Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
Hlavní budova Ústavu chemických procesů
Hlavní budova Ústavu chemických procesů
ZkratkaÚCHP AV ČR
Vznik1960
Právní formaveřejná výzkumná instituce
SídloRozvojová 135/1, Praha, 165 00, Česko
Souřadnice
ŘeditelIng. Michal Šyc, Ph.D.
Mateřská organizaceAkademie věd České republiky
Oficiální webwww.icpf.cas.cz
E-mailicecas@icpf.cas.cz
Datová schránka3zqnqnn
IČO67985858 (VR)
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., je jedním ze šesti ústavů sekce chemických věd Akademie věd České republiky.[1] Ústav se zaměřuje na výzkum v oblasti chemie, biochemie, katalýzy a životního prostředí. Studují se zde kromě jiného vícefázové reagující systémy pro návrh chemických procesů v oblastech syntézy a přípravy nových materiálů, energetiky a ochrany životního prostředí. O jeho významu na poli české i mezinárodní vědy svědčí účast jeho výzkumných týmů v projektech financovaných Evropskou unií, jako např. IMPULSE, EUCAARI nebo MULTIPRO. Projekt MATINOES byl dokonce vyhodnocen jako jeden z dvaceti nejlepších projektů řešených v rámci 6. rámcového programu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústav vznikl v Československé akademii věd roku 1960 rozdělením Chemického ústavu ČSAV na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie a byl od samého počátku budován jakožto multidisciplinární vědecké pracoviště.

Jeho zakladatel a první ředitel prof. Vladimír Bažant byl chemický technolog s širokým rozhledem a ctil moderní koncepci, bez které by se vývoj nových procesů nemohl úspěšně uskutečňovat. U vědomí toho přizval ke spolupráci chemického inženýra prof. George L. Standarta, rodáka z USA, který v 50. a 60. letech 20. století položil základní kámen k vývoji oboru chemického inženýrství u nás. Vědecký výzkum chemických procesů se samozřejmě nemohl rovněž obejít bez solidního fyzikálně chemického základu. O tento aspekt výzkumu byl ústav obohacen příchodem prof. Eduarda Hály a jeho týmu fyzikálních chemiků do nově budovaného areálu v severozápadním předměstí Prahy v Suchdole-Lysolajích, který byl otevřen v roce 1964.

Postupně byly v ústavu nově rozvíjeny další obory chemického inženýrství a chemické technologie, jako např. reaktorové inženýrství, homogenní katalýza, studium nenewtonských tekutin, sublimace, separační procesy, dynamika a řízení chemických systémů a jiné. Většina těchto nových podoborů byla zavedena jako logicky potřebná podpora rozsáhlého a víceletého projektu pro vývoj kompletní technologie výroby kyseliny tereftalové a polyesterů.

Po r. 1989 proběhlo několik reorganizací pracovišť ústavu, které vedly k postupnému snížení stavu pracovníků o 50%. Výzkum byl racionálně integrován, což odráží nynější struktura ústavu. Název byl rovněž změněn na výstižnější Ústav chemických procesů; tradiční anglický název Institute of Chemical Process Fundamentals přitom zůstal zachován.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Pohled na areál AVČR Praha 6 Suchdol

Ústav chemických procesů se v současné době zabývá výzkumem v oblasti teorie chemických procesů, zejména ve vědních oborech chemické inženýrství, fyzikální chemie, chemické technologie a inženýrství životního prostředí.

Hlavní výzkumné směry[editovat | editovat zdroj]

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Vedení[editovat | editovat zdroj]

  • Ředitel: Ing. Michal Šyc, Ph.D.
  • Předseda rady ústavu: Dr. Ing. Vladimír Ždímal
  • Vědecký tajemník: Ing. Vladimír Církva, Dr.

