Diskuse:Filozofie

Filosofie nebo Filozofie ?

Navrhuji použít psanou podobu filozofie spíš než filosofie. Mnou navrhovaná psaná podoba odpovídá české výslovnosti a je v souladu s novými pravidly pravopisu. Odpovídá též moderním posunům v angličtině; srovnej starší analyse s novým analyze. Google nalezl na české pavučině 99 000 výskytů podoby filozofie a 110 000 výskytů podoby filosofie. Moje psaná podoba dává přednost užitelnosti (angl. usability) před tradicí.

Moje zásada je (byť zřejmě není většinově akceptována), že o pravopisu hesla má rozhodovat autor převážné části textu. To jsou zřejmě stoupenci progressivního pravopisu. Nemohu si však pomoci, ale zofie mi přijde skutečně brutální. Je to "výdobytek" PČP 1993, ještě PČP 1957 filozofii ani nepřipouštěla.

Nedokážu posoudit. Chtěl jsem dospět ke shodě. Nehodlám bez shody násilně přepisovat jiné podoby od někoho jiného. Údajná brutalita podoby filozofie je čistě poukaz na nezvyklost. K podobě slova fyzika by naopak velmi neobvykle působila podoba fysika (angl. physics.) Také fyziologie by v podobě fysiologie vypadala krajně neobvykle. Filosofie si pravděpodobně udržela tuto podobu proto, neboť v její komunitě převládají tzv. učenci, kteří si zakládají na odlišnosti od nižších nevzdělaných (a podle bodu níže údajně barbarských) vrstev obyvatelstva.

Nejde jen o nezvyklost. Jde o to, že se jedná o totální pravopisný nesmysl, založený na nesprávné výslovnosti. Tu výslovnost jsem ještě ochoten tolerovat, "pravopis" však ne.

Fysika vůbec nezvyklá není: af:Fisika, ca:Física, da:Fysik, es:Física, et:Füüsika, id:Fisika, it:Fisica, no:Fysikk, pt:Física a sv:Fysik. Je sporné, jak transkribovat φ. Zda ph nebo f, je v podstatě jedno. Pořád je to to samé písmeno. Nícméně mezi τ a θ je zásadní rozdíl.

Měl jsem na mysli nezvyklost v daném jazyce. Podle Googlu má fyzika 139 000 v doméně cz, zatímco fysika má 1070 výskytů.

Ano, barbaři skutečně filosofii (tedy původně lásku k Moudrosti, Sofii) vyslovují jako [filozofije]. Nicméně se nedomnívám, že toto je skutečná orthoepie. Připomínám, že např. Polákům nečiní sebemenší problém vyslovovat s tam, kde se vyslovovat má.

AB: Rád bych se vmísil do diskuSe odkazem na zesnulého profesora Machovce, který velmi zajímavě poukazoval na souvislost dívčího jména Sofie a jeho počeštěné verze Žofie - podle této logiky by tedy zastánci počešťování tohoto termínu měli trvat na termínu FILOŽOFIE, který odpovídá českému jazykovému vývoji...doufám, že většina z nás se raději podrží původního pravopisu.

Nevím, jak mám porozumět slovu barbar. Jedná se o hodnotící nálepku nebo o označení příslušníků jistého kmene? Jak v angličtině tak v češtině se filozofie vyslovuje výhradně se z.

Je to hodnotící nálepka pro lidi, kteří svévolně mění pravopis každých 20 let.

Jinak se dost ošklivě pletete: http://www.m-w.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=philosophy Krom toho, většina Čechů to příliš zněle nevysloví.

Musím Vám dát za pravdu.

Google test je značný argument, nikoliv však rozhodující. Cf. výjimka x vyjímka.

Souhlasím. Navíc nedopadl v můj prospěch.

Ovšem, Vámi poukázaná vyjímka tvoří výjimku.

Angličtina svůj pravopis prakticky nemění (s výjimkou psaní složenin). To analyse není starší a to analyze novější, nýbrž to první je britský, to druhé americký pravopis.

To záleží na definici angličtiny. Angličtina jako mezinárodní jazyk používá analyze, bez ohledu na britskou podobu. Že angličtina v její používané podobě neprochází změnami pravopisu považuji za nepravděpodobnou domněnku. To platí zvláště o americké angličtině.

Neexistuje nic jako "mezinárodní" angličtina, vždy jen britská, americká, indická apod. A v Austrálii, Indii, Novém Zealandu etc. se nepíše "to analyze", nýbrž "to analyse".

Když se podle Vás US pravopis mění, tak mi ukažte nějaký příklad. Jediné, co se od dob Webstera změnilo, je psaní to-day a to-morrow.

Přesto je třeba ujednotit psaní tohoto pojmu. Mým názorem je, že logickým je psaní "s", neboť respektuje původ slova. Jakkoli je pravidly českého pravopisu doporučeno psaní "z", tento usus (čti úzus - to je však latinské slovo, kde se s čte jako z pouze před "u") vychází z nesprávného poněmečtělého způsobu čtení hlásky "s" před samohláskou coby "z". Je to podobná hloupost, jako např. dřívější čtení schizma jako šizma (fuj). Dřívější bolševický "Ústav pro jazyk český" musel najít náplň pro svou práci, tedy destruoval co se dalo. Nicméně, ať použijeme cokoli, měl by tento způsob být sjednocen, proto bych diskusi či diskuzi rád obnovil.--JanBlanicky 08:48, 21. 8. 2006 (UTC)

-- Vít Zvánovec 08:20, 22. Čer 2004 (UTC)

--Daniel Polanský 17:31, 23. Čer 2004 (UTC)

-- Vít Zvánovec 19:00, 23. Čer 2004 (UTC)

--Daniel Polanský 18:43, 24. Čer 2004 (UTC)

Matení a mlžení není filozofie

Protože encyklopedie nemá být zaujatá, nezbývá mi, než následující sdělení umístit do diskuze. Mezi filozofy se běžně řadí pánové jako Fichte, Schelling, Hegel, Marx, Kiergegaard, Nietsche, nebo dokonce Erich Fromm. Ani u jednoho z těchto pánů nemohu potvrdit, že by to byl filozof. Lidé, jejichž některá tvrzení nelze ani pochopit, natož prověřit, a vyvrácení jejichž jiných tvrzení je úkol pro desetileté dítě s minimální znalostí formální logiky, nemohou být dost dobře zváni filozofové. Tito pánové kazí dobré jméno filozofie. Lze připustit, že jsem navedený od Karla Poppera; dal jsem si však osobní práci přesvědčit se, že se Popper nemýlí.

Nelze absolutisovat jeden zůsob myšlení. Je Kiergegaard menší filosof než Locke? Hegel než Kuhn? Velice pochybuji. -- Vít Zvánovec 08:20, 22. Čer 2004 (UTC)

Pokud tomu mám rozumět tak, že nelze absolutizovat jediný, totiž logický, způsob myšlení, pak se domnívám, že lze. Dále Hegel není menší filozof než Kuhn, neboť striktně vzato není filozof vůbec, ale spíš se za něho vydává. Tyto osobní názory však nehodlám vnucovat článku encyklopedii, dokud se filozofická komunita nenaučí od vědecké, že ne cokoliv je přípustné. Než se tak stane, můj názor, podporovaný jedním z největších myslitelů dvacátého století, zazní alespoň v diskuzi. --Daniel Polanský 17:14, 23. Čer 2004 (UTC)

To není jediný způsob myšlení. I ti Vaši racionalisté musí v posledku vycházet z apriorních předpokladů.

Hegel se za filosofa nevydával, nýbrž byl za něj považován.

