Vltava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Vltava (rozcestník).
Vltava
Základní informace
Délka toku430,2[1][pozn. 1] km
Plocha povodí28 090,0[1] km²
Průměrný průtokVraňany 151,0 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-06-01-001
Pramen
soutok Teplé a Studené Vltavy
48°51′31″ s. š., 13°53′36″ v. d.
715,21[pozn. 2] m n. m.
Ústí
do Labe u Mělníka
50°20′49″ s. š., 14°28′30″ v. d.
156,18 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - České Budějovice, Středočeský kraj, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
povodí Vltavy (Česko 96,29%, Rakousko 3,28%, Německo 0,43%)
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vltava (německy Moldau) je s délkou 430,2 km[1] nejdelší řekou na území Česka. Pramení na Šumavě, u obce Černý Kříž, soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Povodí řeky je 28 090 km²[1] (z toho 27 047,59 km² v Česku). Své jméno „Vltava“ řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa – divoká voda,[2] přičemž Germáni jméno pro Vltavu převzali nejspíše od Keltů.[3]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.[4]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Meandry Teplé Vltavy jihozápadně od Volar

Řeka Teplá Vltava, která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu Černé hory (1 316 m n. m.) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m.) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m.) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno Vltava.

Vltava před nádrží Lipno

U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje – buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20–30 m3 vody za sekundu.

Vltava v Českém Krumlově
Hráz Orlické přehrady
Jeden z hluboce zaříznutých meandrů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený vodní nádrží Štěchovice
Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z Branického mostu, levý břeh lemují Barrandovské skály
Řeka Vltava a Karlův most v Praze
Vltava z Bohnické vyhlídky
Pohled z Mělníka na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami lužní les Úpor–Černínovsko
Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.

Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh[5] se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.

Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády – Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.

Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.[6]

Města ležící u Vltavy

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)

Plocha povodí podle zemí[editovat | editovat zdroj]

# Část povodí Povodí celkem
km²		 Povodí v ČR
km²		 Povodí v SRN
km²		 Povodí v Rakousku
km²
1. Vltava nad soutokem s Lužnicí &0000000000003591.6400003 591,64 &0000000000003305.8600003 305,86 &0000000000000074.55000074,55 &0000000000000211.230000211,23
2. Lužnice &0000000000004234.6100004 234,61 &0000000000003525.6600003 525,66 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &0000000000000708.950000708,95
3. Vltava mezi Lužnicí a Otavou &0000000000000326.820000326,82 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
4. Otava &0000000000003840.2100003 840,21 &0000000000003528.9900003 528,99 &0000000000000011.22000011,22 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
5. Vltava mezi Otavou a Sázávou &0000000000000813.760000813,76 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
6. Sázava &0000000000004350.9000004 350,90 &0000000000004350.9000004 350,90 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
7. Vltava mezi Sázávou a Berounkou &0000000000000171.590000171,59 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
8. Berounka &0000000000008855.4300008 855,43 &0000000000008819.4700008 819,47 &0000000000000035.96000035,96 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
9. dolní Vltava &0000000000001440.2600001 440,26 &0000000000001440.2600001 440,26 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Vybrané hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Lenora 396,20 175,80 km² 3,1 m³/s 113 m³/s
Chlum (Volary) 377,70 347,01 km² 5,9 m³/s 217 m³/s
Vyšší Brod 319,00 997,38 km² 13,4 m³/s 374 m³/s
Český Krumlov 284,50 1339,22 km² 16,8 m³/s 489 m³/s
České Budějovice 238,80 2849,82 km² 27,6 m³/s 908 m³/s
VD Orlík (Solenice) 144,65 12106,00 km² 83,4 m³/s 2180 m³/s
VD Vrané 71,40 17784,60 km² 110,0 m³/s 2670 m³/s
Praha-Velká Chuchle 60,08 26730,71 km² 148,0 m³/s 4020 m³/s
Vraňany 11,30 28057,41 km² 151,0 m³/s 4090 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodní nádrž Lipno

Závod Horní Vltava[editovat | editovat zdroj]

  • řkm 329,54 – Přehrada Lipno I (1952–1959), plocha nádrže 48,7 km2, 725,6 m n. m.
  • řkm 319,12 – Přehrada Lipno II
  • řkm 233,00 – jez České Vrbné (1968), plavební komora postavena roku 2010, na místě vorové propusti postavena elektrárna. V blízkosti nová slalomová dráha.
  • řkm 228,80 – jez Hluboká nad Vltavou (1935), plavební komora dokončena v roce 2013.
  • řkm 210,39 – Přehrada Hněvkovice (1986–1992), plavební komora byla dokončena a uvedena do provozu roku 2010, plocha nádrže 2,68 – 3,21 km2.
  • řkm 208,90 – starý jez Hněvkovice, 354,79 m n. m., provedena modernizace jezu s výstavbou plavební komory. Uvedeno do provozu 2017.
  • řkm 200,41 – Přehrada Kořensko (1986–1991), plavební komora dokončena roku 2000, 2016–2017 komora modernizována.

Závod Dolní Vltava[editovat | editovat zdroj]

Schema vltavské vodní cesty
Naučná stezka Svatojánské proudy nad vodní nádrží Štěchovice

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.
Vodáci v meandru Vltavy u Rožmberku nad Vltavou

Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou. V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.[7]

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Mlýny jsou řazeny po toku řeky.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 2022 Vltava - proměny historické krajiny, Fakulta stavební ČVUT v Praze, 8. únor – 7. duben 2022[8]. Výstava je zpracována v rámci projektu MK ČR NAKI DG18P02OVV037 „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“[9].Výstava je putovní a zatím byla reprízována v těchto místech:

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

Alegorie Vltavy s přítoky, Dětský ostrov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Hlavní tok nese od pramene k ústí postupně názvy Teplá Vltava (Černý potok) (54,30 km) a Vltava (376,97 km).
  2. ↑ výškový rozdíl mezi pramenem Teplé Vltavy a ústím Vltavy do Labe je 1016 m

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Vody [online]. Magistrátu hl. m. Prahy [cit. 2017-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ ŠMILAUER, Vladimír. O jménech našich řek. Naše řeč. 1946, roč. 30, čís. 9–10, s. 161–164. Dostupné online. 
  3. ↑ Keltové vynalezli klíče a pojmenovali Vltavu. Žili například v místě, kde je dnes parkoviště. České Budějovice [online]. 2015-08-26 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ SKÁLA, Emil. Jazykové dějiny Šumavy. In: MAIDL, Václav. Znovuobjevené Šumava. 1. vyd. Klatovy: Okresní muzeum Klatovy, 1996. ISBN 80-900253-7-4. S. 15–16.
  5. ↑ Vltava ze Zlaté Koruny do Českých Budějovic
  6. ↑ http://www.lahovicky.cz/products/praveka-reka-berounka/ - Pravěká řeka Berounka
  7. ↑ Nejkomerčnější řeka světa. Vltavou za sezonu proteče miliarda. Forbes [online]. 2021-06-28 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b VÝSTAVA VLTAVA - PROMĚNY HISTORICKÉ KRAJINY. vltava.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vltava – transformation of... - CEP - TA ČR Starfos. starfos.tacr.cz [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vltava, proměny historické krajiny. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy [online]. 2023-04-14 [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/vltava.htm
  12. ↑ URLICH, Petr. Vojenský zeměpisný ústav; 1923 - 1926; Rooseveltova 23, čp. 620, Praha 6-Bubeneč [online]. 2009-01-01 [cit. 2016-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  13. ↑ Šumné stopy, Bedřich Feuerstein, Vojenský zeměpisný ústav, Praha, Bedřich Feuerstein, 1925 [online]. Praha: http://www.ceskatelevize.cz, ČT2, 2011-05-14 [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ https://www.praha7.cz/zrestaurovana-fontana-faun-a-vltava-zdobi-vltavskou/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
  • CAJTHAML, Jiří; FIALOVÁ, Dana; ZIMOVÁ, Růžena, a kol. Vltava - proměny historické krajiny: kritický katalog výstavy. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2022. 130 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-06948-6. 
  • CAJTHAML, Jiří; FIALOVÁ, Dana; ZIMOVÁ, Růžena, a kol. Vltava - proměny historické krajiny. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2022. 303 s. ISBN 978-80-01-07084-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dostupné mapy ke článku
Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě (Vltavská kaskáda)
Města ležící u Vltavy
Města na Vltavě
(po proudu)
Kategorie: Sídla na Vltavě
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vltava&oldid=23834658“