Antea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antea
ChoťProitos
DětiMegapenthes
Iphianassa
Iphinoe
Lysippe
RodičeÍobatés[1] a Afeidas
PříbuzníArgeus, Anaxagorás a Iphianeira (vnoučata)
Funkcekrál v řecké mytologii
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antea (také Anteia, latinsky Antea) byla v řecké mytologii dcera kárského krále Íobata a manželka zakladatele Tírynthu Proita.

Antea, též Anteia, je v řecké mytologii také často uváděna pod jménem Stheneboia. Její manžel Proitos byl synem argejského krále Abanta. Jeho bratr Akrisios ho po otcově smrti vyhnal z Argu a Proitos odešel do nedalekého Tírynthu a s pomocí Kyklopů, jednookých obrů, postavili pevný mohutný hrad. Tam potom vládl jako první tírynthský král.

Proitos se oženil s dcerou lydského krále Anteou. Byla to nemravná a bezcharakterní žena. Zamilovala se do mladého Bellerofonta, když našel útočiště v Tírynthu. Pokusila se ho svést, on ji odmítl a ona obvinila u svého manžela ze znásilnění. Proitos ho nechtěl trestat, poslal ho ke králi Íobatovi. Ten ho rovněž nepotrestal, ale uložil mu těžký úkol: zabít obludu Chiméru. Jenže Bellerofón úkol s pomocí svého koně Pégasa splnil a vrátil se do Tírynthu. Když Antea nepřestávala s intrikami, navrhl jí společný útěk a cestou ji shodil do moře, kde utonula.

Jiná verze vypráví však, že králi Íobatovi nestačilo, že Bellerofón zabil Chiméru, ale poslal ho plnit další úkol, a to bojovat proti Solymiům a jejich spojencům Amazonkám. I tady si vedl Bellerofón skvěle, vznesl se vysoko nad protivníky a házel jim na hlavy veliké kameny a tak je porazil. Nakonec král usoudil, že obvinění proti Bellerofónovi byla neoprávněná, nechal si celou situaci vysvětlit a poté se omluvil. Navíc mu dal svou dceru Filonoé za manželku a jmenoval ho dědicem lykijského trůnu. Jenže později Bellerofón podnikl zoufalý pokus vyletět na svém Pégasovi na Olymp a bohové ho za tuto troufalost srazili na zem.

Proitos a Antea měli dcery Lýsippu, Ífinu a Ífianassu. Všechny byly krásné, ale také bezbožné. Nechovaly v úctě boha Dionýsa a ten na ně za trest seslal šílenství. Z něj je vyléčil messénský věštec Melampús, který se poté s jednou z dcer oženil. Druhou si vzal jeho bratr Biás. Mezi ně dva potom rozdělil Proitos své království.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stheneboea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky