Stryj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Ukrajině. O řece na Ukrajině pojednává článek Stryj (řeka).
Stryj
Стрий
Železniční stanice Stryj (po rekonstrukci, 2005)
Železniční stanice Stryj (po rekonstrukci, 2005)
Stryj – znak
znak
Stryj – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška296 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastLvovská
RajónStryjský
Stryj
Stryj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,00 km²
Počet obyvatel59 425 (2022)
Hustota zalidnění3966 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci
Správa
StarostaRoman Šramovjat
Oficiální webstryi.com.ua
Adresa obecního úřaduвул. Шевченка 71
82400 м. Стрий
Telefonní předvolba3245
PSČ82419
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stryj (ukrajinsky Стрий, polsky Stryj) je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jižně od Lvova; patří do Lvovské oblasti a je centrem Stryjského rajónu. Městem protéká stejnojmenná řeka Stryj, pravý přítok Dněstru. V roce 2022 zde žilo téměř 60 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stryjský hrad, rekonstrukce stavu ze 14.-17. století

První zmínka o obci pochází z roku 1385, kdy zde již stál vodní hrad a rozšiřovalo se osídlení podhradí. V roce 1431 polský a litevský král Vladislav II. Jagello udělil Stryji městská práva. V 15. a 16. století byla Stryj vzkvétajícím obchodním a řemeslnickým městem. V letech 1569-1772 byla součástí Rusínského vojvodství s hlavním městem Lvovem a zemským sněmem v Sądowé Wiszni. V letech 1772–1918 tvořila součást Rakouské monarchie, korunní země Království Galicie a Lodomerie, opět s hlavním městem Lvov. V roce 1850 se město stalo sídlem okresu, v roce 1867 byl zřízen okresní soud, oba existovaly až do roku 1918.

Centrum města v roce 1915

V letech 1919–1939 bylo město součástí Polska a od roku 1921 patřilo pod Stanislavské vojvodství.

V průběhu sovětské okupace východního Polska v roce 1939 připadlo Sovětskému svazu. Po útoku na Sovětský svaz v roce 1941 město obsadila německá nacistická armáda a začala deportace židovských obyvatel do vyhlazovacích táborů. celkem bylo vyvražděno více než 4000 Židů. V roce 1954 byl odpovědný velitel zdejší nacistické jednotky Karl Klarmann odsouzen okresním soudem v Hamburku k pouhým čtyřem letům a šesti měsícům vězení.[1] Po válce byli němečtí váleční zajatci přesunuti do Stryje na nucené práce. Zajatecký tábor měl 232 členů a vlastní nemocnici.

V dubnu 1945 se město spolu s východními územími Polska stalo součástí Ukrajinské Sovětské socialistické republiky a po jeho rozpadu v roce 1991 se stalo součástí nezávislé Ukrajiny. Do 2. světové války sestávalo obyvatelstvo z přibližně rovnoměrného podílu Ukrajinců, Poláků a Židů, nyní zde žijí téměř výhradně Ukrajinci.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Stryj je důležitým železničním uzlem: páteřní tratě odsud vycházejí ve směrech na Lvov, Ivano-Frankivsk a Čop, další potom na Drohobyč a Chodoriv. Projíždí tudy rychlík Budapešť-Moskva a vlaky spojující Zakarpatí s ostatními částmi Ukrajiny. Ve směru ze Lvova na Drohobyč byl zřízen kolejový triangl, který je využívaný zejména rekreačními vlaky směřujícími do podkarpatského letoviska Truskavec.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Renesanční kaple katedrály
Kostel Zvěstování P. Marie
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie - římskokatolická trojlodní bazilika, přestavěná ve 2. polovině 19. století, zrušená v roce 1921, obnovená po roce 1991, později také jako sídlo obnovené římskokatolické diecéze, uměleckohistoricky cenná je jižní renesanční kaple
  • Pravoslavný kostel Zvěstování Panny Marie, obnoven po roce 1991
  • Radnice - novorenesanční stavba ze 3. třetiny 19. století
  • Železniční nádraží – secesní stavba, obnovená roku 2005
  • Muzeum regionální etnografie
  • Muzeum Olgy Bačinské

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kazimierz Nowak (1897–1937) – polský cestovatel se zde narodil
  • Stepan Bandera – ukrajinský nacionalista, studoval zde na ukrajinském gymnáziu; v roce 1992 mu odhalena první busta na Ukrajině.[2]
  • Louis Begley (* 1933 Stryj) – americký spisovatel ukrajinského původu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LG Hamburg, 16.3. 1954. In: Justiz und NS-Verbrechen. Sammlung deutscher Strafurteile wegen nationalsozialistischer Tötungsverbrechen 1945–1966, svazek XII, editoři Adelheid L Rüter-Ehlermann, H. H. Fuchs, C. F. Rüter. Amsterdam : University Press, 1974, č. 395, s. 305–322
  2. Історична довідка до міста Стрий [online]. Сайт Стрийської міської ради [cit. 2012-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-12. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]