Cyklický ozon
| Cyklický ozon | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | trioxiran |
| Sumární vzorec | O3 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 153851-84-4 |
| PubChem | 16206854 |
| SMILES | O1OO1 |
| InChI | InChI=1S/O3/c1-2-3-1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 47,998 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cyklický ozon je teoreticky předpovězený izomer ozonu (O3), u kterého trojice atomů kyslíku namísto lineárního uspořádání vytváří cyklickou molekulu.
Teoreticky byly předpovězeny některé vlastnosti cyklického ozonu. Měl by mít vyšší energii než běžný ozon.[1]
Malá množství cyklického ozonu se pravděpodobně vytváří na krystalech oxidu hořečnatého vystavených vzduchu.[2] Proběhl také neúspěšný pokus o získání a izolaci cyklického ozonu pomocí laserů.[3] Také by mělo být možné jej vytvořit jako uzavřený ve fullerenech.[4]
Stabilizovaný cyklický ozon by po přidání k běžnému kyslíku mohl být použit na zlepšení specifického impulsu raketových paliv.[3]
Možnost existence cyklického ozonu potvrzuje několik článků.[4][5][6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyclic ozone na anglické Wikipedii.
- ↑ Roald Hoffmann. The story of O. The Ring. American Scientist. 2004, s. 23–24. DOI 10.1511/2004.1.23.
- ↑ Richard Plass; Kenneth Egan; Chris Collazo-Davila; Daniel Grozea; Eric Landree; Laurence D. Marks; Marija Gajdardziska-Josifovska. Cyclic Ozone Identified in Magnesium Oxide (111) Surface Reconstructions. Physical Review Letters. 1998-11-30, s. 4891–4894. Dostupné online. DOI 10.1103/PhysRevLett.81.4891. Bibcode 1998PhRvL..81.4891P.
- ↑ a b Temple Researcher Attempting To Create Cyclic Ozone. Science Daily. 2005-02-08. Dostupné online.
- ↑ a b Denis Sabirov; Igor Shepelevich. Information entropy of oxygen allotropes. A still open discussion about the closed form of ozone. Computational and Theoretical Chemistry. 2015, s. 61–66. DOI 10.1016/j.comptc.2015.09.016.
- ↑ Sotiris Xantheas; Gregory Atchity; Stephen Elbert; Klaus Ruedenberg. Potential energy surfaces of ozone. I. The Journal of Chemical Physics. 1991, s. 8054. Dostupné online. DOI 10.1063/1.460140. Bibcode 1991JChPh..94.8054X.
- ↑ Timothy Lee. On the energy separation between the open and cyclic forms of ozone. Chemical Physics Letters. 1990, s. 529–533. DOI 10.1016/0009-2614(90)85642-P. Bibcode 1990CPL...169..529L.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu cyklický ozon na Wikimedia Commons
