Enchiridion symbolorum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Denzinger-Schönmetzer)
Enchiridion symbolorum
AutorHeinrich Denzinger
Datum vydání1854
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enchiridion symbolorum, plným názvem Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum (latinsky Příručka vyznání víry, definic a prohlášení ohledně věcí víry a mravů) je nejběžněji užívaná neoficiální sbírka církevních dokumentů, poprvé publikována Heinrichem Denzingerem v roce 1854 a od té doby mnohokrát doplněná a publikovaná. V teologické literatuře se lze setkat i s označením podle jména editorů: sbírka je tedy označovaná též jako Denzinger, Denzinger–Schönmetzer či Denzinger–Hünermann či zkratkami Dz, DS či DH.

Různá vydání Enchiridionu[editovat | editovat zdroj]

Znění jednotlivých vydání Enchiridionu se pochopitelně liší, neboť jednotlivá prohlášení byla jednak doplňována, za druhé ovšem i vypouštěna se zřetelem k novějším církevním dokumentům. Existují však skupiny, které kritizují novější vydání Enchiridionu, vydaná po Druhém vatikánském koncilu, kvůli tomu, že ze sbírky byly vypuštěny zmínky o některých předchozích církevních dokumentech v případech, v nichž (podle vydavatelů) došlo k posunu ve stanovisku církve. Následující seznam uvádí seznam těchto dokumentů.

Pontifikáty před Piem IX.[editovat | editovat zdroj]

Dz změny
351 dopis kardinála Humberta Michaelu Caerulariovi (1053) o nástupnictví římských papežů
1607 encyklika Ubi primum papeže Lva XII. z 5. května 1824 o indiferentismu
1617 encyklika Singulari nos papeže Řehoře XVI. z 25. června 1834, odsuzující Lamennaisovo pojetí svobody
1615 teze z encykliky Mirari vos téhož papeže o svobodě svědomí

Pontifikát Pia IX.[editovat | editovat zdroj]

Dz změny
1640 alokuce Acerbissimum vobiscum z 27. září 1852 o nebezpečí civilních sňatků
1642-1648 alokuce Singulari quadam o indiferentismu.
1678 encyklika Quanto conficiamur moerore italským biskupům z 10. srpna 1863 o indiferentismu (zkráceno)
1688-1690, 1692, 1694 některé výroky encyklika Quanta cura o náboženské svobodě, o ohrožení školství a mládeže nebezpečnými myšlenkami a sekularismudstranění pravého náboženství ze společnosti
1806, 1807 zavržení deismu a odpůrců přirozené teologie v textu Prvního vatikánského koncilu
1847 alokuce Luctuosis o papeži a Svatém stolci

Pontifikát Lva XIII.[editovat | editovat zdroj]

Dz změny
1852 encyklika Quod apostolici muneris z 28. prosince 1878 o spojení mezi církví a státem
1858 encyklika Diuturnum illud z 29. června 1881
1863-1864 dekret Posvátného oficia o kremaci
1865 dekret Posvátného oficia z 27. května 1886 o rozvodech civilních sňatků
1878-1888 encyklika Immortale Dei, odsuzující liberalismus, racionalismus a naturalismus
1935, 1949 zkrácená věta encykliky Providentissimus Deus
1936a-1936b encyklika Sapientiae christianae z roku 1890 o nadpřirozené lásce k církvi, o přirozené lásce k vlasti a o odhodlání bránit práva církve proti zákonům státu, které napadají církev a náboženství
1958-59 encyklika Satis cognitum ve své části pojednávající o božském původu církve a o jejím učitelském úřadu
1969, 1974, 1976 List Testem benevolentiae papeže Lva XIII., v němž odsuzuje amerikanismus a zvláště přizpůsobení dogmat modernímu duchu, vynechány věty o nemožnosti přizpůsobit církevní nauku dané době

Pontifikát Pia X.[editovat | editovat zdroj]

Dz změny
1984 dekret Sacra Tridentina synodus z 16. 12. 1905 o častém svatém přijímání
1995 encyklika Vehementer nos z 11. 2. 1906
2071, 2082, 2086, 2088, 2092, 2095, 2099,2102-2109 encyklika Pascendi Dominici gregis, z 8. 9. 1907, – Úvodní zpráva o modernistech – O vnitřních nepřátelích Církve, – část kap. O koncepci víry u modernistů, část kap. O pojetí dogmatu u modernistů a jeho možném vývoji, O autoritě církve, v kapitole o historii a kritice, O apologetické metodě modernistů a jejich názorech.
2114 Motu proprio Praestantia scripturae z 18. listopadu 1907 proti modernistickému výkladu Písma a varování všem pastýřům, kteří působí na poli biblistiky

Pontifikát Pia XI.[editovat | editovat zdroj]

Dz změny
2100 encyklika Ubi arcano z 23. 12. 1922 O pokoji Kristově v království Kristově, nebezpečí nového modernismu
2197 encyklika Quas primas z 11.12.1925 - Svátek Krista Krále jako lék proti laicismu
2200 konstituce Divini cultus z 20.12.1928– O liturgii
2212-2213, 2216-24 encyklika Divini illius magistri, 31.12.1929, – vynechána kapitola: o člověku, který má porušenou přirozenost, ale je vykoupený, škodlivost vychovatelského naturalismu, vynechána kapitola o křesťanské rodině jako o místu výchovy, o zavržení laických škol, škol nábožensky smíšených, katolická škola jako prototyp pravé školy, svět a jeho nebezpečí, cíl výchovy: vytvořit opravdového křesťana.
2247-48 encyklika Casti connubii, Dz 2238 - Hovořící o nutnosti spolupůsobení manželů se svátostnou milostí, O smíšených manželstvích a jejich nebezpečích
2247 encyklika Ad catholici sacerdotii – kap. O velikosti kněžského poslání a útoky nepřátel na kněžství

Pontifikát Pia XII.[editovat | editovat zdroj]

Dz změny
2280, 2282 encyklika Summi pontificatus
2291 encyklika Mystici corporis – modlitba za jinověrce a její důležitost, modlitba za ty, kdo vládnou, láska k církvi, mnozí zůstávají mimo církev
2307,2324-2325,2319 encykliky Humani generis z roku 1950 (je též považována za druhý Syllabus errorum) – odsuzuje zvláště teologické diletanty Nouvelle theologie) jsou vynechané věty o falešném historicismu – a o falšování nauky: falšuje se pojetí dědičného hříchu, pohrdá se výnosy tridentského sněmu, bourá se nauka o transsubstanciaci, dále je vypuštěna pasáž o ohrožení theodieceje (přirozené nauky o Bohu) a etiky (mravouky) novými filosofickými principy. Je vypuštěna věta Pia XII, který si stěžuje, že existují v Církvi lidé, kteří popírají, že katolická církev ve spojení s Římem a mystické tělo Kristovo je jedna a ta samá věc a že kdo chce být spasen, musí být členem katolické Církve
2332 apoštolská konstituce Munificentissimus Deus – Definováno dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie, část pojednávající o významu nově definovaného dogmatu v materialistické a zmatené době.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DENZINGER, H.; SCHÖNMETZER, A. Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum. Editio XXXIII. Barcinone; Friburgi Brisgoviae; Romae; Neo-Eboraci: Herder, 1965.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]