Druhá válka v Kongu: Porovnání verzí

Druhá válka v Kongu
	Uprchlíci na rwandsko-konžské hranici
Trvání	2. srpna 1998 - 18. července 2003
Místo	Demokratická republika Kongo, Afrika
Výsledek	Vojenský pat svržení režimu Laurenta Kabily; odchod intervenčních vojsk z DR Kongo; pokračující boje v provincii Kivu;
Strany
Demokratická republika Kongo (DRC) podpora:; Namibie; Zimbabwe; Angola; Čad; Libye; Súdán; rebelské skupiny: Interahamwe (Hutuové); Národní armáda pro osvobození Ugandy; Mai-Mai;	Rwanda ; Burundi; Uganda; rebelské skupiny: Konžské shromáždění za demokracii (RCD); Hnutí za osvobození Konga (MLC); UNITA; Tutsijské milice RCD-Movement National/Kisangani;
Velitelé
Laurent-Désiré Kabila (1998-2001); Joseph Kabila(2001-2003); Sam Nujoma; Robert Mugabe; José Eduardo dos Santos ; Idriss Déby; Padiri (Mai-Mai),; Dunia (Mai-Mai)	Yoweri Museveni; Paul Kagame; Pierre Buyoya; Jean-Pierre Bemba (MLC) ; Wamba dia Wamba (RCD) ; James Kabarebe (RCD); Laurent Nkunda (Tutsi)
Síla
56.000; 2.000; 1.000 - 2000; 11.000 - 13.000; 2.227; Interahamwe: 25 000; Mai-Mai: cca 20.000 - 30.000	22.000 ; 10.000; RCD: 10.000; MLC: 10.000
	2 850 000 mrtvých (1998-2003); 1 000 000 mrtvých (2003-2005); 3 800.000-7 800.000 (1998-současnost)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 24. 8. 2023, 20:24

Druhá válka v Kongu probíhala v letech 1998 až 2003 v Demokratické republice Kongo (dříve nazývané Zair). Tato válka je někdy také nazývána Africká světová válka nebo také Velká africká válka. Druhá konžská válka patřila k největším a nejsložitějším v moderní africké historii, protože se do ní přímo zapojilo devět afrických států a také kolem 25 ozbrojených skupin.

Podle odhadů si válka od srpna 1998 do dubna 2004 vyžádala na 3,8 milionů obětí. Většinu tvořili civilisté a příčinou jejich úmrtí byly zejména nemoci a hladomor (často docházelo k zabavování potravin). Druhá konžská válka se tak stala nekrvavějším konfliktem od druhé světové války. Miliony lidí uprchly do sousedních zemí.

Příčina války[editovat | editovat zdroj]

Za hlavní příčinu druhé konžské války lze považovat boj o nerostné suroviny. To byl také důvod proč se do války zapojily i země, jako Namibie a Zimbabwe, které nebyly bezprostředně ohroženy. Nerostné suroviny těžili i povstalci, kteří tak získávali finanční prostředky na další boj. Roli v konfliktu sehrály také etnické faktory. Rwandské kmeny žijí v bohatých východních provinciích Severní a Jižní Kivu a konžští Tutsiové mají výrazný vliv na vývoj situace v zemi. Podíleli se na svržení prezidenta Mobutu a byli zastoupeni i v armádě. V roce 1997 Kabila vyměnil Tutsie v řadách konžské armády za příslušníky jiných etnik a později vypověděl příslušníky rwandské armády ze země.

Průběh druhé konžské války[editovat | editovat zdroj]

V září 1997 nařídil prezident Laurent-Désiré Kabila stažení rwandských jednotek z Konga a v červenci roku 1998 vypověděl všechny příslušníky rwandské armády ze země. Díky tomuto kroku se řada Kabilových spojenců obrátila proti němu.

Rwanda a Uganda začaly podporovat povstalce, díky čemuž se anti-kabilovské koalici dařilo postupovat ke Kinshase. Oficiálním důvodem pro přítomnost rwandských a ugandských jednotek na území Konga byla obava z povstaleckých skupin, které by mohly ohrozit bezpečnost jejich zemí. Rwanda se obávala milic Interhamwe a Uganda organizace zvané NALU (National Army for the Liberation of Uganda) působících na hranicích mezi Demokratickou republikou Kongo a Ugandou. Jejich cílem bylo svrhnout Kabilu a nahradit ho nově zformovanou povstaleckou skupinou nazývanou Konžské shromáždění za demokracii – RCD (Rassemblement Conglais pour la Democratie). Kabila se proto rozhodl požádat o pomoc Jihoafrické rozvojové společenství (Southern African Development community) a na jeho stranu se postavila Namibie, Zimbabwe a Angola. Na svou stranu získal i některé další země – Čad, Libyi a Súdán. RCD tak byla nucena se stáhnout do východní části Konga, odkud pokračovala v bojích s konžskou armádou a jejími zahraničními spojenci.

V únoru roku 1999 Uganda začala podporovat povstaleckou skupinu nazývanou Hnutí za osvobození Konga – MLC (Mouvvement pour la Liberation du Congo), v jejímž čele stál Jean Pierre Bemba. Uganda společně s MLC získala kontrolu nad severní částí Konga. Díky své jednotě se MLC stala nejsilnější povstaleckou skupinou v občanské válce. V tomto období bylo Kongo v podstatě rozděleno do tří částí. Ve všech částech probíhala intenzivní těžba nerostných surovin.

V červenci 1999 bylo v Lusace v Zambii navrženo příměří. Smlouvu v srpnu podepsalo Kongo, Zimbabwe, Angola, Namibie, Uganda a Rwanda. Tuto smlouvu se však nepodařilo naplnit. Laurent Kabila si vysloužil mezinárodní kritiku za to, že blokoval vytvoření společné vojenské komise, brzdil mezikonžské dialogy a byl proti rozmístění mírových jednotek OSN v zemi. Smlouvu ale porušovaly všechny strany konfliktu, takže dohoda existovala pouze na papíře. V prosinci roku 1999 došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v zemi a vše naznačovalo tomu, že i nepatrný incident může spustit organizované násilí proti civilistům, zejména proti Tutsiům.

Dne 16. ledna 2001 byl prezident Laurent-Désiré Kabila zavražděn členem své ochranky. Jeho nástupcem se stal jeho syn Joseph Kabila.

V říjnu roku 2001 začal v Addis Abebě mezikonžský dialog pod záštitou Ketumily Masire (někdejšího prezidenta Botswany). První setkání nepřineslo velký pokrok a bylo odloženo.

V roce 2002 došlo znovu k setkání v Jižní Africe. Tohoto setkání se účastnili představitelé vlády, povstaleckých skupin, politické opozice, občanské společnosti a hnutí Mai-mai. Rozhovory ale opět skončily bezvýsledně.

Jednání pokračovala v Jižní Africe do října 2002. Na konci roku 2002 se vojáci Angoly, Namibie a Zimbabwe stáhli. Rwanda přislíbila stáhnout své vojsko ze země výměnou za odzbrojení milic Interhamwe. Rwandští vojáci se měli stáhnout z Konga do října 2002, ale vojáci a RCD zůstali na východě Konga i nadále. Ugandští vojáci se oficiálně stáhli z Konga v květnu 2003.

Smlouva z Pretorie (Jižní Afrika) byla formálně ratifikována všemi stranami 2. dubna 2003 v Sun City v Jižní Africe a tak došlo k oficiálnímu ukončení druhé konžské války. Byla rovněž vytvořena prozatímní vláda a plán, jak dovést zemi ke svobodným demokratickým volbám.

Zahraniční aktéři ve druhé konžské válce[editovat | editovat zdroj]

Angola – Angola bojovala již v první konžské válce proti Mobutu Sésé Sekovi, protože podporoval povstalce z UNITY v Angolské občanské válce. Angola se snažila zamezit operování UNITY v jižním Kongu, protože UNITA zde prodávala diamanty vytěžené v Angole a měnila je za zbraně. Také se obávala, že bezvládí v DRC by mohlo UNITU posílit. Pomoc Angoly byla velmi významná, protože po desetiletích bojů měla jednu z největších a nejzkušenějších armád v Africe.

Zimbabwe – Robert Mugabe poslal Kabilovi na pomoc vojáky. Učinil tak pravděpodobně ve snaze zvýšit svoji prestiž v Africe a také ho lákaly nerostné zdroje Konga. Mugabe se tak stal největším spojencem Kabily. Kabila a Mugabe podepsali kontrakt za 200 milionů dolarů, který získaly podniky vlastněné Mugabem a jeho rodinou.

Namibie – Prezident Sam Nujoma měl v Kongu podobné zájmy jako Mugabe. Řada členů jeho rodiny byla zapojena do těžby nerostných surovin. Opoziční politici a občané Namibie ale byli intervencí do DRC pobouřeni.

Čad – Kabila původně s pomocí francouzské Afriky nepočítal, ale po summitu v Libreville v Gabonu Čad souhlasil s vysláním dvou tisíc vojáků.

Libye – Muammar al-Gaddafi poskytl letadla přepravující vojáky z Čadu. Tento krok byl překvapující, protože Libye měla s Čadem územní spory. Gaddáfí se tak pravděpodobně pokoušel vymanit z mezinárodní izolace.

Súdán – Nepotvrzené údaje hovoří o tom, že súdánská armáda bojovala s povstalci v provincii Orientale blízko súdánské a ugandské hranice.

Významné povstalecké skupiny[editovat | editovat zdroj]

Povstalečtí vojáci vyfotografovaní u severního města Gbadolite roku 2000

RCD-Goma – Konžské shromáždění za demokracii (Congolese Rally for Democracy) – rwandská povstalecká skupina podporovaná Rwandou a Burundi

RCD – K – Konžské shromáždění za demokracii – Kisangani (Congolese Rally for democracy – Kisangani) – působilo zejména v provinciích Ituri, Oriental a Severní Kivu.

MLC – Hnutí za osvobození Konga (Mouvement pour la Liberation du Congo) – podporované Ugandou, v jeho čele stál Jean Pierre Bemba. Toto hnutí působilo především v provinciích Equatur a Oriental.

UPC – Unie konžských patriotů (Union of Congolese Patriots) – působí v Ituri

Mai Mai – vládou podporované povstalecké skupiny bojující proti rwandských a ugandským vojákům a proti povstaleckým skupinám, které tyto země podporovaly. Bojovali také proti přílivu imigrantů z Rwandy

Milice Interhamwe – tvoření příslušníky kmene Hutu, postavily se na strany Kabily a bojovaly proti rwandské vládě, ve které dominovali Tutsiové

NALU – Národní armáda pro osvobození Ugandy (National Army for the Liberation of Uganda)

UNITA – Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly (União Nacional para a Independência Total de Angola)

Poválečný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Navzdory oficiálním prohlášením o ukončení násilí v roce 2003 boje v jižním Kongu nadále pokračovaly. Hutujské milice se obávaly vrátit zpět do Rwandy, aby se nestaly terčem útoků Tutsiů, a proto zůstaly v deštném pralese ve východním Kongu. Rwandský vpád do Demokratické republiky Kongo narušil „křehkou“ vládu a vytvořil nestabilitu.

V prosinci 2004 se střetly soupeřící skupiny, v rámci konžské státní armády, ve východní části země.

V květnu 2005 bylo zjištěno, že hutujští rebelové, usazení ve východním Kongu, jsou odpovědní za stovky hromadných poprav, znásilňování, násilí a braní konžských civilistů jako rukojmí na území Walungu a Jižního Kivu.

Během roku 2005 milice podporované Rwandou a Ugandou vytvářely nestabilitu v severovýchodním regionu Ituri. Rwandské milice také stále operují ve východní části země v deštných pralesích.

V roce 2005 proběhlo referendum, které vedlo k přijetí nové ústavy. Ústava zaručila nové rozdělení země na 25 provincií.

V roce 2006 se konaly svobodné prezidentské volby. Největší šance na vítězství měl Joseph Kabila a vůdce povstalců Jean Pierre Bemba. Ve volbách zvítězil Joseph Kabila. Bemba však odmítl výsledky voleb akceptovat. Naštěstí násilí bylo pouze dočasné a jen těsně po skončení voleb. V prosinci 2006 byl Joseph Kabila inaugurován za účasti mnoha afrických hlav států. V tomtéž roce se také konaly volby do parlamentu, ve kterých Kabilova Lidová strana pro rekonstrukci a demokracii získala většinu v parlamentu. S pomocí OSN a Evropské unie se Kabilovi podařilo stabilizovat situaci v zemi.

Důsledky války[editovat | editovat zdroj]

Drancování přírodních zdrojů[editovat | editovat zdroj]

Během války došlo k drancování přírodních zdrojů. Těžba probíhala většinou nelegálně. Experti OSN doporučili zakázat vývoz nerostných surovin ze země, ale tato doporučení nebyla nikdy dodržována. V roce 1999 se rwandská a ugandská vojska střetla ve městě Kisangani, které je proslulé těžbou diamantů.

Znásilňování[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2004 Amnesty International zaznamenala 40 000 případů znásilnění v předešlých šesti letech. Většina případů znásilnění se odehrála v jižním Kivu. Počet znásilněných žen však bude patrně daleko vyšší, protože velká část z nich se bojí odsouzení svého okolí, a tak znásilnění neohlásí. Znásilňování také přispělo k rozšíření HIV v DRC. Ve východním Kongu je intenzita znásilňování a dalšího sexuálního násilí popisována jako nejhorší na světě. Všechny vojenské jednotky jsou vinny, ale milice a další povstalecké skupiny mají podíl na vině největší.

Uprchlíci[editovat | editovat zdroj]

Během války bylo vyhnáno na 3,4 milionů lidí. Většina z nich pocházela z východní části země. Téměř další 2 miliony lidí uprchly do sousedních zemí: Rwandy, Burundi, Tanzanie a Ugandy.

Pygmejové[editovat | editovat zdroj]

Během války byli Pygmejové chytáni jako zvířata a zabíjeni. Někteří povstalci byli kanibalové a jedli Pygmeje, protože věřili, že tím získají magickou sílu.

Lidé stále umírají[editovat | editovat zdroj]

I když oficiálně válka skončila před několika lety, lidé v Kongu umírají i nadále. Odhadovaný počet obětí je 45 000 za měsíc; 2 700 000 lidí umřelo od začátku roku 2004. Tento počet obětí je zaviněn hlavně kvůli velmi rozšířeným nemocem a hladomoru, zprávy ukazují, že téměř polovina usmrcených osob jsou děti mladší 5 let. Tento počet mrtvých byl zaznamenán od roku 2004, kdy počala snaha obnovit národ. Úsilí jsou omezována faktory, jako je konflikt v Kivu, který může být, a často je považován za pokračování druhé války v Kongu. Počet obětí násilných vojáků, radikálů, a povstalců v akci byly odhadnuty na více než 1 000 v roce 2009.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Mario von Baratta: Der Fischer Weltalmanach 2001. Zahlen, Daten, Fakten. Aktuell. Kompetent. Zuverlässig. Fischer, Frankfurt 2000, ISBN 3-596-72001-X.
↑ Scholl-Latour, S. 116
↑ Johnson, S. 94.
↑ Scholl-Latour, S. 320
↑ Johnson, S. 93
↑ ^a ^b Johnson, S. 104.
↑ First assessment of the armed groups operating in DR Congo. www.reliefweb.int [online]. [cit. 16-10-2008]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16-10-2008.
↑ Scholl-Latour, S. 35
↑ Coghlan B, Brennan RJ, Ngoy P, et al. (enero de 2006). "Mortality in the Democratic Republic of Congo: a nationwide survey". Lancet 367 (9504): 44–51. doi:10.1016/S0140-6736(06)67923-3. PMID 16399152.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhá válka v Kongu na Wikimedia Commons
(anglicky) Global security
(česky) Portál Asociace pro mezinárodní otázky^{[nedostupný zdroj]}
(česky) Bakalářská práce: Občanská válka v Kongu – Analýza příčin občanské války v Demokratické republice Kongo

[FWA-1] Mario von Baratta: Der Fischer Weltalmanach 2001. Zahlen, Daten, Fakten. Aktuell. Kompetent. Zuverlässig. Fischer, Frankfurt 2000, ISBN 3-596-72001-X.

[2] Scholl-Latour, S. 116

[jo94-3] Johnson, S. 94.

[4] Scholl-Latour, S. 320

[5] Johnson, S. 93

[jo104-6] Johnson, S. 104.

[7] First assessment of the armed groups operating in DR Congo. www.reliefweb.int [online]. [cit. 16-10-2008]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16-10-2008.

[8] Scholl-Latour, S. 35

[9] Coghlan B, Brennan RJ, Ngoy P, et al. (enero de 2006). "Mortality in the Democratic Republic of Congo: a nationwide survey". Lancet 367 (9504): 44–51. doi:10.1016/S0140-6736(06)67923-3. PMID 16399152.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox - válka
+{{Infobox - konflikt
+  | typ konfliktu = válečný
-  | střetnutí = '''Druhá válka v Kongu'''
+  | název = '''Druhá válka v Kongu'''
-  | konflikt =
-| obrázek = DRC Rwanda line.jpg
+  | součást =
+  | obrázek = DRC Rwanda line.jpg
   | popisek = Uprchlíci na rwandsko-konžské hranici
   | trvání = 2. srpna 1998 - 18. července 2003
-  | místo = [[Demokratická republika Kongo]], Afrika
+  | místo = [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]], Afrika
-  | příčina =
+  | příčiny =
-| výsledek= Vojenský pat
+  | výsledek = Vojenský pat
 * svržení režimu [[Laurent-Désiré Kabila|Laurenta Kabily]]
 * odchod intervenčních vojsk z DR Kongo
-* pokračující boje v [[konfilkt v Kivu|provincii Kivu]]
+* [[konflikt v Kivu|pokračující boje v provincii Kivu]]
   | strana1 = [[Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_the_Congo.svg_(1997-2003).svg|24px|Vlajka Demokratické republiky Kongo]] Demokratická republika Kongo (DRC)
 '''podpora''':<br />
-*{{flagicon|Namibia}} [[Namibie]]
+*{{Flagicon|Namibia}} [[Namibie]]
-* {{flagicon|Zimbabwe}} [[Zimbabwe]]
+* {{Vlajka a název|Zimbabwe}}
-* {{flagicon|Angola}} [[Angola]]
+* {{Vlajka a název|Angola}}
-* {{flagicon|Chad}} [[Čad]]
+* {{Flagicon|Chad}} [[Čad]]
 * [[Soubor:Flag of Libya (1977-2011).svg|22px|Vlajka Libye]] [[Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje|Libye]]
-* {{flagicon|Sudan}} [[Súdán]]
+* {{Flagicon|Sudan}} [[Súdán]]
 '''rebelské skupiny''':
-* [[Soubor:Flag_of_Rwanda_(1962-2001).svg|22px|Vlajka Rwandy]] [[Interhamwe]] ([[Hutuové]])
+* [[Soubor:Flag_of_Rwanda_(1962-2001).svg|22px|Vlajka Rwandy]] [[Interahamwe]] ([[Hutuové]])
 * Národní armáda pro osvobození Ugandy
 * Mai-Mai
-  | strana2 = {{flagicon|Rwanda}} [[Rwanda]] <br />
+  | strana2 = {{Vlajka a název|Rwanda}} <br />
-{{flagicon|Burundi}} [[Burundi]]<br />
+{{Vlajka a název|Burundi}}<br />
-{{Flagicon|Uganda}} [[Uganda]]<br />
+{{Vlajka a název|Uganda}}<br />
 '''rebelské skupiny''':
 * [[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka Konžského shromážděí za demokracii]] Konžské shromáždění za demokracii (RCD)
 * [[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka hnutí za osvobození Konga]] Hnutí za osvobození Konga (MLC)
 * [[Soubor:Flag of UNITA.svg|22px|Vlajka UNITY]] [[UNITA]]
-* [[Tutsi]]jské milice
+* [[Tutsi]]jské milice [[RCD-Movement National/Kisangani]]
-  | velitel1 = [[Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_the_Congo.svg_(1997-2003).svg|22px|Vlajka Demokratické republiky Kongo]] [[Laurent-Désiré Kabila]] (1998-2001)<br />[[Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_the_Congo.svg_(1997-2003).svg|22px|Vlajka Demokratické republiky Kongo]] [[Joseph Kabila]](2001-2003)<br />{{Flagicon|Namibia}} [[Sam Nujoma]]<br />{{Flagicon|Zimbabwe}} [[Robert Mugabe]]<br />{{Flagicon|Angola}} [[José Eduardo dos Santos]] <br />{{Flagicon|Chad}} [[Idriss Déby]]<br />Padiri (Mai-Mai),<br />Dunia (Mai-Mai)
+  | vedení1 = [[Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_the_Congo.svg_(1997-2003).svg|22px|Vlajka Demokratické republiky Kongo]] [[Laurent-Désiré Kabila]] (1998-2001)<br />[[Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_the_Congo.svg_(1997-2003).svg|22px|Vlajka Demokratické republiky Kongo]] [[Joseph Kabila]](2001-2003)<br />{{Flagicon|Namibia}} [[Sam Nujoma]]<br />{{Flagicon|Zimbabwe}} [[Robert Mugabe]]<br />{{Flagicon|Angola}} [[José Eduardo dos Santos]] <br />{{Flagicon|Chad}} [[Idriss Déby]]<br />Padiri (Mai-Mai),<br />Dunia (Mai-Mai)
-  | velitel2 = {{Flagicon|Uganda}} [[Yoweri Museveni]]<br />{{Flagicon|Rwanda}} [[Paul Kagame]]<br />{{Flagicon|Burundi}} Pierre Buyoya<br />[[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka Konga-Leopoldville]] Jean-Pierre Bemba (MLC) <br />[[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka Konga-Leopoldville]] Wamba dia Wamba (RCD) <br />Laurent Nkunda (Tutsi)
+  | vedení2 = {{Flagicon|Uganda}} [[Yoweri Museveni]]<br />{{Flagicon|Rwanda}} [[Paul Kagame]]<br />{{Flagicon|Burundi}} Pierre Buyoya<br />[[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka Konga-Leopoldville]] Jean-Pierre Bemba (MLC) <br />[[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka Konga-Leopoldville]] Wamba dia Wamba (RCD) <br />[[James Kabarebe]] (RCD)<br />Laurent Nkunda (Tutsi)
-  | síla1 = [[Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_the_Congo.svg_(1997-2003).svg|22px|Vlajka Demokratické republiky Kongo]] 56.000<ref name="FWA">[[Mario von Baratta]]: ''Der Fischer Weltalmanach 2001. Zahlen, Daten, Fakten. Aktuell. Kompetent. Zuverlässig.'' Fischer, Frankfurt 2000, ISBN 3-596-72001-X.</ref><br />
+  | síla1 = [[Soubor:Flag_of_the_Democratic_Republic_of_the_Congo.svg_(1997-2003).svg|22px|Vlajka Demokratické republiky Kongo]] 56.000<ref name="FWA">[[Mario von Baratta]]: ''Der Fischer Weltalmanach 2001. Zahlen, Daten, Fakten. Aktuell. Kompetent. Zuverlässig.'' Fischer, Frankfurt 2000, {{ISBN|3-596-72001-X}}.</ref><br />
-{{flagicon|Angola}} 2.000<ref name="FWA" /><br />
+{{Flagicon|Angola}} 2.000<ref name="FWA" /><br />
-{{flagicon|Namibia}} 1.000<ref>Scholl-Latour, S. 116</ref> - 2000<ref name="FWA" /><br />
+{{Flagicon|Namibia}} 1.000<ref>Scholl-Latour, S. 116</ref> - 2000<ref name="FWA" /><br />
-{{flagicon|Zimbabwe}} 11.000<ref name="jo94">Johnson, S. 94.</ref> - 13.000<ref>Scholl-Latour, S. 320</ref><br />
+{{Flagicon|Zimbabwe}} 11.000<ref name="jo94">Johnson, S. 94.</ref> - 13.000<ref>Scholl-Latour, S. 320</ref><br />
-{{flagicon|Chad}} 2.227<ref>Johnson, S. 93</ref><br />
+{{Flagicon|Chad}} 2.227<ref>Johnson, S. 93</ref><br />
 Interahamwe: 25 000<ref name="jo104">Johnson, S. 104.</ref><br />
 Mai-Mai: cca 20.000 - 30.000<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=First assessment of the armed groups operating in DR Congo |url=http://www.reliefweb.int/rw/rwb.nsf/AllDocsByUNID/ae88f282e0390a95c1256b98004585f6 |datum přístupu=16-10-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081016023231/http://www.reliefweb.int/rw/rwb.nsf/AllDocsByUNID/ae88f282e0390a95c1256b98004585f6 |datum archivace=16-10-2008 |nedostupné=ne }}</ref>
+  | síla2 = {{Flagicon|Rwanda}} 22.000<ref name="jo104" /> <br />
-  | síla2 =
-{{flagicon|Rwanda}} 22.000<ref name="jo104" /> <br />
 {{Flagicon|Uganda}} 10.000<ref>Scholl-Latour, S. 35</ref><br />
 [[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka Konga-Leopoldville]] RCD: 10.000<ref name="FWA" /><br />
 [[Soubor:Flag of Congo-Léopoldville (1963-1966).svg|22px|Vlajka Konga-Leopoldville]] MLC: 10.000<ref name="FWA" />
   | ztráty1 =
-| ztráty2=
+  | ztráty2 =
-| poznámky = 2 850 000 mrtvých (1998-2003)<br />
+  | poznámky = 2 850 000 mrtvých (1998-2003)<br />
 000 000 mrtvých (2003-2005)<br />
 800.000-7 800.000 (1998-současnost)<ref>Coghlan B, Brennan RJ, Ngoy P, ''et al''. (enero de 2006). ''"Mortality in the Democratic Republic of Congo: a nationwide survey"''. Lancet 367 (9504): 44–51. [[Digital object identifier|doi]]:10.1016/S0140-6736(06)67923-3. [[PubMed|PMID]] 16399152.</ref>
 }}
-'''Druhá válka v Kongu''' probíhala v letech [[1998]] až [[2003]] v [[Demokratická republika Kongo|Demokratické republice Kongo]] (dříve nazývané Zair). Tato válka je někdy také nazývána '''Africká světová válka''' nebo také '''Velká africká válka'''. Druhá konžská válka patřila k největším a nejsložitějším v moderní africké historii, protože se do ní přímo zapojilo devět afrických [[stát]]ů a také kolem 25 ozbrojených skupin.
+'''Druhá válka v Kongu''' probíhala v letech [[1998]] až [[2003]] v [[Konžská demokratická republika|Demokratické republice Kongo]] (dříve nazývané Zair). Tato válka je někdy také nazývána '''Africká světová válka''' nebo také '''Velká africká válka'''. Druhá konžská válka patřila k největším a nejsložitějším v moderní africké historii, protože se do ní přímo zapojilo devět afrických států a také kolem 25 ozbrojených skupin.
-Podle odhadů si válka od srpna [[1998]] do dubna [[2004]] vyžádala na 3,8 milionů obětí. Většinu tvořili civilisté a příčinou jejich úmrtí byly zejména [[nemoc]]i a [[hladomor]] (často docházelo k zabavování potravin). Druhá konžská válka se tak stala nekrvavějším konfliktem od druhé světové války. Miliony lidí uprchly do sousedních zemí.
+Podle odhadů si válka od srpna [[1998]] do dubna [[2004]] vyžádala na 3,8 milionů obětí. Většinu tvořili civilisté a příčinou jejich úmrtí byly zejména nemoci a [[hladomor]] (často docházelo k zabavování potravin). Druhá konžská válka se tak stala nekrvavějším konfliktem od druhé světové války. Miliony lidí uprchly do sousedních zemí.
 == Příčina války ==
@@ Řádek 67: / Řádek 67: @@
 V únoru roku [[1999]] Uganda začala podporovat povstaleckou skupinu nazývanou '''Hnutí za osvobození Konga''' – [[MLC]] (Mouvvement pour la Liberation du Congo), v jejímž čele stál [[Jean Pierre Bemba]]. Uganda společně s MLC získala kontrolu nad severní částí Konga. Díky své jednotě se MLC stala nejsilnější povstaleckou skupinou v [[občanská válka|občanské válce]]. V tomto období bylo Kongo v podstatě rozděleno do tří částí. Ve všech částech probíhala intenzivní těžba nerostných surovin.
