Železniční trať Cieszyn – Frýdek-Místek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
zpřehlednění úvodu, typografie
m Bilykralik16 přesunul stránku Železniční trať Český Těšín – Frýdek-Místek na Železniční trať Cieszyn – Frýdek-Místek: konzistence s ostatními železničními tratěmi
(Žádný rozdíl)

Verze z 7. 5. 2021, 16:07

Cieszyn – Frýdek-Místek
nádraží Český Těšín
nádraží Český Těšín
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 322
Provozovatel dráhy CZ Správa železnic

PL PKP Polskie Linie Kolejowe

Technické informace
Délka 27+3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 15 ‰
Minimální poloměr oblouku 200 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 70 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať z Goleszówa
Cieszyn
odbočka ze směru Zebrzydowice
Olše (řeka)
Hranice CZ/PL
Olše (řeka)
trať z Bohumína
odbočka ze směru Cieszyn
138,091 Český Těšín (nádraží) (Czeski Cieszyn)
trať do Čadce
137,450 Český Těšín frýdecké přednádraží
134,394 Ropice (Ropica)
Řeka (řeka)
Řeka (řeka)
131,590 Ropice-Zálesí (Ropica-Zalesie)
129,002 Střítež u Českého Těšína
126,806 vlečka Godula
126,661 Hnojník
Stonávka
123,935 Horní Tošanovice
121,293 Dobratice pod Prašivou
Lučina
vlečka HMMC
116,936 vlečka Pivovar Radegast, ČEPS
116,860 Dobrá u Frýdku-Místku
112,957 vlečka Kanlux
Trať do Ostravy
111,583 Frýdek-Místek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Cieszyn – Frýdek-Místek, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 322, je jednokolejná mezistátní regionální trať o délce 30 km (česká strana 27 km + polská strana 3 km), propojující hlavní trať Bohumín – Čadca (trať 320) s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí (trať 323) na české straně a na polské trať do Čechovic-Dědic a Katovic). Provoz na trati byl zahájen 1. června 1888. Na této trati se plánuje elektrifikace.[1] Po trati jezdí motorové jednotky 814 Regionova.

Od nového jízdního řádu 2015/2016 se trať rozšířila o jednu stanici – Cieszyn, která se nachází v Polsku. Do stanice Cieszyn jezdilo první rok obnoveného provozu 6 párů vlaků po celý týden, dnes už jezdí až 9 párů vlaků (na 24. prosince a 31. prosince 2016 jelo 6 párů, 25. prosince a 1. ledna 2017 pak 8 párů). Dopravu zajišťuje polský dopravce Koleje Śląskie.[2] Přitom v tomto městě vlaky, jezdící do Českého Těšína nazývané „Cieszynka“, přestaly zastavovat od 12. prosince 2009.[3]

Na polské konečné pohraniční stanici Cieszyn se zrekonstruovalo vlakové a zdejší autobusové nádraží, jenž nyní slouží jako integrovaný přestupní uzel. Celá rekonstrukce byla dokončena v roce 2018, přičemž celá rekonstrukce stála 17 milionů zlotých (v přepočtu asi 107 milionů korun).[4]

Historie trati

Trať byla původně součástí Dráhy měst moravských a slezských z Kojetína přes Těšín do Bílska kterou vlastnila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda. Rakousko-Uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.[5][6]

V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí – Krásná a Frýdlant – Frýdek. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná – Frýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. Moravsko-slezská dráha měst.[5][6]

Po vzniku republiky úsek trati Těšín – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná trať číslo 303 a úsek Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek je nyní součástí trati číslo 323 do Ostravy.[5][6]

Navazující tratě

Těšín

Český Těšín

  • Trať 320 (Čadca ŽSR) Mosty u Jablunkova st. hr. – Třinec – Český Těšín – Odbočka Koukolná – Dětmarovice – Bohumín
  • Trať 321 Český Těšín (Czeski Cieszyn) – Ostrava-Kunčice – Odbočka Odra – Ostrava-Svinov / Výhybna Polanka nad Odrou – Ostrava-Třebovice – Háj ve Slezsku – Opava východ

Frýdek-Místek

  • Trať 323 Valašské Meziříčí – Hostašovice – Veřovice – Frýdlant nad Ostravicí – Frýdek-Místek – Ostrava-Kunčice – Ostrava hl. n.

Stanice a zastávky

Vozový park

Na trati jsou výhradně používány motorové jednotky řady 814 (Regionova), motorové vozy 810 (Regiomouse) a vagóny 010 (Btax780).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústup nafty na železnici. Stát chce elektrifikovat další tratě http://ekonomika.idnes.cz/ustup-nafty-na-zeleznici-stat-chce-elektrifikovat-dalsi-trate-pbz-/eko-doprava.aspx?c=A151027_174916_eko-doprava_rts
  2. ↑ Jízdní řád 2015/2016-server vlaky.net http://www.vlaky.net/upload/images/reports/005866//05.pdf
  3. ↑ Sbohem, těšíne! http://www.zelpage.cz/clanky/sbohem-tesine?oddil=2
  4. ↑ V Těšíně začala výstavba nového železničního a autobusového nádraží: Dostupné online
  5. ↑ a b c VÍTEK, Ladislav. Kroměříž a železnice: historie trati Kojetín – Valašské Meziříčí. Osíčko: Kroměřížská dráha, o.s., 2013. ISBN 978-80-260-7240-9. 
  6. ↑ a b c SLÁDEK, Pavel. Trať Frýdek­-Místek – Český Těšín a Bielsko­-Biała má 125 let. Karvinský deník [online]. 16.7.2013 [cit. 2017-03-21]. Čís. 163. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Cieszyn_–_Frýdek-Místek&oldid=19803538“