Christian Doppler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Doppler)
Christian Doppler
Narození29. listopadu 1803
Salcburk
Úmrtí17. března 1853 (ve věku 49 let)
Benátky
Příčina úmrtíonemocnění plic
Místo pohřbeníHřbitov San Michele
Alma materTechnická univerzita Vídeň
České vysoké učení technické v Praze
Vídeňská univerzita
Povolánímatematik, fyzik, akademik, astronom, pedagog a profesor
ZaměstnavateléVídeňská univerzita
Technická univerzita Vídeň
Univerzita Karlova
České vysoké učení technické v Praze
ChoťMathilde Sturm
Webwww.christian-doppler.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Andreas Doppler, ve starších českých zdrojích psáno křestní jméno též Kristián či Kristian, v italštině Cristiano (29. listopadu 1803 Salcburk[1] – 17. března 1853 Benátky[2]), byl rakouský fyzik a matematik. Je po něm pojmenován Dopplerův jev.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině kamenického mistra v Salcburku Johana Franze Dopplera a jeho manželky Terezy.[1] Kvůli křehkému zdraví nemohl pokračovat v rodinné živnosti a začal studovat. Po absolvování střední školy v Linci zahájil Christian Doppler v roce 1822 studium na vídeňské polytechnice. Od roku 1825 studoval na vídeňské univerzitě. V roce 1829 se stal asistentem matematiky u profesora Adama Burga na vídeňské technice. Zabýval se fyzikou a astronomií a publikoval několik teoretických spisů o matematických problémech. Jeho první práce se jmenovala Beitrag zur Teorie der Parallelen a byla věnována teorii rovnoběžek.[3]

V roce 1835 se Doppler stal profesorem matematiky na reálce v Praze a v roce 1836 konal na technice nepovinné přednášky z vyšší matematiky. V roce 1837 byl na technice pověřen konáním přednášek z geodézie. V roce 1841 byl jmenován profesorem elementární matematiky a deskriptivní geometrie. V roce 1843 vydal učebnici Aritmetika a algebra a jeho další práce byla zaměřena na analytickou geometrii. V roce 1843 se stal řádným členem Královské české společnosti nauk, k jeho přátelům patřil Bernard Bolzano. Doppler žil v Praze dvanáct let, oženil se a měl pět dětí. Ke konci pobytu už nemohl přednášet, protože trpěl tuberkulózou hrtanu. [4]

V roce 1847 byl Doppler jmenován profesorem matematiky a mechaniky na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici. Kromě pedagogické práce se věnoval pozorování magnetické deklinace a možnostech jejího využití v místních dolech. Navrhl a sestrojil optický dálkoměr. [3] [5]

Své uherské působiště opustil v důsledku revolučních nepokojů roku 1848. V říjnu toho roku byl Doppler jmenován profesorem geodézie na polytechnice ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na Vídeňské univerzitě, ale už roku 1852 musel požádat o dovolenou ze zdravotních důvodů. Tuberkulóza hrtanu se rozšířila do plic. Odjel se léčit do Itálie, kde následujícího roku v Benátkách zemřel na tuberkulózu. Byl pohřben na ostrově San Michele, jeho hrob se nedochoval, pouze pamětní deska (epitaf) na stěně u vchodu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Epitaf Christiana Dopplera na hřbitově San Michele v Benátkách

Doppler se věnoval mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, o zlepšení mikroskopu, o astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval Christian Doppler v Abhandlungen der Königlich Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften práci Ueber das farbige Licht der Doppelsterne und einiger anderer Gestirne des Himmels (O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd), kde vysvětlil princip, nazvaný po něm Dopplerův jev. Roku 1843 vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem: pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případně světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá v řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a jím vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.

Posmrtné připomínky[editovat | editovat zdroj]

Připomínky Dopplerova působení v Praze[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní deska připomínající Dopplerovo působení jako profesora pražské univerzity v letech 1843–1847 je umístěna na domě v Praze na Starém Městě, U obecního dvora 7.
  • Pamětní deska na Dopplerův pobyt z období působení na Pražské technice je umístěna na domě v Praze na Karlově náměstí 6/20.[p 1][p 2]
  • Jméno Christiana Dopplera bylo umístěno na desce pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími (viz Dvaasedmdesát jmen české historie[9]).
  • Na počest tohoto vědce je pojmenováno pražské Gymnázium Christiana Dopplera a také gymnázium v Salcburku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Na desce je uveden nesprávný rok úmrtí 1854.
  2. ↑ Jedná se o druhou desku na tomto místě. První byla umístěna na jednom z později zbořených domů, které zde stály před výstavbou justičního paláce. (Viz Národní politika 5. 3. 1903, s. 2 [1])

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Matrika narozených, Salzburg, St. Andrae, 1801-1819, snímek 29, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Aussorderung an die Christian Doppler'schen.... Wiener Zeitung. 26. 5. 1853, s. 19. 
  3. ↑ a b CODR, Milan; TŮMA, Jan. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Johann Christian Doppler, s. 49–53. 
  4. ↑ Christian Doppler | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Christian Doppler, optik a akustik [online]. [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Doppler Archivováno 30. 5. 2018 na Wayback Machine. the-moon.wikispaces.com
  7. ↑ 150-Jahr-Jubiläum der Entdeckung des Doppler-Effektes, Briefmarken, 1992, Doppler-Effekt, austria-forum.org
  8. ↑ Minor Planet Circ. 27734
  9. ↑ Česká televize, Dvaasedmdesát jmen české historie: Christian Johann Doppler

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Phenomenon of Doppler. Praha: [s.n.], 1992. 
  • ZAJAC, Š. 150 let Dopplerova principu. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 192–193. 
  • EDEN, A. Po stopách Christiana Dopplera. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 194–201. 
  • ŠTOLL, I. Život a dílo badatele Dopplera. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 260–269. 
  • ŠTOLL, M. Cesta Dopplerova principu zpět do astrofyziky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 318–329. 
  • Ottův slovník naučný, heslo Doppler Christian. Sv. 7, str. 848.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha: Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 315. 
  • Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Christian_Doppler&oldid=23453919“