Vědecká oddělení[editovat | editovat zdroj]

  1. Oddělení membránových separačních procesů – Ing. Pavel Izák, Ph.D., DSc
  2. Oddělení chemie a fyziky aerosolů – Ing. Vladimír Ždímal, Dr.
  3. Oddělení katalýzy a reakčního inženýrství – Ing. Olga Šolcová, DSc.
  4. Oddělení vícefázových reaktorů – doc. Ing. Marek Růžička, DSc.
  5. Oddělení analytické chemie – Ing. Jan Sýkora, Ph.D.
  6. Oddělení environmentálního inženýrství – Ing. Michal Šyc, Ph.D.
  7. Oddělení molekulárního a mesoskopického modelování – prof. Ing. Martin Lísal, DSc.
  8. Oddělení laserové chemie – RNDr. Radek Fajgar, CSc.
  9. Oddělení pokročilých materiálů a organické syntézy – Ing. Jan Storch, Ph.D.
  10. Oddělení bioorganických látek a nanokompozitů – Ing. Tomáš Strašák, Ph.D.

Dozorčí rada[editovat | editovat zdroj]

  • Prof. Ing. Vladimír Mareček, DrSc. – předseda

Rada ústavu[editovat | editovat zdroj]

  • Dr. Ing. Vladimír Ždímal – předseda

Doktorské studium[editovat | editovat zdroj]

ÚCHP má od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR společně akreditované postgraduální doktorské studium nejen se všemi fakultami VŠCHT Praha, ale i s dalšími fakultami českých univerzit. Doktorandi z tuzemska i ze zahraničí mají příležitost využít mimo odborných zkušeností školitelů také unikátní aparatury a špičkové přístrojové vybavení při práci na svých disertacích v těchto oborech:

  • Chemické inženýrství,
  • Fyzikální chemie,
  • Organická technologie,
  • Organická chemie,
  • Anorganická chemie,
  • Biotechnologie,
  • Chemie a technologie ochrany prostředí

Vybrané vědecko-výzkumné projekty[editovat | editovat zdroj]

  • Výzkum vícefázových reagujících systémů pro návrh procesů v oblastech syntézy a přípravy nových materiálů, energetiky a ochrany životního prostředí
  • F3 Factory – Výzkum a vývoj flexibilních technologií s využitím mikroaparátů
  • Studium botnání polymerní membrány a využití tohoto efektu pro zvýšení její permeability
  • Separace těkavých organických látek ve vzduchu
  • Optimalizace superkritické extrakce pro maximální výtěžnost biologicky aktivních látek z rostlin
  • Stanovení fázového a stavového chování tekutin a tekutých směsí pro procesy probíhající za superambientních podmínek:molekulární teorie a experiment
  • Počítačové modelování strukturních, dynamických a transportních vlastností tekutin v nanorozměrech
  • Hierarchické nanosystémy pro mikroelektroniku
  • HUGE2 – Podzemní zplyňování uhlí pro Evropu – ekologické a bezpečnostní aspekty
  • Speciální katalytické procesy a materiály
  • Moderní teoretické metody pro analýzu chemických vazeb
  • Strukturované katalyzátory s nízkou koncentrací aktivních komponent určené pro totální oxidaci VOC
  • Reaktivní chemické bariéry pro dekontaminaci silně znečištěných podzemních vod
  • Odstranění endokrinních disruptorů z odpadních a pitných vod pomocí fotokatalytických a biologických procesů
  • Transportní a reakční procesy v komplexních vícefázových systémech
  • Stanovení účinnosti koalescence bublin v kapalinách
  • Přístěnné efekty při toku mikrodisperzních kapalin:zdánlivý skluz a elektrokinetický potenciál
  • Nové anorganicko-organické hybridní nanomateriály
  • Tvorba vazeb za uvolnění vodíku katalyzovaná komplexy titanu
  • Celobuněčné optické senzory
  • Příprava chirálních stacionárních fází pro HPLC na bázi helicenů
  • FLEXGAS – Pokročilé fluidní zplyňování s nízkými emisemi
  • Pokročilé metody fluidního a hořákového spolu-zplyňování biomasy a uhlí s odstraňováním CO2
  • Odpady jako suroviny a zdroje energie
  • Vývoj a ověření technologie termické desorpce s užitím mikrovlnného záření
  • Evropská stanice pro komplexní výzkum atmosférických aerosolů
  • Vliv povrchových procesů a elektromagnetického záření na transportní jevy v aerosolových systémech s nanočásticemi
  • Vývoj a aplikace nových experimentálních metod pro měření heterogenních částic v přehřáté páře
  • Příprava fotokatalyzátorů na bázi Ti/O/Si laserovou depozicí z plynné fáze a sol/gel technikou

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]