-- Vít Zvánovec 19:00, 23. Čer 2004 (UTC)

Výše uvedené na tom, co jsem uvedl, nic nemění. --Daniel Polanský 16:21, 5. Črv 2004 (UTC)

Filozofie není humanitní věda

Před časem jsem změnil umístění filozofie tak, aby nebyla pod hlavičkou humanitních věd. To mezitím někdo vrátil zpět. Proto znovu, filozofie není humanitní věda. Předmětem zkoumání filozofie není člověk, narozdíl od psychologie, sociologie nebo antropologie. Tři právě zmíněné vědy jsou induktivní nebo též empirické vědy. Filozofie není ani přírodní věda, v čemž se nijak neliší od matematiky. Navrhuji proto buď 1) změnit hlavičku na humanitní vědy a filozofie, nebo 2) vytvořit hlavičku abstraktní myšlení, do které se zařadí i matematika. --Daniel Polanský 16:29, 14. Črv 2004 (UTC)

Byl jsem to já, kdo to změnil, protože s tím nesouhlasím. Veškeré lidské vědění zkoumají vědy. To, že filosofie, stejně jako např. mathematika, není reálná věda, s tím naprosto souhlasím. Nicméně to z nich nědělá nějaké pouhé myšlení, když mají přesnou methodologii stejně jako všechny ostatní vědy. -- Vít Zvánovec 06:45, 15. Črv 2004 (UTC)

Pokud souhlasíte s tím, že filozofie není (vašimi slovy) reálná věda (pojmu reálná nerozumím; rozumím pojmům empirická či induktivní) a zároveň souhlasíte, že humanitní vědy jsou reálné vědy (nevím, zda souhlasíte), pak jistě souhlasíte i s tím, že filozofie nepatří pod hlavičku humanitních věd; nebo též, že věta , , Filozofie je humanitní věda ' ' je nepravdivá. Neříkal jsem, že filozofie je pouhé myšlení. Filozofie, alespoň ta korektní, je logicky korektní myšlení.

Netrvám na mnou před časem vytvořené struktuře. Dal bych však přednost například hlavičce Humanitní vědy a filozofie. --Daniel Polanský 19:20, 19. Črv 2004 (UTC)

Reálná věda je pojem Arno Anzenbachera. Je synonymem pojmu induktivní věda. Nicméně pojem humanitní věda není podmnožinou reálných věd. Proto je filosofie humanitní vědou. Snad souhlasíte, že vědou je. A protože není přírodní, musí být humanitní.

Stale nerozumiem na zaklade coho ste prehlasili filozofiu za "VEDU"? Je to sice jeden z názorov ale urcite nie nazor prevladajuci:

(a) filozofii nema definicne znaky vedy (metodologiu, predmet, nástroje a pod.)

(b) akakolvek veda musi byt postavena na urcite filozofii. -> Ak by bola filozofia veda, musela by byt postavena na urcitej filozofii, co je neprijemne tvrdenie v kruhu. Jedinou cestou z toho kruhu je podla mna priznat, ze filozofia nie je veda.

Filozofia sa odlisuje od vedy pretoze nemá definovaný svoj predmet a nepouziva formalizovanu metodologiu. Napriek tomu niektoré disciplíny, ktoré sa vramci filozofie rozvíjajú (napr. axiológia, epistemológia, logika) môžu (za určitých okolností) nadobudnút vedecký charakter.

PBS 8.4.2005

Na vysvětlenou dlužno uvést, že jsem netvrdil, že filozofie je věda. Nicméně z toho neplyne, že filozofie je kupa hegeliánských nesmyslů. (S výjimkou hegeliánské pseudo-filozofie.) Matematika a logika také nejsou vědy, nicméně narozdíl od astrologie či alchymie nejsou ani pavědy. --Daniel Polanský 19:14, 11. 5. 2006 (UTC)

---

Rudolf Carnap (hlavně) nemluvil anglicky. Byl Rakušan. Hodně analytické filosofy pochazí z USA a Anglie a Australie, ale hodně nepochazí -- Frege, Vídeň kruh, etc.

Majklicismus

Není příspěvek o majklicismu jen výplod nějakého vtipálka?

Rozhodně ano, jeho editaci jsem revertoval. --Mormegil 12:25, 8. 11. 2004 (UTC)

Peti:

Filosofie se Z?? To snad ne?! Filosife je podle mne velice vznešená věda a to 's' tomu ještě trochu přidává.. Když někdo napíše filozofie, tak si o něm myslím svoje. Jak se u nás říká, je to vidlák. Filozofie mi opravdu nejde ni z úst ni z pera. 18:56, 19. 9. 2005 85.70.123.143 - Peti /podpis doplnil --Nolanus ✉ 19:01, 23. 9. 2006 (UTC)/

Já si třeba zase myslím svoje o přispěvatelích, kteří se nepodepisují. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 12:02, 23. 9. 2006 (UTC)

Už zase S a Z

IMHO přesun na Filozofie by byl vhodný. V Googlu mi vyšly výsledky: Filozofie 2 080 000 česky vs. Filosofie 1 530 000 česky. Rovněž na redir Filozofie odkazuje coskoro víc stránek než na tento článek samotný. Vzhledem k povaze tohoto problému to radši nebudu dělat svévolně ale počkám si na reakci ostatních. --Aktron 08:22, 22. 9. 2006 (UTC)

Přestože existuje velké množství odborných publikací z oboru filozofie, které mají v názvu pravopisnou podobu filosofie, osobně preferuju variantu filozofie. Jsem tedy i pro přesun. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 13:51, 22. 9. 2006 (UTC)

jsem také pro používání nové formy pravopisu tedy se Z --Chmee2 10:28, 23. 9. 2006 (UTC)

Já jsem samozřejmě taky pro přesun, už proto, že je to takhle v souladu s pravidlem o pravopise. Zanatic ʡ 15:40, 23. 9. 2006 (UTC)

Ad Google: poměr 2:1,5 není zas tak strašný. Mě je to upřímě jedno, jestli tam bude s nebo z, ale nemuselo by se to furt měnit, když už tu ten tvar se "s" máme, tak myslím, že přesun na alternativní tvar stejně houby vyřeší. A vlastně, co by to mělo podle vás řešit? Petr K. 14:14, 23. 9. 2006 (UTC)

Důvod, proč bych chtěl přesun jsem přece už uvedl v prvním příspěvku. Ještě můžu doplnit například to, že dnes se jedná o (v médiích) více rozšířený tvar apod. --Aktron 16:05, 23. 9. 2006 (UTC)

Jsem pro ponechání na s. Cinik 15:44, 23. 9. 2006 (UTC)

Svého milování moudrosti se nehodlám vzdát. ponechat na "s". --Zirland 16:16, 23. 9. 2006 (UTC)

z, už jen protože http://www.ff.cuni.cz/ --Li-sung ✉ 16:32, 23. 9. 2006 (UTC)

Ještě důležitější je, že tvar se Z ve svách názvech používají všechny filozofické fakulty v Česku a skoro všechny jejich filozofické ústavy či katedry - jedinou výjimkou je právě FF UK.

Osobně bych tuto otázku sice neotevíral, se S ve filozofie sem se téměř už smířil, ale když už diskuze začala, sem pro Z. --Nolanus ✉ 19:08, 23. 9. 2006 (UTC)

FF UK je výjimkou? To bude nějaká mejlka, ne? Zanatic ʡ 19:12, 23. 9. 2006 (UTC)

Upřesňuju: FF UK má název "filozofická" se Z. Ale její katedra Filo*fie a religionistiky má název se S [1] a to bude třeba v každém případě respektovat i v případě přesunu hesla. Nolanus podpis doplnil Zanatic ʡ 19:18, 23. 9. 2006 (UTC)

Na UFARU je ale, mimochodem, studijní obor filozofie :-)--Mince 10:36, 29. 9. 2006 (UTC)

