Vegetariánství

Šablona:Vegetariánství Vegetariánství (starší český název vegetářství) je způsob stravování, kdy člověk nejí některé živočišné produkty, hlavně tedy maso (včetně ryb), sádlo, želatinu apod.). Vegetariáni nejí nic, kvůli čemu bývá zvíře zabíjeno. Hovorově se zjednodušeně a nepřesně říká, že vegetariáni jsou ti, co nejí maso.

Veganství - přísnější typ vegetariánství - z jídelníčku vylučuje veškeré produkty živočišného původu, takže například i mléčné výrobky, vejce a med. Někteří vegané odmítají i např. oblečení živočišného původu jako je například vlna.

Často je vegetariánství/veganství považováno za životní styl, jehož stoupenci se snaží žít zdravě i v jiných oblastech, než je stravování, a proto například nekouří, nepijí alkohol a někdy odmítají i některé typy oblečení, při jejichž výrobě bylo zvíře zabito, jako například kůži, kožešinu nebo hedvábí. Dalším fenoménem je i odmítání kosmetiky testované na zvířatech, nenavštěvování některých cirkusů a odmítání dalších aktivit spojených s omezováním práv zvířat. Ekonomicky se tedy může jednat více méně o bojkot produktů a služeb, které přímo zapříčiňují zabíjení zvířat nebo jejich zneužívání.

Některé vegetariánské suroviny.

Význam slova vegetariánství

Pojem vegetarián (vegetariánství) se v současnosti (2011) v Česku (západním světě) používá ve dvou základních významech:

1. jako hromadné označení pro ty, co nejí maso - laktoovo, ovo, lakto, vegan, vitarián, a další... - používá se hlavně v definicích a v nadpisech článků.
2. jako označení pro laktoovovegetariána - v samotném textu článků, často v běžné řeči.

Z tohoto dvojího významu mohou vznikat mnohá nedorozumění, protože strava frutariána a vegetariána se značně liší, a tím pádem např. i možné zdravotní dopady. Obecně se v článcích dodržuje nepsané pravidlo, že v nadpisech se zjednodušuje, zkracuje (pokud je to nutné) a proto se tam objevuje význam č.1, dále v článku se pisatel snaží jednotlivé typy bezmasé stravy přísně dělit a slovo vegetarián se používá ve významu č. 2. Veganům se někdy říká "přísný vegetarián".

V Indii slovo vegetarián nejčastěji označuje laktovegetariány a v Japonsku se tímto slovem často (i když ne příliš správně) označují pescetariáni.

Příklady:

• http://www.novinky.cz/zena/zdravi/117686-ve-vegetarianstvi-se-musi-umet-chodit.html
• http://www.novinky.cz/zena/zdravi/96374-rizika-i-prednosti-vegetarianstvi.html
• http://www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2007100007

Původ slova vegetariánství

Vegetariánská společnost ve Velké Británii, která byla založená roku 1847, se domnívá, že založila slovo vegetarian z latinského vegetus, což znamená „plný života“ (to, jak se prý cítili první vegetariáni díky vegetariánské stravě). Většina jiných zdrojů však tvrdí, že označení vzniklo z anglického slova vegetable (zelenina). Slovo vegetarian bylo používáno již před založením Vegetariánské společnosti, ale především díky ní se rozšířilo do širšího povědomí.

Do češtiny bylo slovo převzato a doplněno o čárku nad druhým a - tím vzniklo české slovo vegetarián.

Ve smyslu „vegetarián“ nebo „vegetariánský“ a nebo také „vegan“ nebo „veganský“ se používají i další podobná slova jako například veggie (třeba v názvu Veggie Parade, vege (jako v názvu restaurace Vege Vitálka), vega (například v názvu značky VegaVital) nebo veg (jako v názvu restaurace Veg Food).

Vegetariánství spolu s veganstvím, vitariánstvím, frutariánstvím, makrobiotikou a podobnými způsoby stravy bývá označováno jako plant-based diet (anglicky strava založená na rostlinných produktech), protože většina požívaných potravin má rostlinný původ.

Vegetariáni (a vegani) bývají často zaměňováni s pojmem „býložravec“, který označuje obecně všechny živočichy živící se rostlinnou stravou.

Důvody

Důvodů proč se člověk rozhodne jíst bezmasitou stravu je několik a často se prolínají nebo přechází v čase jedna v druhou. Samotné nejezení masa je tedy většinou až následek nějakého rozhodnutí. Vnější znak vegetariána i vegana je nejezení masa, vnitřní znak je, 'proč' maso člověk nejí.

