Kostel našeho Spasitele (Kodaň)
| Kostel našeho Spasitele | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Dánsko |
| Region | Hovedstaden |
| Komuna | Københavns |
| Obec | Kodaň |
| Souřadnice | 55°40′22″ s. š., 12°35′38″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | dánská |
| Diecéze | kodaňská |
| Zasvěcení | Ježíš Kristus |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Lambert van Haven |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1695 |
| Specifikace | |
| Výška | 90 m |
| Další informace | |
| Adresa | Sankt Annæ Gade 29, 1416 København K, Kodaň, Dánsko |
| Ulice | Sankt Annæ Gade |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel našeho Spasitele (dánsky: Vor Frelsers Kirke) je barokní kostel v dánském hlavním městě Kodani. Proslavil ho zejména pozoruhodný architektonický prvek: vnější točité schodiště obepínající hlavní věž, po kterém lze vystoupat na vrchol a prohlédnout si střed Kodaně z výšky 90 metrů. Na vrchol věže vede celkem 400 schodů, posledních 150 je exteriérových. Kostel je také známý svou zvonkohrou, která hraje melodie každou hodinu od 8 hodin ráno do půlnoci. Chrám využívá luterská Dánská národní církev.
Stavba kostela podle návrhu Lamberta van Havena začala v roce 1682. Kostel byl slavnostně otevřen o 14 let později, v roce 1695, ale důležité prvky interiéru, jako je oltář, měly jen provizorní charakter a chyběla také věž. Obrovské varhany s pozlaceným monogramem krále Kristiana V. postavili bratři Botzenové v letech 1698 až 1700. Mají více než 4000 píšťal. Kostel získal svůj stálý oltář až v roce 1732, je dílem Nikodéma Tessina mladšího. Plány na stavbu věže byly revitalizovány až v roce 1747 za vlády Frederika V. Novým architektem byl Lauritz de Thurah. Brzy opustil původní van Havenův návrh ve prospěch svého vlastního projektu unikátní věže obepnuté schodištěm. V roce 1752 byla věž dokončena a král na ni vyšplhal při slavnostní ceremonii 28. srpna. Kostel je postaven ve stylu holandského baroka, a to na půdorysu řeckého kříže. Věž je zakončena pozlacený glóbem, na němž stojí čtyři metry vysoká postava Krista nesoucího prapor. Má neslavnou pověst jako nejošklivější socha v Kodani, ale je záměrně vyrobena s přehnanými proporcemi, protože je určena pouze k pozorování z velké vzdálenosti.[1]
Velmi oblíbená legenda říká, že architekt se zabil skokem z vrcholu věže, když si uvědomil, že spirála schodiště se otáčí špatným směrem - proti směru hodinových ručiček. Konstruktér spirálové věže Thurah však zemřel ve své posteli sedm let po dokončení stavby, a v písemných pramenech není nic, co by naznačovalo, že by byl se svou prací nespokojený. Kostel je zmiňován i ve Vernově románu Cesta do středu Země. Věž kostela je turistickou atrakcí, každý rok na ni vyšplhá 200 tisíc lidí.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel našeho Spasitele na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Church of Our Saviour, Copenhagen na anglické Wikipedii.
- ↑ The Spire of the Church of Our Saviour. Denmark.net [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Church of Our Savior. VisitCopenhagen [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