V tom případě: vyjadřuj se přesně. Zanatic ʡ 19:18, 23. 9. 2006 (UTC)

Já tento výraz píšu zásadě se s. Asi je mi bližší sofia a než zofia. --Bžunda 19:13, 23. 9. 2006 (UTC)

Jsem pro ponechání tohoto slova se s. --Zkf 11:31, 25. 9. 2006 (UTC), Vrba 11:46, 25. 9. 2006 (UTC)

Jsem taktéž pro filosofii (6:6), už proto, že sofie není pouhá přípona (na rozdíl např. od -i[sz]mu[sz]), kterou čas od času nějaká rozsáhlá reforma pravopisu obrátí naruby, ale významová část slova cizího původu. (A osobně taky proto, že kdykoliv někde vidím napsáno filozofie, vzpomenu si na přednášky základů odborného stylu u doc. Paly, lingvisty na Fakultě informatiky MU, který nebyl zásadním odpůrcem zmodernizovaného pravopisu, ale u tohoto slova říkal, že to tak píšou..... – už si nevzpomenu, jak je označil, ale vulgarismus to nebyl.) Respektujme, prosím, názor autorů odborných textů z této oblasti, podobně jako chemikům nepřesunujeme primární název stránky ethanol. --Milda 21:59, 30. 9. 2006 (UTC)

Hmm, 6:6, to je opravdu problém. :-(. Doufám že se ještě někdo ozve a poměr zvrátí (v prospěch čehokoliv). Aktron 09:43, 1. 10. 2006 (UTC)

Mě si z těch počtů odečti, tohle není věc, která by se měla rozhodovat hlasováním, ale argumentací, proto se takovýho hlasování nechci účastnit. Zanatic ʡ 10:26, 1. 10. 2006 (UTC)

Já si myslím, že obě varianty mají dostatečné opodstatnění. Jde spíš o to, která varianta má mezi zdejšími přispěvateli větší podporu a jak moc jednotný chceme mít pravopis v článcích, kategoriích atd. o tomto tématu. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 10:49, 1. 10. 2006 (UTC)

Přečetl jsem si argumenty a jsem pro ponechání na názvu "filosofie". Už jenom proto, že jsou důležitější věci, než tu neustále vyvolávat diskuse a spory kolem pravopisu. Akorát tím zbytečně odrazujeme potenciální i stávající přispěvovatele. --Petr Adámek 09:52, 1. 10. 2006 (UTC)

---

Argumenty pro z	Argumenty pro s
Je to neutrální forma podle PČP	Pravopis slova je bližší jeho etymologii
Je to očekávaný tvar vzhledem k počtu výskytů v současných textech	Je to tvar tradiční, který používá všechna starší literatura
Pravopis slova je bližší výslovnosti
Velká většina institucí ve svém jméně má dnes tvar se z	Tvar se s upřednostňuje i mnoho současných autorů odborné literatury

Zatím je tedy skóre 6:4 pro přesun; protože už se dále nediskutuje tak to tu nechám otevřené dalším námětům ještě tři dny a pak přesun provedu. --Aktron 16:50, 30. 9. 2006 (UTC)

Doplnil jsem do tabulky argumenty pro s, tedy proti přesunu (z neznámých důvodů tam některé podstatné argumenty nebyly uvedeny), a zároveň hlasuji proti tomuto přesunu (a to též jako odborný autor, byť ne přímo filosof, ale o filosofii nezřídka píšící). --Mmh 17:04, 30. 9. 2006 (UTC)

(PS.: Mimochodem, začínám mít dojem, že tyto pravopisné války za "nový" pravopis pocházejí většinou od lidí, kteří odborně do daného tématu přispět nemohou. Neberte to nikdo osobně, ale zkuste si představit, že ve Vašem oboru Vám bude stále někdo zvenčí chtít měnit pravopis. Když já jakožto ne-technik napíši "hardvér", "kompjůtr" nebo "fajrvól", také mne počítačoví odborníci opraví na pravopis jim obvyklý.)

Pravopis „hardvér“, „kompjůtr“ ani „fajrvól“ na rozdíl od slova „filozofie“, což je základní tvar, PČP neuvádí. Zanatic ʡ 17:07, 30. 9. 2006 (UTC)

Tady nejde o PČP, ale o odbornost. Odborník píše, jak podle svého odborného hlediska uznává za správné. A encyklopedie by měla obsahovat odborné znalosti, ne novinářské komentáře k nim. Takhle to za chvíli skončí tím, že kvůli neustálým útokům novopravopisníků z Wikipedie odborníci utečou. Pak si tu budete moci psát o dyskuzích a filozofijích, ale nebude tu nikdo, kdo se v tom vyzná. :-( --Mmh 17:13, 30. 9. 2006 (UTC)

O nic jinýho než PČP tu nejde. Zanatic ʡ 17:15, 30. 9. 2006 (UTC)

Právě že jde o daleko víc než PČP. Když nenecháte na Wikipedii působit odborníky, tak z ní za nějakou dobu bude snůška novinářských blábolů. Odborníka opravdu poněkud nakrkne, když napíše článek a s dalšími odborníky ho rozšiřuje, ale pak ho začnou lidé, kteří z daného oboru nejsou, otravovat kvůli pravopisu. Pokud vím, tento problém tu byl, pokud vím, už párkrát - že někdo, kdo se ve věci vyzná, nakonec přestane přispívat, protože mu náladu zkazí zdejší pravopisobijci. :-( --Mmh 17:21, 30. 9. 2006 (UTC)

To je hodně zjednodušený pohled na věc, ale o to tu nejde. No pokud takovýho „odborníka“ odradí, že někdo opraví jeho pravopis na nejočekávanější tvar, tak nevim nevim. Zanatic ʡ 17:25, 30. 9. 2006 (UTC)

Vážený Zanaticu, nevím, v jakých oborech jste odborník Vy, když dáváte jiné odborníky do uvozovek, a neznám sílu Vašich nervů, když proběhší pravopisné války odbýváte větičkou "někdo opraví jeho pravopis na nejočekávanější tvar". Někdo prostě nemá čas a chuť, aby se o takových věcech hádal.

Je to opravdu tristní. Člověk by očekával, že tu budeme spolupracovat na tom, aby vznikla velká všeobecně přístupná databáze vědomostí, a ne těch několik málo zde již uložených vědomostí přesouvat podle letmých kapríz pravopisců. (O "očekávanost" tvaru vůbec nejde, vždyť na "filosofii" vede přesměrování i z "filozofie", takže heslo najdou všichni.) --Mmh 23:53, 30. 9. 2006 (UTC)

^^ Podobný názor jako Mmh. O tenhle článek ani moc nejde. Horší je to u kategorií, které přesměrovat nejdou. Ačkoli se to dá řešit oklikou (vizte enwiki). A konečně v textu si může používat kdo chce co chce, jediné pravidlo je, aby článek byl jednotný. Petr K. 09:38, 1. 10. 2006 (UTC)

Odborníci jsou často odborníky pouze ve své specializaci a jazykovou stránku věci mnohdy nechávají zcela stranou. Sám ze zkušenosti překladatele technických a jiných odborných textů vím, jak málo mnozí odborníci např. v těchto oborech dbají na jazykovou kulturu. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 17:17, 30. 9. 2006 (UTC)

6:5. Musíme brát v potaz to, že na Wikipedii jsou si v hlasování uživatelé rovni, bez ohledu na to, zda-li jsou to filozofové, lamy nebo lidi, co tak možná občas o filozofii slyší. Mě by osobně nevadilo, kdyby se používaly tvary jako fajrvól, nejmspejs nebo kastomizace. Koneckonců, to už taky několikrát bylo (tramway > tramvaj). --Aktron 17:13, 30. 9. 2006 (UTC)

