Rakouské arcivévodství: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 4. 2018, 22:32

Rakouské arcivévodství (německy Erzherzogtum Österreich) byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních Dolních a Horních Rakous. Vznikl v roce 1359 povýšením dřívějšího vévodství na arcivévodství.

Rakouské markrabství se v této oblasti zformovalo jako stát podřízený Svaté říši římské v roce 960 pět let po bitvě na Lechu na základě Panonské marky. Za vlády Jindřicha II. roku 1156 bylo markrabství povýšeno na vévodství a roku 1278 nastupuje první vévoda z domu Habsburků, Rudolf I. V roce 1358 se dostal k moci vévoda Rudolf IV. zvaný Zakladatel, který se stal prvním faktickým arcivévodou. Na základě padělané listiny Privilegium Maius povýšil své vévodství na arcivévodství.

Oficiálně byl titul arcivévody užíván až od roku 1457 arcivévodou Fridrichem III. i poté, co František I. začal užívat titulu císaře rakouského, jež se vztahoval na celé Rakouské císařství, si arcivévodství zachovalo vůdčí úlohu mezi ostatními úděly. Tuto nadřazenou úlohu si udrželo až do roku 1918, kdy došlo k rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce a vzniklo Německé Rakousko.

Rakouské arcivévodství

V roce 1359 použil rakouský arcivévoda Rudolf padělanou listinu Privilegium Maius k tomu, aby povýšil svoje vévodství na arcivévodství, ale tento čin nebyl uznán ze strany svaté říše. Titul arcivévoda použil poprvé Arnošt, nicméně status arcivévodství byl přiřknut Rakouskému vévodství oficiálně až za panování císaře z habsburského rodu, Fridricha, v roce 1453. Rakousko bylo v důsledku jediný státní útvar v rámci svaté říše, kterému byl tento status udělen. Od roku 1512 bylo arcivévodství centrem Rakouského okruhu v rámci Svaté říše římské národa německého.

