Mariánská družina
Mariánská družina (lat. Congregationes seu sodalitates B. Mariæ Virginis či Congregatio Mariana) je římskokatolické laické sdružení, jehož cílem je spojit křesťanský život se studiem. Iniciátorem byl v roce 1563 belgický jezuita Jean Leunis. Družiny vznikly mezi studenty v Římě na jezuitském Collegio Romano. Členky a členové Mariánské družiny mají své specifické pojmenování. Ženy mají pojmenování sodálka a mužové sodál. (Sodál je latinské slovo a znamená voják).[1] Cílem mariánské družiny je šíření úcty k Panně Marii, vlastní posvěcení a apoštolát.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Papež Řehoř XIII. zřídil kanonicky bulou „Omnipotentis Dei“ 5. prosince 1584 v římské koleji družinu Prima Primamaria a ostatní družiny jsou k této mariánské družině přivtělovány. Generální představený jezuitů dostal pak povolení k zakládání mariánských družin na vysokých školách. Toto privilegium dále rozšířil: Sixtus V. (1587), Benedikt XIV. (1748, 1751), Lev XII. (1825) a Pius X. (1910). Roku 1600 nechyběla Mariánská družina na žádné z 200 jezuitských kolejí.
Ačkoli nejprve vznikla mariánská družina mezi mladými chlapci školního věku, papežská bula Superna Dispositione mluví o sodalitách dospělých, které mohou být ustanovovány jsou pod vedením generálního představeného Tovaryšstva Ježíšova (jsou pak přivtěleny k sodalitě na Collegio Romano). Později mohly být sodality zřizovány pro specifické skupiny společnosti, jako jsou kněží, šlechtici a šlechtičny, obchodníci, dělníci, úředníci, osoby žijící v manželství, svobodní, vojáci, uliční sodality (ad infinitum). Každá z těchto skupin však je spojena se sodalitou Prima-Primaria římské koleje (Collegio Romano) která se setkává v římské oratoři sv. Františka Xaverského (Oratorio di San Francesco Saverio).
Mariánské družiny nebyly jen záležitostí žen, jak by tomu napovídal název. Ale na samém počátku se zakládaly pouze družiny mužské. V Čechách byla založena první Mariánská družina sv. Edmundem Kampiánem. Bylo to roku 1575 v Praze. Roku 1773 byli císařem Josefem II. zrušeni Jezuité a s nimi i mariánské družiny. V dekretu doslova stálo: „Zrušujeme na věčné časy všechny mariánské kongregace v Čechách.“ Během 41 let Mariánské družiny nemohly působit, ale již v roce 1814 obnovili Jezuité svou činnost a tím i existenci Mariánských družin.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sodality of Our Lady na anglické Wikipedii a Sodalicja Mariańska na polské Wikipedii.
- ↑ a b Mariánská družina [online]. Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MIKULEC Jiří: Barokní náboženská bratrstva. NLN Praha 2000, ISBN 80-7106-422-X
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariánská družina na Wikimedia Commons
