Poprava
Poprava, někdy označovaná též obecnějším výrazem exekuce (z latinského exsecutio, vykonání, provedení), je akt vykonání trestu smrti. Dnes obvyklé způsoby popravy jsou oběšením, zastřelením, smrtící injekcí, otrávením v plynové komoře a proudem na elektrickém křesle. V některých islámských zemích se popravuje i tradičními způsoby poprav, jako je stětí hlavy na špalku nebo ukamenování. V některých zemích se popravuje neveřejně, ale v mnoha zemích[kde?] se popravy konají veřejně na popravišti.
Historický význam slova poprava znamená „učinit někomu po právu“, tedy vykonání popravy na příkaz soudců, tzv. poprávců, znamenalo naplnění litery práva.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V minulosti užívané, ale dnes již opuštěné metody jsou například gilotina, garota, upálení na hranici, ukřižování, uvaření, stětí mečem a mnoho dalších. Popravu v minulosti obvykle vykonával kat, a to buď sám, nebo s pomocníky. Často se i stávalo, že tresty smrti vynášely většinou vojensky pověřené osoby a v tom případě často popravu prováděli sami vojáci.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V dnešní době ve vyspělých západních zemích provádí popravu odborník té profese, která má nejblíže k vykonání rozsudku smrti (technik v případě elektrického křesla nebo při smrtící injekci). Vždy je přítomen lékař, který konstatuje smrt popravené osoby a podepíše příslušný protokol.
V některých islámských zemích (i ve vyspělých) převládají stále tradiční metody popravy jako ukamenování nebo stětí.
Kritika popravy[editovat | editovat zdroj]
Institut popravy v minulosti byl a stále je předmětem kritiky. Z etického hlediska je poprava často přirovnávána k úkladné vraždě, neboť je uskutečněna s rozvahou, bez náhlé nutnosti (například sebeobrany) a na bezbranném člověku. Například T. G. Masaryk označil popravy za nejďábelštější druhy zabití, „poněvadž schvalují je lidé vládnoucí s úplným klidem a rozmyslem, s dostatečnou lhůtou pro udělení milosti, pod ochranou bodáků.“[2]
Poprava v přeneseném významu[editovat | editovat zdroj]
Zřejmě pod vlivem výše zmíněné kritiky jsou v posledních desetiletích zejména žurnalisty jako "poprava" či "exekuce" označovány také vraždy nebo jiné způsoby likvidace (i obrazné, např. "poprava" neúspěšné knihy a jejího autora nebo "poprava" u maturity) provedené obřadným či rituálním způsobem nebo prostě někým, kdo v dané chvíli má nad někým jiným moc.[1]
Popravy ve světě[editovat | editovat zdroj]
Amnesty International uvedla, že v celosvětovém měřítku poklesl počet v poprav v roce 2018 o 31% a byl tak nejnižší za celé desetiletí. Pokles poprav způsobila zejména změna protidrogových zákonů v Íránu. 106 zemí již zrušilo trest smrti za všechny trestné činy zákonem a 142 zemí zákonem nebo v praxi.[3] V ČR byl trest smrti zrušen a nahrazen výjimečným trestem v roce 1990.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b JURÍK, Stanislav; PROŠEK, Martin. Vykonání rozsudku smrti. Český rozhlas Plzeň [online]. Český rozhlas, 13. říjen 2014 [cit. 2019-01-03]. Dostupné online.
- ↑ LIŠKA, Otakar a kolektiv. Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918–1989. 2. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. Dostupné online. ISBN 80-86621-09-X. S. 16.
- ↑ Amnesty International: Trest smrti v roce 2018
- ↑ Zákony pro lidi: Zákon 175/1990 Sb.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SVÁTEK, Josef. Dějiny poprav a katů v Čechách. Praha: Havran, 2004. 225 s. ISBN 80-86515-45-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu poprava na Wikimedia Commons 
Téma Poprava ve Wikicitátech
Slovníkové heslo poprava ve Wikislovníku- Techniky poprav
- Hrdelní právo
