Austrálie (kontinent): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ŠO - dle hl.čl., diskuze a ÚJČ
Řádek 1: Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{NPOV}}

{{Infobox - kontinent
{{Infobox - kontinent
| název = Austrálie
| název = Austrálie
Řádek 7: Řádek 10:
| počet obyvatel = ~31 260 000 (2009)
| počet obyvatel = ~31 260 000 (2009)
| státy = 3
| státy = 3
| regiony =
| commonscat = Australia
| commonscat = Australia
}}
}}
'''Austrálie''' ([[angličtina|anglicky]] ''Australia)'' je [[světadíl]] s nejmenší rozlohou a nejmenší průměrnou [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Ačkoliv stát [[Austrálie]] zabírá většinu kontinentu, často chybně uváděno ''celý'', jeho hranice jsou definovány kontinentální plošinou, která pokrývá 2,5 mil. km² včetně [[Arafurské moře|Arafurského moře]], [[Korálové moře|Korálového moře]] s [[Velký bariérový útes|Velkým bariérovým útesem]], s hloubkou kolem 50 m. Toto [[moře]] je jedním z nejdůležitějších mořských [[ekosystém]]ů a chráněným životním prostorem pro 1500 druhů ryb, 4000 druhů [[Měkkýši|měkkýšů]] a 400 druhů [[korál]]ů.
'''Austrálie''' ([[angličtina|anglicky]] ''Australia)'' je [[kontinent]] s nejmenší rozlohou a nejmenší průměrnou [[Nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Ačkoliv stát [[Austrálie]] zabírá většinu kontinentu, často chybně uváděno ''celý'', jeho hranice jsou definovány kontinentální plošinou, která pokrývá 2,5 mil. km² včetně [[Arafurské moře|Arafurského moře]], [[Korálové moře|Korálového moře]] s [[Velký bariérový útes|Velkým bariérovým útesem]], s hloubkou kolem 50 m. Toto [[moře]] je jedním z nejdůležitějších mořských [[ekosystém]]ů a chráněným životním prostorem pro 1500 druhů ryb, 4000 druhů [[Měkkýši|měkkýšů]] a 400 druhů [[korál]]ů.


Australský kontinent se tedy skládá z Austrálie, [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a přilehlých ostrovů. Nachází se na něm tři státy: [[Austrálie]], [[Papua Nová Guinea]] a [[Indonésie]] (zejména provincie [[Papua (provincie)|Papua]] a [[Západní Papua (provincie)|Západní Papua]]).
Australský kontinent se tedy skládá z Austrálie, [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a přilehlých ostrovů. Nachází se na něm tři státy: [[Austrálie]], [[Papua Nová Guinea]] a [[Indonésie]] (zejména provincie [[Papua (provincie)|Papua]] a [[Západní Papua (provincie)|Západní Papua]]).

Verze z 21. 7. 2021, 00:32

Austrálie
Rozloha8 468 300 km²
Počet obyvatel~31 260 000 (2009)
Počet států3
Souřadnice25°0′0″ j. š., 133°0′0″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Austrálie (anglicky Australia) je kontinent s nejmenší rozlohou a nejmenší průměrnou nadmořskou výškou. Ačkoliv stát Austrálie zabírá většinu kontinentu, často chybně uváděno celý, jeho hranice jsou definovány kontinentální plošinou, která pokrývá 2,5 mil. km² včetně Arafurského moře, Korálového mořeVelkým bariérovým útesem, s hloubkou kolem 50 m. Toto moře je jedním z nejdůležitějších mořských ekosystémů a chráněným životním prostorem pro 1500 druhů ryb, 4000 druhů měkkýšů a 400 druhů korálů.

Australský kontinent se tedy skládá z Austrálie, Nové Guineje a přilehlých ostrovů. Nachází se na něm tři státy: Austrálie, Papua Nová Guinea a Indonésie (zejména provincie Papua a Západní Papua).

Nový Zéland není součástí australského kontinentu, protože se nenachází na jeho kontinentálním šelfu; je však částí ponořeného kontinentu Zélandie. Zélandie a společně s Austrálií tvoří širší region Australasie, jenž je součástí Oceánie.

Poloha

Australský kontinent z vesmíru. Australský kontinentální šelf, který byl v dobách ledových nad mořskou hladinou, má světle modrou barvu.

Austrálie leží jihovýchodně od Asie a mezi oběma kontinenty leží velké množství ostrovů, jejichž přiřazení k tomu či onomu světadílu není jednotné. Budeme-li se navíc držet přístupu, který popisuje Austrálii pohromadě s Oceánií, přibudou k ostrovům australského šelfu ještě desítky dalších souostroví tisíce kilometrů daleko v Tichém oceánu.

Nejzazší body na pevnině:

Nejzazší body včetně šelfových ostrovů:

Nejzazší body Oceánie:

  • Nejsevernější bod: Kure Island, Midway (28° 25' s.š.)
  • Nejjižnější bod: Campbell (52° 30' j.š.)
  • Nejzápadnější bod: ostrov Misool v indonéské provincii Papua (129° 43' v.d.)
  • Nejvýchodnější bod: Sala y Gómez (105° 28' z.d.)

Geografie

Během posledních 10 000 let zatopila vzrůstající úroveň moří nížiny a oddělila dnešní nízko položenou polovyprahlou pevninu a dva hornaté ostrovy Novou GuineuTasmánii, které z tektonického hlediska k Austrálii také náležejí. Zhruba 70 % jeho území zahrnují pouště, polopouště a suché stepi. Malé území na severu patří k tropům s průměrnými ročními srážkami 2000 mm a místy se na něm vyskytují zbytky tropického deštného pralesa. Lidské osídlení se soustředí zejména na severní až jihovýchodní pobřeží a přilehlé ostrovy (zejména Tasmánii). Západní a jihozápadní pobřeží, které bylo osídleno jako první, a střed kontinentu mají mnohem horší podmínky k životu.

Flóra

Austrálie se vyznačuje svébytným rostlinstvem. Mezi známé rostliny australského původu patří především blahovičník (eukalyptus). Velký bariérový útes je téměř 2000 kilometrů dlouhý korálový útes, který se vytvářel miliony let a kde žije asi 350 druhů korálů.

Fauna

Převažující zvířecí druhy obývající Austrálii patřící do čeledi klokanovití, rodu ježura nebo kasuár jsou australskými endemity.

Obyvatelstvo

Původní obyvatelé na australský kontinent přišli před více než 50 000 lety během jedné z prvních expanzí lidstva z Afriky, kdy australská pevnina a Nová Guinea ještě díky nízké hladině moří tvořily jedinou pevninu zvanou Sahul. Obecně se původní populace dělí na Melanésany a Austrálce (též Aboridžijce). Melanésané obývají Novou Guineu (kde se nazývají Papuánci), ale i přilehlé ostrovy, které již technicky nepatří k australskému kontinentu, ale k Oceánii (např. Šalomounovy ostrovy a Nová Kaledonie). Za podskupinu Austrálců lze označit vymřelé Tasmánce, kteří ale byli od ostatních Austrálců izolováni stoupající hladinou oceánu ve stejnou dobu, jako Papuánci. Nedávno bylo zjištěno, že se původní obyvatelé během australské expanze křížili s vymřelými Denisovany, druhem člověka podobným Neandrtálcům. Podíl denisovanských genů na jejich genomu činí 4–6%.

Přírodní specifika

Austrálie byla dlouhodobě oddělena od zbytku pevninských formací a díky tomu se zde mohla v izolaci vyvinout unikátní flórafauna. Austrálie je známa jako kontinent vačnatců, ovšem ti od kolonializace kontinentu Evropany trpí celou sérií ekologických invazí, které některé z nich již zlikvidovaly. Největší dravý vačnatec vakovlk v době příchodu lidí podlehl cílenému honu a konkurenci dinga. Drobní vačnatci trpí díky systematickému lovu ze strany dinga, lišekkoček či kvůli devastaci prostředí způsobované velbloudy, vodními buvoly, myšmi, krysami, potkany, ropuchamikrálíky. Přírodě také nesvědčí rozsáhlý chov dobytka, zejména ovcí.

Základní údaje

  • Rozloha: 7 682 300 km²
  • Nejvyšší body: Mt Kosciusko (pevninská část, 2228 m n. m.), Puncak Jaya (celkem, 4 884 m n. m.)
  • Nejdelší nevysychající řeka: Murray (2589 km)
  • Největší jezero: Eyrovo jezero (9583 km²)

Externí odkazy

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování