Diecéze litoměřická: Porovnání verzí
Souřadnice: 50°31′55,56″ s. š., 14°7′41,16″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikilink |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
| (Není zobrazeno 126 mezilehlých verzí od 35 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox diecéze |
{{Infobox - diecéze |
||
|název = Diecéze litoměřická |
| název = Diecéze litoměřická |
||
|latinsky = Dioecesis Litomericensis |
| latinsky = Dioecesis Litomericensis |
||
|znak = |
| znak = Litoměřická diecéza.svg |
||
| popisek znaku = Znak litoměřické diecéze<br><small>(používaný od roku 1947<ref group="p" name="znak">Autorem štítu je [[Břetislav Štorm]], který jej pro biskupa [[Štěpán Trochta|Štěpána Trochtu]] navrhl původně takto: v modrém štítu čtvrcený heroltský kříž střídavých barev, stříbrné a červené.</ref><ref>{{Citace monografie |
|||
|znak_popis = Znak litoměřické diecéze |
|||
| příjmení = Zenger |
|||
|sídlo = [[Litoměřice]]<br />{{flagicon|CZE}} [[Česko|Česká republika]] |
|||
| jméno = Zdeněk Maria |
|||
|stát = |
|||
| titul = Česká heraldika |
|||
|zřízena = [[1655]] |
|||
| vydavatel = Vyšehrad |
|||
|Církev sui iuris = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] |
|||
| místo = Praha |
|||
|patron = [[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislava]] |
|||
| rok = 1978 |
|||
|biskup =[[Jan Baxant]] |
|||
| počet stran = 156 |
|||
|pomocní_text = Metropolitní arcibiskup |
|||
| strany = 128 |
|||
|pomocní = [[kardinál]] [[Dominik Duka]] |
|||
}}</ref>)</small> |
|||
|vikář = [[Martin Davídek (kněz)|Martin Davídek]] |
|||
| sídlo = [[Litoměřice]]<br />{{Vlajka a název|Česko}} |
|||
|provincie = [[Česká církevní provincie|česká]] |
|||
| zřízena = [[1655]] |
|||
|děkanáty = |
|||
| církev sui iuris = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] |
|||
|vikariáty = 10 |
|||
| patron = [[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislava]] |
|||
|farnosti = 383 |
|||
| biskup = [[Stanislav Přibyl (biskup)|Stanislav Přibyl]] |
|||
|rozloha = 9640 |
|||
| pomocní text = Metropolitní arcibiskup |
|||
|obyvatel = 1330383 |
|||
| pomocní = [[Jan Graubner]] |
|||
|obyvatel rok = 2001<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| vikář = [[Radek Jurnečka|Radek Jurnečka]] |
|||
| provincie = [[Česká církevní provincie|česká]] |
|||
| počet vikariátů = [[Vikariáty litoměřické diecéze|10]] |
|||
| počet farností = [[Seznam farností litoměřické diecéze|383]] |
|||
| rozloha = 9640 |
|||
| počet obyvatel = 1330383 |
|||
| obyvatelé aktuální k = 2001<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 |
| titul = Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 |
||
| url = http://snem.cirkev.cz/download/Scitani_lidu_2001.htm |
| url = http://snem.cirkev.cz/download/Scitani_lidu_2001.htm |
||
| Řádek 26: | Řádek 33: | ||
| vydavatel = Plenární sněm Katolické církve v ČR |
| vydavatel = Plenární sněm Katolické církve v ČR |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
|katolíků = 162015 |
| počet katolíků = 162015 |
||
|neděle = 10 759 |
| neděle = 10 759 |
||
|neděle |
| neděle aktuální k = 2004<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 |
| titul = Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 |
||
| vydavatel = Plenární sněm Katolické církve v ČR |
| vydavatel = Plenární sněm Katolické církve v ČR |
||
| Řádek 35: | Řádek 42: | ||
| url = http://snem.cirkev.cz/download/Navstevy-bohosluzeb-2004.pdf |
| url = http://snem.cirkev.cz/download/Navstevy-bohosluzeb-2004.pdf |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| |
| web = http://www.dltm.cz |
||
|mapa = Rep_Ceca_-_Diocesi_di_Litomerice.png |
| mapa = Rep_Ceca_-_Diocesi_di_Litomerice.png |
||
|zeměpisná šířka = |
|||
|zeměpisná délka = |
|||
}} |
}} |
||
'''Litoměřická diecéze''' je [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] [[diecéze]], která byla založena bulou ''Primitiva illa Ecclesia''<ref name="přibyldltm">{{Citace elektronické monografie |
'''Litoměřická diecéze''' je [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] [[diecéze]], která byla založena bulou ''Primitiva illa Ecclesia''<ref name="přibyldltm">{{Citace elektronické monografie |
||
| Řádek 47: | Řádek 52: | ||
| url = http://www.dltm.cz/uplynulo-230-let-od-rozsireni-uzemi-litomericke-dieceze |
| url = http://www.dltm.cz/uplynulo-230-let-od-rozsireni-uzemi-litomericke-dieceze |
||
| datum vydání = 2014-02-16 |
| datum vydání = 2014-02-16 |
||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2014-02-17 |
| datum přístupu = 2014-02-17 |
||
| vydavatel = Biskupství litoměřické |
| vydavatel = Biskupství litoměřické |
||
| místo = Litoměřice |
| místo = Litoměřice |
||
}}</ref> papeže [[Alexandr VII.|Alexandra VII.]] 3. července 1655.<ref group="p" name="Bula">Bula byla však hotová již za papeže [[Inocenc X.|Inocence X.]]</ref> O té doby [[biskup]] sídlí v [[Litoměřice|Litoměřicích]]. Před jejím založením spravovala toto území [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřická kapitula]]. Zaujímá plochu 9 380 km<sup>2</sup> a nachází se v ní 1135 samostatně stojících [[Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi|kostelů a kaplí]]. V prosinci 2023 byl [[Seznam litoměřických biskupů|21. diecézním biskupem]] jmenován [[Stanislav Přibyl (biskup)|Stanislav Přibyl]], jehož [[Intronizace|intronizace]] se uskutečnila v litoměřické katedrále 2. března 2024.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| jazyk = |
|||
| titul = V Litoměřicích se po 15 letech změnil biskup. Jmenoval ho papež František |
|||
}}</ref> papeže [[Alexandr VII.|Alexandra VII.]] [[3. červenec|3. července]] [[1655]],<ref group="p" name="Bula">Bula byla však hotová již za papeže [[Inocenc X.|Inocence X.]]</ref> [[biskup]] sídlí v [[Litoměřice|Litoměřicích]]. Před jejím založením spravovala toto území [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřická kapitula]]. Zaujímá plochu 9 380 km<sup>2</sup> a nachází se v ní 1135 samostatně stojících [[Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi|kostelů a kaplí]]. Současným, v pořadí [[Seznam litoměřických biskupů|20. diecézním biskupem]], je od roku [[2008]] [[Jan Baxant]]. |
|||
| periodikum = iDNES.cz |
|||
| odkaz na periodikum = iDNES.cz |
|||
| datum_vydání = 2023-12-23 |
|||
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/litomerice-biskup-stanislav-pribyl-jan-baxant-papez-frantisek.A231223_125007_domaci_sdlk |
|||
| datum_přístupu = 2023-12-24 |
|||
}}</ref> |
|||
== Poloha == |
|||
Rozkládá se na území [[Severní Čechy|severních Čech]] u hranice s [[Německo|Německem]] při jihovýchodní hranici [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Sasko]] a [[Polsko|Polskem]] při jihozápadní hranici s [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezským vojvodstvím]]. Z hlediska [[Státní správa|státní správy]] [[Česko|České republiky]] a jejího [[Krajský úřad|krajského dělení]] spadá celkem do pěti krajů. Největší část území litoměřické diecéze tvoří [[Ústecký kraj|Ústecký]] a [[Liberecký kraj]]. Do [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] zasahuje částečně, do [[Karlovarský kraj|Karlovarského]] a [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého]] pouze okrajově. Z hlediska církevní správy patří do [[Česká církevní provincie|České církevní provincie]] a je [[Sufragánní diecéze|sufragánní diecézí]] k [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecézi]] se kterou hraničí ve své jižní části. Na západě hraničí s [[Diecéze plzeňská|plzeňskou diecézí]] a na východě s [[Diecéze královéhradecká|královéhradeckou diecézí]]. Přes státní hranici na německé straně sousedí s [[Diecéze drážďansko-míšeňská|diecézí drážďansko-míšeňskou]] a na polské straně s [[Diecéze lehnická|diecézí lehnickou]]. |
