Diskuse:Terciér: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 1. 2021, 14:13

okopíroval jsem sem zbytek textu anonymního editora, který nebyl okopírován z internetu, po předělaní by se částečně mohl využít... zbytek textu byl okopírován z těchto stránek: http://www.gvp.cz/~kuceraj/zemepis/vrasneni.html, http://planeta-zeme.wz.cz/ctvrtohory.htm, http://pravek.wz.cz/vznik/treti.htm --Hubitel (diskuse) 23. 5. 2013, 08:24 (UTC)

Tento textu jsem smazal (a nahradil touto odpovědí), je to zjevně kopie kapitoly Třetihorní fauna z knihy, potažmo webu. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 17. 1. 2021, 13:13 (CET)Odpovědět

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 --[[Wikipedista:Hubitel|Hubitel]] ([[Diskuse s wikipedistou:Hubitel|diskuse]]) 23. 5. 2013, 08:24 (UTC)
+: {{re|Hubitel|skrýt=ano}} Tento textu jsem smazal (a nahradil touto odpovědí), je to zjevně kopie kapitoly Třetihorní fauna z knihy, potažmo [http://www.gweb.cz/clanky/clanek-32/ webu]. Zdraví, —[[Wikipedista:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s wikipedistou:Mykhal|diskuse]]) 17. 1. 2021, 13:13 (CET)
-:TŘETIHORNÍ FAUNA Pro starší třetihory byli typičtí dírkovci z čeledi Nummulitidae, schránky mohly být velké až přes 10 cm! V 2. polovině třetihor však vymizeli. Postupně vymizela řada živočišných hub a ramenonožců. Rozšíření byli moderní mlži, břichonožci či ježovky. Rovněž rozšíření byli drobní korýši - skořepnatci (Ostracoda) a raci. S nástupem kvetoucích rostlin nastala hmyzí expanze. Vhodné klima dalo příznivé podmínk y pro rozmach obojživelníků, jednalo se o nejrozmanitější formy, velice známý je nález jednoho z ocasatých obojživelníků - Andrias scheuchzeri, ten byl dlouhý až 1 m a v roce 1726 byl tento nález popsán jako pozůstatek rodu Homo, podle prof. Scheuchzera se jednalo o hříšníka, který zahynul během potopy světa. Hojné byly i pozůstatky žab, velice proslulá je česká lokalita Bechlejovice, kde se nacházejí unikátní fosílie zejména žab z čeledi Palaeobatrachidae - jednalo se o vodní žáby podobající se dnešním africkým drápatkám (Xenopus laevis), našly se dokonce i zbytky měkké tkáně, kde můžeme sledovat obrysy plic, kožních žláz či nervů! A to především výtečnému fosilizačnímu materiálu jako je rozsivková křemelina. S rozvojem hmyzu souvisela i ptačí expanze, hmyz jako takový a jeho juvenilní stádia byla vhodnou potravu pro řadu ptáků. Ptačí spektrum bylo velice různotvárné. Byly zde nelétaví ptačí monstra jako např. rod Diatryma, lebka tohoto ptáka byla až 43 cm dlouhá, z jižní Ameriky známe druh Phorusrhacos inflatus, lebka byla ještě větší než u předchozího ptáka - 70 cm. V třetihorách se vyvinuli ptáci, kteří hlavního rozvoje dosáhli v pleistocénu a jejich nejvýznamější představitel byl známý pták moa - Dinornis giganteus (3,7 metu a 250 kg). Pštrosům se podobali ptáci z čeledi Aepyornithidae, druh Aepyornis maximus. Ze všech obratlovců největšího rozvoje dosáhly savci, proto se třetihory někdy nazývá dobou savců. Ti savci jak je známe dnes, tedy i my, vznikly z velice primitivních starobylých savců (Panototheria) vačnatci a hmyzožravci. Zde můžeme hledat i samotný prvopočátek vzniku člověka (u některých skupin se objevují znaky typické pro primáty). Tito hmyzožravci se podobaly dnes žijícím tanovitým (Tupadae) z jižní Asie. Fosilní ježkové se jen málo liší od těch dnešních, byla by škoda je vyhubit, za ten maratónský běh co začal v třetihorách a trvá i dodnes si zaslouží naší pozornost!). Ze starobylých hmyzožravců vzniky i netopýři (Chiroptera), 1. nálezy pocházejí ze severoamerického paleocénu, jedná se o velice úspěšnou skupinu savců, kteří jako jediní aktivně ovládli vzduch. Největší přizpůsobivost a tím i nejlepši adaptaci na podmínky si vytvořili hlodavci, první se objevili koncem paleocénu, vyvinuli se pravděpodobně z čeledi Paramyidae. Myšovití se rozvinuli až ve spodním pliocénu, jedná se o tedy velice mladou skupinu. Velmi rozmanití byli lichokopytníci, pro které je charakteristické, že je značně vyvinutý třetí prst. Můžeme je rozlišit do 3. linií: 1) Ceratomorpha - tapíři a nosorožci 2) Hippommorpha - sem patří koňovití, brontotheria (vymřelí až 3 m vysocí býložravci) a 3) Ancylopoda - sem patří tzv. chalicotheria, vymřelá skupina lichokopytníků která měla místo kopyt drápy. Za prapředka koní je považován rod Hyracotherium, zástupci tohoto rodu měli velikost dnešního foxteriéra. Sudokopytníci dosáhi rovněž rozmachu opět je dělíme do 3. linií: 1) Suiformes - prasata a hroši 23) Tylopoda - velbloudi a 3) Rum (přežvýkaví) - jeleni, tuři, antilopy, kozy či ovce. Ve třetihorách započal zrod chobotnatců (Proboscidea) - sloni, mastodonti a mamuti. Takovým pratátou všech chobotnatců byl rod Moeritherium. Velice zvláští protáhle dolní řezáky měl Platybelodon grangeri. No a velice poulární skupinou třetihorních obratlovců byly šelmy (Carnivora), velice primitivní skupinou, ale důležitou z hlediska fylogeneze byla Miacoidea, od této skupiny se odvíjí vývoj všech ostatních šelem ať už to byly šelmy kunovité (Mustelidae), medvědovité (Ursidae), psovité (Canidae) nebo kočkovité (Felidae), známí jsou tzv. šavlozubí tygři, které známe i z území ČR, konkrétně Moravského krasu - Epimachairodus moravicus. Ze skupiny Miacidae se vyvinuli dnešní ploutvonožci. Zcela vodnímu prostředí se přizpůsobili kytovci, snad z primitivních kopytníků. Ze skupiny hmyzožravců vznikl i tvor, který si čte tyto stránky - člověk, někdy si kladu otázku, zda to byl omyl přírody :-(