Růžovský vrch: Porovnání verzí

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Odkazy, commonscat z WD, typografie, portály
oprava překlepu
 
(Není zobrazeno 38 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - hora
{{Infobox - hora
| název = Růžovský vrch
| název = Růžovský vrch
| vrchol = 619
| obrázek = Rosenberg (2).jpg
| prominence = 330 m ↓ J od [[Olešský rybník|Olešského rybníka]]
| popis1 =
| izolace = 8,4 km → [[Studenec (Lužické hory)|Studenec]]<ref>[http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz]</ref>
| popisek2 = Růžovský vrch z vrchu [[Jehla (Lužické hory)|Jehla]], v popředí okraj obce [[Česká Kamenice]]
| seznamy = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]] #35<br />[[Seznam vrcholů v Děčínské vrchovině|Hory Děčínské vrchoviny]] #3
| pohoří = [[Děčínská vrchovina]]
| stát = {{Vlajka a název|Česko}}
| vrchol = 619
| pohoří = [[Děčínská vrchovina]]
| prominence = 330 m ↓ J od [[Olešský rybník|Olešského rybníka]]
| loc-map = {{LocMap|Česko|relief=1 |lat=50.8327778|long=14.3311111| label=Růžovský vrch|position=bottom|mark=Fire.svg |float=center|caption=}}
| izolace = 8,4 km → [[Studenec (Lužické hory)|Studenec]]<ref>[http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz]</ref>
| hornina = [[čedič]]
| zeměpisná šířka = 50.8327778
| povodí = [[Labe]]
| zeměpisná délka = 14.3311111
| poznámka =
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko]]
| prvovýstup =
| hornina = [[čedič]]
| typ =
| erupce =
| poznámka =
| povodí = [[Labe]]
| loc-map = {{LocMap|Česko|relief=1 |lat=50.8327778|long=14.3311111| label=Růžovský vrch|position=bottom|mark=Fire.svg |float=center|caption=}}
}}
}}
{{Infobox - chráněné území v Česku
{{Infobox - chráněné území
| typ = NPR
| stát = Česko
| název = Růžák
| typ = NPR
| obrázek = Ruzovsky vrch buciny 3.jpg
| název = Růžák
| obrázek = Ruzovsky vrch buciny 3.jpg
| datum vyhlášení = [[29. prosinec|29. prosince]] [[1973]]<ref name="usop" />
| popisek =
| kód = 590
| datum vyhlášení = [[29. prosinec|29. prosince]] [[1973]]<ref name="usop" />
| umístění = [[okres Děčín]]
| vyhlásil =
| nadmořská výška = 350–619<ref name="usop" />
| úsop = 590
| zeměpisná šířka = vypnuto
| lokalita = [[okres Děčín]]
| pojem nižšího celku = Okres
| nadmořská výška = 350–619<ref name="usop" />
| název nižšího celku = Děčín
| zeměpisná šířka = vypnuto
}}
| výměra = 92,82 ha<ref name="usop" />
'''Růžovský vrch''' (německy ''Rosenberg'') či ''Růžák'', zvaný také ''Děčínská [[Fudži]]jama'',<ref name="jetrich">{{Citace elektronické monografie| příjmení = | jméno = | vydavatel = Skupina rekreačních obcí a osad Jetřichovicko| titul = Místopisný seznam lokalit Jetřichovicka| url = http://jetrichovicko.euweb.cz/mistopis.htm| datum přístupu = 2010-08-13| url archivu = https://web.archive.org/web/20101231074847/http://jetrichovicko.euweb.cz/mistopis.htm| datum archivace = 2010-12-31| nedostupné = ano}}</ref> je výrazný [[čedič]]ový masiv a [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] nacházející se 2,5 km jihovýchodně od obce [[Růžová (okres Děčín)|Růžová]] v [[Okres Děčín|okrese Děčín]]. Leží v nejjižnějším výběžku národního parku České Švýcarsko, jehož je také nejvyšším vrcholem<ref name=":0">{{Citace periodika
| okres = Děčín
| příjmení = Vrch plný tajemství
| poznámky =
| jméno = Knorr
| commonscat = Růžovský vrch
| titul = Ivan
}}
| periodikum = Země světa
'''Růžovský vrch''' (německy ''Rosenberg'') či '''Růžák''', zvaný také '''Děčínská [[Fudži]]jama''',<ref name="jetrich">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | vydavatel = Skupina rekreačních obcí a osad Jetřichovicko| titul = Místopisný seznam lokalit Jetřichovicka | url = http://jetrichovicko.euweb.cz/mistopis.htm| datum přístupu = 2010-08-13}}</ref> je výrazný [[čedič]]ový masiv a [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] nacházející se 2,5 km jihovýchodně od obce [[Růžová (okres Děčín)|Růžová]] v [[Okres Děčín|okrese Děčín]]. Těleso vrcholu vzniklo jako následek [[Vulkanismus|vulkanismu]] v období [[Třetihory|třetihor]] a tvoří výraznou krajinnou dominantu.<ref name="WebNPCS" /> Na jeho svazích se nalézá zachovalý [[prales]]ovitý [[ekosystém]] [[smíšený les|smíšeného lesa]], který je významný vysokou diverzitou [[Rostliny|rostlin]], [[houby|hub]] i [[Živočichové|živočichů]].<ref name="PlanPeceNPCS" />
| datum vydání = 3.5.2022
| ročník = 21
| číslo = 5
| strany = 42–43
| url = https://zemesveta.cz/ruzovsky-vrch-plny-tajemstvi/
}}</ref>.Těleso vrcholu vzniklo jako následek [[Vulkanismus|vulkanismu]] v období [[Třetihory|třetihor]] a tvoří výraznou krajinnou dominantu.<ref name="WebNPCS" /> Na jeho svazích se nalézá zachovalý [[prales]]ovitý [[ekosystém]] [[smíšený les|smíšeného lesa]], který je významný vysokou diverzitou [[Rostliny|rostlin]], [[houby|hub]] i [[Živočichové|živočichů]].<ref name="PlanPeceNPCS" />


Mezi ohrožené či neobvyklé druhy, které se na lokalitě vyskytují, patří mj. [[roháček jedlový]] (''Ceruchus chrysomelinus''), [[střevlík nepravidelný]] (''Carabus irregularis''), nosatec ''[[Plinthus tischeri]]'', [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra''), [[čolek horský]] (''Triturus alpestris''), [[sýc rousný]] (''Aegolius funereus''), lišejníky [[kališenka modravá]] (''Calicium glaucellum) ''a [[misnička bělohnědá]] (''Miriquidica leucophaea''), houby [[liška Friesova]] (''Cantharellus friesii'') a [[helmovka dvojvonná]] (''Mycena diosma'') a rostliny [[děrkavka chluponosná]] (''Grimmia trichophylla''), [[tolita lékařská]] (''Vincetoxicum hirundinaria'') a [[meruzalka alpská]] (''Ribes alpinum'') a další.<ref name="WebNPCS" /><ref name="PlánPéče" /><ref name="PlanPeceNPCS" /> Růžovský vrch také spadá do I. zóny [[Národní park České Švýcarsko|Národního parku České Švýcarsko]].<ref name="usop" />
Mezi ohrožené či neobvyklé druhy, které se na lokalitě vyskytují, patří mj. [[roháček jedlový]], [[střevlík nepravidelný]], nosatec ''[[Plinthus tischeri]]'', [[mlok skvrnitý]], [[čolek horský]], [[sýc rousný]], lišejníky [[kališenka modravá]] a [[misnička bělohnědá]], houby [[liška Friesova]] a [[helmovka dvojvonná]] a rostliny [[děrkavka chluponosná]], [[tolita lékařská]] a [[meruzalka alpská]] a další.<ref name="WebNPCS" /><ref name="PlánPéče" /><ref name="PlanPeceNPCS" /> Růžovský vrch také spadá do I. zóny [[Národní park České Švýcarsko|Národního parku České Švýcarsko]].<ref name="usop" />


== Lokalita ==
== Lokalita ==
[[Soubor:Ruzovsky vrch cedule.jpg|náhled|vlevo|Cedule u hranice národní přírodní rezervace a I. zóny národního parku]]Růžovský vrch je výrazný čedičový vrchol kuželovitého tvaru, který se nachází v katastrálních územích obcí [[Růžová]] a [[Srbská Kamenice]] v okrese Děčín. Svým výrazným tvarem a především převýšením až o 300 m oproti okolnímu terénu tvoří nepřehlédnutelnou [[krajina|krajinnou]] dominantu oblasti. S výškou 619 m n. m. je Růžák nejvyšším vrcholem Národního parku České Švýcarsko a v oblasti [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]] je druhou nejvyšší horou po [[Děčínský Sněžník|Děčínském Sněžníku]].
[[Soubor:Ruzovsky vrch cedule.jpg|náhled|vlevo|Cedule u hranice národní přírodní rezervace a I. zóny národního parku]]Růžovský vrch je výrazný čedičový vrchol kuželovitého tvaru, který se nachází v katastrálních územích obcí [[Růžová]] a [[Srbská Kamenice]] v okrese Děčín. Svým výrazným tvarem a především převýšením až o 300 m oproti okolnímu terénu tvoří nepřehlédnutelnou [[krajina|krajinnou]] dominantu oblasti. S výškou 619 m n. m. je Růžák nejvyšším vrcholem Národního parku České Švýcarsko a v oblasti [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]] je druhou nejvyšší horou po [[Děčínský Sněžník|Děčínském Sněžníku]].


Celý vrchol i jeho širší okolí se nachází v několika [[chráněné území|chráněných územích]], které spolu navzájem sousedí či se překrývají. Od [[vrstevnice]] 350 m n. m. výše je vrchol chráněn jako [[Národní přírodní rezervace (NPR) Růžák o celkové výměře 92,82 ha<ref name="usop" /> (v některých dokumentech bývá uváděno 116 ha<ref name="citadella" /><ref name="PlánPéče" />). Předmětem ochrany je čedičová dominanta Růžovského vrchu s přirozenými smíšenými porosty. Tatáž část vrcholu je vyhlášena jako I. zóna Národního parku České Švýcarsko, který se dále rozprostírá severozápadně od vrcholu. Na ostatních stranách sousedí NPR Růžák s [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce]]. Celý vrch je také součástí větších chráněných území a to [[Ptačí oblast Labské pískovce|Ptačí oblasti Labské pískovce]], [[EVL České Švýcarsko|Evropsky významné lokality České Švýcarsko]] ze soustavy [[Natura 2000|NATURA 2000]] a [[Chráněná oblast přirozené akumulace vod|Chráněné oblasti přirozené akumulace vod]] (CHOPAV) Severočeská křída.<ref name="usop" />
Celý vrchol i jeho širší okolí se nachází v několika [[chráněné území|chráněných územích]], které spolu navzájem sousedí či se překrývají. Od [[vrstevnice]] 350 m n. m. výše je vrchol chráněn jako národní přírodní rezervace (NPR) Růžák o celkové výměře 92,82 ha<ref name="usop" /> (v některých dokumentech bývá uváděno 116 ha<ref name="citadella" /><ref name="PlánPéče" />). Předmětem ochrany je čedičová dominanta Růžovského vrchu s přirozenými smíšenými porosty. Tatáž část vrcholu je vyhlášena jako I. zóna Národního parku České Švýcarsko, který se dále rozprostírá severozápadně od vrcholu. Na ostatních stranách sousedí NPR Růžák s [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce]]. Celý vrch je také součástí větších chráněných území a to [[Ptačí oblast Labské pískovce|Ptačí oblasti Labské pískovce]], [[EVL České Švýcarsko|Evropsky významné lokality České Švýcarsko]] ze soustavy [[Natura 2000|NATURA 2000]] a [[Chráněná oblast přirozené akumulace vod|Chráněné oblasti přirozené akumulace vod]] (CHOPAV) Severočeská křída.<ref name="usop" />

