Let Ryanair 4978: Porovnání verzí
tento článek je o letu a jeho okolnotech, jestli chcete psát o únosu, založte si pro to separátní článek značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
| pohřešovaných = 0 |
| pohřešovaných = 0 |
||
| letoun = |
| letoun = |
||
}} |
|||
{{Infobox - atentát |
|||
| jméno = Únos Ramana Prataseviče |
|||
| obrázek = Roman Protasevich.jpg |
|||
| popisek = Raman Pratasevič po zadržení v letadle |
|||
| období = |
|||
| cíl = [[Raman Pratasevič]] |
|||
| důsledky = Uvěznění Ramana Prataseviče |
|||
| datum = [[23. květen]] [[2021]] |
|||
| místo = [[Minsk]], [[Bělorusko]] |
|||
| pravděpodobný pachatel = na rozkaz [[Alexandr Lukašenko|Alexandra Lukašenka]] |
|||
| zbraň = |
|||
| kauza = |
|||
}} |
}} |
||
K zadržení [[Raman Pratasevič|Ramana Prataseviče]], běloruského opozičního aktivisty a novináře žijícího v litevském exilu, došlo 23. května 2021 během pravidelného '''letu Ryanair 4978''' na lince z [[Athény|Athén]] do [[Vilnius|Vilniusu]], a to za dramatických okolností, kdy bylo letadlo v běloruském vzdušném prostoru donuceno vojenskou stíhačkou přistát v Minsku. Jako záminka bylo využito podezření pro bombu na palubě.<ref name="ZB2">{{Cite web|last=Brunner|first=Simone|date=2021-05-24|title=Niemand soll sich sicher fühlen|url=https://www.zeit.de/politik/ausland/2021-05/belarus-roman-protasewitsch-ryanair-flug-alexander-lukaschenko|url-status=live|archiveurl=https://archive.ph/VPaKB|archivedate=2021-05-24|accessdate=2021-05-24|publisher=[[Die Zeit]]|language=de}}</ref> Raman Pratasevič byl následně vzat do vazby a hrozí mu trest za údajný [[terorismus]].<ref>{{cite web|url=https://www.dw.com/en/belarus-diverts-plane-to-arrest-journalist-says-opposition/a-57635240|title=Belarus diverts plane to arrest journalist, says opposition|website=Deutsche Welle|date=23 May 2021}}</ref> |
K zadržení [[Raman Pratasevič|Ramana Prataseviče]], běloruského opozičního aktivisty a novináře žijícího v litevském exilu, došlo 23. května 2021 během pravidelného '''letu Ryanair 4978''' na lince z [[Athény|Athén]] do [[Vilnius|Vilniusu]], a to za dramatických okolností, kdy bylo letadlo v běloruském vzdušném prostoru donuceno vojenskou stíhačkou přistát v Minsku. Jako záminka bylo využito podezření pro bombu na palubě.<ref name="ZB2">{{Cite web|last=Brunner|first=Simone|date=2021-05-24|title=Niemand soll sich sicher fühlen|url=https://www.zeit.de/politik/ausland/2021-05/belarus-roman-protasewitsch-ryanair-flug-alexander-lukaschenko|url-status=live|archiveurl=https://archive.ph/VPaKB|archivedate=2021-05-24|accessdate=2021-05-24|publisher=[[Die Zeit]]|language=de}}</ref> Raman Pratasevič byl následně vzat do vazby a hrozí mu trest za údajný [[terorismus]].<ref>{{cite web|url=https://www.dw.com/en/belarus-diverts-plane-to-arrest-journalist-says-opposition/a-57635240|title=Belarus diverts plane to arrest journalist, says opposition|website=Deutsche Welle|date=23 May 2021}}</ref> |
||
== Pozadí == |
|||
{{Přesunout část|Raman Pratasevič}} |
|||
Raman Pratasevič se zapojil do protestů proti běloruskému režimu už ve svých 15 letech, a už tehdy se podle rodičů chtěl stát novinářem. Už v těch dobách byl za své referování o protestech jednou zadržen, pak dostal 10 a pak 15 dní vězení. Následně studoval v Minsku žurnalistiku, po návratu z devítiměsíčního studijního pobytu v Česku, kde získal stipendium Václava Havla, byl ale ze studií vyloučen, protože přijel o několik dní po termínu a byla mu i odepřena možnost opakovat zkoušku. Pratasevič se ale nenechal odradit a pracoval jako novinář nezávislých médií jako je Rádio Svoboda nebo Euroradio. Rok také strávil novinářskou prací na Donbasu, kde fotil a dokumentoval tamní dění. V roce 2000 nakonec Pratasevič požádal o politický azyl v Polsku, kde od té doby působil jako šéfredaktor informačního kanálu Nexta na síti Telegram. Jelikož měl zdroje na ministerstvu a možná i v běloruské KGB, tak byl schopen se dostat k exkluzivním informacím. Když v roce 2000 [[Protesty v Bělorusku (2020–2021)|propukly po volbách nové protesty]], síť Telegram se stala populární. Pratasevič s několika kolegy na této síti dávaly v létě lidem informace, jaké zásady dodržovat a co si vzít s sebou nebo kde se sejít tak, aby nebyly zadrženi policií nebo zmláceni. Podle [[Siarhiej Šupa|Siarhieje Šupy]] z Rádia Svoboda tak byl Pratasevič jedním z největších informačních a mediálních nepřátel běloruského režimu. Proto byl podle něj Pratasevič hledán, dopaden a zatčen. Pratasevič je součástí širší kampaně režimu proti opozici, kdy je v běloruských věznicích k červnu 2021 na 3000 politických vězňů. Kromě Prataseviče bylo zadrženo také například několik členů největšího nezávislého a v současnosti blokovaného zpravodajského serveru [[Tut.by]]. Ve vězení zemřel oficiálně na infarkt ekologický aktivista [[Viťold Ašurak]], jehož pohřeb se změnil ve veřejný protest. Režim ztratil veřejnou podporu a závisí na podpoře Ruska, jak se shodují novináři a analytici sledující tamní situaci.<ref name="reportéři">{{Citace elektronického periodika |
|||
| autor = dar |
|||
| titul = Z dovolené do vězení. Reportéři ČT zmapovali příběh běloruského novináře Ramana Prataseviče |
|||
| periodikum = ČT24.cz |
|||
| odkaz na periodikum = ČT24 |
|||
| vydavatel = Česká televize |
|||
| odkaz na vydavatele = Česká televize |
|||
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3320074-z-dovolene-do-vezeni-reporteri-ct-zmapovali-pribeh-beloruskeho-novinare-ramana |
|||
| datum vydání = 2021-06-01 |
|||
| datum přístupu = 2021-06-01 |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref> |
|||
== Odklonění letadla a zatčení == |
== Odklonění letadla a zatčení == |
||
| Řádek 245: | Řádek 217: | ||
| jazyk = cs |
| jazyk = cs |
||
| datum přístupu = 2021-05-31 |
| datum přístupu = 2021-05-31 |
||
}}</ref> Biden označil zatčení novináře za urážku mezinárodních norem.<ref name="terčem" |
}}</ref> Biden označil zatčení novináře za urážku mezinárodních norem.<ref name="terčem">{{Citace elektronického periodika |
||
| ⚫ | Irsko, v kterém je registrována společnost Ryanair provozující odkloněný let, 27. května požádalo [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|Mezinárodní organizaci pro civilní letectví]] OSN o nezávislé vyšetření incidentu podle článku 55e úmluvy rady této organizace a organizace mu po mimořádném zasedání vyhověla.<ref name="osn" /> Po tomto vyšetřování volala krátce po incidentu i běloruská opoziční vůdkyně [[Svjatlana Cichanouská]].<ref name="RFE31269351">{{cite web |url=https://www.rferl.org/a/belarus-raman-pratacevich-ryanair-false-bomb-threat/31269351.html |title=Belarusian Journalist Arrested After His Flight Diverted To Minsk After False Bomb Threat |publisher=[[Svobodná Evropa]] |accessdate=23 May 2021 }}</ref> |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Vyšetřovací vazba a soud s Pratasevičem == |
|||
{{Přesunout část|Raman Pratasevič}} |
|||
Raman Pratasevič se po zatčení, 24. května 2021 objevil na videu, kde se doznal k organizaci [[Protesty v Bělorusku (2020–2021)|nepokojů v Bělorusku]]. Pratasevič měl na videu viditelný šrám na čele ale uvedl, že dozorci se k němu chovají korektně.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Gričová |
|||
| jméno = Andrea |
|||
| titul = Pratasevič se ve videu přiznal k organizaci nepokojů. Na čele má šrám |
|||
| periodikum = Deník.cz |
|||
| datum vydání = 2021-05-24 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/pratasevic-video-nepokoje-2021.html |
|||
| datum přístupu = 2021-05-25 |
|||
}}</ref> Dále uvedl, že pokračuje ve spolupráci s vyšetřováním a že nemá problémy se srdcem. To bylo v reakci na prohlášení jeho matky, která původně uvedla, že je v kritickém stavu v nemocnici kvůli srdečním problémům.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Zadržený běloruský novinář se objevil na videu. Přiznává se k organizaci protestů |
|||
| periodikum = Aktuálně.cz |
|||
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/belorusky-novinar-ktery-byl-v-nedeli-zadrzen-po-nucenem-pris/r~44b50c54bcc411ebb9860cc47ab5f122/ |
|||
| datum vydání = 2021-05-24 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2021-05-25 |
|||
}}</ref> Rodiče byly ale ze záběrů znepokojeni a usuzují z nich na podezření na zlomený nos, přepudrovanou nateklou tvář, vybité zuby nebo na stopy po škrcení.<ref name="reportéři" /> Cichanouská později uvedla, že Pratasevič je vystaven mučení a týrání a o bití bezpečnostními složkami hovořila i právnička na tiskové konferenci v Tallinnu, která jeho i Sapegaovou navštívila. Podle ruských médií mu hrozí 15 let za mřížemi.<ref name="odmítl">{{Citace elektronického periodika |
|||
| autor = |
|||
| titul = Zadržený novinář se šrámem na čele se na videu doznal k organizaci nepokojů |
|||
| periodikum = Novinky.cz |
|||
| vydavatel = Borgis |
|||
| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/je-pravdepodobne-ze-ho-prave-muci-rekla-o-zadrzenem-novinari-lidryne-beloruske-opozice-40361190 |
|||
| datum vydání = 2021-05-24 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2021-05-25 |
|||
}}</ref> Putin o něm uvedl, že je to „bloger absolutně bezvýznamný pro běloruské úřady.“<ref name="terčem">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Dziuba |
| příjmení = Dziuba |
||
| jméno = Daryna |
| jméno = Daryna |
||
| Řádek 292: | Řádek 229: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| ⚫ | Irsko, v kterém je registrována společnost Ryanair provozující odkloněný let, 27. května požádalo [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|Mezinárodní organizaci pro civilní letectví]] OSN o nezávislé vyšetření incidentu podle článku 55e úmluvy rady této organizace a organizace mu po mimořádném zasedání vyhověla.<ref name="osn" /> Po tomto vyšetřování volala krátce po incidentu i běloruská opoziční vůdkyně [[Svjatlana Cichanouská]].<ref name="RFE31269351">{{cite web |url=https://www.rferl.org/a/belarus-raman-pratacevich-ryanair-false-bomb-threat/31269351.html |title=Belarusian Journalist Arrested After His Flight Diverted To Minsk After False Bomb Threat |publisher=[[Svobodná Evropa]] |accessdate=23 May 2021 }}</ref> |
||
Přítelkyně a ruská občanka,<ref name="odmítl" /> 23 letá<ref name="terčem" /> Sofija Sapegaová se podle vůdkyně běloruské opozice v exilu Cichanouské, která má informace od příbuzných ženy, nachází v minské věznici. Ruský konzul v Minsku jí podle Cichanouské odmítl pomoct.<ref name="odmítl" /> Hrozí jí 12 let vězení. Putin na její adresu uvedl, že mu není její osud lhostejný, ale je třeba, aby vyšetřování proběhlo v souladu se zákony a že případný trest si může odpykat v Rusku.<ref name="terčem" /> |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
== Nesrovnalosti ohledně únosu == |
== Nesrovnalosti ohledně únosu == |
||
Verze z 1. 6. 2021, 18:13
| Odklonění letu Ryanair 4978 | |
|---|---|
 Odkloněný stroj Boeing 737 (SP-RSM) společnosti Ryanair vyfocený v roce 2019 | |
| Nehoda | |
| Datum | 23. května 2021 |
| Čas | 12:47 |
| Fáze letu | let |
| Místo | Letiště Minsk |
| Let | 4978 |
| Počátek letu | Letiště Atény |
| Cíl letu | Letiště Vilnius |
| Letoun | |
| Model | Boeing 737-8AS |
| Dopravce | Ryanair |
| Registrace | SP-RSM |
| Následky | |
| Na palubě osob | 132 |
| Cestující | 126 |
| Posádka | 6 |
| Zraněných | 0 |
| Mrtvých | 0 |
| Přeživších | 132 |
| Pohřešovaných | 0 |
K zadržení Ramana Prataseviče, běloruského opozičního aktivisty a novináře žijícího v litevském exilu, došlo 23. května 2021 během pravidelného letu Ryanair 4978 na lince z Athén do Vilniusu, a to za dramatických okolností, kdy bylo letadlo v běloruském vzdušném prostoru donuceno vojenskou stíhačkou přistát v Minsku. Jako záminka bylo využito podezření pro bombu na palubě.[1] Raman Pratasevič byl následně vzat do vazby a hrozí mu trest za údajný terorismus.[2]
Odklonění letadla a zatčení
Dne 23. května 2021 byl pravidelný let 4978 (Athény–Vilnius) odkloněn do Minsku na základě falešného podezření na přítomnost bomby v letadle. To let obdržel, když se pohyboval 45 km jižně od Vilniusu a 90 km západně od Minsku, ale přitom ještě v Běloruském vzdušném prostoru. Piloti byli podle aerolinky informováni běloruskými úřady o „potenciálním bezpečnostním problému na palubě“ a bylo jim nařízeno, aby přistáli v Minsku.[3][4] Na palubě letadla bylo 171 cestujících.[4] V tu dobu šestadvacetiletý běloruský opoziční aktivista Raman Pratasevič, který je běloruskou vládou obviňován z několika zločinů, byl po přistání v Minsku vyveden z letadla a zatčen.[5][6] Zatčena byla i jeho přítelkyně Sofia Sapegaová.[7] Alexander Lukašenko dle své tiskové kanceláře osobně rozkázal, aby byl let přesměrován do Minsku, a poslal běloruský MiG-29 jako eskort.[5][8][9] Ryanair i běloruská policie potvrdili, že na palubě nebyly nalezeny žádné výbušniny.[3][4]
| „ | My, bojovníci Hamásu, požadujeme, aby Izrael přestal útočit v Pásmu Gazy a aby Evropská unie stáhla svoji podporu Izraele v této válce. V letadle je bomba. Pokud se nezařídíte podle našich požadavků, vybuchne 23. května nad Vilniusem. | “ |
| — Údajná pohrůžka Hamásu[10] | ||
Vedle Prataseviče a jeho přítelkyně ještě další čtyři cestující do koncové destinace nepokračovali, přestože měli zakoupen lístek.[11][12]
Pratasevič byl zapsán na seznam „lidí spojených s teroristickými aktivitami“ minulý rok kvůli své roli v protestech v Bělorusku 2020–2021. Podle Svjatlany Cichanouské může Pratasevič v Bělorusku „čelit trestu smrti“.[13] Jiný zdroj uvedl, že Pratasevičovi hrozí 15 let vězení.[7]
Reakce a diplomatická krize
Ředitel společnosti Ryanair Michael O’Leary a také irský ministr zahraničí Simon Coveney označili běloruský postup za státem podporované pirátství.[14] Některé aerolinky, jako Air France, AirBaltic, Austrian Airlines či Wizz Air, se poté začaly vzdušnému prostoru Běloruska vyhýbat.[15][16] Litevské úřady vydaly zákaz leteckého cestování ze země či do země přes běloruský vzdušný prostor.[16] Běloruský postup ostře odsoudila Evropská unie, NATO, Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Německo či Polsko. K propuštění Prataseviče vyzval také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.[17][18][19] Následně se o omezení letecké dopravy do Běloruska dohodli i lídři států EU a evropské země postupně začaly rušit linky do Běloruska a přelety nad ním a přestaly přijímat běloruská letadla na svých letištích. K tomu se lídři dohodli na dalším kole sankcí, tentokrát na lidi spojené s vynuceným přistáním a na další osoby a firmy podporující běloruský režim. K zákazu přeletu běloruského vzdušného prostoru se přidaly ještě Singapore Airlines a ukrajinské aerolinky, ty na základě vládního zákazu.[20] 29. května už bylo pro běloruskou společnost Belavia zavřeno nebe nad všemi okolními státy kromě Ruska, tedy nad Polskem, Litvou, Lotyšskem a Ukrajinou. Belavia tak mohla létat jen do Ruska nebo do dalších destinací přes ruský vzdušný prostor.[21]
Jediným zastáncem Běloruska se v tomto konfliktu stalo Rusko. To vyjádřilo politování nad „uspěchaným“ rozhodnutím summitu Evropské unie. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila reakci Západu za nepochopitelnou „hysterii“ s tím, že podle ní v posledních letech došlo k několika případům vynuceného přistání letadel z různých zemí ze strany Západu, a to i z politických důvodů. Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov uvedl, že „vyhýbat se území dosti velké země uprostřed Evropy je pro jakoukoli leteckou společnost velice nákladné.“[20] 27. května ruské úřady v rámci solidarity s Běloruskem v tomto sporu odmítly povolit let rakouských aerolinek Austrian Airlines z Vídně do Moskvy, kvůli jeho alternativní trase, kterou chtělo obletět vzdušný prostor Běloruska, což je důsledek rozhodnutí EU se Bělorusku po incidentu vyhýbat. Ze stejného důvodu ruské úřady odmítly také let dopravce Air France z Paříže do Moskvy, ten byl zrušen i následující den.[22] 28. května ale ruské úřady uvedly, že v případě neudělení povolení šlo jen o technické problémy, kdy musely zpracovat velké množství žádostí v souvislosti s úpravou trasy letadel kvůli vyhnutí se běloruskému vzdušnému prostoru, a že přílety těchto letadel v nejbližší době povolí.[23] Téhož dne navštívil Lukašenko Putina v Soči, kde měli hovořit o ekonomických záležitostech a záležitostech postupné integrace obou zemí. Putin v úvodu setkání označil reakci západu za „vzplanutí emocí“ a pozval Lukašenka zaplavat si do moře. Lukašenko přivezl podle svých slov Putinovi dokumenty ohledně Pratasevičova případu, které mu „pomohou pochopit, co se děje a co je to za lidi“ a že se jedná o pokus dostat situaci až na úroveň srpnových demonstrací po posledních prezidentských volbách.[24] Týden po incidentu, 31. května 2021, ruská tajná služba FSB zatkla bývalého ředitele organizace Otevřené Rusko, Alexeje Piovarova, když zastavila v Petrohradu letadlo do Varšavy a vyvedla ho ven. Letadlo už bylo na vzletové a přistávací dráze. Opozičník byl podezřelý z činností spojených s takzvanou nežádoucí organizací.[25] Stalo se tak jen 4 dny poté, co Otevřené Rusko ohlásilo ukončení činnosti v souvislosti s chystaným zpřísněním zákona, podle nějž by mohlo hrozit za nežádoucí činnost až šest let vězení.[26] Chodorkovskij, zakladatel Otevřeného Ruska, přirovnal toto zatčení k zatčení Prataseviče.[25]
Šéf britské diplomacie Dominic Raab uvedl, že „je těžké si představit, že Rusko nebylo do incidentu nějak zapleteno, třeba jen svým souhlasem.“[20] Ve stejném duchu reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg: „Víme o velmi úzkém vztahu mezi Ruskem a Běloruskem, a proto je těžké uvěřit, že by režim v Minsku mohl něco takového udělat bez jakékoli koordinace s Ruskem.“[27] Zapojení Ruska do incidentu následně popřel Dmitrij Peskov.[20]
Politická rozepře pronikla také do hokejového světa. Hned druhý den po incidentu, 24. května, nechal starosta Rigy Martinš Stakis a lotyšský ministr zahraničních věcí Edgars Rinkevičs v souvislosti s incidentem vyměnit běloruskou vlajku, která visí v centru Rigy v souvislosti s tam probíhajícím mistrovstvím ledního hokeje, za bílo-červeno-bílý prapor, který používá tamní opozice a symbolizuje vzdor proti Lukašenkovu režimu. Ještě týž den v reakci na to Bělorusko vyhostilo lotyšského velvyslance v Minsku i všechny zaměstnance ambasády vyjma jednoho člověka, a Lotyšsko kontrovalo a vyhostilo běloruského velvyslance a další zaměstnance ambasády.[28] Prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) René Fasel následně zaslal starostovi Rigy dopis, v němž se ohradil proti stažení vlajky Běloruska kvůli politickému prohlášení a požádal o stažení vlajky IIHF na daném místě kvůli její apolitičnosti, nebo o navrácení původní vlajky. Starosta následně napsal na Twitter, že si museli vybrat mezi diktátorem a lidem toužícím po svobodě, a poroto stáhli vlajku IIHF. K tomu došlo hned druhý den. Postoj Rigy pak podpořila Cichanouská.[29]
Odklonění letu a zadržení Prataseviče a jeho partnerky odsoudily země G7 jako bezprecedentní a vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zadržených. Avizovaly zlepšit úsilí o vymáhání „zodpovědnosti“ za činy Běloruska. Kroky podle nich ohrozily bezpečnost pasažérů letu a navíc šlo o vážný útok na pravidla regulující civilní letectví.[30]
Spojené státy americké obnovily na začátku června 2021 sankce proti devíti běloruským firmám vlastněným státem a uvažovaly o dalších sankcích proti představitelům běloruské vlády po konzultaci s EU a dalšími partnery. Zároveň vyzvaly Bělorusko k umožnění nezávislého prošetření nuceného přistání letadla a k propuštění všech politických vězňů a umožnění dialogu s opozicí, aby mohlo dojít k vyhlášení svobodných a spravedlivých prezidentských voleb v Bělorusku.[31] Biden označil zatčení novináře za urážku mezinárodních norem.[10]
Irsko, v kterém je registrována společnost Ryanair provozující odkloněný let, 27. května požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví OSN o nezávislé vyšetření incidentu podle článku 55e úmluvy rady této organizace a organizace mu po mimořádném zasedání vyhověla.[30] Po tomto vyšetřování volala krátce po incidentu i běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.[32]
Rodiče Prataseviče, kteří se před pronásledováním účastníků protestů proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi uchýlili do Varšavy, požádali na tamní tiskové konferenci světové činitele, Evropskou unii a Spojené státy, aby pomohli s osvobozením jejich syna.[30]
O víkendu 29. až 30. května se konaly na Ukrajině, v Litvě, Polsku nebo v České republice občanské protesty na podporu běloruských politických vězňů včetně Prataseviče. Zúčastnilo se jich tisíce lidí.[10]
Nesrovnalosti ohledně únosu
Server Nexta, kde dělal Pratasevič před zatčením šéfredaktora a který je v Bělorusku zařazen mězi extremistické, přišel na konci května s novými informacemi, podle nichž odpovídá časově sepsání dopisu s výhrůžkou bomby v letadle na návštěvu Svjatlany Cichanovské v Aténách. Výhrůžný e-mail odeslaný přes šifrovanou službu ProtonMail byl vytvořen 14. května, tedy 9 dní před incidentem, což této době odpovídá. Server tak usuzuje, že původním terčem mohla být právě Cichanovská.[10]
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko opakovaně uvedl, že za odkloněním letadla stála výhrůžka hnutí Hammás jeho výbuchem. Organizace The Dossier Centre, server The Daily Beast a týdeník Der Spiegel ale společně zjistily, že zpráva o bombě na palubě přišla na e-mail minského letiště ve 12:57 místního času. Přitom běloruské ministerstvo dopravy o ní informovalo už ve 12:30 a letadlo zamířilo do Minsku ve 12:47.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ BRUNNER, Simone. Niemand soll sich sicher fühlen [online]. Die Zeit, 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-24. (německy)
- ↑ Belarus diverts plane to arrest journalist, says opposition [online]. 23 May 2021. Dostupné online.
- ↑ a b TROIANOVSKI, Anton; NECHEPURENKO, Ivan. Belarus Forces Down Plane to Seize Dissident; Europe Sees 'State Hijacking'. The New York Times. 23 May 2021. Dostupné online [cit. 24 May 2021].
- ↑ a b c Ryanair plane: Western powers voice outrage at plane 'hijacking'. BBC News. 24 May 2021. Dostupné online [cit. 24 May 2021].
