Luigi Lucheni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luigi Lucheni
Luigi Lucheni
Luigi Lucheni
Rodné jménoLouis Luccheni
Narození22. dubna 1873
Paříž
Úmrtí19. října 1910 (ve věku 37 let)
Ženeva
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Národnostitalská
Povoláníterorista, revolucionář, atentátník, anarchista a anarchist terrorist
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luigi Lucheni (22. dubna, 1873, Paříž, Francie – 19. října, 1910, Ženeva, Švýcarsko), rodným jménem Louis Luccheni, byl italský anarchista, který 10. září 1898 zavraždil v Ženevě rakouskou císařovnu Alžbětu Bavorskou (známou též pod přezdívkou Sissi) bodnutím trojhranného pilníku do srdce. Vzápětí po svém činu byl chycen a odsouzen na doživotí. O 12 let později, roku 1910 se ve své cele oběsil koženým řemenem. Sám se přiznal, že měl v plánu zabít prince Orleánského. Princ, který se ale o chystaném atentátu včas dozvěděl, změnil cestu a Ženevě se vyhnul. Jako "náhrada" posloužila mladému anarchistovi prominentní rakouská císařovna.

Raný život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 22. dubna 1873 v Paříži jako Louis Luccheni. Jeho neznámý otec a matka Luigia Lucchiniová jej odevzdali do nemocnice pro nalezence. V srpnu roku 1874 byl přesunut do Itálie, kde byl přesouván mezi sirotčinci a pěstouny. Později pracoval jako příležitostný pracovník v Itálii, Švýcarsku a Rakousku-Uhersku. Tři roky sloužil v armádě a přestěhoval se do Švýcarska, kde se ve městě Lausanne spřátelil s anarchisty.[1]

Vražda[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Alžběta Bavorská#Atentát.

Dne 10. září 1898 smrtelně bodl trojhranným pilníkem rakouskou císařovnu Alžbětu během její návštěvy Ženevy. Alžběta a její dvorní dáma hraběnka Sztárayová odjely z hotelu u Ženevského jezera, aby se nalodily na parník do Montreux. Šli bez doprovodu, protože Alžběta královskými průvody opovrhovala. V docích, v časném odpoledni, k Alžbětě přistoupil Lucheni a bodl ji pod levou hruď čtyřpalcovým pilníkem s dřevěnou rukojetí,[2] který se používá k pilování oušek průmyslových jehel.[3] Těžce zraněná Alžběta přesto pokračovala s podporou dalších dvou osob 100 metrů pěšky, aby se nalodila na odplouvající parník.[2] Poté, co si hraběnka Sztárayová všimla Alžbětina krvácení, se parník vrátil ke břehu, načež byla císařovna na provizorních nosítkách odnesena zpět do hotelu.[4] Dva lékaři konstatovali její smrt do hodiny po útoku.[5] Dokumentace o pitvě byla zničena.[3]

Lucheni byl zadržen při útěku a jeho pilník byl nalezen následující den. Úřadům řekl, že je anarchista, který přijel do Ženevy s úmyslem zabít jakéhokoli panovníka jako příklad pro ostatní. Lucheni k vraždě použil pilník, protože neměl dost peněz na pořízení stiletta.[3]

Jeho soudní proces začal následující měsíc v říjnu. Byl rozzuřen, když zjistil, že v Ženevě byl zrušen trest smrti, a napsal dopis, v němž požadoval souzení v jiném kantonu, aby mohl být umučen. Místo toho dostal trest doživotního vězení.[3]

Smrt a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Lucheni se po prvním výslechu ohledně atentátu vrací do vězení.

V ženevském vězení Évêché sepsal své paměti z dětství. Ve vězení byl šikanován a jeho zápisky byly ukradeny. Dne 19. října 1910 byl nalezen oběšený ve své cele. Jeho hlava byla konzervována ve formaldehydu[1] a v roce 1986 převezena do Vídně.[6] Vystavená byla ve vídeňském Narrenturmu, a to až do roku 2000, kdy byly ostatky přesunuty do Wiener Zentralfriedhofu.[7]

Atentát odstartoval mezinárodní konferenci, na níž delegáti z 21 zemí definovali anarchismus jako terorismus a usnesli se zahájit činnost agentur, které by sledovaly podezřelé anarchisty a povolily trest smrti za atentát na panovníky.[3] Alžbětin život a následná vražda jsou zachyceny v mnoha divadelních inscenacích, filmech a románech.[8] V roce 1998 byly vydány Lucheniho paměti z dětství.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Luigi Lucheni (2021), Hervé Le Corre (ed): Luigi Lucheni, l'anarchiste qui tua Sissi: mémoires (italsky). Inculte-Dernière Marge. ISBN 9782360841158
  • Brigitte Hamann: Elisabeth: Kaiserin wieder Willen, Aquila, 1998, ISBN 978-963-9073-27-2
  • Truffelli, Corrado (2017). Vita e morte dell'assassino di Sissi: Luigi Lucheni (italsky). Fermoeditore. ISBN 9788863170191.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi Lucheni na anglické Wikipedii.

  1. a b c Enckell 2015.
  2. a b Newton 2014, s. 132.
  3. a b c d e Newton 2014, s. 134.
  4. Newton 2014, s. 132–133.
  5. Newton 2014, s. 133.
  6. TIMES, Special to the New York. RELIC OF AN 1898 CRIME GOES HOME TO VIENNA. The New York Times. 1986-08-31. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. ZEIT ONLINE | Lesen Sie zeit.de mit Werbung oder im PUR-Abo. Sie haben die Wahl.. www.zeit.de [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. 
  8. Newton 2014, s. 134–135.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]