== Historie ==
== Historie ==

=== Mytologie a umění ===
=== Mytologie a umění ===
[[Soubor:Caspar David Friedrich 020.jpg|náhled|vpravo|Růžovský vrch na obraze ''Noční horská krajina s duhou'' od malíře [[Caspar David Friedrich|Caspara Davida Friedricha]]]]Název vrchu je asi odvozen z [[Keltové|keltského]] slova ''ros'' znamenající „mohutný”.<ref name="Markvartice" /> Svým výrazným zjevem poutal vrch již odedávna zvědavost obyvatel ze širokého okolí – je pravděpodobné, že sloužil jako [[Pohanství|pohanské]] obřadní místo a [[Poutní místo|poutní cíl]]. [[Germáni|Germánské]] kmeny [[Markomani|Markomanů]] a [[Hermandur]]ů údajně uctívaly Růžovský vrch jako [[Ásgard]], sídlo bohů.<ref> {{Citace monografie
[[Soubor:Caspar David Friedrich 020.jpg|náhled|Růžovský vrch na obraze ''Noční horská krajina s duhou'' od malíře [[Caspar David Friedrich|Caspara Davida Friedricha]]]]Název vrchu je asi odvozen z [[Keltové|keltského]] slova ''ros'' znamenající „mohutný”.<ref name="Markvartice" /> Svým výrazným zjevem poutal vrch již odedávna zvědavost obyvatel ze širokého okolí – je pravděpodobné, že sloužil jako [[Pohanství|pohanské]] obřadní místo a [[Poutní místo|poutní cíl]]. [[Germáni|Germánské]] kmeny [[Markomani|Markomanů]] a [[Hermandur]]ů údajně uctívaly Růžovský vrch jako [[Ásgard]], sídlo bohů.<ref> {{Citace monografie
| příjmení = Podlucký
| příjmení = Podlucký
| jméno = Martin
| jméno = Martin
Řádek 65: Řádek 67:
| datum přístupu = 2013-11-22
| datum přístupu = 2013-11-22
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130120105115/http://www.npcs.cz/snimek-ceskeho-svycarska-mezi-favority-prestizni-souteze
| datum archivace = 2013-01-20
| nedostupné = ano
}}</ref>
}}</ref>


Řádek 73: Řádek 78:
| datum přístupu = 2013-11-09
| datum přístupu = 2013-11-09
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120905024732/http://jetrichovicko.euweb.cz/povesti.htm
}}</ref> či [[pranostika]]: „''Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben.”''<ref name="Zippe" /> – volně přeloženo ''„Nosí-li Růžák klobouk, na déšť se můžeš spolehnout.”'', která odkazuje na výrazný věnec oblačnosti, jenž se okolo vrcholu někdy tvoří.
| datum archivace = 2012-09-05
| nedostupné = ano
}}</ref> či [[pranostika]]: „''Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben.”''<ref name="Zippe" /> – volně přeloženo ''„Nosí-li Růžák klobouk, na déšť se můžeš spolehnout.”'', která odkazuje na výrazný věnec oblačnosti, jež se okolo vrcholu někdy tvoří.


=== Stavby na vrcholu ===
=== Stavby na vrcholu ===
Podle některých zmínek prý již ve [[středověk]]u stávala na vrcholku kopce kaple [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], která ale byla roku [[1326]] zničena [[sesuv]]em.<ref name="Růžová" /> V době [[Napoleonské války|napoleonských válek]] byla na Růžáku vystavěna roku [[1808]] věž sloužící jako vojenská pozorovatelna a [[triangulační věž]]<ref name="Zippe" /> (někdy se hovoří též o [[Telegraf#Optický telegraf|optickém telegrafu]])<ref name="Markvartice" />.
Podle některých zmínek prý již ve [[středověk]]u stávala na vrcholku kopce kaple [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], která ale byla roku 1326 zničena [[sesuv]]em.<ref name="Růžová" /> V době [[Napoleonské války|napoleonských válek]] byla na Růžáku vystavěna roku 1808 věž sloužící jako vojenská pozorovatelna a [[triangulační věž]]<ref name="Zippe" /> (někdy se hovoří též o [[Telegraf#Optický telegraf|optickém telegrafu]])<ref name="Markvartice" />.


Až do [[znárodnění]] roku [[1931]] ležel vrchol a většina svahů v [[Bynovec|bynoveckém]] panství rodu [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringenů]], zatímco východní část náležela k [[Česká Kamenice|českokamenickému]] panství rodu [[Kinští|Kinských]]. Na úbočí kopce lze dodnes nalézt řadu [[patník]]ů, které značí [[hranice|hranici]] obou [[panství]].<ref name="Růžová" /> [[Soubor:Ruzovsky vrch zed.jpg|thumb|vlevo|Pozůstatky zdi na vrcholu]] Na počátku 80. let [[19. století]] nechal tehdejší majitel panství [[Clary-Aldringenové|Edmund Clary-Aldringen]] vybudovat u vrcholu 14&nbsp;m vysokou šestipatrovou dřevěnou [[Rozhledna|rozhlednu]] s dvoumetrovou kamennou podezdívkou. Rozhledna byla otevřena za účasti místních obyvatel dne 20.&nbsp;května [[1881]], o rok později přibyl k rozhledně kiosek. Díky zájmu návštěvníků později kiosek nahradil [[Hospoda|hostinec]] ve švýcarském stylu s pokoji pro ubytování návštěvníků, jenž byl otevřen 4.&nbsp;května [[1890]]. Budova kiosku nadále sloužila hospodářským účelům.<ref name="Zippe" />
Až do [[znárodnění]] roku 1931 ležel vrchol a většina svahů v [[bynovec]]kém panství rodu [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringenů]], zatímco východní část náležela k [[Česká Kamenice|českokamenickému]] panství rodu [[Kinští|Kinských]]. Na úbočí kopce lze dodnes nalézt řadu [[patník]]ů, které značí [[hranice|hranici]] obou [[panství]].<ref name="Růžová" /> [[Soubor:Ruzovsky vrch zed.jpg|náhled|vlevo|Pozůstatky zdi na vrcholu]] Na počátku 80. let [[19. století]] nechal tehdejší majitel panství [[Clary-Aldringenové|Edmund Clary-Aldringen]] vybudovat u vrcholu 14&nbsp;m vysokou šestipatrovou dřevěnou [[Rozhledna|rozhlednu]] s dvoumetrovou kamennou podezdívkou. Rozhledna byla otevřena za účasti místních obyvatel dne 20.&nbsp;května 1881, o rok později přibyl k rozhledně kiosek. Díky zájmu návštěvníků později kiosek nahradil [[Hospoda|hostinec]] ve švýcarském stylu s pokoji pro ubytování návštěvníků, jenž byl otevřen 4.&nbsp;května 1890. Budova kiosku nadále sloužila hospodářským účelům.<ref name="Zippe" />


Poté, co byla první rozhledna v roce [[1891]] zničena bleskem, byla nahoře vystavěna a dne 4.&nbsp;července [[1893]] otevřena nová rozhledna, s dřevěným opláštěním, vysoká 24&nbsp;m. Pro věž bylo vybráno nové místo, asi o 10 metrů výše na kopci, aby byl umožněn lepší výhled na všechny strany. Ani tato věž však neměla dlouhou životnost, protože roku [[1903]] ji strhla na vichřice přímo na budovu hostince.<ref name="Zippe" />
Poté, co byla první rozhledna v roce 1891 zničena bleskem, byla nahoře vystavěna a dne 4.&nbsp;července 1893 otevřena nová rozhledna, s dřevěným opláštěním, vysoká 24&nbsp;m. Pro věž bylo vybráno nové místo, asi o 10 metrů výše na kopci, aby byl umožněn lepší výhled na všechny strany. Ani tato věž však neměla dlouhou životnost, protože roku 1903 ji strhla na vichřice přímo na budovu hostince.<ref name="Zippe" />


Velmi rychle byla postavena a otevřena na jaře příštího roku třetí rozhledna a to z financí syna předchozího majitele, Carlose Clary-Aldringena. Podobala se té první a měřila 18&nbsp;m, z její plošiny bylo údajně vidět až 20 českých a německých rozhleden.<ref name="Markvartice" /> Od počátku [[První světová válka|první světové války]] do roku [[1925]] byly rozhledna i restaurace uzavřeny. V poválečných letech bylo uvažováno o výstavbě nové rozhledny (v pořadí již čtvrté), avšak kvůli obavám z [[vyvlastnění]] v důsledku tehdejších [[První republika|politických změn]] nebyla nakonec stavba uskutečněna. V březnu [[1930]] byla na popud a vlastní náklady Anny Reichertové, místní hospodyně, provedena obnova věže za částku 11&nbsp;000 [[Koruna československá|Kč]].<ref name="Zippe" />
Velmi rychle byla postavena a otevřena na jaře příštího roku třetí rozhledna a to z financí syna předchozího majitele, Carlose Clary-Aldringena. Podobala se té první a měřila 18&nbsp;m, z její plošiny bylo údajně vidět až 20 českých a německých rozhleden.<ref name="Markvartice" /> Od počátku [[První světová válka|první světové války]] do roku 1925 byly rozhledna i restaurace uzavřeny. V poválečných letech bylo uvažováno o výstavbě nové rozhledny (v pořadí již čtvrté), avšak kvůli obavám z [[vyvlastnění]] v důsledku tehdejších [[První republika|politických změn]] nebyla nakonec stavba uskutečněna. V březnu 1930 byla na popud a vlastní náklady Anny Reichertové, místní hospodyně, provedena obnova věže za částku 11&nbsp;000 [[Koruna československá|Kč]].<ref name="Zippe" />


Turistické budovy na Růžovském vrchu skončily neslavně – dne 26.&nbsp;srpna [[1931]] vyhořela dřevěná budova restaurace a věž byla stržena 13.&nbsp;října [[1936]] kvůli údajně havarijnímu stavu.<ref name="Zippe" /> Dnes jsou na vrcholu patrné pouze zbytky budov a na nejvyšším místě je uprostřed pozůstatků vztyčen dřevěný [[kříž]].
Turistické budovy na Růžovském vrchu skončily neslavně – dne 26.&nbsp;srpna 1931 vyhořela dřevěná budova restaurace a věž byla stržena 13.&nbsp;října 1936 kvůli údajně havarijnímu stavu.<ref name="Zippe" /> Dnes jsou na vrcholu patrné pouze zbytky budov a na nejvyšším místě je uprostřed pozůstatků vztyčen dřevěný [[kříž]].


=== Cesta a lom ===
=== Cesta a lom ===
[[Soubor:Ruzovsky vrch kriz 3.jpg|náhled|Kříž na vrcholu mezi základy bývalých budov]]
[[Soubor:Ruzovsky vrch kriz 3.jpg|náhled|Kříž na vrcholu mezi základy bývalých budov]]
Rozhledna i hostinec se v dobách své největší slávy těšily velkému zájmu turistů, především z německých zemí – vrchol údajně za rok navštívilo až 10 000 lidí.<ref name="Markvartice" /> Proto byla roku [[1889]] vystavěna cesta, která usnadňovala dopravu zásob, především [[Potravina|potravin]] a [[Pivo|piva]] – cesta tak byla zvána {{Cizojazyčně|de|''Bierweg''}} (neboli ''Pivní cesta''). I&nbsp;turisté mohli být vyvezeni na vrchol kočárem taženým dvěma bělouši pana Schuberta a to za patřičný obnos 50 [[Rakousko-uherská koruna|korun]]. Po ''Bierweg'' také v letech [[1930]]–[[1933]] zdolali vrchol Emil Richter a Karl Hoffmann na motocyklu značky [[Premier]] 500&nbsp;cm³, vyrobeném v [[Cheb]]u.<ref name="Růžová" />
Rozhledna i hostinec se v dobách své největší slávy těšily velkému zájmu turistů, především z německých zemí – vrchol údajně za rok navštívilo až 10 000 lidí.<ref name="Markvartice" /> Proto byla roku 1889 vystavěna cesta, která usnadňovala dopravu zásob, především [[Potravina|potravin]] a [[Pivo|piva]] – cesta tak byla zvána {{Cizojazyčně|de|''Bierweg''}} (neboli ''Pivní cesta''). I&nbsp;turisté mohli být vyvezeni na vrchol kočárem taženým dvěma bělouši pana Schuberta a to za patřičný obnos 50 [[Rakousko-uherská koruna|korun]]. Po ''Bierweg'' také v letech 1930–1933 zdolali vrchol Emil Richter a Karl Hoffmann na motocyklu značky [[Premier]] 500&nbsp;cm³, vyrobeném v [[Cheb]]u.<ref name="Růžová" />


