Jan Rybář (kněz): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Čekám na zdroj v periodiku či na stárnkách farnosti. verze 19358909 uživatele MrVladPat (diskuse) zrušena
značky: vrácení zpět odstraněna reference
Čekám na zdroj v periodiku či na stárnkách farnosti. verze 19358897 uživatele MrVladPat (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 96: Řádek 96:
| wikicitáty =
| wikicitáty =
}}
}}
'''Jan Rybář''' [[Tovaryšstvo Ježíšovo|SJ]] (* [[16. červenec|16. července]] [[1931]], [[Bílovice nad Svitavou|Brno]] - † [[14. leden|14. ledna]] [[2021]], [[Trutnov]]) byl český [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]] a člen [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]]. Za svůj příkladný život v oblasti rozvoje a obnovy [[demokracie]] byl oceněn několika pamětními medailemi. Jako první získal medaili Václava Bendy od [[Ústav pro studium totalitních režimů|Ústavu pro studium totalitních režimů]] dne 16. listopadu [[2011]].<ref name="M1">{{Citace elektronické monografie
'''Jan Rybář''' [[Tovaryšstvo Ježíšovo|SJ]] (* [[16. červenec|16. července]] [[1931]], [[Bílovice nad Svitavou|Brno]]) je český [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]] a člen [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]]. Za svůj příkladný život v oblasti rozvoje a obnovy [[demokracie]] byl oceněn několika pamětními medailemi. Jako první získal medaili Václava Bendy od [[Ústav pro studium totalitních režimů|Ústavu pro studium totalitních režimů]] dne 16. listopadu [[2011]].<ref name="M1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Jan Rybář dostal vyznamenání Václava Bendy
| titul = Jan Rybář dostal vyznamenání Václava Bendy
| vydavatel = jesuit.cz
| vydavatel = jesuit.cz
Řádek 139: Řádek 139:
Po roce [[1990]] se stal děkanem ve farnosti v [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]], působil zde také jako kaplan hraběte [[Kolovratové|Kolowrata]]. Od roku [[1996]] začal psát [[fejeton]]y, které pravidelně zveřejňuje Rychnovský zpravodaj (v současnosti i web Simeon.cz). Tyto texty již také vyšly několikráte knižně pod názvem „Musíš výš“ či „Kam jdeme“ a to vždy v rozšířeném vydání o aktuální fejetony. Naposledy v roce [[2016]].<ref name="R5" />
Po roce [[1990]] se stal děkanem ve farnosti v [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]], působil zde také jako kaplan hraběte [[Kolovratové|Kolowrata]]. Od roku [[1996]] začal psát [[fejeton]]y, které pravidelně zveřejňuje Rychnovský zpravodaj (v současnosti i web Simeon.cz). Tyto texty již také vyšly několikráte knižně pod názvem „Musíš výš“ či „Kam jdeme“ a to vždy v rozšířeném vydání o aktuální fejetony. Naposledy v roce [[2016]].<ref name="R5" />


V roce [[2004]] Jan Rybář odešel do důchodu do Trutnova. Zde působil jako výpomocný duchovní v Horním Starém Městě u Trutnova. V posledních letech také dával lidem [[exercicie]] a přednášel na různá témata.<ref name="R5" />
V roce [[2004]] Jan Rybář odešel do důchodu do Trutnova. Zde působí jako výpomocný duchovní v Horním Starém Městě u Trutnova. V současnosti také dává lidem [[exercicie]] a přednáší na různá témata.<ref name="R5" />


== Publikační činnost ==
== Publikační činnost ==

Verze z 15. 1. 2021, 12:37

P. Jan Rybář, SJ
Jan Rybář
Jan Rybář
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Zasvěcený život
Hnutíjezuitské
Svěcení
Kněžské svěcení17. února 1962
světitel Karel Otčenášek
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození16. července 1931 (92 let)
Místo narozeníČeskoslovensko Brno Československo
Řády a oceněníStříbrná pamětní medaile Senátu (2017)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Rybář SJ (* 16. července 1931, Brno) je český římskokatolický kněz a člen jezuitského řádu. Za svůj příkladný život v oblasti rozvoje a obnovy demokracie byl oceněn několika pamětními medailemi. Jako první získal medaili Václava Bendy od Ústavu pro studium totalitních režimů dne 16. listopadu 2011.[1] Druhou od Královéhradeckého kraje dne 8. 5. 2015.[2] Zatím poslední, třetí medaili, která se nazývá Stříbrná pamětní medaile Senátu, získal dne 27. 9. 2017.[3]

