Státní dluh Česka: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 13341550 uživatele Cechblog (diskuse) zrušena. Nějakých 72 mld. je marginalni oproti dotacím z EU. Patří to spíše sem. A mažte jen věci na které reagujete.
informace o tak vysokých mimorozpočtových příjmech je zásadní, ohrazujete se vůči druhým a sám doplňujete text o emocionální vsuvky (once) a nepravdivé informace (někteří), které zdroje neobsahují, není to názor, ale je to fakt
Řádek 19: Řádek 19:
}}</ref> Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR rostl vzrůstajícím tempem; roste také jeho podíl na HDP.<ref name="mfcr" />
}}</ref> Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR rostl vzrůstajícím tempem; roste také jeho podíl na HDP.<ref name="mfcr" />


V krizovém roce 2009, za [[Druhá vláda Mirka Topolánka|vlády Mirka Topolánka]], byl meziroční deficit nejvyšší za celou dobu existence ČR, konkrétně 178,4 miliard Kč.<ref name="mfcr">Ministerstvo financí ČR - [http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu Struktura a vývoj státního dluhu]</ref> Druhý nejvyšší schodek byl za [[Vláda Petra Nečase|vlády Petra Nečase]] (2012)<ref>[http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-59099650-konecny-ucet-za-rok-2012-statni-dluh-se-zvysil-o-168-miliard-korun Konečný účet za rok 2012: Státní dluh se zvýšil o 168 miliard korun]</ref><ref>[http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2238676/statni-dluh-cr-loni-stoupl-na-1668-bilionu-vlada-si-tvori-polstar.html Státní dluh ČR loni stoupl na 1,668 bilionu, vláda si tvoří polštář(2012)]</ref> a třetí nejvyšší za [[Vláda Jana Fischera|vlády Jana Fischera]] (2010) ve výši 165,8 miliard Kč. K výraznějšímu snížení deficitu došlo v roce 2013, kdy v červnu skončila vláda Petra Nečase a v červenci nastoupila nová vláda Jiřího Rusnoka. Vláda byla tehdy vázána Zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb., připraveným Miroslavem Kalouskem, kdy dluh neměl překročit hranici 2,9 % HDP jeho navrhovaná výše byla 100 miliard korun,<ref>http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tema/vlada-schvalila-rozpocet-pro-rok-2013-99424/</ref> vláda tehdy utratila dokonce o 18,7 miliard méně než bylo plánováno. V roce 2014, pak poprvé od roku 1995 státní dluh klesl a byl nejnižší od roku 2008. Podle některých ekonomů to není výsledkem zlepšení hospodaření české vlády (ať už té současné nebo minulých), ale především díky čerpání rezervních prostředků a evropských fondů.<ref>http://byznys.ihned.cz/c1-64334560-statni-dluh-v-pololeti-klesl-o-650-milionu-korun-kazdy-cech-dluzi-158-tisic</ref><ref>http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/schodek-statniho-rozpoctu-je-nejnizsi-za-osm-let-dosahl-62-8/r~42a516ecb39d11e5897e002590604f2e/</ref><ref>[http://ekonomika.idnes.cz/statni-dluh-loni-klesl-poprve-od-roku-1995-cesko-dluzi-1-7-bilionu-pbm-/ekonomika.aspx?c=A150105_151725_ekonomika_nio iDNES.cz - Státní dluh loni klesl poprvé od roku 1995. Česko dluží 1,7 bilionu]</ref> Pro přesnější obraz bilance státního dluhu je nutné započítat příjmy z privatizace. Nejvyšší příjmy z privatizace realizovala vláda Miloše Zemana{{Zdroj?}} (Miloš Zeman prezentoval možné budoucí příjmy ve výši přesahující 500 miliard,<ref>http://archiv.ihned.cz/c1-10516770-prijmy-z-privatizace-lze-pouzit-na-nakup-stihacek-soudi-ekonomove</ref><ref>http://ekonomika.idnes.cz/milos-zeman-privatizace-nevynese-200-ale-500-miliard-korun-pio-/ekonomika.aspx?c=A000320175357ekonomika_jjx</ref><ref>http://www.britskelisty.cz/0003/20000321k.html</ref> podle neúplného výčtu ekonoma Jana Macháčka byly příjmy 283 miliard Kč,<ref>http://janmachacek.webgarden.cz/rubriky/homepage/mf-dnes-2002-2003/rozpoctovy-schodek-a-privatizace,</ref> dále elektroenergetické firmy 32 miliard Kč<ref>http://www.energyweb.cz/web/zpravodaj/zpr_07_05_02.htm</ref> IPB 2 miliardy Kč<ref>http://www.mesec.cz/clanky/kdo-zaplati-dluhy/</ref>). Po započtení vydaných příjmů z privatizace ke schodku státního rozpočtu (201,2 miliard Kč) v letech 1999-2002 patřila vláda Miloše Zemana k vládě s nejvyšším schodkem státního rozpočtu v historii.{{Zdroj?}} Druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu realizovala vláda Petra Nečase (404,9 miliard Kč) v letech 2011-2013 (nezjištěny příjmy z privatizace).{{Zdroj?}}