Kulturní

Člověk žije v zemi, komunitě nebo rodině, kde se maso nejí, a tak zcela automaticky tento návyk přebírá. Pokud je komunita otevřená, netotalitní, má většinou v dospělosti možnost toto změnit.

Zdravotní

Člověk dojde na základě nějaké informace k závěru, že jeho zdravotní potíže (případně jako preventivní opatření) by se daly vyřešit přechodem na vegetariánskou stravu.

Etické

Asi nejčastější současný důvod. Soucit se zvířaty. Láska ke všem zířatům bez rozdílu rasy, pohlaví, podnebí, kontinentu. Typické pro toto je heslo: "Kapr je kámoš, né žrádlo."

Náboženské, filozofické

Člověk je příznivcem nebo členem náboženského či filozofického směru, který hlásá vegetariánství.

Ekologické

Člověk dojde na základě vnější informace nebo vlastním myšlenkovým procesem k závěru, že svým nejedením masa pomůže k ochraně životního prostředí či planety.

Ekonomické

Ekonomické podmínky jsou takové, že člověk prostě nemá peníze na to, aby si kupoval živočišné výrobky. V současnosti u nás to je ale spíše naopak.

Anatomické

Člověk dojde k přesvědčení, že člověk nemá (skoro) žádné anatomické znaky, které by ho činily masojedlíkem.

Vlastní přesvědčení

V dotazníkových akcích lidé ve velké míře udávají jako důvod "vlastní přesvědčení".

Být "in"

Člověk má potřebu být ve své komunitě in nebo extra, bere svůj vegetariánský postoj jako módní doplněk.

Zdroje

• http://www.differentlife.cz/vegetarian.htm
• http://www.joga-magazin.cz/vegetarianstvi.html
• http://www.vegetarian.cz/literatura/duv_zmen.htm
• http://www.viviente.cz/vegetarianstvi/
• http://www.vegetarian.cz/ostatni/stenmark%20o%20veget.html

Typy vegetariánské a veganské stravy

Mléko, jogurt, kefír.

Vajíčka.

Vegetariáni i vegani se dají rozdělit do několika skupin podle toho, jaké produkty živočišného původu odmítají a které ne. Společným znakem je odmítání všech druhů masa a jatečných produktů.

Vegetariáni

• laktoovovegetariánství - u nás nejrozšířenější typ - laktoovovegetariánství - je způsob stravy bez masa a jatečných produktů, který konzumaci vajec, mléka a mléčných výrobků povoluje. Pokud se blíže nerozlišuji, tak se v hovorové řeči pod pojmem "vegetariánství" myslí právě tento stravování.
• laktovegetariánství - laktovegetariáni kromě částí těl živočichů a produktů z nich odmítají také vejce.
• ovovegetariánství - ovovegetariánství je typická vegetariánská strava doplněná o nekonzumaci mléka a mléčných výrobků

Typ	Maso a jatečné produkty	Drůbež	Ryby	Vejce	Mléčné výrobky	Med
Laktoovovegetariánství	Ne	Ne	Ne	Ano	Ano	Ano
Laktovegetariánství	Ne	Ne	Ne	Ne	Ano	Ano
Ovovegetariánství	Ne	Ne	Ne	Ano	Ne	Ano

Vegani

• veganství - vegani odmítají veškeré živočišné produkty, takže všechny druhy masa a jatečných produktů, mléko a mléčné výrobky, vejce i med
• vitariánství - stejné jako vegani, navíc však jen tepelně neupravené potraviny.

Veganům se někdy říká "přísný vegetarián", vitariánům se někdy říká "přísný vegan".

Typ	Maso a živočišné produkty	Drůbež	Ryby	Vejce	Mléčné výrobky	Med	Tepelná úprava
Veganství	Ne	Ne	Ne	Ne	Ne	Ne	Ano
Vitariánství	Ne	Ne	Ne	Ne	Ne	Ne	Ne

Historie

Jedním ze starověkých řeckých vegetariánů byl Pythagoras a jeho následovatelé Pythagorejci

První zmínka o vegetariánské stravě pochází ze starověké Indie a ze starověkého Řecka ze šestého století př. n. l. V obou případech bylo motivem nenásilí vůči zvířatům (v Indii známé jako ahinsá), které prosazovali především filozofové a náboženské skupiny.