Hm, proč jste, Zanaticu, smazal argument, že by se s mělo správně i vyslovovat? Je to argument těch, kdo se zasazují o s. Je to stejné jako u slov jako "diskuse" nebo "renesance". Já vyslovuji ve slově "filosofie" s, a znám i další lidi, kteří takto vyslovují. Když mluvím o "sofii" nebo "sacharidech", vyslovuji s - změna na z ve složeninách jako "filosofie" nebo "polysacharidy" je proti logice jazyka. --Mmh 17:10, 30. 9. 2006 (UTC)

Že to tak někdo vyslovuje, neznamená, že by se to tak mělo vyslovovat. Zanatic ʡ 17:15, 30. 9. 2006 (UTC)

Dříve se to tak vyslovovalo, a někteří to tak dosud vyslovují. Proč tedy "zakazovat" starou verzi, dokaváde je živá? --Mmh 17:23, 30. 9. 2006 (UTC)

Kdo ji zakazuje? Já tvrdim, že není pravda, že by se to tak mělo vyslovovat. To bylo v tabulce, to jsem odstranil, nic víc. Zanatic ʡ 17:27, 30. 9. 2006 (UTC)

Přikláním se k variantě „filosofie“, protože neodporuje PČP a článek byl pod tímto názvem vytvořen, tudíž není důvod ho někam přesouvat. Ačkoliv se již před 40 lety uváděla výslovnost [filozofie], byla jediným pravopisně správným tvarem filosofie. V textexh ať si to píše každý, jak chce, ale název článku by měl být ponechán se „s“. --Petr C. 17:12, 2. 10. 2006 (UTC)

Nedávno (včera?) jsem poslouchal Český Rozhlas, konkrétně rozhovor se šéfem katedry bohemistiky na fildě v Brně (nebo Olomouci, teď nevím). A ten říkal, že dává přednost variantě se "z", protože se to používá a přesto mu to nebrání vědět, že je to láska k moudrosti. Jinak je mi to osobně jedno, používá se dost často oboje. Jen bych velmi nerad, aby tu vznikaly kolem toho zase nějaké boje, to bych zasáhl, a možná ne moc citlivě. A ještě něco: mějte na paměti při prosazování Vašich oblíbených variant a názorů obecně, že Wikipedie je, ať už chceme, nebo ne, jistým vzorem pro mnoho jiných autorů. A měla by být referencí co nejlepší! --Miraceti ✉ 22:34, 2. 10. 2006 (UTC)

S a Z opět - definitivní rozhodnutí nebo hlasování

Kdykoliv a kdekoliv nějaký profesor přednášel o filozofii tak začínal touto větou "Napsal jsem na tabuli filozofie" jiný zase "Napsal jsem na tabuli filosofie" ale přípustné je to i se S i se Z. Pokud by to bylo NEZBYTNĚ nutné tak bych nejdříve dal hlasovat o tom, zda se vůbec mají Wikipedisté zabývat tím, jestli se bude rozhodovat o používání S nebo Z (až posléze by se mohlo jenom v AKUTNÍM případě rozhodovat jestli všude v článcích bude S nebo Z), když nic nebrání používání obojí varianty, podle toho, kdo jakou preferuje. Je v tom princip demokratického smýšlení a ten by měl být na Wikipedii prezentován ze všeho nejvíce a více než kde jinde. --DeFuckTo 14:28, 4. 10. 2006 (UTC)

Demokratické principy by na Wikipedii být měly, a to i přesto že Wikipedie oficiánlě není demokracie. Vzhedem ale k tomu, jak dopadla poslední diskuze se nejspíš nic přesouvat nebude, jelikož si to většina lidí (tuším 6:8) nepřeje. --Aktron 16:53, 4. 10. 2006 (UTC)

Praktickou filozofií je etika. Jinak byl bych spíše pro filozofie. Z. Horna