V krizovém roce 2009, za [[Druhá vláda Mirka Topolánka|vlády Mirka Topolánka]], byl meziroční deficit nejvyšší za celou dobu existence ČR, konkrétně 178,4 miliard Kč.<ref name="mfcr">Ministerstvo financí ČR - [http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu Struktura a vývoj státního dluhu]</ref> Druhý nejvyšší schodek byl za [[Vláda Petra Nečase|vlády Petra Nečase]] (2012)<ref>[http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-59099650-konecny-ucet-za-rok-2012-statni-dluh-se-zvysil-o-168-miliard-korun Konečný účet za rok 2012: Státní dluh se zvýšil o 168 miliard korun]</ref><ref>[http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2238676/statni-dluh-cr-loni-stoupl-na-1668-bilionu-vlada-si-tvori-polstar.html Státní dluh ČR loni stoupl na 1,668 bilionu, vláda si tvoří polštář(2012)]</ref> a třetí nejvyšší za [[Vláda Jana Fischera|vlády Jana Fischera]] (2010) ve výši 165,8 miliard Kč. K výraznějšímu snížení deficitu došlo v roce 2013, kdy v červnu skončila vláda Petra Nečase a v červenci nastoupila nová vláda Jiřího Rusnoka. Vláda byla tehdy vázána Zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb., připraveným Miroslavem Kalouskem, kdy dluh neměl překročit hranici 2,9 % HDP jeho navrhovaná výše byla 100 miliard korun,<ref>http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tema/vlada-schvalila-rozpocet-pro-rok-2013-99424/</ref> vláda utratila o 18,7 miliard méně díky neplánovaným příjmům v podobě splátek ruského dluhu ve výši 72 miliard Kč<ref>http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/rusko-splatilo-cesku-stary-dluh-ve-vysi-72-miliard-korun-1048888</ref>. V roce 2014, pak poprvé od roku 1995 státní dluh klesl a byl nejnižší od roku 2008, což nebylo výsledkem zlepšení hospodaření české vlády, ale čerpání rezervních prostředků a evropských fondů.<ref>http://byznys.ihned.cz/c1-64334560-statni-dluh-v-pololeti-klesl-o-650-milionu-korun-kazdy-cech-dluzi-158-tisic</ref><ref>http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/schodek-statniho-rozpoctu-je-nejnizsi-za-osm-let-dosahl-62-8/r~42a516ecb39d11e5897e002590604f2e/</ref><ref>[http://ekonomika.idnes.cz/statni-dluh-loni-klesl-poprve-od-roku-1995-cesko-dluzi-1-7-bilionu-pbm-/ekonomika.aspx?c=A150105_151725_ekonomika_nio iDNES.cz - Státní dluh loni klesl poprvé od roku 1995. Česko dluží 1,7 bilionu]</ref> Pro přesnější obraz bilance státního dluhu je nutné započítat příjmy z privatizace. Nejvyšší příjmy z privatizace realizovala vláda Miloše Zemana{{Zdroj?}} (Miloš Zeman prezentoval možné budoucí příjmy ve výši přesahující 500 miliard,<ref>http://archiv.ihned.cz/c1-10516770-prijmy-z-privatizace-lze-pouzit-na-nakup-stihacek-soudi-ekonomove</ref><ref>http://ekonomika.idnes.cz/milos-zeman-privatizace-nevynese-200-ale-500-miliard-korun-pio-/ekonomika.aspx?c=A000320175357ekonomika_jjx</ref><ref>http://www.britskelisty.cz/0003/20000321k.html</ref> podle neúplného výčtu ekonoma Jana Macháčka byly příjmy 283 miliard Kč,<ref>http://janmachacek.webgarden.cz/rubriky/homepage/mf-dnes-2002-2003/rozpoctovy-schodek-a-privatizace,</ref> dále elektroenergetické firmy 32 miliard Kč<ref>http://www.energyweb.cz/web/zpravodaj/zpr_07_05_02.htm</ref> IPB 2 miliardy Kč<ref>http://www.mesec.cz/clanky/kdo-zaplati-dluhy/</ref>). Po započtení vydaných příjmů z privatizace ke schodku státního rozpočtu (201,2 miliard Kč) v letech 1999-2002 patřila vláda Miloše Zemana k vládě s nejvyšším schodkem státního rozpočtu v historii.{{Zdroj?}} Druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu realizovala vláda Petra Nečase (404,9 miliard Kč) v letech 2011-2013 (nezjištěny příjmy z privatizace).{{Zdroj?}}