V letech [[1924]]–[[1946]] byl na severním úpatí vrchu v provozu [[lom]] na kámen, štěrk a bazanitovou suť s drtičem poháněným [[Lokomobila|lokomobilou]].<ref name="Růžová" /> [[Těžba]], která částečně pokračovala až do roku 1974, ovšem nenávratně zničila místní přírodní úkaz vyhledávaný turisty již v 19. století, tzv. ledové jámy (''Eislöcher'') – místa, kde zůstával ležet až do léta sníh, protože tu díky systému puklin vyvěral z podzemí na povrch velmi studený vzduch. Pozůstatky lomu jsou na úpatí svahu stále pozorovatelné.<ref name="PrůvodceNS" />
V letech 1924–1946 byl na severním úpatí vrchu v provozu [[lom]] na kámen, štěrk a bazanitovou suť s drtičem poháněným [[Lokomobila|lokomobilou]].<ref name="Růžová" /> [[Těžba]], která částečně pokračovala až do roku 1974, ovšem nenávratně zničila místní přírodní úkaz vyhledávaný turisty již v 19. století, tzv. ledové jámy (''Eislöcher'') – místa, kde zůstával ležet až do léta sníh, protože tu díky systému puklin vyvěral z podzemí na povrch velmi studený vzduch. Pozůstatky lomu jsou na úpatí svahu stále pozorovatelné.<ref name="PrůvodceNS" />


=== Lesnictví a ochrana přírody ===
=== Lesnictví a ochrana přírody ===
První záznamy o [[les|lesních porostech]] v oblasti Růžáku pocházejí z [[15. století]], o jejich druhové skladbě ze [[17. století]]. Od roku [[1785]] probíhalo vysazování [[modřín opadavý|modřínu opadavého]] (''Larix decidua''), [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies'') a snižovalo se zastoupení [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]] (''Abies alba''). Záznamy z let [[1921]]–[[1923]] hovoří o [[bekyně mniška|mniškové]] kalamitě, která měla značný negativní dopad na zdejší již druhově chudé porosty. Obnova lesa v minulosti probíhala částečně výsevem, později sadbou a z velké části přirozenou obnovou, častá byla [[toulavá seč]]. Vzhledem ke strmým svahům Růžovského vrchu se na jeho velké části dochovaly [[přirozený les|porosty původní]] či bez velkých změn.<ref name="PlánPéče" />
První záznamy o [[les|lesních porostech]] v oblasti Růžáku pocházejí z [[15. století]], o jejich druhové skladbě ze [[17. století]]. Od roku 1785 probíhalo vysazování [[modřín opadavý|modřínu opadavého]] (''Larix decidua''), [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies'') a snižovalo se zastoupení [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]] (''Abies alba''). Záznamy z let 1921–1923 hovoří o [[bekyně mniška|mniškové]] kalamitě, která měla značný negativní dopad na zdejší již druhově chudé porosty. Obnova lesa v minulosti probíhala částečně výsevem, později sadbou a z velké části přirozenou obnovou, častá byla [[toulavá seč]]. Vzhledem ke strmým svahům Růžovského vrchu se na jeho velké části dochovaly [[přirozený les|porosty původní]] či bez velkých změn.<ref name="PlánPéče" />


Již v roce [[1953]] bylo [[ekolog]]em [[Jan Čeřovský|Janem Čeřovským]] v jeho [[Diplomová práce|diplomové práci]] navrženo zřízení [[Chráněné území|chráněného území]] na Růžovském vrchu, společně s návrhem na zřízení velkoplošného chráněného území v oblasti Děčínských stěn. S myšlenkou bilaterálního chráněného území přišel v roce [[1963]] (v českém překladu v roce [[1964]]) německý spisovatel Reimar Gilsenbach.<ref name="RozboryNPCS" /> Snahy o ochranu zdejšího území vyústily roku [[1972]] vyhlášením [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce]]. Na území [[Chráněná krajinná oblast|CHKO]] bylo 29. prosince 1973 vyhlášeno několik maloplošných chráněných území, a to [[Státní přírodní rezervace]] Růžák a dnešní [[Čabel (přírodní rezervace)|PR Čabel]] a [[Nad Dolským mlýnem|PP Nad Dolským mlýnem]]. Po přijetí [[Zákon o ochraně přírody a krajiny|zákona o ochraně přírody a krajiny]] v roce [[1992]] byl Růžák vyhlášen jako národní přírodní rezervace.<ref name="usop" /> V roce [[2000]] vznikl na části území CHKO Labské pískovce Národní park České Švýcarsko, v jehož první zóně se Růžovský vrch od roku [[2002]] nachází.<ref name="PlanPeceNPCS" /> V logu národního parku je Růžovský vrch viditelný na pozadí [[Pravčická brána|Pravčické brány]], což odpovídá pohledu z vyhlídky u brány.
Již v roce 1953 bylo [[ekolog]]em [[Jan Čeřovský|Janem Čeřovským]] v jeho [[Diplomová práce|diplomové práci]] navrženo zřízení [[Chráněné území|chráněného území]] na Růžovském vrchu, společně s návrhem na zřízení velkoplošného chráněného území v oblasti Děčínských stěn. S myšlenkou bilaterálního chráněného území přišel v roce 1963 (v českém překladu v roce 1964) německý spisovatel Reimar Gilsenbach.<ref name="RozboryNPCS" /> Snahy o ochranu zdejšího území vyústily roku 1972 vyhlášením [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce]]. Na území [[Chráněná krajinná oblast|CHKO]] bylo 29. prosince 1973 vyhlášeno několik maloplošných chráněných území, a to [[Státní přírodní rezervace]] Růžák a dnešní [[Čabel (přírodní rezervace)|PR Čabel]] a [[Nad Dolským mlýnem|PP Nad Dolským mlýnem]]. Po přijetí [[Zákon o ochraně přírody a krajiny|zákona o ochraně přírody a krajiny]] v roce 1992 byl Růžák vyhlášen jako národní přírodní rezervace.<ref name="usop" /> V roce 2000 vznikl na části území CHKO Labské pískovce Národní park České Švýcarsko, v jehož první zóně se Růžovský vrch od roku 2002 nachází.<ref name="PlanPeceNPCS" /> V logu národního parku je Růžovský vrch viditelný na pozadí [[Pravčická brána|Pravčické brány]], což odpovídá pohledu z vyhlídky u brány.
{{Panorama|obrázek=Panorama Růžovský vrch.jpg|šířka=900|popisek=Panoramatický pohled na dominantu Růžovského vrchu od Pravčické brány}}
{{Panorama|obrázek=Panorama Růžovský vrch.jpg|šířka=900|popisek=Panoramatický pohled na dominantu Růžovského vrchu od Pravčické brány}}


== Přírodní poměry ==
== Přírodní poměry ==
[[Soubor:Ruzovsky vrch piskovec 1.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Pískovec|Pískovcový]] skalní výchoz pod vrcholem Růžáku]]
[[Soubor:Ruzovsky vrch piskovec 1.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Pískovec|Pískovcový]] skalní výchoz pod vrcholem Růžáku]]

=== Geomorfologie a geologie ===
=== Geomorfologie a geologie ===
Z [[Geomorfologie|geomorfologického]] hlediska je vrch součástí [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Děčínská vrchovina]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Děčínské stěny]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Růžovská vrchovina]] a [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Arnoltická vrchovina]], jejíž je [[Část geomorfologické jednotky|samostatnou geomorfologickou částí]].<ref>{{Citace monografie
Z [[Geomorfologie|geomorfologického]] hlediska je vrch součástí [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Děčínská vrchovina]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Děčínské stěny]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Růžovská vrchovina]] a [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Arnoltická vrchovina]], jejíž je [[Část geomorfologické jednotky|samostatnou geomorfologickou částí]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 113: Řádek 122:
| isbn = 80-7011-913-6
| isbn = 80-7011-913-6
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref>
}}</ref>


[[Podloží]] Růžáku a širšího okolí je tvořeno [[Mezozoikum|druhohorními]] [[sediment]]y české křídové pánve, jimiž jsou kvádrové [[křemen]]né [[Pískovec|pískovce]] středního [[turon]]u až [[coniak]]u. Během [[Třetihory|třetihor]] probíhala na celém území [[Český masiv|Českého masivu]] intenzivní [[vulkanismus|vulkanická činnost]] – Růžovský vrch je výjimečně zachovanou ukázkou třetihorní vulkanické [[elevace]]. Vrchol je tvořen žilným tělesem (peň vulkanitu) nefelinického [[bazanit]]u, který během [[miocén]]u pronikl podložními pískovci. [[Sloupcová odlučnost]] bazanitu je dobře patrná na [[Výchoz|skalních výchozech]]. Svahy vrcholu jsou pokryty [[Čtvrtohory|čtvrtohorním]] [[Zvětrávání|zvětralinovým]] pláštěm, který je patrný obzvláště v místech bez vzrostlé [[vegetace]] – tzv. suťová pole neboli [[Kamenné moře|kamenná moře]]. Původní druhohorní středně- a hrubozrnné pískovce jizerského [[souvrství]] se dochovaly v podobě skalních výchozů na jihozápadním, jižním a východním svahu okolo vrstevnic 480–500&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., místy se vyskytují i zvětralé [[Slínovec|slínovce]] teplického [[souvrství]].<ref name="PlánPéče" /><ref name="WebNPCS" />
V dobách zvýšené sopečné činnosti v třetihorách prorazilo žhavé magma vrstvu druhohorních pískovců a ztuhlo v horních, méně stabilních sedimentech<ref name=":0" />. [[Podloží]] Růžáku a širšího okolí je tvořeno [[Mezozoikum|druhohorními]] [[sediment]]y české křídové pánve, jimiž jsou kvádrové [[křemen]]né [[Pískovec|pískovce]] středního [[turon]]u až [[coniak]]u. Během [[Třetihory|třetihor]] probíhala na celém území [[Český masiv|Českého masivu]] intenzivní [[vulkanismus|vulkanická činnost]] – Růžovský vrch je výjimečně zachovanou ukázkou třetihorní vulkanické [[elevace]]. Vrchol je tvořen žilným tělesem (peň vulkanitu) nefelinického [[bazanit]]u (varianta čediče s vysokým obsahem olivínu)<ref name=":0" />, který během [[miocén]]u pronikl podložními pískovci. [[Sloupcová odlučnost]] bazanitu je dobře patrná na [[Výchoz|skalních výchozech]]. Svahy vrcholu jsou pokryty [[Čtvrtohory|čtvrtohorním]] [[Zvětrávání|zvětralinovým]] pláštěm, který je patrný obzvláště v místech bez vzrostlé [[vegetace]] – tzv. suťová pole neboli [[Kamenné moře|kamenná moře]]. Původní druhohorní středně- a hrubozrnné pískovce [[Jizerské souvrství|jizerského souvrství]] se dochovaly v podobě skalních výchozů na jihozápadním, jižním a východním svahu okolo vrstevnic 480–500&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., místy se vyskytují i zvětralé [[Slínovec|slínovce]] teplického [[souvrství]].<ref name="PlánPéče" /><ref name="WebNPCS" />


[[Soubor:Ruzovsky vrch cedic 3.jpg|náhled|[[Sloupcová odlučnost]] na [[čedič]]ové skalce blízko vrcholu]]
[[Soubor:Ruzovsky vrch cedic 3.jpg|thumb|[[Sloupcová odlučnost]] na [[čedič]]ové skalce blízko vrcholu]]Na úpatí svahu se nachází několik míst s výdechy studeného a teplého vzduchu z podzemí. Výdechy teplého vzduchu – ventaroly – na jižním svahu byly objeveny během zimy 2006, přičemž [[teplota]] v nich převyšovala teplotu okolí až o 13&nbsp;°C.<ref name="RozboryNPCS" /> Výdechy studeného vzduchu byly známy už z minulosti, protože v jejich okolí zůstával sníh ležet až do léta – podle toho byla taková místa nazývána ledové jámy (''Eislöcher'').<ref name="Zippe" /> Nejvýraznější z nich se ovšem nacházely na místě pozdějšího kamenolomu na severním úpatí a při těžbě bazanitové suti byly tyto výdechy zničeny.<ref name="PrůvodceNS" /> [[Těžba]] zde pokračovala až do roku [[1973]], kdy byla zakázána, kvůli nebezpečí narušení stability celé lomové stěny.<ref name="PlánPéče" /> Občas zde a na suťových polích vlivem povětrnostních podmínek či pohybu zvěře dochází k pohybům a sesuvům materiálu, ale jako celek je Růžovský vrch [[geologie|geologicky]] stabilní.<ref name="PlanPeceNPCS" />

Na úpatí svahu se nachází několik míst s výdechy studeného a teplého vzduchu z podzemí. Výdechy teplého vzduchu – ventaroly – na jižním svahu byly objeveny během zimy 2006, přičemž [[teplota]] v nich převyšovala teplotu okolí až o 13&nbsp;°C.<ref name="RozboryNPCS" /> Výdechy studeného vzduchu byly známy už z minulosti, protože v jejich okolí zůstával sníh ležet až do léta – podle toho byla taková místa nazývána ledové jámy (''Eislöcher'').<ref name="Zippe" /> Nejvýraznější z nich se ovšem nacházely na místě pozdějšího kamenolomu na severním úpatí a při těžbě bazanitové suti byly tyto výdechy zničeny.<ref name="PrůvodceNS" /> [[Těžba]] zde pokračovala až do roku [[1973]], kdy byla zakázána, kvůli nebezpečí narušení stability celé lomové stěny.<ref name="PlánPéče" /> Občas zde a na suťových polích vlivem povětrnostních podmínek či pohybu zvěře dochází k pohybům a sesuvům materiálu, ale jako celek je Růžovský vrch [[geologie|geologicky]] stabilní.<ref name="PlanPeceNPCS" />


=== Flora ===
=== Flora ===
Řádek 123: Řádek 134:


==== Cévnaté rostliny ====
==== Cévnaté rostliny ====
[[Soubor:Ruzovsky vrch buciny 4.jpg|náhled|vpravo|[[Květnatá bučina]] na svahu Růžovského vrchu]]
[[Soubor:Ruzovsky vrch buciny 4.jpg|náhled|[[Květnatá bučina]] na svahu Růžovského vrchu]]
Až 60 % území rezervace zaujímá submontánní [[suťový les]] (sv. ''Tilio-Acerion'') na strmých kamenitých svazích a v okolí kamenných moří. V jeho [[stromové patro|stromovém patře]] je zastoupen [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus''), [[javor mléč]] (''A. platanoides''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra'') a v menší míře [[lípa velkolistá]] (''Tilia platyphyllos''), [[lípa malolistá|l. srdčitá]] (''T. cordata''), [[jasan ztepilý]] (''Fraxinus excelsior'') a [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''). V [[bylinné patro|bylinném patře]] je dominantní [[strdivka jednokvětá]] (''Melica uniflora''), [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), [[Kyčelnice cibulkonosná|k. cibulkonosná]] (''D. bulbifera''), [[hrachor jarní]] (''Lathyrus vernus''), [[svízel vonný]] (''Galium odoratum''), [[ječmenka evropská]] (''Hordelymus europaeus''), [[mléčka zední]] (''Mycelis muralis''), [[pitulník horský]] (''Galeobdolon montanum''), dále nitrofilní druhy jako [[netýkavka nedůtklivá]] (''Impatiens noli-tangere''), [[kakost smrdutý]] (''Geranium robertianum'') a z kapradin [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''), [[papratka samičí]] (''Athyrium filix-femina''), [[bukovník kapraďovitý]] (''Gymnocarpium dryopteris'') a vzácně též nehojná [[kapradina laločnatá]] (''Polystichum aculeatum'').<ref name="PlánPéče" /><ref name="WebNPCS" />
Až 60 % území rezervace zaujímá submontánní [[suťový les]] (sv. ''Tilio-Acerion'') na strmých kamenitých svazích a v okolí kamenných moří. V jeho [[stromové patro|stromovém patře]] je zastoupen [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus''), [[javor mléč]] (''A. platanoides''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra'') a v menší míře [[lípa velkolistá]] (''Tilia platyphyllos''), [[lípa malolistá|l. srdčitá]] (''T. cordata''), [[jasan ztepilý]] (''Fraxinus excelsior'') a [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''). V [[bylinné patro|bylinném patře]] je dominantní [[strdivka jednokvětá]] (''Melica uniflora''), [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), [[Kyčelnice cibulkonosná|k. cibulkonosná]] (''D. bulbifera''), [[hrachor jarní]] (''Lathyrus vernus''), [[svízel vonný]] (''Galium odoratum''), [[ječmenka evropská]] (''Hordelymus europaeus''), [[mléčka zední]] (''Mycelis muralis''), [[pitulník horský]] (''Galeobdolon montanum''), dále nitrofilní druhy jako [[netýkavka nedůtklivá]] (''Impatiens noli-tangere''), [[kakost smrdutý]] (''Geranium robertianum'') a z kapradin [[kapraď samec]] (''Dryopteris filix-mas''), [[papratka samičí]] (''Athyrium filix-femina''), [[bukovník kapraďovitý]] (''Gymnocarpium dryopteris'') a vzácně též nehojná [[kapradina laločnatá]] (''Polystichum aculeatum'').<ref name="PlánPéče" /><ref name="WebNPCS" />


Druhým nejhojnějším [[biotop]]em je se třiceti procenty [[květnatá bučina]] asociace ''Melico-Fagetum'' na mírnějších svazích v nižších výškách, kde ve [[stromové patro|stromovém patře]] převládá [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica'') a bylinné patro je zastoupeno podobně jako u submontánního suťového lesa ovšem bez [[nitrofilní rostliny|nitrofilních rostlin]] a [[kapradiny|kapradin]].<ref name="PlánPéče" />
Druhým nejhojnějším [[biotop]]em je se třiceti procenty [[květnatá bučina]] asociace ''Melico-Fagetum'' na mírnějších svazích v nižších výškách, kde ve [[stromové patro|stromovém patře]] převládá [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica'') a bylinné patro je zastoupeno podobně jako u submontánního suťového lesa ovšem bez [[nitrofilní rostliny|nitrofilních rostlin]] a [[kapradiny|kapradin]].<ref name="PlánPéče" />


[[Soubor:Ruzovsky vrch Galium odoratum.jpg|náhled|vlevo|[[Svízel vonný]] (''Galium odoratum'') na lokalitě]]Další biotopy se vyskytují spíše okrajově (dohromady pokrývají 10 % rozlohy rezervace); jsou to [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] (as. ''Luzulo-Fagetum'', 5 %) [[nelesní suť|bezlesé sutě]] (2 %) a po jednom procentu [[květnaté bučiny]] asociace ''Festuco-Fagetum'', [[skalní bor]]y (''Dicrano-Pinetum'') a na vrcholu [[bučina]] s třtinou rákosovitou (as. ''Calamagrostio arundinaceae-Fagetum''). Kromě výše zmíněných druhů se v těchto společenstvích vyskytují [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[bika bělavá]] (''Luzula luzuloides''), [[jestřábník zední]] (''Hieracium murorum''), [[plicník tmavý]] (''Pulmonaria obscura''), [[zvonek broskvolistý]] (''Campanula persicifolia''), [[silenka nicí]] (''Silene nutans''), [[kostřava lesní]] (''Festuca altissima''), [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') a [[třtina rákosovitá]] (''Calamagrostis arundinacea''). Na vlhčích místech lze nalézt i [[rozrazil horský]] (''Veronica montana''), [[mokrýš střídavolistý]] (''Chrysosplenium alternifolium''), m. vstřícnolistý (''Ch. oppositifolium'') a [[ostřice řídkoklasá|ostřici řídkoklasou]] (''Carex remota'').
[[Soubor:Ruzovsky vrch Galium odoratum.jpg|náhled|vlevo|[[Svízel vonný]] (''Galium odoratum'') na lokalitě]]Další biotopy se vyskytují spíše okrajově (dohromady pokrývají 10 % rozlohy rezervace); jsou to [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] (as. ''Luzulo-Fagetum'', 5 %) [[nelesní suť|bezlesé sutě]] (2 %) a po jednom procentu [[květnaté bučiny]] asociace ''Festuco-Fagetum'', [[skalní bor]]y (''Dicrano-Pinetum'') a na vrcholu [[bučina]] s třtinou rákosovitou (as. ''Calamagrostio arundinaceae-Fagetum''). Kromě výše zmíněných druhů se v těchto společenstvích vyskytují [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa''), [[bika bělavá]] (''Luzula luzuloides''), [[jestřábník zední]] (''Hieracium murorum''), [[plicník tmavý]] (''Pulmonaria obscura''), [[zvonek broskvolistý]] (''Campanula persicifolia''), [[silenka nicí]] (''Silene nutans''), [[kostřava lesní]] (''Festuca altissima''), [[brusnice borůvka]] (''Vaccinium myrtillus''), [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') a [[třtina rákosovitá]] (''Calamagrostis arundinacea''). Na vlhčích místech lze nalézt i [[rozrazil horský]] (''Veronica montana''), [[mokrýš střídavolistý]] (''Chrysosplenium alternifolium''), m. vstřícnolistý (''Ch. oppositifolium'') a [[ostřice řídkoklasá|ostřici řídkoklasou]] (''Carex remota'').
Druhy, které se jinde na území NP nevyskytují, jsou [[tolita lékařská]] (''Vincetoxicum hirundinaria'') a [[meruzalka alpská]] (''Ribes alpinum''), oba na suťových polích či v jejich blízkosti.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
Druhy, které se jinde na území NP nevyskytují, jsou [[tolita lékařská]] (''Vincetoxicum hirundinaria'') a [[meruzalka alpská]] (''Ribes alpinum''), oba na suťových polích či v jejich blízkosti.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />


Na vrcholu na místě bývalé restaurace se vyskytoval [[zavlečení|zavlečený]] [[zlatobýl kanadský]] (''Solidago canadensis''), který je v rámci péče o NPR likvidován, a v roce 2007 již nebyl jeho výskyt zaznamenán. Místy se vyskytuje též [[nepůvodní druh|nepůvodní]] [[modřín opadavý]] (''Larix decidua''), s jehož likvidací se také do budoucna počítá.<ref name="PlanPeceNPCS" />
Na vrcholu na místě bývalé restaurace se vyskytoval [[zavlečení|zavlečený]] [[zlatobýl kanadský]] (''Solidago canadensis''), který je v rámci péče o NPR likvidován, a v roce 2007 již nebyl jeho výskyt zaznamenán. Místy se vyskytuje též [[nepůvodní druh|nepůvodní]] [[modřín opadavý]] (''Larix decidua''), s jehož likvidací se také do budoucna počítá.<ref name="PlanPeceNPCS" />


[[Soubor:Harilik hallsamblik ja tüvetutik.jpg|náhled|vpravo|[[Šurpek úhledný]] (''Orthotrichum speciosum''), mechorost citlivý na [[Znečištění ovzduší|kvalitu ovzduší]]]]
[[Soubor:Harilik hallsamblik ja tüvetutik.jpg|náhled|[[Šurpek úhledný]] (''Orthotrichum speciosum''), mechorost citlivý na [[Znečištění ovzduší|kvalitu ovzduší]]]]


==== Mechorosty ====
==== Mechorosty ====
Řádek 139: Řádek 150:


[[Soubor:Ruzovsky vrch Mycena diosma 2.jpg|vlevo|náhled|upright|Vzácná [[helmovka dvojvonná]] (''Mycena diosma'') na lokalitě]]
[[Soubor:Ruzovsky vrch Mycena diosma 2.jpg|vlevo|náhled|upright|Vzácná [[helmovka dvojvonná]] (''Mycena diosma'') na lokalitě]]

=== Houby ===
=== Houby ===
V rámci NP patří NPR Růžák mezi nejbohatší lokality, pokud jde o diverzitu [[houby|hub]]. Jsou tu druhy listnatých teplých lesů jako např. [[holubinka sluneční]] (''Russula solaris''), [[hvězdovka trojitá]] (''Geastrum triplex''), [[pevník plstnatý]] (''Stereum subtomentosum''), [[čirůvka prstenitá]] (''Tricholoma batschii''), [[liška kadeřavá]] (''Pseudocraterellus sinuosus''), [[ryzec žlutohnědý]] (''Lactarius fulvissimus'') nebo [[bedla Grangeova]] (''Lepiota grangei''). Díky vysoké diverzitě místních listnatých lesů jsou bohatá i zdejší společenstva dalších [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusných hub]].<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
V rámci NP patří NPR Růžák mezi nejbohatší lokality, pokud jde o diverzitu [[houby|hub]]. Jsou tu druhy listnatých teplých lesů jako např. [[holubinka sluneční]] (''Russula solaris''), [[hvězdovka trojitá]] (''Geastrum triplex''), [[pevník plstnatý]] (''Stereum subtomentosum''), [[čirůvka prstenitá]] (''Tricholoma batschii''), [[liška kadeřavá]] (''Pseudocraterellus sinuosus''), [[ryzec žlutohnědý]] (''Lactarius fulvissimus'') nebo [[bedla Grangeova]] (''Lepiota grangei''). Díky vysoké diverzitě místních listnatých lesů jsou bohatá i zdejší společenstva dalších [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusných hub]].<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />


Ze vzácných druhů se zde vyskytují [[širokoterčka Pouzarova]] (''Lopadostoma pouzarii''), [[ježatec různozubý]] (''Creolophus cirrhatus'') a dále k zákonné ochraně navržené [[liška Friesova]] (''Cantharellus friesii'') a [[helmovka dvojvonná]] (''Mycena diosma'').<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
Ze vzácných druhů se zde vyskytují [[širokoterčka Pouzarova]] (''Lopadostoma pouzarii''), [[ježatec různozubý]] (''Creolophus cirrhatus'') a dále k zákonné ochraně navržené [[liška Friesova]] (''Cantharellus friesii'') a [[helmovka dvojvonná]] (''Mycena diosma'').<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
Čtyři druhy zde byly popsány poprvé v rámci ČR, a to ''Capronia svrcekiana'', ''Ceratosphaeria rhenana'', ''Crassochaeta fusispora'' a ''Nitschkia parasitans''.<ref name="RozboryNPCS" />
Čtyři druhy lignikolních pyrenomycetů zde byly nalezeny poprvé v rámci ČR, a to ''Capronia svrcekiana'', ''Ceratosphaeria rhenana'', ''Crassochaeta fusispora'' a ''Nitschkia parasitans''.<ref name="RozboryNPCS" />

[[Soubor:Ruzovsky vrch sutove pole.jpg|náhled|upright|Suťové pole na Růžovském vrchu je biotopem mnoha druhů bezobratlých a lišejníků]]


[[Soubor:Ruzovsky vrch sutove pole.jpg|náhled|vpravo|upright|Suťové pole na Růžovském vrchu je biotopem mnoha druhů bezobratlých a lišejníků]]
==== Lišejníky ====
==== Lišejníky ====
[[Kamenné moře|Kamenná moře]] na svazích Růžovského vrchu představují vhodný [[biotop]] pro [[lišejník]]y a celkově se jedná o lokalitu svým významem překračující rámec NP. Během [[lichenologie|lichenologického průzkumu]] bylo v NPR Růžák nalezeno 72 druhů lišejníků, z toho dva druhy, ''Vezdaea cobria'' a ''Lepraria elobata'', zde byly nalezeny poprvé v rámci ČR. Lišejníky [[drobnovýtruska hnědavá]] (''Acarospora fuscata''), [[buelie stélková]] (''Buellia aethalea''), [[šálečka hnědočerná]] (''Lecidea fuscoatra''), [[šálečka plochá]] (''Lecidea plana''), [[mapovník zeměpisný]] (''Rhizocarpon geographicum'') a [[mapovník mnohoplodý|m. mnohoplodý]] (''R. polycarpum'') jsou charakteristické pro [[čedič]]ové sutě.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
[[Kamenné moře|Kamenná moře]] na svazích Růžovského vrchu představují vhodný [[biotop]] pro [[lišejník]]y a celkově se jedná o lokalitu svým významem překračující rámec NP. Během [[lichenologie|lichenologického průzkumu]] bylo v NPR Růžák nalezeno 72 druhů lišejníků, z toho dva druhy, ''Vezdaea cobria'' a ''Lepraria elobata'', zde byly nalezeny poprvé v rámci ČR. Lišejníky [[drobnovýtruska hnědavá]] (''Acarospora fuscata''), [[buelie stélková]] (''Buellia aethalea''), [[šálečka hnědočerná]] (''Lecidea fuscoatra''), [[šálečka plochá]] (''Lecidea plana''), [[mapovník zeměpisný]] (''Rhizocarpon geographicum'') a [[mapovník mnohoplodý|m. mnohoplodý]] (''R. polycarpum'') jsou charakteristické pro [[čedič]]ové sutě.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
Řádek 152: Řádek 165:


[[Soubor:Ceruchus chrysomelinus.JPG|náhled|vlevo|[[Seznam ohrožených živočichů v Česku|Kriticky ohrožený]] [[roháček jedlový]] (''Ceruchus chrysomelinus'')]]
[[Soubor:Ceruchus chrysomelinus.JPG|náhled|vlevo|[[Seznam ohrožených živočichů v Česku|Kriticky ohrožený]] [[roháček jedlový]] (''Ceruchus chrysomelinus'')]]

=== Fauna ===
=== Fauna ===

==== Bezobratlí ====
==== Bezobratlí ====
Růžovský vrch je pozoruhodný vysokou diverzitou [[bezobratlí|bezobratlých]] živočichů, včetně několika ohrožených druhů a druhů vyskytujících se obvykle na jiných [[Biotop|stanovištích]]. Jsou zde druhy typické spíše pro vyšší nadmořské polohy, jako je mandelinka ''[[Chrysolina rufa squalida]]'', nosatec ''[[Notaris aterrimus]]'', páteříčci ''[[Podabrus alpinus]]'' a ''[[Malthodes guttifer]]'' a glaciální relikt, nosatec ''[[Plinthus tischeri]]''. Na místní suťové ekosystémy se váže výskyt vzácných druhů, jimiž jsou vousáč ''[[Leistus montanus kultianus]]'', studenomilný střevlíček ''[[Pterostichus negligens]]'', lanýžovník ''[[Choleva lederiana]]'' či drabčík ''[[Stenus glacialis]]''.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
Růžovský vrch je pozoruhodný vysokou diverzitou [[bezobratlí|bezobratlých]] živočichů, včetně několika ohrožených druhů a druhů vyskytujících se obvykle na jiných [[Biotop|stanovištích]]. Jsou zde druhy typické spíše pro vyšší nadmořské polohy, jako je mandelinka ''[[Chrysolina rufa squalida]]'', nosatec ''[[Notaris aterrimus]]'', páteříčci ''[[Podabrus alpinus]]'' a ''[[Malthodes guttifer]]'' a glaciální relikt, nosatec ''[[Plinthus tischeri]]''. Na místní suťové ekosystémy se váže výskyt vzácných druhů, jimiž jsou vousáč ''[[Leistus montanus kultianus]]'', studenomilný střevlíček ''[[Pterostichus negligens]]'', lanýžovník ''[[Choleva lederiana]]'' či drabčík ''[[Stenus glacialis]]''.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
Řádek 158: Řádek 173:
Naopak teplomilnějšími druhy na Růžovském vrchu jsou vzácní [[brouci]] tesařík ''[[Oplosia cinerea]]'', stehenáč ''[[Oedemera femorata]]'' a saranče ''[[Chorthippus pullus]]''. Některé druhy indikují kvalitu a stálost místního lesa; patří mezi ně kriticky ohrožený [[roháček jedlový]] (''Ceruchus chrysomelinus''), ohrožený [[střevlík nepravidelný]] (''Carabus irregularis''), [[střevlík polní]] (''Carabus arvensis''), větevníček'' Platyrhinus resinosus'', mandelinka ''[[Chrysolina umbratilis]]'', [[dřepčík kulovitý]] (''Apteropeda globosa''), vzácný stehenáč ''[[Ischnomera cinerascens]]'' a nosatci ''[[Ruteria hypocrita]]'', ''[[Acalles camelus]]'', ''[[Acalles boehmei|A. boehmei]]'', ''[[Acalles commutatus|A. commutatus]]''.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />
Naopak teplomilnějšími druhy na Růžovském vrchu jsou vzácní [[brouci]] tesařík ''[[Oplosia cinerea]]'', stehenáč ''[[Oedemera femorata]]'' a saranče ''[[Chorthippus pullus]]''. Některé druhy indikují kvalitu a stálost místního lesa; patří mezi ně kriticky ohrožený [[roháček jedlový]] (''Ceruchus chrysomelinus''), ohrožený [[střevlík nepravidelný]] (''Carabus irregularis''), [[střevlík polní]] (''Carabus arvensis''), větevníček'' Platyrhinus resinosus'', mandelinka ''[[Chrysolina umbratilis]]'', [[dřepčík kulovitý]] (''Apteropeda globosa''), vzácný stehenáč ''[[Ischnomera cinerascens]]'' a nosatci ''[[Ruteria hypocrita]]'', ''[[Acalles camelus]]'', ''[[Acalles boehmei|A. boehmei]]'', ''[[Acalles commutatus|A. commutatus]]''.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" /><ref name="PlánPéče" />


Při [[lepidoptorologie|lepidopterologickém]] průzkumu v roce [[2002]] zde bylo nalezeno celkem 437 druhů [[Motýli|motýlů]]. K nim patří mj. celoevropsky vzácný [[mol]] ''[[Eudarcia pagenstecherella]]'', jehož housenky se živí lišejníky rostoucími na skalách. Nepříliš hojní motýli jsou též [[píďalka síťkovaná]] (''Eustroma reticulatum'') a vrbkovníček ''[[Mompha terminella]]''.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" />
Při [[lepidoptorologie|lepidopterologickém]] průzkumu v roce [[2002]] zde bylo nalezeno celkem 437 druhů [[Motýli|motýlů]]. K nim patří mj. celoevropsky vzácný [[molovití|mol]] ''[[Eudarcia pagenstecherella]]'', jehož housenky se živí lišejníky rostoucími na skalách. Nepříliš hojní motýli jsou též [[píďalka síťkovaná]] (''Eustroma reticulatum'') a vrbkovníček ''[[Mompha terminella]]''.<ref name="WebNPCS" /><ref name="RozboryNPCS" />

[[Soubor:Salamandra salamandra (Marek Szczepanek).jpg|náhled|[[Mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra'')]]


[[Soubor:Salamandra salamandra (Marek Szczepanek).jpg|náhled|vpravo|[[Mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra'')]]
==== Obratlovci ====
==== Obratlovci ====
Ze silně ohrožených [[obojživelníci|obojživelníků]] zde žije v počtu několika málo jedinců [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra'') a [[čolek horský]] (''Triturus alpestris''), z [[plazi|plazů]] poměrně běžná [[ještěrka živorodá]] (''Lacerta vivipara''). Hnízdí zde silně ohrožený [[sýc rousný]] (''Aegolius funereus'') a další [[ptáci]] jako [[datel černý]] (''Dryocopus martius''), [[žluna šedá]] (''Picus canus''), [[šoupálek krátkoprstý]] (''Certhia brachydactyla''), [[holub doupňák]] (''Columba oenas''), [[sýkora babka]] (''Parus palustris''), [[rehek zahradní]] (''Phoenicurus phoenicurus'') a [[lejsek černohlavý]] (''Ficedula hypoleuca'').<ref name="WebNPCS" /><ref name="PlánPéče" /><ref name="RozboryNPCS" />
Ze silně ohrožených [[obojživelníci|obojživelníků]] zde žije v počtu několika málo jedinců [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra'') a [[čolek horský]] (''Triturus alpestris''), z [[plazi|plazů]] poměrně běžná [[ještěrka živorodá]] (''Lacerta vivipara''). Hnízdí zde silně ohrožený [[sýc rousný]] (''Aegolius funereus'') a další [[ptáci]] jako [[datel černý]] (''Dryocopus martius''), [[žluna šedá]] (''Picus canus''), [[šoupálek krátkoprstý]] (''Certhia brachydactyla''), [[holub doupňák]] (''Columba oenas''), [[sýkora babka]] (''Parus palustris''), [[rehek zahradní]] (''Phoenicurus phoenicurus'') a [[lejsek černohlavý]] (''Ficedula hypoleuca'').<ref name="WebNPCS" /><ref name="PlánPéče" /><ref name="RozboryNPCS" />
Řádek 167: Řádek 183:


== Péče o území ==
== Péče o území ==

=== Plán péče ===
=== Plán péče ===
Území [[národní přírodní rezervace]] je pod správou [[Národní park České Švýcarsko|Národního parku České Švýcarsko]] a řídí se plány péče pro obě chráněná území. K ochraně živočichů jsou především zachovávány drobné vodní plochy pro [[čolek horský|čolka horského]] (''Triturus alpestris'') a pro vývoj bezobratlých, jako např. kriticky ohroženého [[roháček jedlový|roháčka jedlového]] (''Ceruchus chrysomelinus'') či ohroženého [[střevlík nepravidelný|střevlíka nepravidelného]] (''Carabus irregularis''), je ponechávána na místě mrtvá dřevní hmota.<ref name="PlánPéče" /><ref name="PlanPeceNPCS" />
Území [[národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]] je pod správou [[Národní park České Švýcarsko|Národního parku České Švýcarsko]] a řídí se plány péče pro obě chráněná území. K ochraně živočichů jsou především zachovávány drobné vodní plochy pro [[čolek horský|čolka horského]] (''Triturus alpestris'') a pro vývoj bezobratlých, jako např. kriticky ohroženého [[roháček jedlový|roháčka jedlového]] (''Ceruchus chrysomelinus'') či ohroženého [[střevlík nepravidelný|střevlíka nepravidelného]] (''Carabus irregularis''), je ponechávána na místě mrtvá dřevní hmota.<ref name="PlánPéče" /><ref name="PlanPeceNPCS" />


[[Soubor:Ruzovsky vrch biomonitoring.jpg|náhled|vlevo|Biomonitorovací plocha v [[Acidofilní bučina|acidofilní bučině]] na úpatí vrchu]]Díky příkrým svahům a relativní nedostupnosti území je dochovaná druhová skladba blízká [[přirozený les|přírodní skladbě]]. Dosazována je především chybějící [[jedle bělokorá]] (''Abies alba'') a málo zastoupený [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), odstraňován je nepůvodní [[modřín opadavý]] (''Larix decidua''), [[zlatobýl kanadský]] (''Solidago canadensis'') a [[douglaska]] (''Pseudotsuga'' sp.). Lokalita též od roku [[2007]] slouží jako regionální [[gen]]ová základna pro [[populace|populaci]] [[buk lesní|buku lesního]] (''Fagus sylvatica'') a [[javor klen|javoru klenu]] (''Acer pseudoplatanus''). V horizontu deseti let od roku 2007 se počítá s přenecháním většiny území samovolnému vývoji, kromě části přímo sousedící s pozemky jiného vlastníka, na nichž je porost s vysokým podílem [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies'').<ref name="PlánPéče" /><ref name="PlanPeceNPCS" />
[[Soubor:Ruzovsky vrch biomonitoring.jpg|náhled|vlevo|Biomonitorovací plocha v [[Acidofilní bučina|acidofilní bučině]] na úpatí vrchu]]Díky příkrým svahům a relativní nedostupnosti území je dochovaná druhová skladba blízká [[přirozený les|přírodní skladbě]]. Dosazována je především chybějící [[jedle bělokorá]] (''Abies alba'') a málo zastoupený [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), odstraňován je nepůvodní [[modřín opadavý]] (''Larix decidua''), [[zlatobýl kanadský]] (''Solidago canadensis'') a [[douglaska]] (''Pseudotsuga'' sp.). Lokalita též od roku [[2007]] slouží jako regionální [[gen]]ová základna pro [[populace|populaci]] [[buk lesní|buku lesního]] (''Fagus sylvatica'') a [[javor klen|javoru klenu]] (''Acer pseudoplatanus''). V horizontu deseti let od roku 2007 se počítá s přenecháním většiny území samovolnému vývoji, kromě části přímo sousedící s pozemky jiného vlastníka, na nichž je porost s vysokým podílem [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies'').<ref name="PlánPéče" /><ref name="PlanPeceNPCS" />
Řádek 197: Řádek 214:
| vydavatel2 = MŽP
| vydavatel2 = MŽP
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20131105104951/http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_ruzak_cz
}}</ref>
| datum archivace = 2013-11-05
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="zanikle">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Beran| jméno = Pavel| vydavatel = | titul = Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)| url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5607| datum přístupu = 2010-08-13}}</ref>
<ref name="zanikle">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Beran| jméno = Pavel| vydavatel = | titul = Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)| url = http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5607| datum přístupu = 2010-08-13}}</ref>
<ref name="PrůvodceNS">{{Citace monografie
<ref name="PrůvodceNS">{{Citace monografie
Řádek 210: Řádek 230:
| isbn = 978-80-904404-9-4
| isbn = 978-80-904404-9-4
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2013-11-10
}}</ref>
| url archivu = https://web.archive.org/web/20131110042849/http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Publikace/Pruvodce_naucne_stezky/pruvodce_web.pdf
| datum archivace = 2013-11-10
| nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Publikace/Pruvodce_naucne_stezky/pruvodce_web.pdf |date=20131110042849 }}</ref>
<ref name="PlánPéče">{{Citace elektronické monografie
<ref name="PlánPéče">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šteflová
| příjmení = Šteflová
| jméno = Dana
| jméno = Dana
| spoluautoři = a kol.
| spoluautoři = a kol.
Řádek 223: Řádek 247:
| druh nosiče = PDF
| druh nosiče = PDF
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20131110042216/http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/FTP_NO/Plany_pece/PP_NPR_Ruzak.pdf
| datum archivace = 2013-11-10
| nedostupné = ano
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="Zippe">{{Citace elektronické monografie
<ref name="Zippe">{{Citace elektronické monografie
Řádek 232: Řádek 259:
| datum přístupu = 2013-11-07
| datum přístupu = 2013-11-07
| jazyk = německy
| jazyk = německy
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="Růžová">{{Citace elektronické monografie
<ref name="Růžová">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
Řádek 241: Řádek 268:
| datum přístupu = 2013-11-07
| datum přístupu = 2013-11-07
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20131110042228/http://www.obec-ruzova.cz/ruzovsky-vrch.html
}}</ref>
| datum archivace = 2013-11-10
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="Markvartice">{{Citace elektronické monografie
<ref name="Markvartice">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
Řádek 250: Řádek 280:
| datum přístupu = 2013-11-07
| datum přístupu = 2013-11-07
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20071014125134/http://markvartice.unas.cz/foto-ruzovsky-vrch/ruzovsky-vrch.php
}}</ref>
| datum archivace = 2007-10-14
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="WebNPCS">{{Citace elektronické monografie
<ref name="WebNPCS">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Správa NP České Švýcarsko
| příjmení = Správa NP České Švýcarsko
Řádek 259: Řádek 292:
| datum přístupu = 2013-11-09
| datum přístupu = 2013-11-09
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20131110042906/http://www.npcs.cz/chranena-uzemi
| datum archivace = 2013-11-10
| nedostupné = ano
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="PlanPeceNPCS">{{Citace elektronické monografie
<ref name="PlanPeceNPCS">{{Citace elektronické monografie
Řádek 277: Řádek 313:
| datum přístupu = 2013-11-09
| datum přístupu = 2013-11-09
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20131110042906/http://www.npcs.cz/chranena-uzemi
| datum archivace = 2013-11-10
| nedostupné = ano
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="usop">{{Citace elektronické monografie|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=590|titul=NPR Růžák|vydavatel=AOPK ČR|datum přístupu=2013-10-25|jazyk=česky}}</ref>
<ref name="usop">{{Citace elektronické monografie|url=http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=590|titul=NPR Růžák|vydavatel=AOPK ČR|datum přístupu=2013-10-25|jazyk=česky}}</ref>
Řádek 304: Řádek 343:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.npcs.cz/chranena-uzemi Chráněná území NP České Švýcarsko]
* [http://markvartice.unas.cz/foto-ruzovsky-vrch/ruzovsky-vrch.php 14 pohledů na Růžovou horu]
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5607 Galerie pohlednic s rozhlednami na Růžovském vrchu]
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5607 Galerie pohlednic s rozhlednami na Růžovském vrchu]
* [https://goo.gl/maps/DyRAdcpsJ4s 360° panoramatická fotografie z vrcholu Růžovského vrchu]
* [http://www.czippe.homepage.t-online.de/HomepageClassic01/rosenb.htm Der Rosenberg] (o historii Růžovského vrchu - německy)


{{Chráněná území v okrese Děčín}}
{{Portály|Česko|Geografie|Příroda}}
{{Dobrý článek}}
{{Dobrý článek}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie|Příroda}}


[[Kategorie:Hory a kopce v Děčínské vrchovině]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Děčínské vrchovině]]
[[Kategorie:Hory a kopce v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Hory a kopce v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Skalní útvary v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Skalní útvary v Děčínské vrchovině]]
[[Kategorie:Části geomorfologických jednotek v Česku]]
[[Kategorie:Části geomorfologických jednotek v Česku]]
[[Kategorie:Růžová]]
[[Kategorie:Srbská Kamenice]]
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Národní přírodní rezervace v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Národní přírodní rezervace v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Národní park České Švýcarsko]]
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Chráněná území v Děčínské vrchovině]]
[[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1973]]
[[Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Skalní útvary v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Přírodní lesy v Česku]]
[[Kategorie:Lesy v Děčínské vrchovině]]
[[Kategorie:Lesy v okrese Děčín]]
[[Kategorie:Mykologické lokality v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Národní park České Švýcarsko]]
[[Kategorie:Růžová (okres Děčín)]]
[[Kategorie:Srbská Kamenice]]

Aktuální verze z 21. 3. 2024, 08:56

Růžovský vrch
Růžovský vrch z vrchu Jehla, v popředí okraj obce Česká Kamenice
Růžovský vrch z vrchu Jehla, v popředí okraj obce Česká Kamenice
Vrchol619 m n. m.
Prominence330 m ↓ J od Olešského rybníka
Izolace8,4 km → Studenec[1]
SeznamyNejprominentnější hory CZ #35
Hory Děčínské vrchoviny #3
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříDěčínská vrchovina
Souřadnice50°49′58″ s. š., 14°19′52″ v. d.
Růžovský vrch
Růžovský vrch
Horninačedič
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Růžák
Základní informace
Vyhlášení29. prosince 1973[2]
Nadm. výška350–619[2] m n. m.
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresDěčín
Umístěníokres Děčín
Další informace
Kód590
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Národní přírodní rezervace v Česku

Růžovský vrch (německy Rosenberg) či Růžák, zvaný také Děčínská Fudžijama,[3] je výrazný čedičový masiv a národní přírodní rezervace nacházející se 2,5 km jihovýchodně od obce Růžová v okrese Děčín. Leží v nejjižnějším výběžku národního parku České Švýcarsko, jehož je také nejvyšším vrcholem[4].Těleso vrcholu vzniklo jako následek vulkanismu v období třetihor a tvoří výraznou krajinnou dominantu.[5] Na jeho svazích se nalézá zachovalý pralesovitý ekosystém smíšeného lesa, který je významný vysokou diverzitou rostlin, hub i živočichů.[6]

Mezi ohrožené či neobvyklé druhy, které se na lokalitě vyskytují, patří mj. roháček jedlový, střevlík nepravidelný, nosatec Plinthus tischeri, mlok skvrnitý, čolek horský, sýc rousný, lišejníky kališenka modravá a misnička bělohnědá, houby liška Friesova a helmovka dvojvonná a rostliny děrkavka chluponosná, tolita lékařská a meruzalka alpská a další.[5][7][6] Růžovský vrch také spadá do I. zóny Národního parku České Švýcarsko.[2]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Cedule u hranice národní přírodní rezervace a I. zóny národního parku

Růžovský vrch je výrazný čedičový vrchol kuželovitého tvaru, který se nachází v katastrálních územích obcí Růžová a Srbská Kamenice v okrese Děčín. Svým výrazným tvarem a především převýšením až o 300 m oproti okolnímu terénu tvoří nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu oblasti. S výškou 619 m n. m. je Růžák nejvyšším vrcholem Národního parku České Švýcarsko a v oblasti Českosaského Švýcarska je druhou nejvyšší horou po Děčínském Sněžníku.

Celý vrchol i jeho širší okolí se nachází v několika chráněných územích, které spolu navzájem sousedí či se překrývají. Od vrstevnice 350 m n. m. výše je vrchol chráněn jako národní přírodní rezervace (NPR) Růžák o celkové výměře 92,82 ha[2] (v některých dokumentech bývá uváděno 116 ha[8][7]). Předmětem ochrany je čedičová dominanta Růžovského vrchu s přirozenými smíšenými porosty. Tatáž část vrcholu je vyhlášena jako I. zóna Národního parku České Švýcarsko, který se dále rozprostírá severozápadně od vrcholu. Na ostatních stranách sousedí NPR Růžák s Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce. Celý vrch je také součástí větších chráněných území a to Ptačí oblasti Labské pískovce, Evropsky významné lokality České Švýcarsko ze soustavy NATURA 2000 a Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mytologie a umění[editovat | editovat zdroj]

Růžovský vrch na obraze Noční horská krajina s duhou od malíře Caspara Davida Friedricha

Název vrchu je asi odvozen z keltského slova ros znamenající „mohutný”.[9] Svým výrazným zjevem poutal vrch již odedávna zvědavost obyvatel ze širokého okolí – je pravděpodobné, že sloužil jako pohanské obřadní místo a poutní cíl. Germánské kmeny Markomanů a Hermandurů údajně uctívaly Růžovský vrch jako Ásgard, sídlo bohů.[10] Místní krajina Českosaského Švýcarska a Labských pískovců bývala také objektem zájmu saských a českých umělců zaměřených na krajinomalbu. Růžák je zobrazen například na obrazech Pravčický kužel od Adriana Zingga, na malbě Noční horská krajina s duhou (1810) a pravděpodobně také na obraze Poutník nad mořem mlh (1818) od německého malíře Caspara Davida Friedricha. I dnes je vrchol častým objektem na fotografiích z Českého Švýcarska. Snímek Růžovského vrchu v mlze od fotografa Václava Sojky získal zlatou medaili v soutěži Evropský profesionální fotograf roku 2012.[11]

K vrchu a okolí se také váže řada pověstí[12] či pranostika: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben.”[13] – volně přeloženo „Nosí-li Růžák klobouk, na déšť se můžeš spolehnout.”, která odkazuje na výrazný věnec oblačnosti, jež se okolo vrcholu někdy tvoří.

