Vráž (okres Písek)
| Vráž | |
|---|---|
.jpg) Kaplička v oblasti Staré Vráže | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Písek |
| Obec s rozšířenou působností | Písek (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′26″ s. š., 14°7′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 329 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,38 km²[2] |
| Katastrální území | Vráž u Písku |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| PSČ | 397 01, 398 32 |
| Počet domů | 142 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Stará Vráž čp. 8 397 01 Vráž vraz@volny.cz |
| Starosta | Vladimír Huptych |
| Oficiální web: www | |
  Vráž | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 549991 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vráž (někdy také Vráž u Písku) je lázeňská obec, ležící asi 8 km severně od města Písek, na levém břehu řeky Otavy. Žije v ní 329[1] obyvatel.
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Východně od obce se v lesích na břehu řeky Otavy nachází přírodní rezervace Žlíbky, severovýchodně přírodní rezervace Dědovické stráně a na západ od obce přírodní rezervace Čertova hora u Vráže a Hrby.
Charakter obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Vráž je rozdělena na tři části, jižní (Stará Vráž) je starší (nejstarší budova je ze 17. století), nachází se zde lázeňský areál, jehož střediskem je někdejší novogotický zámek, a hasičská zbrojnice. Severní (Nová Vráž) vznikla teprve na přelomu 19. a 20. století poblíž železniční stanice Vráž u Písku na železniční trati č. 200 Zdice - Protivín, zprovozněné v roce 1875; nachází se zde pila. Obě části obce jsou od sebe odděleny nezastavěným pruhem, širokým asi 300 metrů. Ve východní části obce u řeky Otavy leží třetí část, kterou je Jistec.
Novogotický zámek ve Vráži postavili v roce 1875 Lobkowiczové, kteří v něm měli do roku 1926 letní rezidenci. Pak byl zámek odkoupen pro účely zdravotnictví; nemocenská pojišťovna v zámeckém parku postavila lázeňské pavilóny a v roce 1936 tu otevřela sanatorium - klimatické a rehabilitační lázně, specializované na nervové choroby, poruchy pohybového ústrojí a onemocnění dýchacích cest. V roce 1978 byl obci Vráž přiznán lázeňský statut.
Památky v obci[editovat | editovat zdroj]
- Kaple z roku 1877 na návsi v části Stará Vráž je zasvěcená svatému Václavu.[4]
- Před kaplí se nachází kamenný kříž, který nese dataci 1877.
- Na kapli je umístěna pamětní deska na počest padlým v První světové válce.
- Boží muka - kaplička U Panenky Marie v zámeckém parku.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
Obec Vráž se skládá ze tří částí, které leží v katastrálním území Vráž u Písku.
Významné osobnosti a rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Hynek Kavka (1762–1839), katolický kněz, obrozenský básník a překladatel.
- Jan Rataj (1855–1915), starosta obce, poslanec zemského sněmu a Říšské rady, jeden ze zakladatelů České agrární strany.[5][6]
- Josef Bohdanecký (1846–1920), lesník, pedagog, odborný spisovatel
Pověst[editovat | editovat zdroj]
Pověst se vztahuje k božím mukám - kapličce v zámeckém parku. Kaplička Panny Marie je na místě bývalé studny, která se nacházela v zámecké zahradě. Traduje se o ní smutný příběh. On byl krásný, nastrojený zámecký pán. Ona byla krásná služtička. Tak krásná, že když se s ní zámecký pán potkal poprvé, nezůstalo jen u jednoho setkání. Byl zcela okouzlený. Vyhledával každou záminku, aby ji mohl vidět a setkat se s ní. Scházeli se v zámeckém parku. Byla to velká oboustranná láska, ale marná. Jemu byl předurčený jiný osud, než se oženit se služtičkou. Přísní rodiče by nedovolili tak propastný rozdíl. Zpočátku byli oni dva a později i jejich dítě. Když se dítko narodilo, bylo o ně, i jeho matku, po materiální stránce postaráno více než dobře. Nestrádali. Jediné, co jim postupně scházelo čím dál více, byl zájem ze strany zámeckého pána. Ten se musel podřídit vžitým konvencím a věnoval se jim málo. Zoufalství, samota a bolest z neopětované lásky, dovedly služtičku až ke studni v zámecké zahradě a tady ukončila nejen svůj život, ale i život svého dítěte. Její obraz, s vyobrazením dítěte, visel v zámeckých komnatách.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Lázně -
Obecní úřad -
Zvonička u obecního úřadu -
Návesní kaple
_(17).JPG)
_(15).JPG)
.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 106.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Rataj, Jan (1855-1915), Politiker, s. 428. (německy)
- ↑ Poslanec Jan Rataj. Národní politika. Červen 1915, roč. 33, čís. 159, s. 2–3. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vráž na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vráž v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vráž v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
