáren v Ústí nad Labem, později byl zaměstnán v Pražské továrně na káble v Praze-Hostivaři. Ve svém volném čase malovat krajiny a zátiší. V roce 1943 byl společně se svým otcem Emilem, sestrou Lilly a synem Jindřichem deportován do Terezína a ještě téhož roku do Osvětimi, kde byl 10. 7. 1944 zavražděn v plynové komoře.
Vnuk Jindřich Kolben (1926–2013) byl v roce 1941 vyloučen ze školy a o dva roky později s otcem Hanušem a dědečkem deportován do Terezína. O půl roku později byl převezen do Osvětimi a umístěn v tzv. rodinném táboře, v roce 1944 se ocitl v táboře Blechhammer ve Slezsku. V roce 1945 při pochodu smrti do Buchenwaldu uprchl na Slovensko a vstoupil do Československé armády. Vystudoval fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Pracoval v závodu Motorlet a pak ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu Praha-Letňany. Po okupaci Československa v srpnu 1968 Kolbenova rodina odešla do Vídně a později do Mnichova. - ↑ Bratr Alfred Kolben (1874–1942) spolupracoval s Emilem na vývoji elektrických strojů, později se stal ředitelem Německé státní průmyslové školy v Brně. Mezi jeho zájmy patřilo malování. Aby se vyhnul nacistickému pronásledování, spáchal sebevraždu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Skanska koupila pozemek u metra Kolbenova. Ve Vysočanech chce vystavět novou čtvrť [online]. idnes.cz, 2017-03-03 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Nové Vysočany – Emil Kolben by žasnul [online]. Denik.cz, 2019-11-05 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Čtvrť Emila Kolbena [online]. Skanska [cit. 2019-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-29.
- ↑ Brožura – Čtvrť Emila Kolbena [online]. Skanska [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-29.
- ↑ Archiweb - Skanska chce do roku 2023 dostavět čtvrť u metra Kolbenova. archiweb.cz [online]. [cit. 2019-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Brožura - Čtvrť Emila Kolbena 2 [online]. Skanska [cit. 2019-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Brožura - Čtvrť Emila Kolbena – Alfred [online]. Skanska [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Čtvrť Emila Kolbena 2 - Alfred [online]. Skanska [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Čtvrť Emila Kolbena 2 - dům Alfred [online]. Skanska [cit. 2023-01-26]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtvrť Emila Kolbena na Wikimedia Commons
