Sbor dobrovolných hasičů Žulová: Porovnání verzí
Přejmenováno |
→Historie: doplnění značka: revertováno |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
}}</ref> Původně ve sboru od jeho založení až do konce druhé světové války sloužili pouze občané německé menšiny (Žulová tehdy byla součástí [[Sudety|Sudet]]). Po [[Vysídlení Němců z Československa|hromadném odsunu Němců]] však byli všichni původní členové nahrazeni Čechy. |
}}</ref> Původně ve sboru od jeho založení až do konce druhé světové války sloužili pouze občané německé menšiny (Žulová tehdy byla součástí [[Sudety|Sudet]]). Po [[Vysídlení Němců z Československa|hromadném odsunu Němců]] však byli všichni původní členové nahrazeni Čechy. |
||
V prvních letech fungování se sboru podařilo zbudovat hasičskou zbrojnici v ceně 600 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]. Co se týče techniky, v roce 1882 odsouhlasil [[Slezský zemský sněm]], i vzhledem k vytíženosti a finančním potřebám sboru, dotaci 200 zlatých na nákup [[hasičská stříkačka|stříkačky]].<ref>{{Citace monografie |
V prvních letech fungování se sboru podařilo zbudovat hasičskou zbrojnici v ceně 600 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]. Co se týče techniky, v roce 1882 odsouhlasil [[Slezský zemský sněm]], i vzhledem k vytíženosti a finančním potřebám sboru, dotaci 200 zlatých na nákup druhé [[hasičská stříkačka|stříkačky]].<ref>{{Citace monografie |
||
| titul = Offizielle stenographische Berichte über die Verhandlungen des schlesischen Landtags: XX. Session vom 26. September bis 22. October 1882 |
| titul = Offizielle stenographische Berichte über die Verhandlungen des schlesischen Landtags: XX. Session vom 26. September bis 22. October 1882 |
||
| vydavatel = Der Landtag |
| vydavatel = Der Landtag |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
| url = https://www.google.cz/books/edition/Offizielle_stenographische_Berichte_%C3%BCbe/GD1VAAAAYAAJ |
| url = https://www.google.cz/books/edition/Offizielle_stenographische_Berichte_%C3%BCbe/GD1VAAAAYAAJ |
||
| jazyk = de |
| jazyk = de |
||
}}</ref> Od roku 1890 měl sbor již dvě hasičské stříkačky: klasickou a parní, které byly na potřebné místo dopravované koňským spřežením. |
}}</ref> Od roku 1890 měl tedy sbor již dvě hasičské stříkačky: jednu klasickou (původní) a druhou (novější) parní, které byly na potřebné místo, tak jak bylo v tehdejší době obvyklé, dopravované koňským spřežením. Jedna z velkých akcí kde sbor zasahoval byl rozsáhlý požár v Žulové (tehdy ještě německým názvem Friedebergu) na tehdejším Josefovském náměstí, ke kterému došlo 4. září 1891. Původně hořelo jen v jednom domě. Požár se však s extrémní rychlostí rozšířil i na dalších sedm domů. Škody byly veliké, ale díky zásahu hasičského sboru se podařilo předejít ještě mnohem většímu neštěstí.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Kostel sv.Josefa v obci Žulová, bývalý politický okres Javorník |
| titul = Kostel sv.Josefa v obci Žulová, bývalý politický okres Javorník |
||
| vydavatel = www.soupispamatek.com |
| vydavatel = www.soupispamatek.com |
||
Verze z 8. 5. 2024, 23:08
Sbor dobrovolných hasičů Žulová celým názvem SH ČMS - Sbor dobrovolných hasičů Žulová je pobočným spolkem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Poskytuje nezbytnou pomoc v mnoha krizových situacích, včetně technických zásahů a pomoci při povodních. Význam sboru pro město Žulová a okolí je patrný z pravidelných výjezdů.[1]
Zajišťování bezpečnosti a ochrany obyvatel a majetku je hlavním úkolem sboru. Zároveň však jeho členové působí jako první pomoc při haváriích a technických zásazích, jsou také často povoláni k zásahům při povodních nebo jiných přírodních katastrofách.[1]
Historie
Sbor byl založen roku 1879 jako zcela dobrovolný. Krátce po založení, 18. května 1879, se sbor připojil k podpůrnému fondu slezských hasičských sborů. K tomu tehdy patřilo 28 z 37 existujících dobrovolných hasičských sborů ve Slezsku.[2] Původně ve sboru od jeho založení až do konce druhé světové války sloužili pouze občané německé menšiny (Žulová tehdy byla součástí Sudet). Po hromadném odsunu Němců však byli všichni původní členové nahrazeni Čechy.