Následující tabulka ukazuje vývoj státního dluhu ČR, spolu s hrubým domácím produktem určeným produkční metodou a podílem dluhu na něm.<ref>http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod</ref><ref name="parlamentnilisty">{{Citace elektronického periodika
Následující tabulka ukazuje vývoj státního dluhu ČR, spolu s hrubým domácím produktem určeným produkční metodou a podílem dluhu na něm.<ref>http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod</ref><ref name="parlamentnilisty">{{Citace elektronického periodika

Verze z 12. 2. 2016, 18:58

Meziroční nárůst státního dluhu ČR

Česká republika má v současnosti[kdy?] v porovnání s okolními zeměmi relativně nízký státní dluh.[1]

Státní dluh je tvořen závazky vlády, vzrůstá deficitním financováním státního rozpočtu a je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy (obligacemi), přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.[2] Ze státního dluhu je vyplácen úrok, v roce 2010 činila výše úroků 35,63 miliard korun.[3]

Současná výše dluhu (2014) činí okolo 42,6 % HDP (pro srovnání některé země EU mají až 177 % HDP, například Řecko; i další státy se potýkají s obrovskými podíly svého dluhu na HDP, například Itálie: 132 %, Portugalsko: 130 %, Irsko: 109 %, Belgie: 106 % atd.)[4]. V květnu 2014 činil státní dluh přibližně 1,7 bilionu korun[5] (čísla se liší kvůli odlišnému způsobu výpočtu), a je z větší části způsoben deficitními rozpočty vlády a dále pak převzetím části dluhu při dělení Československa.

Podle OECD byla v roce 2012 fiskální mezera ČR menší než 5 % HDP.[6]

Vývoj dluhu

V prvním roce existence České republiky (1993) činil státní dluh 158,8 miliard Kč, což činilo 15,57 % HDP.[7] Až do roku 1996 se státní dluh prakticky neměnil, a vzhledem k rostoucímu HDP klesal podíl dluhu na HDP.[7] V té době ovšem v ČR existovalo množství tzv. transformačních institucí (např. Konsolidační banka, Česká finanční a Česká inkasní), které poskytovaly rozličné státní záruky a transfery. Tím vznikalo "skryté" zadlužení mimo státní rozpočet.[8] Přibližně od roku 1997 státní dluh ČR rostl vzrůstajícím tempem; roste také jeho podíl na HDP.[7]

V krizovém roce 2009, za vlády Mirka Topolánka, byl meziroční deficit nejvyšší za celou dobu existence ČR, konkrétně 178,4 miliard Kč.[7] Druhý nejvyšší schodek byl za vlády Petra Nečase (2012)[9][10] a třetí nejvyšší za vlády Jana Fischera (2010) ve výši 165,8 miliard Kč. K výraznějšímu snížení deficitu došlo v roce 2013, kdy v červnu skončila vláda Petra Nečase a v červenci nastoupila nová vláda Jiřího Rusnoka. Vláda byla tehdy vázána Zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb., připraveným Miroslavem Kalouskem, kdy dluh neměl překročit hranici 2,9 % HDP jeho navrhovaná výše byla 100 miliard korun,[11] vláda utratila o 18,7 miliard méně díky neplánovaným příjmům v podobě splátek ruského dluhu ve výši 72 miliard Kč[12]. V roce 2014, pak poprvé od roku 1995 státní dluh klesl a byl nejnižší od roku 2008, což nebylo výsledkem zlepšení hospodaření české vlády, ale čerpání rezervních prostředků a evropských fondů.[13][14][15] Pro přesnější obraz bilance státního dluhu je nutné započítat příjmy z privatizace. Nejvyšší příjmy z privatizace realizovala vláda Miloše Zemana[zdroj?] (Miloš Zeman prezentoval možné budoucí příjmy ve výši přesahující 500 miliard,[16][17][18] podle neúplného výčtu ekonoma Jana Macháčka byly příjmy 283 miliard Kč,[19] dále elektroenergetické firmy 32 miliard Kč[20] IPB 2 miliardy Kč[21]). Po započtení vydaných příjmů z privatizace ke schodku státního rozpočtu (201,2 miliard Kč) v letech 1999-2002 patřila vláda Miloše Zemana k vládě s nejvyšším schodkem státního rozpočtu v historii.[zdroj?] Druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu realizovala vláda Petra Nečase (404,9 miliard Kč) v letech 2011-2013 (nezjištěny příjmy z privatizace).[zdroj?]

Následující tabulka ukazuje vývoj státního dluhu ČR, spolu s hrubým domácím produktem určeným produkční metodou a podílem dluhu na něm.[22][23][24][25][26][27][28][29] Částky jsou v miliardách korun.

Rok Státní dluh Rozpočtový
schodek		 HDP Podíl na HDP Rozpočtový
schodek % HDP		 Roční přírůstek
podílu na HDP		 Vláda, která schválila
rozpočet na tento rok		 Ministr financí
1993 158,8 1020 15,57 % Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) Ivan Kočárník
1994 157,3 -1,5 1183 13,30 % -2,27 p. b.
1995 154,4 -2,9 1466 10,53 % -2,77 p. b.
1996 155,2 0,8 1683 9,22 % -1,31 p. b.
1997 173,1 17,9 1811 9,56 % 0,34 p. b. Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) Ivan Kočárník
Ivan Pilip
1998 194,7 21,6 1996 9,75 % -1,5 0,20 p. b. Tošovský (nestranická) Ivan Pilip
1999 228,4 33,7 2080 10,98 % -1,5 1,23 p. b. Zeman (ČSSD) Ivo Svoboda
2000 289,3 60,9 2189 13,22 % -2,1 2,24 p. b. Pavel Mertlík
2001 345,0 55,7 2352 14,67 % -2,9 1,45 p. b. Jiří Rusnok
2002 395,9 50,9 2464 16,07 % -1,9 1,40 p. b.
2003 493,2 97,3 2577 19,14 % -4,3 3,07 p. b. Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) Bohuslav Sobotka
2004 592,9 99,7 2814 21,07 % -3,4 1,93 p. b.
2005 691,2 98,3 2983 23,17 % -1,9 2,10 p. b. Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2006 802,5 97,6 3222 24,91 % -3,0 1,74 p. b. Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU)
2007 892,3 66,4 3535 25,24 % -1,9 0,33 p. b. Topolánek I (ODS) Vlastimil Tlustý
2008 999,8 19,4 3688 27,10 % -0,5 1,86 p. b. Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) Miroslav Kalousek
2009 1178,2 192,4 3758 34,21 % -5,8 5,38 p. b.
2010 1344,1 156,4 3799 38,37 % -4,7 4,16 p. b. Fischer (nestranická) Eduard Janota
2011 1499,4 142,8 3841 41,41 % -3,2 3,73 p.b. Nečas (ODS, TOP 09, VV/LIDEM) Miroslav Kalousek
2012 1667,6 101,0 3843 46,15 % -4,2 4,74 p.b.
2013 1683,3 81,3 3884 46,04 % -1,5 -0,11 p.b.
2014 1663,7 77,8 39 % -2,0 Rusnok (nestranická) Jan Fischer
2015 62,8 Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) Andrej Babiš