- ↑ a b Belarus opposition says government forced Ryanair plane to land to arrest journalist [online]. 23 May 2021 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
- ↑ У аэрапорце Мінска, рэзка змяніўшы курс, прызямліўся самалёт Афіны—Вільня — на борце быў Раман Пратасевіч [online]. nn.by [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (bělorusky)
- ↑ a b Belarus Faces Western Outrage Over Airliner 'Hijacking' To Detain Journalist [online]. Svobodná Evropa [cit. 2021-05-24]. Dostupné online.
- ↑ На борту самолета, экстренно посаженного в Минске, был Роман Протасевич [online]. People Onliner, 23 May 2021 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (bělorusky)
- ↑ У аэрапорце "Мінск" затрыманы блогера Раман Пратасевіч [online]. Spring 96 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (bělorusky)
- ↑ a b c d e DZIUBA, Daryna. Terčem Lukašenkova „únosu“ letadla měl být někdo jiný než Pratasevič, píše web. Seznamzpravy.cz [online]. Seznam.cz, 2021-05-31 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ PLIKŪNĖ, Dalia; UŽUSIENYTĖ, Jogintė. Be opozicionieriaus ir jo draugės į Lietuvą negrįžo ir dar keturi lėktuvo keleiviai: kas jie – kol kas mįslė [online]. DELFI, 23 May 2021 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (litevsky)
- ↑ KAMINSKI-MORROW, David. Political leaders outraged as Belarus 'forces' Ryanair 737 diversion to Minsk [online]. Flightglobal [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Belarus diverts plane to arrest journalist, says opposition [online]. 23 May 2021. Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Ondřej. Kdo je mladý fotograf Pratasevič, pro kterého Lukašenko nechal vyslat vojenský letou a způsobil mezinárodní poprask. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. Economia, 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Evropské aerolinky zakazují přelety nad Běloruskem, ruší se i fotbal. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b KUBANT, Vít. ‚Bezpečnost je priorita.‘ Běloruskému vzdušnému prostoru se začaly vyhýbat první aerolinky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Bělorusko stíhačkou donutilo přistát letoun Ryanairu. Aby zatklo Lukašenkova kritika. Aktuálně.cz [online]. 2021-05-23. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Běloruská stíhačka donutila přistát letadlo Ryanair pod záminkou bomby. Na palubě byl kritik Lukašenka. Lidovky.cz [online]. 2021-05-23. Dostupné online.
- ↑ Spojené státy odsoudily nucené přistání letounu v Bělorusku, ve kterém cestoval Lukašenkův odpůrce. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Evropské země postupně ruší letecké spojení s Běloruskem. Česko se k tomu chystá. euractiv.cz [online]. 2021-05-25 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Belavia může létat už jen přes Rusko, ostatní země jí uzavřely prostor. zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2021-05-29 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ TOMANKA, Marek. Rusko nevpouští do svého prostoru letadla, která se vyhýbají Bělorusku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-05-27 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online.
- ↑ hop. Ruské omezení letů působí vážné potíže, prohlásil Borrell. Moskva mluví o technických problémech. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-05-28 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Vzplanutí emocí, říká Putin o únosu letadla. Lukašenka pozval ke koupání. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-05-28 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ a b MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Ruská policie vyvedla z letadla exšéfa Otevřeného Ruska. Následovala série domovních prohlídek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-01 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ pet. Opoziční hnutí Otevřené Rusko v zemi končí, členům by hrozilo vězení. ČT24.cz [online]. 2021-05-27 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ WAGHORN, Dominic. Hard to believe Russia was not involved in Belarus plane 'hijacking' - NATO secretary-general. sky.com [online]. 2021-05-28 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK; KOTOUČOVÁ, Ditta. Jedna výměna vlajky a Bělorusové s Lotyši si vyhostili všechny diplomaty. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-05-24 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ RAMPA, Robert. Politický spor o Bělorusko na MS. Lotyši stahují vlajky IIHF, ta se zlobí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-05-25 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c dar. Odklonění letu v Bělorusku vyšetří na žádost Irska organizace přidružená k OSN. Evropská unie plánuje sankce. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-05-27 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Spojené státy opět zavedou sankce proti běloruským firmám. Požadují prošetření přistání v Minsku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-29 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Belarusian Journalist Arrested After His Flight Diverted To Minsk After False Bomb Threat [online]. Svobodná Evropa [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.