Od 16. století drželi členové habsburského rodu titul rakouského arcivévody podobně jako byl držen titul prince královské krve v jiných panovnických rodech.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archduchy of Austria na anglické Wikipedii.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
   | zánik = [[1804]] – zánik [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], přeměna v [[Rakouské císařství]]
 }}
-{{Dějiny Rakouska}}
-'''Rakouské arcivévodství''' je historické území, které se rozkládalo na území dnešních [[Dolní Rakousy|Dolních]] a [[Horní Rakousy|Horních Rakous]]. Pět let po [[Bitva na Lechu|bitvě na Lechu]], v roce [[960]] se v této oblasti zformovalo na základě Panonské marky '''Rakouské markrabství''' podřízené [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Za vlády [[Jindřich II. Babenberský|Jindřicha II.]] roku [[1156]] bylo markrabství povýšeno na '''Rakouské vévodství''' a roku [[1278]] nastupuje první vévoda z [[Habsburkové|domu Habsburků]], [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf I.]] V roce [[1358]] se dostal k moci vévoda [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf IV.]] zvaný ''Zakladatel'', který se stal prvním faktickým [[Arcivévoda|arcivévodou]]. Oficiálně byl tento titul používaný až od roku [[1457]] arcivévodou [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]] I poté, co [[František I. Rakouský|František I.]] začal používat titul ''císař rakouský'', který se vztahoval na celé [[Rakouské císařství]], si arcivévodství zachovalo vůdčí úlohu mezi ostatními úděly. Tuto nadřazenou úlohu si udrželo až do roku [[1918]], kdy došlo k rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] po [[První světová válka|první světové válce]] a vzniklo [[Německé Rakousko]].
+'''Rakouské arcivévodství''' ([[Němčina|německy]] ''Erzherzogtum Österreich'') byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních [[Dolní Rakousy|Dolních]] a [[Horní Rakousy|Horních Rakous]]. Vznikl v roce [[1359]] povýšením dřívějšího vévodství na arcivévodství.
-== Východní marka pod vládou Babenberků ==
-[[Soubor:Ostarrichi.jpg|vlevo|náhled|Dokument z roku 996, na kterém je poprvé dochovaná zmínka o ''Ostarrîchi'']]
-Za vlády [[Karlovci|Karlovců]] ve [[středověk]]u se na místě budoucího Rakouského arcivévodství rozkládalo území dnes známé jako ''marchia orientalis'' („východní marka“), která ležela na původní [[Starověký Řím|Římské]] Panonské marce. Během [[9. století|9.]] a [[10. století]] vytlačovaly [[Germáni|germánské kmeny]] původní [[Slované|slovanské]] obyvatelstvo. V roce [[955]] proběhla [[bitva na Lechu]], v které vyhrála [[Východofranská říše]] a připojila toto území jako svoji východní marku. Později toto území přešlo pod [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]] jako [[markrabství]] okolo roku [[960]]. Od roku [[976]] se stalo toto území državou rodu [[Babenberkové|Babenberků]] a bylo známé jako ''Ostarrîchi'' („Východní říše“, odtud také [[Němčina|německý]] výraz pro Rakousko ''Österreich'').
+[[Rakouské markrabství]] se v této oblasti zformovalo jako stát podřízený [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] v roce [[960]] pět let po [[Bitva na Lechu|bitvě na Lechu]] na základě Panonské marky. Za vlády [[Jindřich II. Babenberský|Jindřicha II.]] roku [[1156]] bylo markrabství povýšeno na vévodství a roku [[1278]] nastupuje první vévoda z [[Habsburkové|domu Habsburků]], [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf I.]] V roce [[1358]] se dostal k moci vévoda [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf IV.]] zvaný ''Zakladatel'', který se stal prvním faktickým [[Arcivévoda|arcivévodou]]. Na základě padělané listiny ''Privilegium Maius'' povýšil své vévodství na arcivévodství.
-== Rakouské vévodství ==
-V roce [[1156]] listinou ''Privilegium Minus'' povýšil markrabství na vévodství císař [[Fridrich I. Barbarossa]]. Poté co vymřeli Babenberkové po meči, si český král [[Přemysl Otakar II.]] vzal Markétu Babenberskou a stal se roku [[1251]] rakouským vévodou. Již v roce [[1278]] ale v rámci bojů o babenberské dědictví porazil [[Rudolf I. Habsburský]] českého krále v [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] a zajistil si vévodství pro svůj [[Habsburkové|Habsburský dům]].
+Oficiálně byl titul arcivévody užíván až od roku [[1457]] arcivévodou [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]] i poté, co [[František I. Rakouský|František I.]] začal užívat titulu císaře rakouského, jež se vztahoval na celé [[Rakouské císařství]], si arcivévodství zachovalo vůdčí úlohu mezi ostatními úděly. Tuto nadřazenou úlohu si udrželo až do roku [[1918]], kdy došlo k rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] po [[První světová válka|první světové válce]] a vzniklo [[Německé Rakousko]].
 == Rakouské arcivévodství ==
 {{Viz též|Arcivévoda}}
-V roce [[1359]] použil rakouský arcivévoda [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf]] padělanou listinu ''Privilegium Maius'' k tomu aby povýšil svoje vévodství na arcivévodství, ale tento čin nebyl uznán ze strany svaté říše. Titul [[arcivévoda]] použil poprvé [[Arnošt Habsburský (1377–1424)|Arnošt]], nicméně status arcivévodství byl přiřknut Rakouskému vévodství oficiálně až za panování císaře z habsburského rodu, [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha]], v roce [[1453]]. Rakousko bylo v důsledku jediný státní útvar v rámci svaté říše, kterému byl tento status udělen. Od roku [[1512]] bylo arcivévodství centrem Rakouského okruhu v rámci Svaté říše římské národa německého.
+V roce [[1359]] použil rakouský arcivévoda [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf]] padělanou listinu ''Privilegium Maius'' k tomu, aby povýšil svoje vévodství na arcivévodství, ale tento čin nebyl uznán ze strany svaté říše. Titul [[arcivévoda]] použil poprvé [[Arnošt Habsburský (1377–1424)|Arnošt]], nicméně status arcivévodství byl přiřknut Rakouskému vévodství oficiálně až za panování císaře z habsburského rodu, [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha]], v roce [[1453]]. Rakousko bylo v důsledku jediný státní útvar v rámci svaté říše, kterému byl tento status udělen. Od roku [[1512]] bylo arcivévodství centrem Rakouského okruhu v rámci Svaté říše římské národa německého.
 Od 16. století drželi členové habsburského rodu titul rakouského arcivévody podobně jako byl držen titul [[Princ královské krve|prince královské krve]] v jiných panovnických rodech.