|||
== Základní údaje == |
== Základní údaje == |
||
[[Soubor:Cathedral of Saint Stephen Litoměřice.jpg|náhled|vlevo|[[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích]]]] |
|||
=== Hlavní kostel a centrum diecéze === |
|||
Hlavním kostelem a centrem diecéze je '''[[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrála |
Hlavním kostelem a centrem diecéze je '''[[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích]]''', která stojí na místě kapitulního kostela, původně z 11. století. S katedrálou je spojena [[biskupská rezidence v Litoměřicích|biskupská rezidence]], kde bydlí [[biskup]]. Kolem katedrály stojí budovy [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|katedrální kapituly]], [[biskupská konzistoř]] a další správní budovy. Biskupství litoměřické tvoří uzavřený areál nazývaný [[Dómský pahorek]]. |
||
=== Svatí patroni diecéze a významné kostely === |
=== Svatí patroni diecéze a významné kostely === |
||
[[Soubor:St._Zdislava_of_Lemberk_-_forensic_facial_reconstruction.jpg|náhled|vlevo|Forenzní rekonstrukce podoby tváře [[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislavy z Lemberka]] podle kosterních pozůstatků lebky]] |
|||
[[Soubor:Saint Zdislava and Saint John Sarkander.jpg|thumb|right|<center>[[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislava z Lemberka]]<br />na [[Vitráž|vitráži]] se [[Kanonizace|spolukanonizovaným]]<br />[[Jan Sarkander|sv. Janem Sarkanderem]].</center>]] |
|||
''Hlavní patronka diecéze:'' |
|||
* '''sv. [[Zdislava z Lemberka]]''' (od roku [[2000]]), ''liturgická oslava: [[30. květen|30. května]]'' |
|||
''Spolupatroni diecéze:'' |
|||
* '''sv. [[Svatý Štěpán|Štěpán]]''' ([[Mučedník|prvomučedník]]), ''liturgická oslava: [[26. prosinec|26. prosince]]'' |
|||
* '''sv. [[Felix ze Sutri]]''', ''liturgická oslava: [[23. červen|23. června]]'' |
|||
* '''[[Viktorín z Amiterna|sv. Viktorin]]''', ''liturgická oslava: [[5. září]]'' |
|||
Hlavní patronka diecéze je od roku 2000 [[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislava z Lemberka]] (svátek 30. května). Spolupatroni diecéze jsou [[Mučedník|prvomučedník]] [[Svatý Štěpán|sv. Štěpán]] (26. prosince), [[Felix ze Sutri|sv. Felix ze Sutri]] (23. června) a [[Viktorín z Amiterna|sv. Viktorin]] (5. září). |
|||
'''Význačnými kostely''' v diecézi jsou [[Bazilika|baziliky minor]] (menší).<br />Na základě žádosti litoměřické diecéze na baziliky minor byly papežem [[Pius XI.|Piem XI.]] v roce [[1925]] povýšeny 3 diecézní chrámy: |
|||
* [[Krupka|bazilika Panny Marie Bolestné]] v '''[[Bohosudov]]ě''' |
|||
* [[bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů]] ve '''[[Filipov (Jiříkov)|Filipově]]''' |
|||
* [[bazilika Všech svatých]]<ref group="p" name="Česká Lípa">[[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]] in ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] [[2007]], ISBN 978-80-7195-121-6, str. 173 uvádí: „Dne [[9. červenec|9. července]] [[1927]] obdržel augustiniánský kostel Všech svatých v České Lípě čestný titul basilica minor.“ Není jasné, k jakému [[Církevní právo|právnímu aktu]] se tento datum získání titulu ''basilica minor'' vztahuje.</ref> v '''[[Česká Lípa|České Lípě]]'''. |
|||
Po svatořečení [[Zdislava z Lemberka|Zdislavy z Lemberka]] Janem Pavlem II. v roce [[2000]] přibyla: |
|||
* [[Klášter Jablonné v Podještědí|bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy]] v '''[[Jablonné v Podještědí|Jablonném v Podještědí]]''' |
|||
Za bazilikální chrám bývá považován také: |
|||
* [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích]], k jehož povýšení na baziliku minor zatím nedošlo. Úsilí o toto povýšení bylo vyvíjeno zvláště v období krátce před [[Druhá světová válka|II. světovou válkou]], která proces přerušila na úrovni diplomatického protokolu. |
|||
'''Význačnými kostely''' v diecézi jsou [[Bazilika|baziliky minor]].<br />Na základě žádosti litoměřické diecéze na baziliky minor byly papežem [[Pius XI.|Piem XI.]] v roce 1925 povýšeny 3 diecézní chrámy. Jedná se o baziliky [[Bazilika Panny Marie Bolestné (Bohosudov)|P. Marie Bolestné]] v [[Bohosudov]]ě, [[bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|P. Marie Pomocnice křesťanů]] ve [[Filipov (Jiříkov)|Filipově]] a [[bazilika Všech svatých|Všech svatých]]<ref group="p" name="Česká Lípa">[[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]] in ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]][2007[1, {{ISBN|978-80-7195-121-6}}, str. 173 uvádí: „Dne 9. července 1927 obdržel augustiniánský kostel Všech svatých v České Lípě čestný titul basilica minor.“ Není jasné, k jakému [[Kanonické právo|právnímu aktu]] se tento datum získání titulu ''basilica minor'' vztahuje.</ref> v [[Česká Lípa|České Lípě]]. Po svatořečení [[Zdislava z Lemberka|Zdislavy z Lemberka]] Janem Pavlem II. v roce 2000 přibyla na seznam ještě bazilika [[Klášter Jablonné v Podještědí|bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy]] v [[Jablonné v Podještědí|Jablonném v Podještědí]].<ref group="p" name="Hejnice">Za bazilikální chrám bývá považován také [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|kostel Navštívení P. Marie v Hejnicích]], k jehož povýšení na baziliku minor zatím nedošlo. Úsilí o povýšení hejnického kostela na baziliku minor bylo vyvíjeno zvláště v období krátce před [[Druhá světová válka|II. světovou válkou]], která proces přerušila na úrovni diplomatického protokolu.</ref> |
|||
==== Ostatní kostely ==== |
|||
{{Viz též|Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi}} |
|||
=== |
==== Kostely v litoměřické diecézi ==== |
||
:''Hlavní články: [[Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi]]'' a ''[[Seznam poutních míst litoměřické diecéze]]'' |
|||
Celkový počet kostelů dosahuje téměř počtu šesti stovek. V diecézi existuje velká řada historických mariánských [[Seznam poutních míst litoměřické diecéze|poutních míst]] a také dalších poutních míst, které jsou spojeny se zázraky a zvláštními [[Milost (teologie)|milostmi]]. |
|||
== Historie diecéze == |
== Historie diecéze == |
||
: ''Hlavní článek: [[Historie litoměřické diecéze]]'' |
|||
=== Situace před založením diecéze === |
|||
:''Viz též: [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích]] a [[Seznam proboštů litoměřické kapituly]]'' |
|||
Nejstarší období '''historie litoměřické diecéze''' lze datovat už k přijetí [[křesťanství]] za [[Karel Veliký|Karla Velikého]] a [[Ludvík II. Němec|Ludvíka II. Němce]], kdy území litoměřické diecéze bylo součástí rozsáhlé [[Diecéze řezenská|řezenské diecéze]]. Před koncem 10. století bylo křesťanství natolik rozšířené, že císař [[Ota I. Veliký|Ota I.]] založil v roce 973 první [[Česká církevní provincie|českou diecézi]] ([[Arcidiecéze pražská|pražskou]]), která zahrnovala celé Čechy. První kostel v [[Litoměřice|Litoměřicích]], zasvěcený [[Svatý Václav|svatému Václavovi]], byl postaven v roce 925, zatímco v roce 1057 kníže [[Spytihněv II.]] nechal vystavět kostel [[Svatý Štěpán|svatého Štěpána]] a založil [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|kolegiátní kapitulu]]. Postupem času vznikly četné [[klášter]]y; v roce 1384 mělo město s předměstími třináct kostelů a kaplí a kromě četných řeholníků zde působilo dvacet světských kněží, kteří se zabývali duchovní správou. Rozkvět církevní organizace ukončily [[husitské války]]. V roce 1421 se [[Jan Žižka]] s husitským vojskem objevil u Litoměřic, které byly ušetřeny jen pod podmínkou přijetí husitského náboženství. Jediný kolegiátní kostel, zbavený svého majetku, se pevně držel starého řádu přijímání pod jednou střechou. Husitství bylo předchůdcem [[Protestantismus|protestantismu]], který našel již připravenou půdu kvůli dlouhým náboženským válkám, úpadku vzdělanosti církevních hodnostářů, nedostatku kněží a neukázněnosti šlechty, která zbohatla a stala se mocnou díky bohatství a majetku církve. Zpočátku šlechta přijala [[Martin Luther|Lutherovo]] učení a v mnoha městech brzy došlo k přechodu od [[Utrakvismus|utrakvismu]] k [[luteránství]]. Prostřednictvím litoměřického kněze [[Havel Cahera|Havla Cahery]], Lutherova žáka, se podařilo získat pro protestantismus také město Litoměřice. [[Třicetiletá válka]] přinesla reakci. Vítězným tažením císaře v Čechách byla revoluční šlechta svržena, města ztratila svá [[Privilegium|privilegia]] a obyvatelé emigrovali nebo se opět stali katolíky. Pro lepší správu rozsáhlé [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]] rozdělil tehdejší biskup hrabě [[Arnošt Vojtěch z Harrachu]], [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnův]] synovec, její území a dal podnět k vytvoření [[Diecéze královéhradecká|diecéze královéhradecké]] a [[Diecéze litoměřická|litoměřické]] jako její [[Sufragánní diecéze|sufragány]].<ref name="NewAdvent">{{Citace elektronické monografie |
|||
Od 15. století se množily nejen nářky jednotlivých litoměřických proboštů na nouzi kapituly a proboštství, ale i jejich prosby o snížení daní a kontribucí. Za probošta [[Marek z Kytlice|Marka Kytlice]] ([[1567]]–[[1580]]) hrozil, že se starý gotický kapitulní kostel sv. Štěpána zřítí. V polovině 16. století velká část kněží též protestovala, že téměř 39 let není v Litoměřicích žádný probošt. Byla proto přijata nová statuta kapituly. I když v té době klesl počet [[Kanovník|kapitulářů]] na tři – [[Seznam proboštů litoměřické kapituly|probošt]], [[Děkan litoměřické kapituly|děkan]] a [[kanovník]], přesto bylo možné kapitulu zvětšit. Dosavadní proboštství mohlo být přestavěno na biskupskou rezidenci. Proboštové litoměřické kapituly stáli od poloviny 16. století po boku [[Arcidiecéze pražská|pražských arcibiskupů]] a pomáhali jim v [[Rekatolizace|rekatolizaci]] Čech. |
|||
| titul = Catholic Encyclopedia |
|||
Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se Litoměřice staly terčem útoku nepřátelských vojsk. Polnosti a vinice byly zničeny, hospodářské budovy zruinovány, poddaní od neustálých kontribucí a kvartýrování vojska úplně na mizině. Například roku [[1631]] Sasové zapálili celou řadu vesnic v blízkosti Litoměřic a zničili část města. V letech [[1634]], [[1638]], [[1643]] a [[1645]] pak zde pobývali Švédové pod vedením [[Lennart Torstenson|Torstensona]] a roku [[1648]] pod [[Hans Christoffer von Königsmarck|Königsmarkem]]. Po tzv. [[Vestfálský mír|vestfálském míru]] nepřátelské jednotky okupovaly Litoměřice až do [[1. říjen|1. října]] [[1649]]. V takové situaci nacházíme litoměřické proboštství na konci třicetileté války. |
|||
| url = https://www.newadvent.org/cathen/09141a.htm |
|||
| datum vydání = 1910-10-01 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-24 |
|||
| vydavatel = newadvent.org |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
}}</ref> Litoměřická diecéze byla založena<ref name="přibyldltm" /> papežem [[Alexandr VII.|Alexandrem VII.]] 3. července 1655.<ref group="p" name="Bula" /> |
|||
:''Viz též: [[Seznam litoměřických biskupů]] a [[Seznam generálních vikářů litoměřické diecéze]]'' |
|||
=== Přípravná fáze zřízení diecéze === |
|||
[[Soubor:Maxmilian Rudolf Schleinitz.jpg|náhled|vpravo|První litoměřický biskup [[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Maxmilián Rudolf Schleinitz]] (Rytina od [[Jan Jiří Balzer|Jana Jiřího Balzera]])]] |
|||
Kardinál [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Harrach]] a litoměřický probošt [[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Schleinitz]] několikrát poukazovali na to, že zvláště Litoměřickému, Žateckému a Boleslavskému kraji pro jejich sousedství se [[Sasko|Saskem]] a [[Lužice|Lužicí]] stále hrozí nebezpečí bludařství. V horských částech těchto krajů žili luteránští [[Kazatel|predikanti]] v naprostém klidu. V tomto ohledu zajímavé informace přináší zpráva o poměrech v litoměřickém kraji z roku [[1650]]. Praví se v ní: ''„Stovky a tisíce obyvatel stále ještě podléhají vlivu predikantů, Kostomlaty, patřící hraběti Černínovi, jsou přímo hnízdem protestantů, shromažďují se tam sedláci k bohoslužbám, a hrozí obava z povstání…“''. Litoměřický kraj ležel rovněž v největší vzdálenosti od sídla arcibiskupa pražského a horský ráz ho činil i těžce přístupným. |
|||
Prvním biskupem v Litoměřicích byl roce 1655 jmenován tehdejší probošt litoměřické kolegiátní kapituly [[Maxmilián Rudolf Schleinitz]] (1655–1675).<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
Harrach a Schleinitz od počátku trvali na tom, aby do nového biskupství bylo litoměřické proboštství inkorporováno. Dále bylo potřeba pro budoucí biskupství zakoupit jedno panství. K tomu měl sloužil výtěžek solní pokladny podle ujednané smlouvy z roku [[1630]]. Dlouho však nebylo možné dosáhnout souhlasu Říma. Ten přišel až [[30. červenec|30. července]] [[1632]] a úmluva o soli tak byla kurií schválena. Nyní se začalo jednat o koupi panství pro litoměřické biskupství. Nemělo být příliš vzdáleno od Litoměřic kvůli snadnému spojení a dozoru a svou roli tu hrála i otázka peněz, jelikož finanční prostředky byly omezené. |
|||
| titul = Bishop Maxmilián Rudolf Schleinitz † |
|||
[[Soubor:Cathedral of Saint Stephen Litoměřice.jpg|thumb|left|[[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích]]]] |
|||
| url = http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bschle.html |
|||
Rovněž bylo zapotřebí vyřešit, u kterého kostela má být biskupství zřízeno. Mnozí se přikláněli k volbě městského kostela, který stál uvnitř hradeb, a byl tak více chráněný. [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Svatý Štěpán]] (dnes katedrála) by tedy byl zachován pouze pro probošta. |
|||
| datum přístupu = 2023-08-30 |
|||
Dále vyvstal problém, které území bude novému biskupství přiděleno, respektive vyňato z pravomoci [[Arcidiecéze pražská|pražské arcidiecéze]]. Pražská kapitula ve svém podání z roku [[1651]] žádala, aby se nová diecéze vztahovala na jeden kraj, a arcibiskupství tudíž nebylo příliš ochuzeno. V Čechách se totiž počítalo se zřízením celkem čtyř nových biskupství. |
|||
| vydavatel = Catholic-Hierarchy.org |
|||
Jako nejsložitější otázka se jevilo patronátní právo nad novým biskupstvím. Kdo má jmenovat litoměřické biskupy? Císař toto právo žádal pro sebe ze dvou důvodů. Za prvé držel patronátní právo nad proboštstvím a za druhé litoměřické biskupství mělo být zřízeno z výtěžku solní dávky, kterou sám vybíral. Řím však zaujímal odlišné stanovisko – výtěžek ze soli byl věnován církvi jako odškodnění za ztráty utrpěné v době od husitských válek do války třicetileté. Církev považovala tento výtěžek za svůj. Byla tudíž přesvědčena, že právo ustanovit biskupa je na straně Říma. Právě tato otázka představovala největší překážku celého řízení. |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
Konečně část stavů nesouhlasila se zřízením nových biskupství. Obnovené zemské zřízení z roku [[1627]] totiž povýšilo [[prelát]]y na první zemský stav, a ti díky tomu získali nejvlivnější postavení v zemském sněmu. Světští stavové se obávali stále vzrůstajícího vlivu církve na řešení zemských a státních záležitostí. Dokonce pražská kapitula se ve svém dobrovzdání z [[1. červenec|1. července]] [[1654]] postavila proti zřízení nových biskupství, ačkoliv předtím zastávala kladné stanovisko. První litoměřický biskup Schleinitz má tak největší zásluhu na překonání všech překážek a dokončení celého přípravného řízení, které vedlo k založení litoměřického biskupství. |
|||
}}</ref> Postavil katedrálu, která nahradila malý kolegiátní kostel, zorganizoval diecézi a vynaložil celé své jmění na zvelebení svého sídla. Jeho nástupce, [[Jaroslav Ignác Šternberk]] (1676–1709), dokončil katedrálu a postavil biskupskou kurii (1694–1701). Čtvrtý biskup, [[Jan Adam Vratislav z Mitrovic]] (1721–1733), spravoval také pražskou arcidiecézi. Za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], v době správy [[Mořic Adolf Saský|Mořice Adolfa Sasko-Zeitzkého]] (1733–1759), který vybudoval [[Kněžský seminář v Litoměřicích|seminář]], měla diecéze mnoho starostí s pruským vpádem. Jeho nástupce, [[Emanuel Arnošt z Valdštejna]] (1760–1789), se jen obtížně bránil snahám vlády šířit v diecézi [[Osvícenství|osvícenské]] myšlenky. [[Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze|Kláštery]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], [[Řád augustiniánů|augustiniánů]], [[Konojedy (zámek)|servitů]] atd. byly zkonfiskovány, mnoho kostelů jako nepotřebných bylo uzavřeno a všechna bratrstva rozpuštěna. V roce 1784 bylo území diecéze rozšířeno o dva okresy. Další biskup [[Ferdinand Kindermann|Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu]] (1790–1801), si před svým jmenováním na biskupský stolec získal zaslouženou slávu jako reformátor a organizátor celého vzdělávacího systému v Čechách. Jako biskup pokračoval v řízení školství ve své diecézi. Vybudoval katedrální farní školu a postavil ústav pro vzdělávání dívek v Litoměřicích. Osmý biskup [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan]] (1802–1815), pro svou charitativní činnost známý jako „otec chudých“, vybudoval v roce 1805 církevní seminář. Jeho nástupce biskup [[Josef František Hurdálek]] (1815–1823) byl donucen rezignovat. Desátý litoměřický biskup [[Vincenc Eduard Milde]] (1823–1832) se stal [[Seznam vídeňských administrátorů, biskupů a arcibiskupů|vídeňským arcibiskupem]]. Biskup [[Augustin Bartoloměj Hille]] (1832–1865) otevřel v roce 1851 chlapeckou školu. Po něm nastoupili [[Augustin Pavel Wahala]] (1866–1877), v jehož době se ve [[Varnsdorf]]u objevila skupina [[Starokatolická církev|starokatolíků]], [[Antonín Ludvík Frind]] (1879–1881), známý jako učený autor „Církevních dějin Čech“, a [[Emanuel Jan Křtitel Schöbel]] (1882–1909), jemuž diecéze vděčí za mnoho kostelů a zavedení lidových misií, a [[Josef Gross]] (1910–1931).<ref name="NewAdvent" /> Jeho nástupce [[Antonín Alois Weber|Alois Weber]] (1931–1947) prožil ve funkci období [[Druhá světová válka|II. světové války]]. Vypomáhal mu ve službě [[světící biskup]] [[Antonín Čech]] (1923–1929). Po skončení II. světové války Webera ve službě vystřídal [[Štěpán Trochta]] (1947–1974), jehož téměř celý episkopát se odehrával v [[Komunistický režim v Československu|období komunistické totality]]. Na sklonku [[Katolická církev v komunistickém Československu|totalitního období]] se stal litoměřickým biskupem [[Josef Koukl]] (1989–2003), který převedl diecézi do [[Svatý rok 2000|nového křesťanského milenia]]. Na něho navázal [[Pavel Posád]] (2003–2008), který ze zdravotních důvodů odstoupil a na jeho místo přišel v roce 2008 [[Jan Baxant]] jako 20. litoměřický biskup, jehož generálními vikáři byli postupně [[Stanislav Přibyl (biskup)|Stanislav Přibyl]] a [[Martin Davídek (kněz)|Martin Davídek]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Bishop Jan Baxant |
|||
| url = https://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bbaxant.html |
|||
| datum přístupu = 2023-08-30 |
|||
| vydavatel = Catholic-Hierarchy.org |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
}}</ref> V roce 2024 se právě Stanislav Přibyl stal 21. litoměřickým biskupem, čímž navázal na pastýřskou službu biskupa Jana. |
|||
== Organizační členění diecéze == |
|||
=== Hospodářské a technické zajištění === |
|||
[[Soubor:Maxmilian Rudolf Schleinitz.jpg|thumb|left|<center>[[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Maxmilián Rudolf Schleinitz]]<br />(Rytina od [[Jan Jiří Balzer|Jana Jiřího Balzera]])</center>]] |
|||
[[Seznam proboštů litoměřické kapituly|Probošt]] [[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Schleinitz]] v roce [[1640]] pro litoměřické biskupství doporučil [[Stvolínky (zámek)|panství Stvolínky]]. Toto panství sám dobře znal, navrhl ho z důvodu, že poskytovalo nejen užitek z polního hospodářství, ale patřily k němu i rozsáhlé louky a pastviny, mlýny, rybníky a lesy. K uvedenému panství měla být přičleněna proboštská ves Třeboutice. Tak by se získalo panství s 30 [[Korec (jednotka)|strychy]] polí a 50 kusy dobytka. K panství mohly být připojeny i další dvě proboštské vesnice: [[Zubrnice]] a [[Leština (Malé Březno)|Leština]]. Konečně měl biskup obdržet [[Pokratice|pokratický]] vinohrad, patřící dosud proboštství. |
|||
Probošt měl bydlet v dosavadním děkanství a zůstaly by mu ponechány všechny stávající příjmy. Ztratil by pouze Zubrnice a Leštinu, ponechal by si však litoměřické předměstí Zásadu a výnosnou krčmu v Rybářích. Dále by mu patřila ves [[Křešice]], mlýn v [[Třeboutice|Třebouticích]], šest poddaných v [[Zahořany (Křešice)|Zahořanech]] a vinice v blízkosti města. Od děkana by získal též vesnici [[Knínice (Lovečkovice)|Knínice]] a [[Horní Řepčice]]. Děkan by náhradou dostal dům ''Víta Lecha'' v blízkosti kostela. Jinak by si ponechal všechny své požitky, zvláště pak vesnice [[Třebušín|Týnec]], [[Lukavec (okres Litoměřice)|Lukavec]] a [[Vědlice]]. |
|||
Budova proboštství měla být přeměněna na biskupskou rezidenci. [[Kanovník|Kapituláři]], v počtu nejméně čtyř, by sídlili v blízkosti kostela v nových budovách. První [[kanovník senior]] by si ponechal dosavadní příjmy, tj. ročně by dostával 20 kop. Druhý kanovník by obdržel výnos labského cla, které bylo v mírových dobách velmi výnosné. Třetímu by náležela ves Slatina a čtvrtému ves Orasice. Biskup s proboštem by společně vydržovali dva kaplany. Současně s děkanem by se starali i o kostelní hudbu a zpěváky. Realizace tohoto plánu podle Schleinitze vyžadovala celkem 50 tisíc zlatých. Tento odhad byl však velmi nízký. |
|||
Děkan kapituly [[Rudolf Roder z Feldburgu|Rudolf Roder]] byl rovněž požádán o dobrozdání. Uvedl, že proboštství by mohlo koupit panství [[Trnovany (okres Litoměřice)|Trnovany]]. Děkanství změněné na proboštství by potřebovalo koupit nový statek a postavit novou budovu. Přeměna dosavadního kanonikátu-seniora by stála 3 200 zlatých. Kdyby každý kanovník měl mít ročně 350 zlatých, činila by celková suma 17 500 zlatých. Oprava budov a vybavení kostela se mu též jevily jako nutné. Celkový náklad z výnosu soli odhadoval na 50 700 zlatých. |
|||
Probošt Schleinitz podal další návrh roku [[1642]]. V něm mimo jiné doporučil koupi buď panství Trnovany nebo [[Liběšice (okres Litoměřice)|Chobolice]], [[Třebušín]], [[Hrdly]] a [[Kamýk (okres Litoměřice)|Kamýk]]. |
|||
Před třicetiletou válkou stálo v Litoměřicích celkem 217 domů. Roku [[1625]] jich bylo 70 zničeno, později ubylo dalších 95, takže v roce [[1640]] zůstalo ve městě pouhých 52 domů. Schleinitz znovu zopakoval návrh koupě domu ''Víta Lecha'', kterou schválila [[Propaganda]] na své poradě [[2. duben|2. dubna]] [[1643]] za předsednictví [[Urban VIII.|Urbana VIII.]] Na tomto zasedání bylo také rozhodnuto, že první biskupství se zřídí v Litoměřicích. K tomuto účelu byla ustanovena zvláštní komise. |
|||
Po dlouhých jednáních bylo panství Stvolínky koupeno z výnosu solí a sumu 53 tisíc zlatých. Uvedené panství tvořila tři městečka, devět vsí a poměrně dost poddaných. Císař dal ke koupi rovněž své svolení. Tak došlo [[27. únor]]a [[1647]] k uzavření smlouvy. Panství zatím převzal v zastoupení ''Propagandy'' kardinál Harrach. |