V prvních letech fungování se sboru podařilo zbudovat hasičskou zbrojnici v ceně 600 zlatých. Co se týče techniky, v roce 1882 odsouhlasil Slezský zemský sněm, i vzhledem k vytíženosti a finančním potřebám sboru, dotaci 200 zlatých na nákup druhé stříkačky.[3] Od roku 1890 měl tedy sbor již dvě hasičské stříkačky: jednu klasickou (původní) a druhou (novější) parní, které byly na potřebné místo, tak jak bylo v tehdejší době obvyklé, dopravované koňským spřežením. Jedna z velkých akcí kde sbor zasahoval byl rozsáhlý požár v Žulové (tehdy ještě německým názvem Friedebergu) na tehdejším Josefovském náměstí, ke kterému došlo 4. září 1891. Původně hořelo jen v jednom domě. Požár se však s extrémní rychlostí rozšířil i na dalších sedm domů. Škody byly veliké, ale díky zásahu hasičského sboru se podařilo předejít ještě mnohem většímu neštěstí.[4][5]
Jednotka
Dobrovolný hasičský sbor ze Žulové je součástí Integrovaného záchranného systému a je označen jako JPO II/1.[6]
Vozový park
- CAS 25 T815 4x4 získaná po Hasičském záchranném sboru ČR Jeseník v roce 2008
- DA VW Crafter 4X4.[7]
Projekt Cisterna
SDH Žulová v roce 2021 iniciovalo projekt Cisterna, jehož cílem bylo získání finančních prostředků na koupi nové cisterny. Prostředky byly získávány prostřednictvím prodeje vlastních kalendářů pro rok 2024. Projekt podpořily nejen okolní SDH a firmy zapůjčením techniky k vytvoření kalendáře, ale také vizážistka a kadeřnice přípravou modelek. SDH Žulová získalo podporu také od regionální televize,[8] webových stránek věnujících se informacím z oblasti Šumperska a Jesenicka.[9] Projekt Cisterna podpořily také stránky věnující se hasičství.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sbor dobrovolných hasičů v Žulové [online]. Město Žulová [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Mährisch-schlesischer Centralverband. Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung: gemeinnützige Blätter für das Feuerwehrwesen. Červenec 1879, čís. 13, s. 104. Dostupné online. (německy)
- ↑ Offizielle stenographische Berichte über die Verhandlungen des schlesischen Landtags: XX. Session vom 26. September bis 22. October 1882. Opava: Der Landtag, 1882. 464 s. Dostupné online. S. 298. (německy)
- ↑ Kostel sv.Josefa v obci Žulová, bývalý politický okres Javorník [online]. www.soupispamatek.com [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. hasicizulova.cz [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ HZS Olomouckého kraje - Předurčené jednotky SDH obcí pro systém záchranných prací při dopravních nehodách. - Hasičský záchranný sbor České republiky. www.hzscr.cz [online]. [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Zásahová jednotka [online]. hasicizulova.cz [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- ↑ 26. červenec 2023 - Události v regionech (Ostrava). Česká televize [online]. Dostupné online.
- ↑ KRŇÁVEK, Petr. Hasiči z Žulové touží po nové cisterně. Vydali proto odvážný kalendář. Šumperský a jesenický deník [online]. 2023-07-01 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Na misi s SDH Žulová. Hasičovo [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.