Únětice (okres Praha-západ)
| Únětice | |
|---|---|
.jpg) Pohled na Únětice z vyhlídky na Kozích hřbetech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Roztoky |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′ s. š., 14°21′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 888 (2023)[1] |
| Rozloha | 3,15 km²[2] |
| Katastrální území | Únětice u Prahy |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| PSČ | 252 62 |
| Počet domů | 272 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Únětice 17 252 62 Horoměřice info@unetice.cz |
| Starosta | Pavel Svoboda |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Únětice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539805 |
| Kód části obce | 174416 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Únětice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, v údolí Únětického potoka (historické jádro je situováno ve svahu po levé straně) zhruba 8,5 km severozápadně od centra Prahy. Žije zde 888[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi (in villa Vnetych) s kostelem pochází z roku 1125. Po roce 1770 postaven nový kostel, fara i hospodářský dvůr. V letech 1870–1882 zde roztocký lékař Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pravěké pohřebiště z rané doby bronzové. Podle toho pohřebiště byla pojmenována na něm zastoupená únětická kultura.[4]
V roce 1710 zde byl založen pivovar, kde se vařilo pivo až do znárodnění v roce 1949. V roce 2011 bylo vaření piva v tomto architektonicky hodnotném objektu obnoveno.[5]
12. prosince 2008 byly obci uděleny znak a vlajka.[6] Roku 2009 byly v obci pojmenovány ulice (celkem 31 názvů[7]) a zavedena orientační čísla. Zastupitelstvo 5 hlasy ze 7 přítomných rozhodlo, že smaltované označníky ulic budou černožluté, tedy v barvách obce.[8]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[9]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[10]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [11]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[13]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[14]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Únětice (přísl. Černý Vůl I., 607 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, 5 mlýnů, 2 obuvníci, 2 pekaři, pivovar, povozník, 8 rolníků, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Únětice, 2 trafiky, velkostatek Kapituly u sv. Víta.
Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel je uváděn za Únětice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[17][18] V celé únětické aglomeraci nicméně žije necelý jeden tisíc obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 394 | 425 | 505 | 553 | 592 | 489 | 606 | 440 | 364 | 335 | 391 | 423 | 481 | 706 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 57 | 52 | 62 | 65 | 74 | 72 | 94 | 109 | 95 | 91 | 113 | 144 | 165 | 226 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zřízen roku 1132, nynější podoba je pozdně barokní z let 1766 až 1770. Obdélná budova s věží v západním průčelí, užším obdélným presbytářem a sakristií v ose. Vnitřní zařízení z doby po 1770, na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí od Igráce Raaba.
- Barokní fara naproti kostelu z roku 1766, upravená 1905.
- Hřbitovní kaple svatého Josefa, postavena na morovém hřbitově východně od centra obce (Alšova ul.) v posledních letech 17. století, opravena 1783. Pětiboká stavba, sklenutá kupolí.
- Kaple svatého Jana Nepomuckého, barokní z roku 1716 západně od centra (Školní ul.). Obdélná s půlkruhovým závěrem a valenou klenbou.
- Před ní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1699 (socha tč. uložena v depozitáři).[19]
- Špejchar z roku 1752.
- Pohřebiště, archeologické naleziště nejstarší doby bronzové na Holém vrchu – podle něj je pojmenována tzv. únětická kultura, k níž později byly přiřazeny i nálezy z dalších míst Evropy
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční spojení je ze stanice Roztoky u Prahy na trati Praha – Kralupy nad Vltavou.
Veřejná autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]
Do obce jezdí příměstská autobusová linka 355 Praha, Dejvická - Horoměřice - Únětice. Dále zde vznikla spojení na linku 359 Roztoky, Únětice, Suchdol. Na tuto linku vznikla i napojení na obchodní řetězec Lidl. Do budoucna se právě linka 359 má více využít jak větším počtem jízd denně, tak i k vylepšení stávajícího stavu při narůstající dopravě.
Únětický masopust[editovat | editovat zdroj]
Každý rok se v Úněticích společně s městem Roztoky a pražskou částí Suchdol, pořádá hojný masopust. Masopustní průvod vychází od Roztockého zámku směrem nad Únětice, na Holý vrch, kde se masky setkávají s maškarami z Únětic a ze Suchdola. V Únětickém pivovaru a kravíně pak oslavy vrcholí.
-
Setkání masopustních průvodů z Roztok a Únětic na Holém vrchu -
Setkání masopustních průvodů z Roztok a Únětic na Holém vrchu -
Setkání masopustních průvodů z Roztok a Únětic na Holém vrchu -
Setkání masopustních průvodů z Roztok a Únětic na Holém vrchu -
Setkání masopustních průvodů z Roztok a Únětic na Holém vrchu
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Letecký snímek z jihovýchodu (2012) -
Špejchar a kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Fara -
Staré označení obce -
Kaple sv. Jana Nepomuckého
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Redakce Hana Petrová. Praha: Libri, s.r.o., 2005. ISBN 80-7277-253-8.
- ↑ O pivovaru [online]. Únětický pivovar [cit. 2020-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30.
- ↑ Udělené symboly – Únětice, Registr komunálních symbolů, Parlament České republiky
- ↑ Názvy ulice Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., Obecní úřad Únětice, 13. 5. 2009
- ↑ Zápis č. 02/2009 z řádného zasedání zastupitelstva obce Únětice, dne 23. 4. 2009 Archivováno 22. 2. 2014 na Wayback Machine., bod 11
- ↑ ŘEHA, Pavel. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 - Smíchov [online]. cisleithanien.eu, 2008. Dostupné online.
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760. (česky a německy)
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech IV. str. 141n.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech IV. Praha 1982.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Ounětice (Únětice), fara, s. 84-96.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Únětice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Únětice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Únětice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