|||
V roce [[1649]] bylo proboštství znovu opraveno a v témže roce došlo ke koupi dvou domů. Na místě nynějšího Dómského náměstí stály tehdy pouze dva obytné domy, ostatních 14 bylo rozbořených. Bylo proto potřeba postavit nové domy. Při této příležitosti vypukl další spor, tentokrát s městem, které nechtělo připustit koupi domů na nynějším Dómském náměstí. Po dlouhém jednání došlo konečně k dohodě. Město dostalo náhradou za tyto objekty 19 zřícených domů spolu s kostelem sv. Vojtěcha v předměstí Zásada. Schleinitz se zpočátku musel spokojit pouze s dómským děkanem a jediným kanovníkem. Sám však 6. května 1671 založil tzv. Schleinitzovský kanonikát, který dotoval ze svého rodinného jmění. |
|||
Kardinál Harrach poslal v roce 1647 přípis Propagandě o současném stavu církevních institucí v Litoměřicích. Současně vyjádřil císařovu vůli co nejdříve zřídit nová biskupství. Byla proto vytvořena další zvláštní komise ze čtyř kardinálů, která měla prozkoumat celou záležitost. Největší potíž nastala opět s patronátním a jmenovacím právem. Jak Řím, tak císař uplatňovali na toto právo své požadavky. V této fázi jednání došlo konečně k předání panství Stvolínky do přímé správy probošta Schleinitze. |
|||
=== Problematika litoměřického kapitulního proboštství === |
|||
Celou záležitost pak komplikovala otázka inkorporace proboštství. Litoměřické proboštství, jakož i ostatní místa v kapitule totiž od počátku obsazovali čeští králové. Definitivní rozhodnutí padlo [[30. červenec|30. července]] [[1652]] při zasedání ''Propagandy'' za předsednictví papeže a účasti 14 kardinálů. |
|||
Bylo rozhodnuto, že císaři se udělí právo jmenování a patronátu jen tehdy, když inkorporuje dosavadní proboštství k novému biskupství. Po dlouhých jednáních ve Vídni byl konečně i císař nakloněn celou otázku vyřešit smírně. K tomuto přispěl i Schleinitzův návrh, že by proboštství bylo inkorporováno pouze na deset až dvacet letech a pak by se opět znovu zřídilo. Zavázal se, že v případě jeho potvrzení proboštství nejdéle do dvaceti let obnoví. Císař byl překvapen Schleinitzovou obětavostí a dal k tomuto řešení svolení. Proti císařovu rozhodnutí však zcela otevřeně vystoupili místodržící a metropolitní kapitula. Obě justice prohlásily, že není potřebí nových biskupství a že je nutné především zřídit nové fary. Císař však nedbal tohoto odporu a na svém souhlase setrval. Dne [[3. červenec|3. července]] [[1655]] byla vyhotovena erekční (zřizovací) [[Papežská bula|bula]] a neobsahovala žádné ustanovení, že by proboštství mělo být znovu ustaveno. Naopak prohlásila proboštství bez všech omezení za zrušené a natrvalo přiřčené biskupství. Schleinitz svůj slib znovu zřídit proboštství nemohl z finančních důvodů již splnit. Byla to především stavba nové katedrály, která finančně nové biskupství téměř vyčerpala. Proboštství bylo zřízeno teprve v roce [[1907]]. |
|||
=== Dělení pražské arcidiecéze === |
|||
Podle prastarého rozdělení patří Litoměřický kraj ''archidiakonátu'' [[Bílina (město)|bílinskému]]. Harrach v roce [[1631]] rozdělil arcidiecézi na vikariáty, které se většinou kryly s hranicemi krajů. Litoměřický kraj se rozdělil na dva vikariáty na levém a pravém břehu Labe. Rozsah litoměřické diecéze byl právně stanoven až [[12. leden|12. ledna]] [[1656]]. |
|||
Podle původního plánu měla v Čechách vzniknout čtyři biskupství. Basilius podal návrh, aby nová biskupství byla zřízena pouze pro jeden kraj, pražská arcidiecéze by se tak nemusela příliš zmenšovat. Naproti tomu Schleinitz požadoval pro nová biskupství následující kraje: |
|||
* Litoměřice – Litoměřický, Boleslavský a Žatecký kraj; |
|||
* [[Diecéze plzeňská|Plzeň]] – Plzeňský, Chebský a Loketský kraj; |
|||
* [[Diecéze českobudějovická|České Budějovice]] – Bechyňský, Prachatický kraj a část Čáslavského; |
|||
* [[Diecéze královéhradecká|Hradec Králové]] – Hradecký, Chrudimský kraj a Kladsko; |
|||
* [[Arcidiecéze pražská|Praha]] – Slánský, Rakovnický, Kouřimský, Vltavský, Poděbradský kraj a část Čáslavského. |
|||
Prelát ''Basilius'' však poukazoval například na to, že Žatecký kraj měl tolik farností jako Poděbradský, Vltavský, Chrudimský a Slánský kraj Doroty. Tím by pražská arcidiecéze měla méně [[Obročí|beneficií]] než litoměřická. Jaké kritéria pro stanovil následující body: arcibiskup musí mít největší diecézi s největším počtem kléru. Každá nová diecéze bude filiálkou metropolitní katedrály. Pražská arcidiecéze musí mít i největší počet věřících. Při stanovení nových diecézí se musí dbát i na velikost, význam a hodnost kostelů a měst, a teprve potom na vzdálenost od sídla biskupa. Pro litoměřickou diecézi proto navrhl Litoměřický kraj, z Boleslavského kraje část po řeku Jizeru a z Žateckého kraje pak území severně od řeky Ohře. |
|||
Schleinitz se přesto stále ještě pokoušel o získání všech tří krajů. Jako důvod uváděl nebezpečí protestantismu a vzdálenost od Prahy. Definitivní rozhodnutí nakonec přiřklo litoměřické diecézi pouze Litoměřický kraj. Podle soupisu z tohoto období měl litoměřický biskup 5 měst, 117 far, 15 319 poddaných se statky (budoucí diecéze: Hradecká – 7 měst, 160 far, 21 490 poddaných; Českobudějovická – 9 měst, 103 fary, 18 350 poddaných; Plzeňská – 15 měst, 158 far a 17 039 poddaných). Teprve za biskupa [[Emanuel Arnošt Valdštejn|Valdštejna]] byla [[17. únor]]a [[1784]] litoměřická diecéze rozšířena o Žatecký a Boleslavský kraj. |
|||
=== Vlastní založení litoměřické diecéze === |
|||
Počátkem roku [[1655]] odjel Harrach do Říma, aby se již podruhé zúčastnil papežské volby. Novým papežem byl zvolen kardinál [[Alexandr VII.|Fabio Chigi – Alexandr VII.]] Na tuto volbu měl velký vliv Harrach. Tak vznikla velmi příznivá situace k vyřízení konečných úprav litoměřického biskupství. Harrach při této příležitosti podal v Římě svou relaci o stavu arcidiecéze, v níž se přimlouval za to, aby císař dostal jmenovací a patronátní právo. Udával, kolik obětí již císař přinesl pro církev a jak se o ni zasloužil. Mezi tím Schleinitz zjistil, že se jeho prezentace, odeslaná před pěti lety do Říma, ztratila. Požádal proto císaře o novou prezentaci, která mu byla ihned udělena. |
|||
Úsilí o zřízení biskupství v Litoměřicích a jmenování prvního mimopražského biskupa bylo konečně [[1. květen|1. května]] [[1655]] dovršeno souhlasem papeže (bula ''Regimini universalis Ecclesiae''<ref name="přibyldltm"/>) a 3. července téhož roku byl Schleinitz vysvěcen na litoměřického biskupa. Při této příležitosti byla za přítomnosti papeže Alexandra VII. a 25 kardinálů rozhodnuta i otázka jmenovacího a patronátního práva. Jako zvláštní milost bylo uděleno císaři a českému králi za velké zásluhy o katolickou církev. Toto právo mělo dál přecházet i na další právoplatné nástupce, pokud zůstanou katolíky. |
|||
I když byl Schleinitz již [[Svěcení|konsekrován]], nemohla být v Litoměřicích vykonána jeho [[intronizace]], dokud nebyly k dispozici papežské buly. K tomu došlo teprve [[12. leden|12. ledna]] [[1656]], když je předtím několikrát Schleinitz urgoval. |
|||
'''Erekční (zřizovací) bula ''Primitiva illa Ecclesia''<ref name="přibyldltm"/> ze [[3. červenec|3. července]] [[1655]]'''<ref group="p" name="Bula" /> obsahovala následující body: |
|||
{| border=0 |
|||
|- valign=top |
|||
| |
|||
* 1. Oddělení Litoměřického kraje z pražské arcidiecéze |
|||
* 2. Povýšení Litoměřic na biskupské město |
|||
* 3. Povýšení dosavadního kolegiátního kostela sv. Štěpána na katedrální |
|||
* 4. Popis biskupských mensálních statků |
|||
* 5. Zrušení proboštství |
|||
| |
|||
* 6. Podřízení litoměřické diecéze pražskému metropolitovi |
|||
* 7. Udělení jmenovacího a patronátního práva císaři |
|||
* 8. Neplatnost všeho, co odporuje bule |
|||
* 9. Zrušení všech dřívějších [[Privilegium|privilegii]] |
|||
* 10. a další ustanovení. |
|||
|} |
|||
Biskup Schleinitz poslal tyto buly do Prahy. Dne [[12. leden|12. ledna]] [[1656]] pak kardinál Harrach v pastýřském listě [[Rezignace|rezignoval]] na Litoměřický kraj s výjimkou far Světec a Kozly. Klérus nového biskupství měl do zřízení vlastního semináře i dále platit příslušné dávky pro arcibiskupský seminář (seminaristicum). Zřízení litoměřického biskupství započalo zakládání dalších biskupství v Čechách. Jeho zdlouhavost byla zapříčiněna především tím, že litoměřické biskupství mělo sloužit jako vzor pro všechna ostatní biskupství v budoucnosti. Litoměřický biskup od té doby zaujal v pořadí čestnosti druhé místo hned za pražským arcibiskupem. Při zřízení biskupství v Litoměřicích se dostalo ocenění i městu jako královskému, biskupskému a krajskému sídlu. [[Litoměřice]] tak zaujaly význačné postavení v církevních, politických, hospodářských i kulturních dějinách Čech. |
|||
=== Následná hospodářská a území správa === |
|||
Co se týče řízení hospodářského zajištění, na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]] v Litoměřicích po zřízení diecéze sídlila společná správa tří [[panství]]: |
|||
* '''[[biskup]]a''' (do roku [[1655]] to bylo panství [[Seznam proboštů litoměřické kapituly|probošta kapituly]]) – panství [[Křešice]] (7 vesnic a předměstí Rybáře), |
|||
* '''[[biskupství]]''' – panství [[Stvolínky]], |
|||
* '''[[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|litoměřické kapituly]]''' – panství [[Starý Týn]]. |
|||
Arcibiskup Arnošt hrabě z Thunu daroval roku [[1703]] biskupství čtvrtinu panství [[Benešov nad Ploučnicí]] a pět osmin statku [[Markvartice (okres Děčín)|Markvartice]]. |
|||
Dne [[17. únor]]a [[1784]] byly k litoměřické diecézi, dvorním dekretem císaře Josefa II., který byl vydán po dohodě s Apoštolským stolcem, přičleněny též kraje žatecký a mladoboleslavský, (vyjma panství a statků Nové Benátky, Světec na Teplicku (Schwaz), které bylo pod patronátní farností pražského arcibiskupa, Kozly na Lounsku, obročí pražské kapituly a [[Žitenice]]). |
|||
Území diecéze se tak ztrojnásobilo. Rozloha diecéze se od 17. února 1784 zachovala prakticky nezměněná až do roku 1993. V tomto roce byly v souvislosti se založením [[Diecéze plzeňská|plzeňské diecéze]] upraveny hranice téměř všech českých diecézí.<ref name="přibyldltm"/> |
|||
Litoměřická diecéze ve 21. století zaujímá kraje [[Ústecký kraj|Ústecký]] a [[Liberecký kraj|Liberecký]], a zasahuje do krajů [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého]], [[Středočeský kraj|Středočeského]] a [[Karlovarský kraj|Karlovarského]]. |
|||
=== Literární zdroje dějin litoměřické diecéze === |
|||
V diecézi působili a působí její biskupové, avšak podílí se na ní svou činností i kněží a věřící. Vše se navíc děje v kontextu společenského klimatu regionů, které do diecéze patří. Tato fakta otevírají problematiku jakou metodou popsat dějiny diecéze. Pokusil se o to již biskup [[Emanuel Arnošt Valdštejn|Valdštejn]], který tímto ukolem pověřil [[Vavřinec Slavík]]a, svého [[ceremoniář]]e, sekretáře a pozdějšího generální vikáře. Avšak první tiskem vydané dějiny litoměřické diecéze v roce [[1811]] s názvem ''„Umriss einer kurzen Geschichte des Leitmeritzer Bistums“'' sepsal až František Josef Bretfeld-Chlumčanský, synovec biskupa [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan|Chlumčanského]]. |
|||
Autorem dalšího čtyřsvazkového díla s názvem: ''„Kirchengeschichte Böhmens im allgemeinen und in ihrer besondere Beziehung auf die jetzige Leitmeritzer Diözese“'' ([[Praha]] [[1864]]–[[1878]]) byl historik [[Antonín Ludvík Frind]], pozdější 13. litoměřický biskup. Další Frindova významná práce byla: ''„Kurze Geschichte der Bischofe von Leitmeritz“'' ([[Chomutov]] [[1867]]). Toto dílo zpracovává stručně životopisy prvních jedenácti litoměřických biskupů až do nástupu biskupa [[Augustin Pavel Wahala|Augustina Vahaly]] roku [[1866]]. Frindova studie byla částečně překonána dějinami kapituly sv. Štěpána, které vydal v roce [[1933]] [[Johann Schlenz|J. Schlenz]]. |
|||
Dále se pokusil sepsat dějiny diecéze MUDr. Alois Seifert, který roku [[1899]] v Žatci vlastním nákladem vydal dílo: ''„Die leitmeritzer Dieözese nach ihren geschichtlichen, kirchlichen und topographischen Beziehungen“.'' Dílo je vlastivědně zaměřeno a opírá se o práce A. Frinda, [[Jaroslav Schaller|J. Schallera]] a [[Johann Gottfried Sommer|J.G.Sommera]]. |
|||
Děčínský rodák, profesor na teologické fakultě dr. František Endler vydal v roce [[1903]] ve Vídni práci: ''„Das sociale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz“''. K zachycení dějin litoměřické diecéze používá sociologické metody, ale i další hlediska. |
|||
[[Johann Schlenz|Jan Schlenz]] napsal dvousvazkovou monografii ''„Geschichte der Gründung des Bistums Leitmeritz“''<ref>[http://cd.ujep.cz/kamil/methodica/14_dejiny_ltmdieceze.pdf Dějiny založení biskupství litoměřického, 1. díl]</ref> ([[Varnsdorf]] [[1912]]–[[1914]]), která pojednává o episkopátu biskupa [[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Schleinitze]] ([[1655]]–[[1675]]). |
|||
Za významné monografie se považují ''„Ferdinand Kindermann von Schustein“'' ([[Augsburg]] [[1926]]) a ''„Josephinismus und seine Geschichte"'' ([[Praha]] [[1943]]) jejichž autorem je E. Winter. S prameny však nakládá poněkud volně. |
|||
O biskupu Františku Hurdálkovi napsal [[Josef Ginzel|J.A. Ginzel]] malou monografii s názvem ''„Bischof Hurdálek“'', která vyšla v Praze roku [[1873]]. Kromě toho [[Vincenc Zahradník]], Hurdálkův spolupracovník, uveřejnil roku [[1834]] v [[Časopis katolického duchovenstva|Časopisu katolického duchovenstva]] článek: ''„Život a povaha Františka Hurdálka“''. O biskupovi [[Augustin Bartoloměj Hille|A. Hillem]] napsal [[Franz Xaver Reike|František Reike]], probošt litoměřické kapituly, a o biskupovi J. Grossovi vyšla apologetická monografie Th. Czermaka: ''„Bischof Josef Gross von Leitmeritz“'' roku [[1933]]. Snažil se postihnout život litoměřické diecéze až do jeho současnosti, ale neměl dostatek pramenů. |
|||
Stručné biografie jednotlivých biskupů jsou obsaženy nejúplněji v ''„Catalogu cleri“'' z roku [[1941]]. I když vycházejí opět z práce biskupa Frinda, bývají však považovány za pramenné dílo. |
|||
V období [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] v letech [[1938]]–[[1945]] byla spravována část česky mluvící litoměřické diecéze z [[Kostel svatého Jiří (Krnsko)|Krnska]]. |
|||
Po druhé světové válce byla publikována práce profesora [[Václav Bartůněk|Václava Bartůňka]] ''„Od proboštství k biskupství (1057–1957)"'', která vyšla ve sborníku ''„900 let litoměřické kapituly“'', vydavatelem byla v roce [[1959]] Česká katolická charita. Bartůněk používal uvedené předchozí autory, kteří však nepublikovali česky. |
|||
Dalšími drobnějšími pracemi z období komunistické totality jsou zejména monografie, např. od [[Otakar Moc|Otakara Moce]]: ''„Historický průvodce litoměřickými kostely“'' aj. |
|||
Po roce [[1989]] [[Jaroslav Macek]] sepsal historii litoměřické diecéze rozvrženou do dvou svazků. V roce [[2005]] vyšel 1. díl: ''„Biskupství litoměřické“'' a v roce [[2007]] pak 2. díl: ''„950 let litoměřické kapituly“''. |
|||
V roce [[2007]] v souvislosti s oslavami 950 let kapituly vydala [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem]] ve spolupráci s litoměřickým biskupstvím a dalšími subjekty sborník: „Litoměřická kapitula. 950 let od založení“. |
|||
Za významný zdroj lze považovat i dílo Václava Petery ''"Géniové církve a vlasti"'', rukopis uložený v [[Centrální katolická knihovna|Centrální katolická knihovně]] [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]] v Praze, který je dostupný ve webové podobě on-line.<ref>[http://www.cdct.cz/petera/ Václav Petera: Géniové církve a vlasti]</ref> |
|||
V roce [[2015]] vydala [[Univerzita Karlova]] v Praze v [[Nakladatelství Karolinum]] knihu [[Stanislav Přibyl (redemptorista)|Stanislava Přibyla]] ''Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989-2010''. Tato monografie podává fundovaný přehled situace diecéze v období 21 let od [[Sametová revoluce|sametové revoluce]].<ref name="Přibyl">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Přibyl |
|||
| jméno = Stanislav |
|||
| odkaz na autora = Stanislav Přibyl (redemptorista) |
|||
| titul = Právní situace litoměřické diecéze v letech 1989-2010 |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = Karolinum |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2015 |
|||
| vydání = |
|||
| počet stran = 338 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = |
|||
| isbn = 978-80-246-3100-4 |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
=== Duchovní, kteří působili v litoměřické diecézi === |
|||
Na základě publikovaných dějin, monografií, diecézních katalogů, časopisových a internetových zdrojů vznikly následující seznamy, které se snaží ve svých odkazech na jednotlivé osobnosti postihnout šířku dějin litoměřické diecéze. |
|||
{{Viz též|Seznam litoměřických biskupů}} |
|||
{{Viz též|Seznam generálních vikářů litoměřické diecéze}} |
|||
{{Viz též|Seznam sídelních kanovníků litoměřické kapituly}} |
|||
{{Viz též|Seznam čestných kanovníků litoměřické kapituly}} |
|||
{{Viz též|Seznam opatů cisterciáckého kláštera v Oseku}} |
|||
{{Viz též|Seznam převorů augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem}} |
|||
== Struktura diecéze == |
|||
=== Biskupství litoměřické === |
=== Biskupství litoměřické === |
||
Litoměřickému biskupovi pomáhá řídit diecézi a nést pastorační i administrativní zodpovědnost litoměřické biskupství. Jedná se o instituci, která biskupovi poskytuje podporu pro jednotlivá společenství věřících v diecézi. K tomuto účelu je zřízen biskupský úřad, nazývaný [[diecézní kurie]].<ref>[http://www.dltm.cz/biskupstvi-litomericke Litoměřické biskupství]</ref> Náplň činnosti jednotlivých odborů a oddělení je detailně vymezena v organizačním řádu.<ref>[http://www.dltm.cz/urad-biskupstvi Odbory a oddělení úřadu biskupství]</ref> |
|||
Biskupství litoměřické je institucí, která biskupovi pomáhá řídit diecézi a nést pastorační i administrativní zodpovědnost. Poskytuje |
|||
profesionální a přitom přátelskou podporu jednotlivým společenstvím diecéze. |
|||
K tomuto účelu je zřízen biskupský úřad, nazývaný [[diecézní kurie]].<ref>[http://www.dltm.cz/biskupstvi-litomericke Litoměřické biskupství]</ref> Náplň činnosti jednotlivých odborů a oddělení je detailně vymezena v organizačním řádu.<ref>[http://www.dltm.cz/urad-biskupstvi Odbory a oddělení úřadu biskupství]</ref> |
|||
=== Vikariáty === |
=== Vikariáty === |
||
{{LocMap vícenásobně|Diecéze litoměřická|caption=[[Vikariáty litoměřické diecéze]] na mapě diecéze|float=right|places= |
|||
{| border=0 |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Českolipský vikariát|Českolipský<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.668755 | long = 14.441266}} |
|||
|- valign=top |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Děčínský vikariát|Děčínský<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.789857 | long = 14.140014}} |
|||
| |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Krušnohorský vikariát|Krušnohorský<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.491717 | long = 13.229872}} |
|||
* [[Českolipský vikariát]] |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Liberecký vikariát (římskokatolická církev)|Liberecký<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.823748 | long = 14.924413}} |
|||
* [[Děčínský vikariát]] |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Litoměřický vikariát|Litoměřický<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.532361 | long = 14.058417}} |
|||
* [[Krušnohorský vikariát|Krušnohorský vikariát (Chomutovský)]] |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Lounský vikariát|Lounský<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.328642 | long = 13.554412}} |
|||
* [[Liberecký vikariát (římskokatolická církev)|Liberecký vikariát]] |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Mladoboleslavský vikariát|Mladoboleslavský<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.437788 | long = 14.531627}} |
|||
* [[Litoměřický vikariát]] |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Teplický vikariát|Teplický<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.641389 | long = 13.674306}} |
|||
| |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Turnovský vikariát|Turnovský<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.561954 | long = 14.954705}} |
|||
* [[Lounský vikariát]] |
|||
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | label = [[Ústecký vikariát|Ústecký<br>vikariát]] | position = right | lat = 50.699407 | long = 13.940028}}|width=500}} |
|||
* [[Mladoboleslavský vikariát]] |
|||
:''Hlavní článek: [[Vikariáty litoměřické diecéze]]'' |
|||
* [[Teplický vikariát]] |
|||
Diecéze je územně členěna na těchto 10 [[vikariát]]ů: [[Českolipský vikariát|českolipský]], [[Děčínský vikariát|děčínský]], [[Krušnohorský vikariát|krušnohorský]], [[Liberecký vikariát (římskokatolická církev)|liberecký]], [[Litoměřický vikariát|litoměřický]], [[Lounský vikariát|lounský]], [[Mladoboleslavský vikariát|mladoboleslavský]], [[Teplický vikariát|teplický]], [[Turnovský vikariát|turnovský]] a [[Ústecký vikariát|ústecký]]. V čele každého vikariátu stojí [[okrskový vikář]]. Vikariát se dělí na [[Seznam farností litoměřické diecéze|farnosti]], z nichž každou jednotlivou spravuje [[Statutární orgán|statutární zástupce]]. V litoměřické diecézi jsou farnosti většinou sdružené do [[Kolatura|farních obvodů]]. |
|||
* [[Turnovský vikariát]] |
|||
* [[Ústecký vikariát]] |
|||
|} |
|||
=== Farnosti |
=== Farnosti === |
||
:''Hlavní článek: [[Seznam farností litoměřické diecéze]]'' |
|||
Počet [[farnost]]í<ref name="Katalog">[http://katalog.dltm.cz/web/katalog_vypis.php?sablona_soubor=vypis/farnosti_vypis.xml Katalog farností litoměřické diecéze]</ref> se měnil v průběhu dějin podle demografie, historických okolností i z jiných příčin. |
|||
Přehled o všech současných farnostech lze získat v '''elektronickém katalogu'''.<ref name="Katalog" /> |
Přehled o všech současných farnostech lze získat v '''elektronickém katalogu'''.<ref name="Katalog" /> |
||
* V roce [[1655]] při vlastním zřízení měla litoměřická diecéze 117 [[farnost]]í. |
* V roce [[1655]] při vlastním zřízení měla litoměřická diecéze 117 [[farnost]]í. |
||
* V letech [[1660]]–[[1720]] za biskupa [[Hugo František Königsegg-Rottenfels|Huga Františka |
* V letech [[1660]]–[[1720]] za biskupa [[Hugo František Königsegg-Rottenfels|Huga Františka Königsegg-Rottenfelse]] měla diecéze 79 kněží v duchovní správě a asi 150 tisíc věřících. |
||
* V roce [[1909]] měla litoměřická diecéze: 392 farností, ve kterých sloužilo 756 diecézních kněží v duchovní správě, 140 [[Řeholník|řeholních]] kněží (celkem 896 kněží v [[Duchovní správce|duchovní správě]]), 87 diecézních kněží mimo duchovní správu a 654 [[Řeholnice|řádových sester]] v 68 řeholních domech.<ref>[http://www.newadvent.org/cathen/09141a.htm New Advent, Catholic Encyclopedia]</ref> |