Židé a křesťané

Podle židovské tradice byly všechny lidské bytosti a zvířata až do potopy světa vegetariány. Teprve tehdy dovolil Jahve živit se jinými tvory . Po potopě světa měli lidé, nebo přinejmenším Židé, zakázanou konzumaci masa, které obsahuje krev. Představu ideálního světa, v němž neexistují dravci, převzali od Židů i křesťané. V křesťanské svátosti oltářní je tak tělo, tedy maso, nahrazeno chlebem a krev vínem. Kromě několika mnišských řádů pojídali ostatní křesťané maso, ale tato potrava byla jen v nemnoha obřadech posvěcována či schvalována . S rozšířením křesťanství v Římské říši vegetariánství prakticky zmizelo z Evropy.

Středověká Evropa

Ve středověké Evropě se v některých církevních řádech objevoval zákaz konzumace masa jako součást asketického způsobu života, ale všechny povolovaly konzumaci ryb. Vegetariánství se v Evropě znovuobjevilo za renesance, ale teprve v 19. a 20. století se stalo rozšířenějším.

Obnovení vegetariánství v Evropě

První Vegetariánská společnost byla založena v Anglii v roce 1847 a po ní následovaly další v Německu, Nizozemsku a dalších zemích. Mezinárodní vegetariánská unie, která zastřešuje národní vegetariánské společnosti, vznikla v roce 1908.

Vegetariánství a nacismus

Přestože nacistická ideologie byla ve své podstatě násilnická, antihumanistická a agresivní, bylo vegetariánství paradoxně velmi populární mezi čelnými představiteli nacistické vlády v Německu. Adolf Hitler byl vegetarián, stejně jako Rudolf Hess, Joseph Goebbels a také buddhista Heinrich Himmler, který dokonce nařizoval pojídání vegetariánské stravy velitelům SS. Adolf Hitler počítal s násilným zaváděním vegetariánství mezi širokými vrstvami obyvatelstva.

Popularita vegetariánství ve 20. století

Ve 20. století v západních společnostech popularita vegetariánského způsobu života rostla spolu se zájmem o výživu, etické otázky, východní filosofické a duchovní směry a později také se zájmem o ochranu životního prostředí a o problém chudoby.

Fyzická zdatnost a vegetariánská strava

Dostupné důkazy nepotvrzují ani nevyvracejí prospěšnost vegetariánské stravy pro fyzickou výkonnost, když je kontrolován přísun cukrů. Naopak se prokázalo, že důraz na rostlinou stravu s cílem zvýšit příjem cukrů a optimalizovat ukládání tělesného glykogenu může vést k nárůstu přísunu potravinové vlákniny a kyseliny fytové na koncentraci, která snižuje biologickou dostupnost některých živin včetně železa, zinku a některých dalších stopových minerálů. Neexistuje však žádný přesvědčivý důkaz, že by vegetariánští sportovci trpěli nerovnováhou živin, která by ovlivňovala jejich zdravotní stav a fyzickou výkonnost. Přestože existovaly jisté obavy týkající se příjmu některých bílkovin, dostupná data prokázala, že všechny esenciální a ne-esenciální aminokyseliny vegetariánští atleti získávají z různorodé rostlinné stravy a také přísun energie je dostatečný. Dále existovaly jisté obavy týkající se sportovkyň. Důkazy však prokázaly, že hlavní příčinou rizika onemocnění oligoamenorrheou (poruchy menstruačního cyklu) je nízký příjem energie a nikoliv vegetariánská strava. Vegetariánská strava sama o sobě však neovlivňuje fyzickou vytrvalost sportovců a sportovkyň. Možné problémy týkající se nerovnováhy živin vegetariánských sportovců lze překonat dobře navrženou vegetariánskou stravou, slučitelnou s tréninkem a podávanými sportovními výkony.

Vegetariánské organizace

Na světě existuje spousta organizací, které sdružují vegetariány a především propagovat vegetariánský způsob života. Všezastřešující světovou organizací je Mezinárodní vegetariánská unie, což je nezisková organizace, jejíž součástí jsou neziskové organizace, jejichž hlavním cílem je propagace vegetariánství a které jsou řízeny výhradně vegetariány.

Na mezinárodní úrovni působí také Evropská vegetariánská unie, která zastřešuje vegetariánské společnosti Evropy, a Vegetarian Union of North America (VUNA), která zastřešuje vegetariánské organizace Kanady a USA.

Existuje také spousta vegetariánských organizací na úrovni států, které jsou často členy IVU nebo EVU - například:

• v Česku: Česká vegetariánská společnost, Česká společnost pro výživu a vegetariánství, Ochránci hospodářských zvířat, Svoboda zvířat
• v Polsku: Fabryka UTU
• v Německu: Vegetarierbund Deutschland, Vegetarische Initiative
• v Rakousku: Österreichische Vegetarier Union, Vegane Gesellschaft Österreich
• ve Velké Británii: Vegetarian Society of the UK, The Vegan Society
• v USA: PETA, American Vegan Society

Vegetariánské akce

Veggie Pride v roce 2008 v Paříži.