Stavby na vrcholu[editovat | editovat zdroj]

Podle některých zmínek prý již ve středověku stávala na vrcholku kopce kaple Panny Marie, která ale byla roku 1326 zničena sesuvem.[14] V době napoleonských válek byla na Růžáku vystavěna roku 1808 věž sloužící jako vojenská pozorovatelna a triangulační věž[13] (někdy se hovoří též o optickém telegrafu)[9].

Až do znárodnění roku 1931 ležel vrchol a většina svahů v bynoveckém panství rodu Clary-Aldringenů, zatímco východní část náležela k českokamenickému panství rodu Kinských. Na úbočí kopce lze dodnes nalézt řadu patníků, které značí hranici obou panství.[14]

Pozůstatky zdi na vrcholu

Na počátku 80. let 19. století nechal tehdejší majitel panství Edmund Clary-Aldringen vybudovat u vrcholu 14 m vysokou šestipatrovou dřevěnou rozhlednu s dvoumetrovou kamennou podezdívkou. Rozhledna byla otevřena za účasti místních obyvatel dne 20. května 1881, o rok později přibyl k rozhledně kiosek. Díky zájmu návštěvníků později kiosek nahradil hostinec ve švýcarském stylu s pokoji pro ubytování návštěvníků, jenž byl otevřen 4. května 1890. Budova kiosku nadále sloužila hospodářským účelům.[13]

Poté, co byla první rozhledna v roce 1891 zničena bleskem, byla nahoře vystavěna a dne 4. července 1893 otevřena nová rozhledna, s dřevěným opláštěním, vysoká 24 m. Pro věž bylo vybráno nové místo, asi o 10 metrů výše na kopci, aby byl umožněn lepší výhled na všechny strany. Ani tato věž však neměla dlouhou životnost, protože roku 1903 ji strhla na vichřice přímo na budovu hostince.[13]

Velmi rychle byla postavena a otevřena na jaře příštího roku třetí rozhledna a to z financí syna předchozího majitele, Carlose Clary-Aldringena. Podobala se té první a měřila 18 m, z její plošiny bylo údajně vidět až 20 českých a německých rozhleden.[9] Od počátku první světové války do roku 1925 byly rozhledna i restaurace uzavřeny. V poválečných letech bylo uvažováno o výstavbě nové rozhledny (v pořadí již čtvrté), avšak kvůli obavám z vyvlastnění v důsledku tehdejších politických změn nebyla nakonec stavba uskutečněna. V březnu 1930 byla na popud a vlastní náklady Anny Reichertové, místní hospodyně, provedena obnova věže za částku 11 000 Kč.[13]

Turistické budovy na Růžovském vrchu skončily neslavně – dne 26. srpna 1931 vyhořela dřevěná budova restaurace a věž byla stržena 13. října 1936 kvůli údajně havarijnímu stavu.[13] Dnes jsou na vrcholu patrné pouze zbytky budov a na nejvyšším místě je uprostřed pozůstatků vztyčen dřevěný kříž.

Cesta a lom[editovat | editovat zdroj]

Kříž na vrcholu mezi základy bývalých budov

Rozhledna i hostinec se v dobách své největší slávy těšily velkému zájmu turistů, především z německých zemí – vrchol údajně za rok navštívilo až 10 000 lidí.[9] Proto byla roku 1889 vystavěna cesta, která usnadňovala dopravu zásob, především potravin a piva – cesta tak byla zvána Bierweg (neboli Pivní cesta). I turisté mohli být vyvezeni na vrchol kočárem taženým dvěma bělouši pana Schuberta a to za patřičný obnos 50 korun. Po Bierweg také v letech 1930–1933 zdolali vrchol Emil Richter a Karl Hoffmann na motocyklu značky Premier 500 cm³, vyrobeném v Chebu.[14]

V letech 1924–1946 byl na severním úpatí vrchu v provozu lom na kámen, štěrk a bazanitovou suť s drtičem poháněným lokomobilou.[14] Těžba, která částečně pokračovala až do roku 1974, ovšem nenávratně zničila místní přírodní úkaz vyhledávaný turisty již v 19. století, tzv. ledové jámy (Eislöcher) – místa, kde zůstával ležet až do léta sníh, protože tu díky systému puklin vyvěral z podzemí na povrch velmi studený vzduch. Pozůstatky lomu jsou na úpatí svahu stále pozorovatelné.[15]

Lesnictví a ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

První záznamy o lesních porostech v oblasti Růžáku pocházejí z 15. století, o jejich druhové skladbě ze 17. století. Od roku 1785 probíhalo vysazování modřínu opadavého (Larix decidua), smrku ztepilého (Picea abies) a snižovalo se zastoupení jedle bělokoré (Abies alba). Záznamy z let 1921–1923 hovoří o mniškové kalamitě, která měla značný negativní dopad na zdejší již druhově chudé porosty. Obnova lesa v minulosti probíhala částečně výsevem, později sadbou a z velké části přirozenou obnovou, častá byla toulavá seč. Vzhledem ke strmým svahům Růžovského vrchu se na jeho velké části dochovaly porosty původní či bez velkých změn.[7]

Již v roce 1953 bylo ekologem Janem Čeřovským v jeho diplomové práci navrženo zřízení chráněného území na Růžovském vrchu, společně s návrhem na zřízení velkoplošného chráněného území v oblasti Děčínských stěn. S myšlenkou bilaterálního chráněného území přišel v roce 1963 (v českém překladu v roce 1964) německý spisovatel Reimar Gilsenbach.[16] Snahy o ochranu zdejšího území vyústily roku 1972 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Na území CHKO bylo 29. prosince 1973 vyhlášeno několik maloplošných chráněných území, a to Státní přírodní rezervace Růžák a dnešní PR Čabel a PP Nad Dolským mlýnem. Po přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 byl Růžák vyhlášen jako národní přírodní rezervace.[2] V roce 2000 vznikl na části území CHKO Labské pískovce Národní park České Švýcarsko, v jehož první zóně se Růžovský vrch od roku 2002 nachází.[6] V logu národního parku je Růžovský vrch viditelný na pozadí Pravčické brány, což odpovídá pohledu z vyhlídky u brány.

Panoramatický pohled na dominantu Růžovského vrchu od Pravčické brány
Panoramatický pohled na dominantu Růžovského vrchu od Pravčické brány

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Pískovcový skalní výchoz pod vrcholem Růžáku

Geomorfologie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Z geomorfologického hlediska je vrch součástí geomorfologického celku Děčínská vrchovina, podcelku Děčínské stěny, okrsku Růžovská vrchovina a podokrsku Arnoltická vrchovina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.[17]

V dobách zvýšené sopečné činnosti v třetihorách prorazilo žhavé magma vrstvu druhohorních pískovců a ztuhlo v horních, méně stabilních sedimentech[4]. Podloží Růžáku a širšího okolí je tvořeno druhohorními sedimenty české křídové pánve, jimiž jsou kvádrové křemenné pískovce středního turonu až coniaku. Během třetihor probíhala na celém území Českého masivu intenzivní vulkanická činnost – Růžovský vrch je výjimečně zachovanou ukázkou třetihorní vulkanické elevace. Vrchol je tvořen žilným tělesem (peň vulkanitu) nefelinického bazanitu (varianta čediče s vysokým obsahem olivínu)[4], který během miocénu pronikl podložními pískovci. Sloupcová odlučnost bazanitu je dobře patrná na skalních výchozech. Svahy vrcholu jsou pokryty čtvrtohorním zvětralinovým pláštěm, který je patrný obzvláště v místech bez vzrostlé vegetace – tzv. suťová pole neboli kamenná moře. Původní druhohorní středně- a hrubozrnné pískovce jizerského souvrství se dochovaly v podobě skalních výchozů na jihozápadním, jižním a východním svahu okolo vrstevnic 480–500 m n. m., místy se vyskytují i zvětralé slínovce teplického souvrství.[7][5]

Sloupcová odlučnost na čedičové skalce blízko vrcholu

Na úpatí svahu se nachází několik míst s výdechy studeného a teplého vzduchu z podzemí. Výdechy teplého vzduchu – ventaroly – na jižním svahu byly objeveny během zimy 2006, přičemž teplota v nich převyšovala teplotu okolí až o 13 °C.[16] Výdechy studeného vzduchu byly známy už z minulosti, protože v jejich okolí zůstával sníh ležet až do léta – podle toho byla taková místa nazývána ledové jámy (Eislöcher).[13] Nejvýraznější z nich se ovšem nacházely na místě pozdějšího kamenolomu na severním úpatí a při těžbě bazanitové suti byly tyto výdechy zničeny.[15] Těžba zde pokračovala až do roku 1973, kdy byla zakázána, kvůli nebezpečí narušení stability celé lomové stěny.[7] Občas zde a na suťových polích vlivem povětrnostních podmínek či pohybu zvěře dochází k pohybům a sesuvům materiálu, ale jako celek je Růžovský vrch geologicky stabilní.[6]

Flora[editovat | editovat zdroj]

Na výskyt rostlinných druhů má kromě klimatických a povětrnostních podmínek významný vliv také typ geologického podkladu a od něj odvozená kvalita půd. Většina půd je kamenitá, ve vrcholové části a na většině svahů se zásaditým charakterem, kde je bohaté bylinné patro. Ve spodní části vrchu se projevují na živiny chudší půdy na pískovcovém podloží. Kamenná moře, která jsou chudá na cévnaté rostliny, naopak poskytují vhodné podmínky pro výskyt mechorostů a lišejníků.[5] Druhová skladba povětšinou odpovídá přirozené skladbě, s výjimkou chybějící jedle bělokoré (Abies alba) a nízkého zastoupení jilmu horského (Ulmus glabra), jehož populace byla v minulosti silně postižena grafiózou (Ophiostoma ulmi). Od roku 2007 slouží lokalita jako regionální genová základna pro populace buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus).[6]

Cévnaté rostliny[editovat | editovat zdroj]

Květnatá bučina na svahu Růžovského vrchu

Až 60 % území rezervace zaujímá submontánní suťový les (sv. Tilio-Acerion) na strmých kamenitých svazích a v okolí kamenných moří. V jeho stromovém patře je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (A. platanoides), jilm horský (Ulmus glabra) a v menší míře lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), l. srdčitá (T. cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a buk lesní (Fagus sylvatica). V bylinném patře je dominantní strdivka jednokvětá (Melica uniflora), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), hrachor jarní (Lathyrus vernus), svízel vonný (Galium odoratum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), mléčka zední (Mycelis muralis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), dále nitrofilní druhy jako netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a z kapradin kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a vzácně též nehojná kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum).[7][5]

Druhým nejhojnějším biotopem je se třiceti procenty květnatá bučina asociace Melico-Fagetum na mírnějších svazích v nižších výškách, kde ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica) a bylinné patro je zastoupeno podobně jako u submontánního suťového lesa ovšem bez nitrofilních rostlin a kapradin.[7]

Svízel vonný (Galium odoratum) na lokalitě

Další biotopy se vyskytují spíše okrajově (dohromady pokrývají 10 % rozlohy rezervace); jsou to acidofilní bučiny (as. Luzulo-Fagetum, 5 %) bezlesé sutě (2 %) a po jednom procentu květnaté bučiny asociace Festuco-Fagetum, skalní bory (Dicrano-Pinetum) a na vrcholu bučina s třtinou rákosovitou (as. Calamagrostio arundinaceae-Fagetum). Kromě výše zmíněných druhů se v těchto společenstvích vyskytují metlička křivolaká (Avenella flexuosa), bika bělavá (Luzula luzuloides), jestřábník zední (Hieracium murorum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), silenka nicí (Silene nutans), kostřava lesní (Festuca altissima), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), borovice lesní (Pinus sylvestris) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Na vlhčích místech lze nalézt i rozrazil horský (Veronica montana), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), m. vstřícnolistý (Ch. oppositifolium) a ostřici řídkoklasou (Carex remota).

