Leopold Wohlschlager
| Leopold Wohlschlager | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. listopadu 1855 Osijek |
| Úmrtí | 21. srpna 1929 (ve věku 73 let) Holešovice |
| Povolání | popravčí |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold Wohlschlager, někdy uváděný s příjmením Wohlschläger (1. listopadu 1855 Osijek – 21. srpna 1929 Praha[1]), byl c. k. rakousko-uherský a později československý státní popravčí.
Život[editovat | editovat zdroj]
Leopoldův otec Georg vlastnil v Osijeku hospodu a zemřel, když bylo Leopoldovi šest let. Zemřel za nejasných okolností, pravděpodobně byl zavražděn. Jeho matka se poté provdala za Jana Křtitele Pipergera, čalouníka a popravčího ze Záhřebu. V roce 1865 požádal Jan Křtitel Piperger o přeložení do Vídně, byl však přeložen do Prahy. Leopold se zde vyučil zlatníkem u zlatnického mistra Studeného v Konviktské ulici na Starém městě pražském. Když se oženil, přestěhoval se do Kaprovy ulice a dílnu, kde pracoval mezi popravami, si zařídil v Příčné ulici. V manželství se mu narodily tři dcery a syn (zahynul v první světové válce).
První popravy se Leopold zúčastnil 8. září 1871 ještě jako pomocník svého otčíma v 15 letech v Plzni. Popraven byl tehdy trojnásobný vrah a lupič Jan Janeček zvaný Serynek. Šlo o poslední veřejnou popravu v českých zemích za monarchie.
Když roku 1888 zemřel jeho otčím Jan Piperger, přihlásilo se na uvolněné místo 28 uchazečů, mezi kterými byl i Leopold. Pražský zemský trestní soud dne 24. června 1888 jmenoval do funkce popravčího Leopolda Wohlschlagera s určením pro české země. Základní plat byl stanoven na 800 zlatých ročně a za každou popravu mu mělo být vyplaceno dalších 25 zlatých. Byl jeden z pěti popravčích, které Rakousko-Uhersko mělo. Další popravčí měli svá sídla ve Vídni, Budapešti, Osijeku a Štýrském Hradci.
Po roce 1918 se pak stal i státním popravčím pro Čechy a Moravu v tehdejší Československé republice. Základní roční plat byl stanoven na 15 000 Kč a 500 Kč za každou popravu. Za svůj život provedl celkem 24 exekucí. Posledním, koho popravil, byl Martin Lecián.[2] Když odešel na odpočinek, byl 28. června 1928 vybrán jako nástupce Josef Nehyba.
Na sklonku života vydal knihu vzpomínek Ve službách spravedlnosti za Rakouska i Republiky. Byl považován za kultivovaného a inteligentního člověka, který ke svému úřadu přistupoval s úctou, a byl respektován i soudobými odpůrci trestu smrti.[3]
Zemřel 21. srpna 1929 ve svém bytě na Letné. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Antonína v Holešovicích, sign. HOL Z6, s. 59
- ↑ Ze zlatníka katem. Mistr popravčí Wohlschlager selhal jen jedinkrát [online]. novinky.cz, 2018-10-14 [cit. 2018-10-14]. Dostupné online.
- ↑ PLACHÝ, Jiří. Masarykovy oprátky : problematika trestu smrti v období první a druhé Československé republiky 1918-1939. Vydání první. vyd. Cheb: [s.n.] 207 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87567-21-0, ISBN 80-87567-21-8. OCLC 892490157
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Autor Leopold Wohlschlager ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leopold Wohlschlager
- kriminalistika.eu - Wohlschlager
- Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 164 • 1855 • Wohlschlager, Leopold. Dostupné online – přihláška k pobytu v Praze
- Smrt bývalého popravčího mistra Wohlschlägra. Národní politika. 1929-08-22, roč. 47, čís. 230, s. 5. Dostupné online [cit. 2015-08-30]. – nekrolog
- Lucie Sulovská: Pražský kat, jeho syn a „klienti“ I. (Konzervativní noviny, 13. března 2021)