Vegetariáni a vegetariánské organizace pořádají různé akce. Nejdůležitější z nich je Mezinárodní den vegetariánství 1. října, který v ČR pořádá Česká vegetariánská společnost. O měsíc později, 1. listopadu, bývá pořádán Mezinárodní den veganství. Obě tyto akce se snaží upozornit na výhody daného způsobu života.

Další důležitou vegetariánskou akcí je Veggie Pride - každoroční demonstrace pořádaná ve po celém světe. V Česku je organizovaná pod názvem Veggie Parade . Posláním akce je veřejně poukázat na existenci těch, kteří odmítají jíst zvířata, a na jejich solidaritu s oběťmi zneužívání a zabíjení zvířat. V České republice proběhla první Veggie Parade 16. května 2009 v Praze.

Existují také akce zaměřené na propagaci částečného vegetariánství, případně omezení konzumace masa. Konkrétně může být příkladem akce Vegetariánská středa, kdy členové a příznivci každou středu konzumují výhradně vegetariánskou stravu a v jiných dnech týdne se stravují podle svých zvyklostí. Mottem této akce je, že Nemusíte být vegetariánem každý den, stačí ve středu.

Reference:

Vegetariánství v různých zemích světa

Indie

Indie je země s největším podílem vegetariánů na světě. Je považována za místo vzniku vegetariánství hlavně díky náboženství v oblasti. V Indii je hlavním směrem laktovegetariánství. K vegetariánství se zde hlásí přibližně 40% obyvatelstva, což pak vychází, že 70 % všech vegetariánů na světě je z Indie.

Spojené státy

Nejčastější je ve Spojených státech lakto-ovo-vegetariánství, ale vegetariáni bývají často zaměňováni za tzv. pescopollovegetariány, kteří některé maso tolerují.

Spojené království

Ve Velké Británii se hlásí k vegetariánství 5% populace a běžně jsou výrobky ze živočišných produktů dobře rozpoznatelné.

Irsko

Zde je poměr vegetariánů menší než v Británii, ale pro vegetariánské turisty je stravování poměrně jednoduché.

Francie, Španělsko a Itálie

V těchto zemích běžně bývají vegetariáni ignorováni, ale například italská kuchyně je z hlediska vegetariánských pokrmů celkem shovívavá.

Německo a Rakousko

V Německu se za vegetariány považuje 7,3 - 9% obyvatel.

Švýcarsko

V této zemi je pohled na vegetariánství rozdílný podle toho, ve které části země se nacházíte. V německy mluvící části je situace podobná Německu, ale v italsky a francouzsky mluvící části bývají vegetariáni ignorováni a neexistují tam žádné restaurace pro vegetariány. Podíl vegetariánů v populaci se stanovuje na 9%, což je celkem vysoké číslo.

Norsko a Dánsko

Zde je situace podobná Německu, ale vegetariánské obchody jsou zde méně časté. V Norsku je 1-2% vegetariánů v populaci.

Česká republika

Zde se situace postupně začíná přibližovat německy mluvícím zemím, ale počet vegetariánů je zde mnohem menší a vegetariánské restaurace zde nejsou příliš rozšířeny.

Zpráva Americké dietetické asociace (ADA)

vegetariánský burger s hranolkama.

Podle zprávy Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů z roku 2003 je :

správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění. Vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období. Existuje mnoho důvodů pro vzrůstající zájem o vegetariánství. Očekává se, že počet vegetariánů ve Spojených státech a Kanadě bude v příštím desetiletí narůstat. Dietní poradci mohou asistovat vegetariánům poskytováním nejnovějších přesných informací o vegetariánské výživě, potravinách a surovinových zdrojích.

Český překlad celé zprávy (včetně výživových doporučení) lze nalézt na Britských listech.

Externí odkazy

1. http://www.csvv.cz/index.php - Česká společnost pro výživu a vegetariánství
2. http://www.vegetarian.cz - vegetariánství
3. http://www.vegspol.cz - Česká vegetariánská společnost
4. http://www.veg.cz - diskuzní fórum o vegetariánství
5. http://www.goveg.cz - veganství
6. http://vegan.web-stranky.cz - stránky o veganství
7. http://www.vegspol.cz/storage/1224974603_sb_diplomovprce-psychologickasocilnaspektyvegetarinstv-jitkamedick.pdf - diplomová práce na téma Psychologické a sociální aspekty vegetariánství

Reference

Portály: Gastronomie