Druhy, které se jinde na území NP nevyskytují, jsou tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) a meruzalka alpská (Ribes alpinum), oba na suťových polích či v jejich blízkosti.[5][16][7]

Na vrcholu na místě bývalé restaurace se vyskytoval zavlečený zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), který je v rámci péče o NPR likvidován, a v roce 2007 již nebyl jeho výskyt zaznamenán. Místy se vyskytuje též nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua), s jehož likvidací se také do budoucna počítá.[6]

Šurpek úhledný (Orthotrichum speciosum), mechorost citlivý na kvalitu ovzduší

Mechorosty[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako lišejníky se mechorosty na Růžovském vrchu vyskytují převážně na suťových polích, a to druhy zoubkočepka kosmatá (Racomitrium lanuginosum), z. svazčitá (R. fasciculare), z. různořadá (R. heterostichum) a štěrbovka skalní (Andrea rupestris). Zajímavým nálezem, v rámci severních Čech spíše ojedinělým, je epifytický mech šurpek úhledný (Orthotrichum speciosum), který je citlivý ke znečištění ovzduší. Vyskytuje se zde i druh děrkavka chluponosná (Grimmia trichophylla), jenž je zařazen na Červeném seznamu mechorostů ČR.[5][16][7]

Vzácná helmovka dvojvonná (Mycena diosma) na lokalitě

Houby[editovat | editovat zdroj]

V rámci NP patří NPR Růžák mezi nejbohatší lokality, pokud jde o diverzitu hub. Jsou tu druhy listnatých teplých lesů jako např. holubinka sluneční (Russula solaris), hvězdovka trojitá (Geastrum triplex), pevník plstnatý (Stereum subtomentosum), čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii), liška kadeřavá (Pseudocraterellus sinuosus), ryzec žlutohnědý (Lactarius fulvissimus) nebo bedla Grangeova (Lepiota grangei). Díky vysoké diverzitě místních listnatých lesů jsou bohatá i zdejší společenstva dalších vřeckovýtrusných hub.[5][16][7]

Ze vzácných druhů se zde vyskytují širokoterčka Pouzarova (Lopadostoma pouzarii), ježatec různozubý (Creolophus cirrhatus) a dále k zákonné ochraně navržené liška Friesova (Cantharellus friesii) a helmovka dvojvonná (Mycena diosma).[5][16][7] Čtyři druhy lignikolních pyrenomycetů zde byly nalezeny poprvé v rámci ČR, a to Capronia svrcekiana, Ceratosphaeria rhenana, Crassochaeta fusispora a Nitschkia parasitans.[16]

Suťové pole na Růžovském vrchu je biotopem mnoha druhů bezobratlých a lišejníků

Lišejníky[editovat | editovat zdroj]

Kamenná moře na svazích Růžovského vrchu představují vhodný biotop pro lišejníky a celkově se jedná o lokalitu svým významem překračující rámec NP. Během lichenologického průzkumu bylo v NPR Růžák nalezeno 72 druhů lišejníků, z toho dva druhy, Vezdaea cobria a Lepraria elobata, zde byly nalezeny poprvé v rámci ČR. Lišejníky drobnovýtruska hnědavá (Acarospora fuscata), buelie stélková (Buellia aethalea), šálečka hnědočerná (Lecidea fuscoatra), šálečka plochá (Lecidea plana), mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum) a m. mnohoplodý (R. polycarpum) jsou charakteristické pro čedičové sutě.[5][16][7]

Z ohrožených druhů zde byly nalezeny kališenka modravá (Calicium glaucellum) a misnička bělohnědá (Miriquidica leucophaea). Mezi zajímavé nálezy patří i montánní až alpinské druhy Lecidea lactea, prášenka Jackova (Lepraria jackii) a subatlantský druh dutohlávka mnohoprstá (Cladonia polydactyla).[5][16][7]

Kriticky ohrožený roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus)

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Bezobratlí[editovat | editovat zdroj]

Růžovský vrch je pozoruhodný vysokou diverzitou bezobratlých živočichů, včetně několika ohrožených druhů a druhů vyskytujících se obvykle na jiných stanovištích. Jsou zde druhy typické spíše pro vyšší nadmořské polohy, jako je mandelinka Chrysolina rufa squalida, nosatec Notaris aterrimus, páteříčci Podabrus alpinus a Malthodes guttifer a glaciální relikt, nosatec Plinthus tischeri. Na místní suťové ekosystémy se váže výskyt vzácných druhů, jimiž jsou vousáč Leistus montanus kultianus, studenomilný střevlíček Pterostichus negligens, lanýžovník Choleva lederiana či drabčík Stenus glacialis.[5][16][7]

Naopak teplomilnějšími druhy na Růžovském vrchu jsou vzácní brouci tesařík Oplosia cinerea, stehenáč Oedemera femorata a saranče Chorthippus pullus. Některé druhy indikují kvalitu a stálost místního lesa; patří mezi ně kriticky ohrožený roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus), ohrožený střevlík nepravidelný (Carabus irregularis), střevlík polní (Carabus arvensis), větevníček Platyrhinus resinosus, mandelinka Chrysolina umbratilis, dřepčík kulovitý (Apteropeda globosa), vzácný stehenáč Ischnomera cinerascens a nosatci Ruteria hypocrita, Acalles camelus, A. boehmei, A. commutatus.[5][16][7]

Při lepidopterologickém průzkumu v roce 2002 zde bylo nalezeno celkem 437 druhů motýlů. K nim patří mj. celoevropsky vzácný mol Eudarcia pagenstecherella, jehož housenky se živí lišejníky rostoucími na skalách. Nepříliš hojní motýli jsou též píďalka síťkovaná (Eustroma reticulatum) a vrbkovníček Mompha terminella.[5][16]

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Obratlovci[editovat | editovat zdroj]

Ze silně ohrožených obojživelníků zde žije v počtu několika málo jedinců mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a čolek horský (Triturus alpestris), z plazů poměrně běžná ještěrka živorodá (Lacerta vivipara). Hnízdí zde silně ohrožený sýc rousný (Aegolius funereus) a další ptáci jako datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), holub doupňák (Columba oenas), sýkora babka (Parus palustris), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca).[5][7][16]

Z běžnějších druhů savců se zde vyskytuje veverka obecná (Sciurus vulgaris), plch velký (Myoxus glis), prase divoké (Sus scrofa), srnec obecný (Capreolus capreolus) a jelen evropský (Cervus elaphus).[5]

Péče o území[editovat | editovat zdroj]

Plán péče[editovat | editovat zdroj]

Území národní přírodní rezervace je pod správou Národního parku České Švýcarsko a řídí se plány péče pro obě chráněná území. K ochraně živočichů jsou především zachovávány drobné vodní plochy pro čolka horského (Triturus alpestris) a pro vývoj bezobratlých, jako např. kriticky ohroženého roháčka jedlového (Ceruchus chrysomelinus) či ohroženého střevlíka nepravidelného (Carabus irregularis), je ponechávána na místě mrtvá dřevní hmota.[7][6]

Biomonitorovací plocha v acidofilní bučině na úpatí vrchu

Díky příkrým svahům a relativní nedostupnosti území je dochovaná druhová skladba blízká přírodní skladbě. Dosazována je především chybějící jedle bělokorá (Abies alba) a málo zastoupený jilm horský (Ulmus glabra), odstraňován je nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a douglaska (Pseudotsuga sp.). Lokalita též od roku 2007 slouží jako regionální genová základna pro populaci buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V horizontu deseti let od roku 2007 se počítá s přenecháním většiny území samovolnému vývoji, kromě části přímo sousedící s pozemky jiného vlastníka, na nichž je porost s vysokým podílem smrku ztepilého (Picea abies).[7][6]

V lokalitě se projevuje běžné zatížení turistickým ruchem například ve formě vytváření erozních rýh či nadměrným výskytem synantropních rostlin, jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Do budoucna se počítá pouze s nezbytnými úpravami v okolí stávajících turistických stezek (např. prořez padlých kmenů) a případnou obnovou značení a informačních tabulí.[7][6]

Myslivost[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se Růžovský vrch nachází v národním parku, kde výkon práva myslivosti zajišťuje Správa NP, byl vzhledem k nekompaktnosti území parku přičleněn k honitbě Lesní správy Děčín. Limity a podmínky výkonu práva myslivosti na území NPR jsou ovšem stanoveny Správou NP. Vysoké stavy jelení a srnčí zvěře okusující mladé stromky neumožňují dostatečné zmlazení porostů, ale v souvislosti s mysliveckým hospodařením se situace v posledních letech zlepšuje.[6]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

V NPR probíhá sledování vývoje lesních společenstev a to na čtyřech biomonitorovacích plochách. Jedna dvojice ploch (oplocená a neoplocená) sleduje vývoj v submontánním suťovém lese na svahu severozápadním, druhá dvojice ploch je v acidofilní bučině na severním svahu. Růžovský vrch je vzhledem ke svému charakteru také objektem specifických výzkumů, zaměřených především na inventarizaci a popis místních druhů. Jde o výzkumy lichenologické, mykologické, lepidopterologické, entomologické, floristické aj.[7]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Rozcestník u vrcholu

Na vrchol lze dojít po žluté turistické stezce z Růžové (4,5 km), Srbské Kamenice (3,3 km) nebo Kamenické stráně (3,6 km). Z Růžové vede souběžně se žlutou turistickou značkou k úpatí kopce naučná stezka Růžová, která dále pokračuje k linii opevnění z roku 1938, Dolskému Mlýnu a přes Kamenickou Stráň se vrací do Růžové.[15] Kvůli své geologické a botanické ojedinělosti v rámci NP je Růžovský vrch také cílem zaměřených exkurzí pro veřejnost, které pořádá Správa NP České Švýcarsko.[7]

Rozhledu z vrcholku sice zabraňuje lesnatý porost, ale na několika místech stezky jsou úseky, odkud je výhled lepší. Na vrcholu se nacházejí pozůstatky budov hostince a rozhledny. Na nejvyšším místě je umístěn dřevěný kříž a o něco níže stojí informační cedule s vrcholovou knihou.[18] Vzhledem k tomu, že většina Růžovského vrchu je chráněna jako první zóna Národního parku České Švýcarsko a zároveň národní přírodní rezervace, není pohyb mimo značené trasy povolen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ a b c d e f NPR Růžák [online]. AOPK ČR [cit. 2013-10-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Místopisný seznam lokalit Jetřichovicka [online]. Skupina rekreačních obcí a osad Jetřichovicko [cit. 2010-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-31. 
  4. ↑ a b c VRCH PLNÝ TAJEMSTVÍ, Knorr. Ivan. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 42–43. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p SPRÁVA NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO. Chráněná území, Národní přírodní rezervace Růžák [online]. [cit. 2013-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j Plán péče o Národní park České Švýcarsko, 2009-2016 [online]. Příprava vydání Handrij Härtel, Dana Štefečková, Jan Drozd. Správa NP České Švýcarsko [cit. 2013-11-09]. odkaz na stažení v několika částech. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u ŠTEFLOVÁ, Dana, a kol. Plán péče o Národní přírodní rezervaci Růžák 2006-2016 [PDF]. Krásná lípa: Správa NP České Švýcarsko, 2006 [cit. 2013-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  8. ↑ Národní přírodní rezervace Růžák [online]. AOPK ČR [cit. 2013-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05. 
  9. ↑ a b c d 14 pohledů na Růžovou horu [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-14. 
  10. ↑ PODLUCKÝ, Martin. Společenský život a lokální identita v Děčíně a v Podmoklech 1870-1920. [s.l.]: [s.n.], 2013. S. 144. 
  11. ↑ Snímek Českého Švýcarska mezi favority prestižní soutěže [online]. [cit. 2013-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-20. 
  12. ↑ PECH. Pověsti a zajímavosti z okolního kraje [online]. [cit. 2013-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-05. 
  13. ↑ a b c d e f g ZIPPE, C. Archiv Sächsisch-Böhmische Schweiz, Der Rosenberg [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b c d Růžovský vrch [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  15. ↑ a b c NAGEL, Richard. Průvodce naučnou stezkou Růžová. [s.l.]: Správa NP České Švýcarsko, 2012. 30 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. ISBN 978-80-904404-9-4. S. 10, 11.  Archivováno 10. 11. 2013 na Wayback Machine.
  16. ↑ a b c d e f g h i j k l m Rozbory k plánu péče o Národní park České Švýcarsko [online]. Příprava vydání Handrij Härtel, Dana Štefečková, Jan Drozd. Správa NP České Švýcarsko, 2007 [cit. 2013-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  17. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. [s.l.]: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  18. ↑ BERAN, Pavel. Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis) [online]. [cit. 2010-08-13]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Chráněná území v okrese Děčín
Národní parky
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní rezervace
Národní přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní památky

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Růžovský_vrch&oldid=23756906“