-V červenci 1999 bylo v [[Lusaka|Lusace]] v [[Zambie|Zambii]] navrženo [[příměří]]. [[Smlouva|Smlouvu]] v srpnu podepsalo Kongo, Zimbabwe, Angola, Namibie, Uganda a Rwanda. Tuto smlouvu se však nepodařilo naplnit. Laurent Kabila si vysloužil mezinárodní kritiku za to, že blokoval vytvoření společné vojenské komise, brzdil mezikonžské dialogy a byl proti rozmístění mírových jednotek [[Organizace spojených národů|OSN]] v zemi. Smlouvu ale porušovaly všechny strany konfliktu, takže dohoda existovala pouze na papíře. V prosinci roku 1999 došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v zemi a vše naznačovalo tomu, že i nepatrný incident může spustit organizované násilí proti civilistům, zejména proti etnickým Tutsijům.
+V červenci 1999 bylo v [[Lusaka|Lusace]] v [[Zambie|Zambii]] navrženo [[příměří]]. Smlouvu v srpnu podepsalo Kongo, Zimbabwe, Angola, Namibie, Uganda a Rwanda. Tuto smlouvu se však nepodařilo naplnit. Laurent Kabila si vysloužil mezinárodní kritiku za to, že blokoval vytvoření společné vojenské komise, brzdil mezikonžské dialogy a byl proti rozmístění mírových jednotek [[Organizace spojených národů|OSN]] v zemi. Smlouvu ale porušovaly všechny strany konfliktu, takže dohoda existovala pouze na papíře. V prosinci roku 1999 došlo ke zhoršení bezpečnostní situace v zemi a vše naznačovalo tomu, že i nepatrný incident může spustit organizované násilí proti civilistům, zejména proti Tutsiům.
 Dne [[16. leden|16. ledna]] [[2001]] byl prezident Laurent-Désiré Kabila zavražděn členem své ochranky. Jeho nástupcem se stal jeho syn [[Joseph Kabila]].
@@ Řádek 77: / Řádek 77: @@
 Jednání pokračovala v Jižní Africe do října 2002. Na konci roku 2002 se vojáci Angoly, Namibie a Zimbabwe stáhli. Rwanda přislíbila stáhnout své vojsko ze země výměnou za odzbrojení milic Interhamwe. Rwandští vojáci se měli stáhnout z Konga do října 2002, ale vojáci a RCD zůstali na východě Konga i nadále. Ugandští vojáci se oficiálně stáhli z Konga v květnu 2003.
-Smlouva z [[Pretoria|Pretorie]] (Jižní Afrika) byla formálně ratifikována všemi stranami 2. dubna 2003 v [[Sun City]] v Jižní Africe a tak došlo k oficiálnímu ukončení druhé konžské války. Byla rovněž vytvořena prozatímní vláda a plán, jak dovést zemi ke svobodným demokratickým volbám.
+Smlouva z [[Pretorie]] (Jižní Afrika) byla formálně ratifikována všemi stranami 2. dubna 2003 v [[Sun City]] v Jižní Africe a tak došlo k oficiálnímu ukončení druhé konžské války. Byla rovněž vytvořena prozatímní vláda a plán, jak dovést zemi ke svobodným demokratickým volbám.
 == Zahraniční aktéři ve druhé konžské válce ==
 [[Soubor:Congolese soldier.jpg|vpravo|náhled|Konžský voják blízko hranic s Rwandou (2001)]]
-'''Angola''' − Angola bojovala již v [[první konžská válka|první konžské válce]] proti [[Mobutu Sésé Seko]]vi, protože podporoval povstalce z [[UNITA|UNITY]] v [[Angolská občanská válka|Angolské občanské válce]]. Angola se snažila zamezit operování UNITY v jižním Kongu, protože UNITA zde prodávala [[diamant]]y vytěžené v Angole a měnila je za zbraně. Také se obávala, že bezvládí v DRC by mohlo UNITU posílit. Pomoc Angoly byla velmi významná, protože po desetiletích bojů měla jednu z největších a nejzkušenějších armád v Africe.
+'''Angola''' – Angola bojovala již v [[první konžská válka|první konžské válce]] proti [[Mobutu Sésé Seko]]vi, protože podporoval povstalce z [[UNITA|UNITY]] v [[Angolská občanská válka|Angolské občanské válce]]. Angola se snažila zamezit operování UNITY v jižním Kongu, protože UNITA zde prodávala [[diamant]]y vytěžené v Angole a měnila je za zbraně. Také se obávala, že bezvládí v DRC by mohlo UNITU posílit. Pomoc Angoly byla velmi významná, protože po desetiletích bojů měla jednu z největších a nejzkušenějších armád v Africe.
-'''Zimbabwe''' − [[Robert Mugabe]] poslal Kabilovi na pomoc vojáky. Učinil tak pravděpodobně ve snaze zvýšit svoji prestiž v Africe a také ho lákaly nerostné zdroje Konga. Mugabe se tak stal největším spojencem Kabily. Kabila a Mugabe podepsali kontrakt za 200 milionů dolarů, který získaly podniky vlastněné Mugabem a jeho rodinou.
+'''Zimbabwe''' – [[Robert Mugabe]] poslal Kabilovi na pomoc vojáky. Učinil tak pravděpodobně ve snaze zvýšit svoji prestiž v Africe a také ho lákaly nerostné zdroje Konga. Mugabe se tak stal největším spojencem Kabily. Kabila a Mugabe podepsali kontrakt za 200 milionů dolarů, který získaly podniky vlastněné Mugabem a jeho rodinou.
-'''Namibie''' − Prezident [[Sam Nujoma]] měl v Kongu podobné zájmy jako Mugabe. Řada členů jeho rodiny byla zapojena do těžby nerostných surovin. Opoziční politici a občané Namibie ale byli intervencí do DRC pobouřeni.
+'''Namibie''' – Prezident [[Sam Nujoma]] měl v Kongu podobné zájmy jako Mugabe. Řada členů jeho rodiny byla zapojena do těžby nerostných surovin. Opoziční politici a občané Namibie ale byli intervencí do DRC pobouřeni.
-'''Čad''' − Kabila původně s pomocí francouzské Afriky nepočítal, ale po summitu v [[Libreville]] v [[Gabon]]u Čad souhlasil s vysláním dvou tisíc vojáků.
+'''Čad''' – Kabila původně s pomocí francouzské Afriky nepočítal, ale po summitu v [[Libreville]] v [[Gabon]]u Čad souhlasil s vysláním dvou tisíc vojáků.
-'''Libye''' − [[Muammar al-Gaddafi]] poskytl letadla přepravující vojáky z Čadu. Tento krok byl překvapující, protože Libye měla s Čadem územní spory. Gaddáfí se tak pravděpodobně pokoušel vymanit z mezinárodní izolace.
+'''Libye''' – [[Muammar al-Gaddafi]] poskytl letadla přepravující vojáky z Čadu. Tento krok byl překvapující, protože Libye měla s Čadem územní spory. Gaddáfí se tak pravděpodobně pokoušel vymanit z mezinárodní izolace.
-'''Súdán''' − Nepotvrzené údaje hovoří o tom, že súdánská armáda bojovala s povstalci v provincii [[Orientale]] blízko súdánské a ugandské hranice.
+'''Súdán''' – Nepotvrzené údaje hovoří o tom, že súdánská armáda bojovala s povstalci v provincii [[Orientale]] blízko súdánské a ugandské hranice.
 == Významné povstalecké skupiny ==
@@ Řádek 105: / Řádek 105: @@
 '''Mai Mai''' – vládou podporované povstalecké skupiny bojující proti rwandských a ugandským vojákům a proti povstaleckým skupinám, které tyto země podporovaly. Bojovali také proti přílivu imigrantů z Rwandy
-'''Milice Interhamwe''' – tvoření příslušníky kmene [[Historie konfliktu Hutuů a Tutsiů|Hutu]], postavily se na strany Kabily a bojovaly proti rwandské vládě, ve které dominovali Tutsijové
+'''Milice Interhamwe''' – tvoření příslušníky kmene [[Historie konfliktu Hutuů a Tutsiů|Hutu]], postavily se na strany Kabily a bojovaly proti rwandské vládě, ve které dominovali Tutsiové
 '''NALU''' – Národní armáda pro osvobození Ugandy (National Army for the Liberation of Uganda)
@@ Řádek 112: / Řádek 112: @@
 == Poválečný vývoj ==
+Navzdory oficiálním prohlášením o ukončení násilí v roce 2003 boje v jižním Kongu nadále pokračovaly. Hutujské milice se obávaly vrátit zpět do Rwandy, aby se nestaly terčem útoků Tutsiů, a proto zůstaly v [[deštný prales|deštném pralese]] ve východním Kongu. Rwandský vpád do Demokratické republiky Kongo narušil „křehkou“ vládu a vytvořil nestabilitu.
-Navzdory oficiálním prohlášením o ukončení násilí v roce 2003 boje v jižním Kongu nadále pokračovaly. Hutujské milice se obávaly vrátit zpět do Rwandy, aby se nestaly terčem útoků Tutsijů, a proto zůstaly v [[deštný prales|deštném pralese]] ve východním Kongu. Rwandský vpád do Demokratické republiky Kongo narušil „křehkou“ vládu a vytvořil nestabilitu.
 V prosinci [[2004]] se střetly soupeřící skupiny, v rámci konžské státní armády, ve východní části země.
-V květnu [[2005]] bylo zjištěno, že [[hutuové|hutujští]] rebelové, usazení ve východním Kongu, jsou odpovědní za stovky hromadných [[poprava|poprav]], znásilňování, [[násilí]] a braní konžských civilistů jako [[rukojmí]] na území [[Walungo|Walungu]] a jižní provincie [[Kiva|Kivu]].
+V květnu [[2005]] bylo zjištěno, že [[hutuové|hutujští]] rebelové, usazení ve východním Kongu, jsou odpovědní za stovky hromadných [[poprava|poprav]], znásilňování, násilí a braní konžských civilistů jako [[rukojmí]] na území [[Walungo|Walungu]] a [[Jižní Kivu|Jižního Kivu]].
 Během roku 2005 milice podporované Rwandou a Ugandou vytvářely nestabilitu v severovýchodním regionu Ituri. Rwandské milice také stále operují ve východní části země v deštných pralesích.
@@ Řádek 147: / Řádek 146: @@
 == Související články ==
-* [[Demokratická republika Kongo]]
+* [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]]
 * [[První válka v Kongu]]
 == Externí odkazy ==
 * {{Commonscat}}
-* {{en}} [https://web.archive.org/web/20080515181621/http://www.globalsecurity.org/military/world/war/congo.htm Global security]
+* {{En}} [https://web.archive.org/web/20080515181621/http://www.globalsecurity.org/military/world/war/congo.htm Global security]
-* {{cs}} [http://www.amo.cz/cz/vyzkumne_centrum/publikace/?IDp=451/ Portál Asociace pro mezinárodní otázky]
+* {{Cs}} [http://www.amo.cz/cz/vyzkumne_centrum/publikace/?IDp=451/ Portál Asociace pro mezinárodní otázky]{{Nedostupný zdroj}}
-* {{cs}} [http://is.muni.cz/th/144491/fss_b/Bakalarska_prace.doc Bakalářská práce: Občanská válka v Kongu − Analýza příčin občanské války v Demokratické republice Kongo]
+* {{Cs}} [http://is.muni.cz/th/144491/fss_b/Bakalarska_prace.doc Bakalářská práce: Občanská válka v Kongu – Analýza příčin občanské války v Demokratické republice Kongo]
+{{České konflikty po druhé světové válce}}
+{{Autoritní data}}
-{{Portály|Válka}}
+{{Portály|Válka a vojenství}}
-[[Kategorie:Dějiny Demokratické republiky Kongo]]
+[[Kategorie:Dějiny Konžské demokratické republiky]]
 [[Kategorie:Občanské války 20. století]]
 [[Kategorie:Občanské války 21. století]]

České konflikty po druhé světové válce

1945–1948	válka s banderovci (Akce B) (1945–1947) • Československo-polské pohraniční spory (1945–1947) • Vysídlení Němců z Československa (1945–1947) • Přesídlení Maďarů do českých zemí (1945–1947) • Únor 1948

1948–1989	Akce DI (Důverné-Izrael) 1947-1949 • Československý protikomunistický odboj (Skupina bratří Mašínů, Černý lev 777, Světlana, Jarmila) • korejská válka (1950–1953) (Československá vojenská a následně civilní nemocnice v Severní Koreji (1952–1956), Repatriační komise neutrálních států (RKNS) (1953–1954), Dozorčí komise neutrálních států (DKNS) (1953–1993)) • Letecký souboj nad Merklínem (1953) • Plzeňské povstání (1953) • Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (boj o Československý rozhlas, Incident u holešovských kasáren) (1968) • Protesty v Československu v letech 1968–1969 • Operace Krkonoše (1980) • Sametová revoluce (1989)

1989–současnost	občanská válka v Angole (mírové mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991–1992)) • válka za nezávislost Namibie (mírová mise OSN UNTAG (1989–1990)) • válka v Zálivu (Československý protichemický prapor v Perském zálivu) (1990–1991) • mírová mise OSN UNGCI (1991–2003) • mírová mise OSN UNIKOM (1991–1993) • válka v Jugoslávii (mírové mise OSN UNPROFOR (1992–1995), UNCRO (1995–1996), UNPREDEP (1995–1999), UNTAES (1996–1998) a UNMOP) (1996–2002); mírové mise NATO IFOR (1995–1996/1997), SFOR (1996/1997–1998) a SFOR II (1998–2004), mírová mise EU operace Althea (2007–2008; 2010–současnost)) • občanská válka v Somálsku (mírová mise OSN UNOSOM I (1992–1993)) • občanská válka v Tádžikistánu (mírová mise OSN UNMOT (1994–2000)) • válka v Abcházii (1992–1993) (mírová mise OSN UNOMIG (1994–2009)) • občanská válka v Mosambiku (mírová mise OSN ONUMOZ (1993–1995)) • první občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNOMIL (1993–1997)) • občanská válka v Sieře Leoně (mírová mise OSN UNAMSIL (1999–2005)) • válka v Kosovu (mírové mise OSN UNMIK (1999–současnost); mírové mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999–2011)) • druhá válka v Kongu (mírové mise OSN MONUC (2000–2010/2011) a MONUSCO (2010/2011–současnost)) • eritrejsko-etiopská válka (mírová mise OSN UNMEE (2001–2008)) • druhá občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNMIL (2003–2008)) • občanská válka v Makedonii (mírová mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) • Operace Trvalá svoboda v Kuvajtu (2002–2003) • válka v Afghánistánu (mise NATO ISAF (2002–2003; 2004–2014) a RS (2015–současnost); mírová operace OSN UNAMA (2008-současnost)) • válka v Iráku (2003–2009) • humanitární operace NATO v Pákistánu Winter Race (2005–2006) • občanská válka v Čadu (2005–2010) (mírová operace EU EUFOR Tchad/RCA) • mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012–2013; 2019) • mírová mise EU Operace Atalanta (2010–současnost) • mezinárodní mírová operace MFO (2010–současnost) • válka v Mali (mírová operace EU EUTM Mali (2013–současnost)); mírová mise OSN MINUSMA (2017–současnost)) • operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) • občanská válka v Sýrii (mírová mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014–2015)) • mírová mise OSN MINUSCA (2014–současnost) • mírová mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015–současnost) • mírová mise OSN UNDOF (2015–současnost) • občanská válka v Iráku (2016–současnost) • mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018–současnost) • kauza Vrbětice (2021)

jednotlivci	Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně (1946–1954)