Domácí vnímání dluhu

Vývoj státního dluhu České republiky v období 1993 - 2014

V posledních letech je v ČR téma státního dluhu také tématem politickým, přičemž jednotlivé politické strany se vzájemně obviňují z odpovědnosti za vznik a výši dluhu.[30] Před volbami do PSP v roce 2010 se jednalo o jedno z hlavních témat předvolební kampaně. Například TOP 09 rozesílala občanům symbolické složenky na úhradu jejich údajného podílu na státním dluhu.[31]

ČSSD příčinu a počátky zadlužování připisuje vládám Václava Klause, které vytvářely tzv. skryté dluhy, částečně hrazené jednorázovými, neopakovatelnými příjmy z výnosu privatizace státního majetku, a vládám Mirka Topolánka po volbách 2006.[32] ČSSD dále porovná míru zadlužení s jinými, většinou více zadluženými zeměmi a nepovažuje tuto výši dluhu za znepokojující.[32] Podle ODS zemi nejvíce zadlužily vlády ČSSD, a to v době hospodářského růstu.[33] Podle TOP 09 vznikl dluh díky devastaci ekonomiky během komunistické diktatury, chybám v období transformace ekonomiky, růstu sociálních výdajů a hospodářské krizi.[34] Podle prezidenta Liberálního institutu Jiřího Schwarze činil skrytý deficit veřejných rozpočtů již v roce 1998 270 miliard korun.[35] Tento dluh byl podle Schwarze způsoben zpomalením ekonomické transformace v druhé polovině 90. let.[35]

Zahraniční vnímání dluhu

Česko nebývá z EU kritizováno za výši svého dluhu, ale za tempo, kterým se dluh zvyšuje, deficitní rozpočty v několika letech na počátku 21. století totiž překračovaly 3%, což je maximální hranice, kterou země nesmí překročit v případě, že chce zavést jako svoji měnu euro či již euro používá - tzv. maastrichtské (konvergenční) kritérium.[36]

Přes určité problémy je vývoj a současný stav státních financí České republiky posuzován ekonomickými a finančními odborníky ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně příznivě. Rating renomovaných ratingových agentur má rozhodující vliv banky na úrokové sazby půjčky i na pojištění rizik příslušnému státu. Dvě ze tří ratingových agentur tzv. Velké trojky Moody's a Fitch Ratings již několik let nezměnily své hodnocení České republiky (A1 resp. A+), agentura Standard & Poor's v srpnu 2011 zvýšila hodnocení o dva stupně z A na AA-[37][38], nicméně příčinou této změny byla úprava metodiky výpočtu hodnocení.[39][40]

Změny hodnocení České republiky u tří nejvýznamnějších ratingových agentur:[41]

Rok 1993 1994 1995 1997 1998 2002 2003 2005 2007 2008 2011 2015
Moody's Baa3 Baa2 Baa1 Baa1 Baa1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1
Standard and Poor's BBB BBB+ A A A- A- A- A- A A AA-[p. 1] AA-
Fitch - - A- BBB+ BBB+ BBB+ A- A A A+ A+ A+

Poznámky

  1. ↑ Zvýšení bylo důsledkem změny metodiky výpočtu[39][40]

Reference

  1. ↑ Euro area government debt down to 87.4% of GDP
  2. ↑ Státní dluh klesl na 925,5 mld. korun
  3. ↑ Ministerstvo financí ČR - Náklady státního dluhu
  4. ↑ http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=teina225&plugin=1
  5. ↑ www.verejnydluh.cz
  6. ↑ http://www.oecd.org/tax/public-finance/50100974.pdf - Figure 4. The contribution of healthcare, long-term care and pension spending to fiscal gaps
  7. ↑ a b c d Ministerstvo financí ČR - Struktura a vývoj státního dluhu
  8. ↑ Ministerstvo financí České republiky. Řízení veřejných financí a kontrola fiskálních rizik: Reformní kroky v ČR [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Konečný účet za rok 2012: Státní dluh se zvýšil o 168 miliard korun
  10. ↑ Státní dluh ČR loni stoupl na 1,668 bilionu, vláda si tvoří polštář(2012)
  11. ↑ http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tema/vlada-schvalila-rozpocet-pro-rok-2013-99424/
  12. ↑ http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/rusko-splatilo-cesku-stary-dluh-ve-vysi-72-miliard-korun-1048888
  13. ↑ http://byznys.ihned.cz/c1-64334560-statni-dluh-v-pololeti-klesl-o-650-milionu-korun-kazdy-cech-dluzi-158-tisic
  14. ↑ http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/schodek-statniho-rozpoctu-je-nejnizsi-za-osm-let-dosahl-62-8/r~42a516ecb39d11e5897e002590604f2e/
  15. ↑ iDNES.cz - Státní dluh loni klesl poprvé od roku 1995. Česko dluží 1,7 bilionu
  16. ↑ http://archiv.ihned.cz/c1-10516770-prijmy-z-privatizace-lze-pouzit-na-nakup-stihacek-soudi-ekonomove
  17. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/milos-zeman-privatizace-nevynese-200-ale-500-miliard-korun-pio-/ekonomika.aspx?c=A000320175357ekonomika_jjx
  18. ↑ http://www.britskelisty.cz/0003/20000321k.html
  19. ↑ http://janmachacek.webgarden.cz/rubriky/homepage/mf-dnes-2002-2003/rozpoctovy-schodek-a-privatizace,
  20. ↑ http://www.energyweb.cz/web/zpravodaj/zpr_07_05_02.htm
  21. ↑ http://www.mesec.cz/clanky/kdo-zaplati-dluhy/
  22. ↑ http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod
  23. ↑ čtk, mp. Státní dluh vzrostl na jeden a půl bilionu korun. Peníze [online]. 9. ledna 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. ISSN 1214-3154. 
  24. ↑ Český statistický úřad, Notifikace vládního deficitu a dluhu
  25. ↑ Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí. ČSÚ [online]. Duben 2014 [cit. 2014-05-22]. Dostupné online. 
  26. ↑ Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia
  27. ↑ Kurzy.cz - MF: Schodek rozpočtu v r. 2014 dosáhl jen 77,8 mld. Kč oproti schváleným 112 mld. Kč
  28. ↑ Deficit veřejných financí by měl klesnout do 2018 o dvě třetiny
  29. ↑ http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/schodek-statniho-rozpoctu-je-nejnizsi-za-osm-let-dosahl-62-8/r~42a516ecb39d11e5897e002590604f2e/
  30. ↑ KAISEROVÁ, Zuzana. Politici hledají, na koho by svedli státní dluh. iDnes [online]. 12. února 2010 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  31. ↑ KOPECKÝ, Josef. Zaplaťte státní dluh, každý 121 tisíc, vyzývá Kalouskova složenka voliče. iDnes [online]. 12. května 2010 [cit. 2011-10-24]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b PAROUBEK, Jiří. Za státní dluh je odpovědná ODS. Oficiální stránky ČSSD [online]. 1. dubna 2010 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  33. ↑ ODS zkrotí státní dluh finanční ústavou, oficiální stránky ODS, 21. září 2011, citované 3. listopadu 2011
  34. ↑ Problematika státního dluhu, oficiální stránky TOP 09, citované 3. listopadu 2011
  35. ↑ a b SCHWARZ, Jiří. 10 let ekonomické transformace [online]. Liberální institut, 9. listopadu 1999 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ Podmínky přijetí Eura, citováno 3. listopadu 2011
  37. ↑ Stabilní Česko. S&P zvýšila rating, posílila koruna i burza http://byznys.lidovky.cz/stabilni-cesko-s-p-zvysila-rating-posilila-koruna-i-burza-pmm-/statni-pokladna.asp?c=A110824_165044_statni-pokladna_mc
  38. ↑ Viz též "Prags Rating besser als Roms" (Rating Prahy je lepší než rating Říma), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. srpna 2011, str. 23.
  39. ↑ a b Standard & Poor's: Tisková zpráva ze dne 24. srpna 2011, cit. 2014-12-20. Dostupné online (kopie).
  40. ↑ a b PIKORA, Vladimír; ŠICHTÁŘOVÁ, Markéta. Všechno je jinak. Praha: Grada publishing, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-4207-6. Kapitola 3, s. 122-123. 
  41. ↑ ČNB, Srovnávací tabulka ratingového ohodnocení vybraných zemí

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Státní_dluh_Česka&oldid=13341914“