Dětství a studie

Dětství prožil v přilehlé části Brna. V červnu 1945 se účastnil duchovních cvičení na Velehradě a poté 1. září 1945 zahájil studium na tamějším nově otevíraném klášterním gymnáziu. Zde se potkal s řadou osobností, které ho vedly na této vytyčené cestě, například pozdějšího kardinála Tomáše Špidlíka. V té době již byl rozhodnut pro kněžskou dráhu. V roce 1949 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova.[4]

Internace, PTP, vězení

Když komunisté 13. dubna 1950 uzavřeli kláštery, byl společně s dalšími studenty internován, nejprve do Bohosudova a poté byli převeleni na stavbu přehrady v Klíčavě. V tomto pracovním táboře setrvali až do 9. května 1951. Po propuštění z internace v roce 1951 na konci noviciátu složil společně s dalšími sedmi studenty v Brně v kapli šedých sester sliby. Sliby přijímal páter Karel Šupa z pověření provinciála, protože Provinciál Šilhan byl již delší dobu ve vězení.[5] Vzhledem k politické situaci musely tyto sliby proběhnout tajně. V roce 1952 narukoval na vojnu a byl zařazen k PTP. Po návratu do civilu v roce 1954 pracoval ve strojírenských firmách a ve stavebnictví. Současně tajně studoval u různých profesorů. V roce 1960 byl znovu zatčen a internován. Poslední dva roky vězení strávil ve Valdicích u Jičína, kde měl možnost svá studia dokončit. Společně s ním zde bylo zavřeno osm biskupů a dvacet sedm profesorů. Těžký život ve vězení byl však naplněn setkáními se spoustou zajímavých lidí. Zde ho také spoluvězeň královéhradecký biskup Karel Otčenášek 17. února 1962 tajně vysvětil na kněze.[4]

Ukončení studia - primice

V dobách politického uvolnění v roce 1968 si Jan rozšířil svá studia na univerzitě v Innsbrucku.[6] Primice se dočkal až za sedm let po svém vysvěcení v roce 1969 ve své domovské farnosti v Bílovicích nad Svitavou.

Kněžská služba

Dne 1. prosince 1969 nastoupil na svou první farnost do Trutnova Poříčí. Zde sloužil jako kněz 17 let. Kněžkou službu vykonával také pro přilehlé farnosti. Avšak kvůli jeho minulosti ho StB neustále sledovala. Tento stav vydržel až do pádu komunistického režimu v tehdejším Československu.[7] [2]

Po roce 1990 se stal děkanem ve farnosti v Rychnově nad Kněžnou, působil zde také jako kaplan hraběte Kolowrata. Od roku 1996 začal psát fejetony, které pravidelně zveřejňuje Rychnovský zpravodaj (v současnosti i web Simeon.cz). Tyto texty již také vyšly několikráte knižně pod názvem „Musíš výš“ či „Kam jdeme“ a to vždy v rozšířeném vydání o aktuální fejetony. Naposledy v roce 2016.[7]

V roce 2004 Jan Rybář odešel do důchodu do Trutnova. Zde působí jako výpomocný duchovní v Horním Starém Městě u Trutnova. V současnosti také dává lidem exercicie a přednáší na různá témata.[7]

Publikační činnost

Tento jezuita v době svého působení v Rychnově nad Kněžnou psal do místního časopisu fejetony (od roku 1996), poprvé se v knižním vydání objevily v roce 2004 pod názvem „Musíš výš“. V roce 2007 tento spis vyšel znovu, ale byl obohacen o fejetony, které Jan Rybář sepsal mezi lety 2004 a 2007.[8]

Druhá Rybářova kniha „Kam jdeme“ vyšla v roce 2012. V první části publikace se čtenáři dovídají, jak se mají vyjadřovat o Bohu před dětmi (otec Rybář odpovídá na otázky matky pěti synů). Zbytek vyplňují fejetony napsané v letech 1996-2011.[8]

Dne 18. 6. 2016 proběhla v rámci Diecézního setkání seniorů a jejich přátel v Hradci Králové autogramiáda dalšího (rozšířeného) vydání publikace "Musíš výš". Obsahuje fejetony z let 1996–2015.[8]

Část úvodního slova ke knize "Musíš výš" (z r. 2016) o P. Janu Rybářovi SJ

„ Patří mezi ty, kteří i zlé (vlastní bídu, i trápení kriminálu, ponižování od estébáků, církevních tajemníků nebo nepochopení nadřízených) dokáží využít k vlastnímu prospěchu a porozumění slabostí člověka. Neslyšel jsem jej naříkat, nadávat, natož někoho zatracovat. Jeho víra a teologie je plná porozumění a laskavé svobody. “
— Václav Vacek[9]

Ocenění

Za svůj příkladný život a zásluhy o rozvoj demokracie získal Jan Rybář tři medaile:

Vystoupení v médiích

Česká televize natočila s P. Janem Rybářem dokument z cyklu "Neznámí hrdinové" o jeho strastiplném životě za dob vládny komunismu. Snímek byl vysílán pod názvem "Čtyřicet let pod dohledem"[11]

Galerie

  • Jan Rybář, červenec 2006
    Jan Rybář, červenec 2006
  • Jan Rybář (uprostřed), před rokem 2010
    Jan Rybář (uprostřed), před rokem 2010
  • Jan Rybář, červen 2014
    Jan Rybář, červen 2014
  • Jan Rybář, červenec 2015
    Jan Rybář, červenec 2015
  • Jan Rybář, červenec 2015
    Jan Rybář, červenec 2015
  • Jan Rybář, záři 2015
    Jan Rybář, záři 2015

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jan Rybář dostal vyznamenání Václava Bendy [online]. jesuit.cz, 30.11.2011 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c P. Jan Rybář dostal pamětní medaili [online]. jesuit.cz, 8.5.2015 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Medaili Senátu dostalo 16 osobností. Historik Čornej, lékař Arenberger i vynálezce Procházka. Zpravodajství ČT [online]. ct24.cz, 27.9.2017 [cit. 28.9.2017]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b http://farnostrychnov.webnode.cz/dokumenty/p-jan-rybar-sj/
  5. ↑ http://www.jesuit.cz/vzpominka.php?id=27
  6. ↑ http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2010&cislo=1&clanek=rozhovor
  7. ↑ a b c Kniha fejetonů otce Jana Rybáře se dočkala nového vydání [online]. jesuit.cz, 7.6.2016 [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c ČEŠKOVÁ, Lenka. Kniha fejetonů otce Jana Rybáře se dočkala nového vydání [online]. jesuit.cz, 7. 6. 2016 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ RYBÁŘ, Jan. Musíš výš. Ústí nad Orlicí: Grantis, s. r. o., 20160. ISBN 80-86619-08-7. S. 393. 
  10. ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2011 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2011 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Čtyřicet let pod dohledem [online]. Česká televize, 24. 12. 2014 [cit. 2016-11-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • RYBÁŘ, Jan. Musíš výš. Ústí nad 0rlicí: Grantis, s.r.o., 2004. 218 s. ISBN 80-86619-08-7. 
  • RYBÁŘ, Jan. Kam jdeme?. Ústí nad 0rlicí: Grantis, s.r.o., 2012. 193 s. ISBN 978-80-86619-37-8. 
  • RYBÁŘ, Jan. Musíš výš. Ústí nad 0rlicí: Grantis, s.r.o., 2016. 393 s. ISBN 80-86619-08-7. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Rybář_(kněz)&oldid=19358916“