Čeňovice
| Čeňovice | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Teplýšovice |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′37″ s. š., 14°47′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 119 (2021)[1] |
| Katastrální území | Čeňovice (5,41 km²) |
| PSČ | 256 01 |
| Počet domů | 42 (2011)[2] |
  Čeňovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 19534 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čeňovice (německy Tscheniowitz) jsou místní částí obce Teplýšovice v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Do katastrálního území Čeňovice patří i místní část Kochánov. Při západním a severozápadním okraji osady protéká Křešický potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název obce je odvozen od staročeského osobního jména Čieň. Čeňovice tedy znamená ves Čieňových, po zkrácení dvojhlásky ie na ě a ztrátě jotace ves Čeňových, tedy Čeňovice. [3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1381.[4] V roce 1533 podstoupila Kateřina z Čeňovic, poslední z rodu, poplužní dvůr, ves Čeňovice a poddanské usedlosti v Kačkově Lhotě (dnes Kácová Lhota) Janu Bestahovskému z Říčan. V této době se v historických pramenech nevyskytují žádné zmínky o tvrzi, takže lze předpokládat že se zde nacházelo jen prosté sídlo.
Tvrz zde byla postavena až Janem Zákorou ze Záhoří. V roce 1603 prodal Václav Pětinský z Krásného Dvora čeňovickou tvrz Petru Karlovi ze Štemberka. Krátce před začátkem třicetileté války ji získal Jindřich mladší Vrchotický z Loutkova, který pak o zdejší statek přišel v pobělohorských konfiskacích v roce 1623. V roce 1625 jej koupil Štepán Beník z Pettersdorfu. Později se majitelé často střídali. Válečná poškození byla na tvrzi a na poplužním dvoře patrná ještě dlouhou dobu. V roce 1678 koupil ještě ne zcela rekonstruovanou tvrz s částečně obnoveným dvorem Tomáš Sohier z Windmühle a připojil je k Třebešicím. Tvrz přestala být sídlem a zanikla. Část jejího zdiva je snad dochována ve starších budovách dvora, který dnes patří zemědělskému družstvu v Petroupimi.
Roku 1947 zde byl založen dobrovolný hasičský sbor, který si v roce 1956 postavil z části bývalého statku požární zbrojnici. V 60. letech byl svépomocí postaven obchod. Kolem roku 1980 byl ze zchátralého domu vybudován nový hostinec. Tyto budovy slouží svému účelu dodnes.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Památník padlým v první světové válce na návsi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A-H. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1947, s. 279.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 82.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeňovice na Wikimedia Commons - Čeňovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