* V roce [[1909]] měla litoměřická diecéze: 392 farností, ve kterých sloužilo 756 diecézních kněží v duchovní správě, 140 [[Řeholník|řeholních]] kněží (celkem 896 kněží v [[Duchovní správce|duchovní správě]]), 87 diecézních kněží mimo duchovní správu a 654 [[Řeholnice|řádových sester]] v 68 řeholních domech.<ref>[http://www.newadvent.org/cathen/09141a.htm New Advent, Catholic Encyclopedia]</ref> |
||
[[Soubor:Mapa_litoměřické_diecéze_z_období_biskupa_Hilleho_před_rokem_1865.jpg|thumb|left|Mapa litoměřické diecéze z období biskupa [[Augustin Bartoloměj Hille|Hilleho]] před rokem 1865]] |
|||
* V roce [[1948]] měla: 449 farnosti, ve kterých sloužilo 268 diecézních kněží, 83 [[Řeholník|řeholních]] kněží a 637 [[Řeholnice|řádových sester]]. Důvodem prudkého poklesu stavu duchovních osob bylo to, že německy mluvící kněží byli většinou [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuti]] i se svými farníky po skončení [[Druhá světová válka|II. světové války]]. |
* V roce [[1948]] měla: 449 farnosti, ve kterých sloužilo 268 diecézních kněží, 83 [[Řeholník|řeholních]] kněží a 637 [[Řeholnice|řádových sester]]. Důvodem prudkého poklesu stavu duchovních osob bylo to, že německy mluvící kněží byli většinou [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuti]] i se svými farníky po skončení [[Druhá světová válka|II. světové války]]. |
||
* Podle diecézního katalogu datovaného k [[30. červen|30. červnu]] [[1954]], bylo v litoměřické diecézi v duchovní správě 199 kněží. K dalšímu poklesu duchovenstva totiž došlo roku [[1950]], kdy [[Řeholník|řeholníci]] byli od [[Internace|internováni]] v rámci [[Akce K]] pořádané [[Státní bezpečnost]]í a aktivnější diecézní kněží byli od 50. letech 20. století často [[Pronásledování katolické církve v Československu|vězněni komunistickým režimem]], nebo ztráceli [[státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti]]. |
* Podle diecézního katalogu datovaného k [[30. červen|30. červnu]] [[1954]], bylo v litoměřické diecézi v duchovní správě 199 kněží. K dalšímu poklesu duchovenstva totiž došlo roku [[1950]], kdy [[Řeholník|řeholníci]] byli od [[Internace|internováni]] v rámci [[Akce K]] pořádané [[Státní bezpečnost]]í a aktivnější diecézní kněží byli od 50. letech 20. století často [[Pronásledování katolické církve v Československu|vězněni komunistickým režimem]], nebo ztráceli [[státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti]]. |
||
* K poslední změně v počtu farností došlo v roce [[1993]], kdyby byly farnosti Jesenice, Podbořánky, Velká Chmelištná, Malměřice, Stebno, Petrohrad a Žihle připojeny k nově zřízené [[Diecéze plzeňská|plzeňské diecézi]]. Současně došlo ke změně hranice litoměřické diecéze s [[Arcidiecéze pražská|pražskou arcidiecézí]]: farnosti Nymburk, Kostomlaty nad Labem, Lysá nad Labem, Milovice, Veleliby a Všejany připadly k pražské arcidiecézi, zatímco farnosti Doksany, Dolánky nad Ohří, Libotenice, Počaply a Chotěšov k litoměřické diecézi. |
* K poslední změně v počtu farností došlo v roce [[1993]], kdyby byly farnosti Jesenice, Podbořánky, Velká Chmelištná, Malměřice, Stebno, Petrohrad a Žihle připojeny k nově zřízené [[Diecéze plzeňská|plzeňské diecézi]]. Současně došlo ke změně hranice litoměřické diecéze s [[Arcidiecéze pražská|pražskou arcidiecézí]]: farnosti Nymburk, Kostomlaty nad Labem, Lysá nad Labem, Milovice, Veleliby a Všejany připadly k pražské arcidiecézi, zatímco farnosti Doksany, Dolánky nad Ohří, Libotenice, Počaply a Chotěšov k litoměřické diecézi. |
||
* V roce [[2011]] v litoměřické diecézi působí celkem 104 kněží v duchovní správě (z toho je 38 řeholních kněží) a 13 trvalých jáhnů. Diecéze je tvořena 437 farnostmi, jež jsou sdruženy do deseti vikariátů. Jen v 82 farnostech sídlí duchovní přímo, ostatní jsou spravovány excurrendo (tzn. do neobsazených farností duchovní dojíždějí). Ke službě v diecézi se pět bohoslovců připravuje v Arcibiskupském semináři v Praze, jeden v kněžském semináři Sankt Petrus v Opfenbach-Wigratzbad, jeden na Papežské univerzitě Santa Croce v Římě. Pět kněží je na odpočinku, dva kněží v současné době slouží na misiích a dva studují v zahraničí. Pracuje zde 64 pastoračních asistentů a 87 samostatných pastoračních asistentů.<ref>[http://www.dltm.cz/vyrocni-zprava-litomericke-dieceze-2011 Výroční zpráva litoměřické diecéze 2011]</ref> Údaje o počtu [[Řeholnice|řádových sester]] nejsou úplné, v roce [[2010]] jich bylo 38.<ref>Annuario Pontificio 2010, ISBN |
* V roce [[2011]] v litoměřické diecézi působí celkem 104 kněží v duchovní správě (z toho je 38 řeholních kněží) a 13 trvalých jáhnů. Diecéze je tvořena 437 farnostmi, jež jsou sdruženy do deseti vikariátů. Jen v 82 farnostech sídlí duchovní přímo, ostatní jsou spravovány excurrendo (tzn. do neobsazených farností duchovní dojíždějí). Ke službě v diecézi se pět bohoslovců připravuje v Arcibiskupském semináři v Praze, jeden v kněžském semináři Sankt Petrus v Opfenbach-Wigratzbad, jeden na [[Papežská univerzita|Papežské univerzitě]] [[Papežská univerzita Svatého Kříže|Santa Croce]] v Římě. Pět kněží je na odpočinku, dva kněží v současné době slouží na misiích a dva studují v zahraničí. Pracuje zde 64 pastoračních asistentů a 87 samostatných pastoračních asistentů.<ref>[http://www.dltm.cz/vyrocni-zprava-litomericke-dieceze-2011 Výroční zpráva litoměřické diecéze 2011]</ref> Údaje o počtu [[Řeholnice|řádových sester]] nejsou úplné, v roce [[2010]] jich bylo 38.<ref name="annuario2010">[[Annuario Pontificio|''Annuario pontificio'', 2010]], {{ISBN|978-88-209-8355-0}}, str. 408. (italština)</ref> |
||
* Do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2012]] se litoměřická diecéze skládala ze 437 farností. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2013]] došlo k redukci počtu farností v [[Krušnohorský vikariát|krušnohorském vikariátu]] a jejich počet v diecézi se ustálil na čísle 383. |
* Do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2012]] se litoměřická diecéze skládala ze 437 farností. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2013]] došlo k redukci počtu farností v [[Krušnohorský vikariát|krušnohorském vikariátu]] a jejich počet v diecézi se ustálil na čísle 383 (respektive 384 pokud se připočítá i [[Františkánský klášter (Hejnice)|klášter v Hejnicích]]). |
||
=== |
==== Počty osob a návštěvnost bohoslužeb ==== |
||
{| class="wikitable floatright" style="text-align:left;font-size:85%" |
|||
* V roce [[1900]] bylo v litoměřické diecézi 1 521 449 katolíků, 8 548 starokatoliků, 25 391 křesťanů nekatolíků, 17 413 obyvatel židovského vyznání a 588 obyvatel bez vyznání.<ref>Catalogus cleri 1900, str. 291.</ref> |
|||
! rowspan="2"| rok |
|||
* Podle sčítání lidu z roku [[1930]] žilo v litoměřické diecézi 1 801 971 obyvatel. Z nich se ke katolické církvi hlásilo 76,05 % (1 370 479), z toho 57,24 % Němců a 18,86 % Čechů. Počet obyvatel bez vyznání činil 212 055, z nich bylo 25,78 % Němců a 74,23 % Čechů.<ref>[[Jaroslav Macek|MACEK J.]]: ''Biskupství litoměřické'', ISBN 80-7192-978-6, str. 110.</ref> |
|||
! colspan="3" | populace |
|||
* Výsledky [[Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku|sčítání účastníků bohoslužeb]] v litoměřické diecézi z roku [[1999]] nebyly nikdy zveřejněny, jako důvod bylo uvedeno, že se ztratily.<ref>[http://snem.cirkev.cz/download/Ucastnici_bohosluzeb_1999.htm Sčítání účastníků bohoslužeb 1999]</ref> |
|||
! colspan="4" | kněží |
|||
* Podle výsledků [[sčítání lidu]] z roku [[2001]] je litoměřická diecéze nejméně katolickou diecézí v České republice – k římskokatolické církvi se při něm přihlásilo 12,18 % obyvatel diecéze.<ref>[http://snem.cirkev.cz/download/Scitani_lidu_2001.htm Sčítání účastníků bohoslužeb 2001]</ref> Zároveň vykazuje nejnižší podíl obyvatel navštěvujících bohoslužby. |
|||
! rowspan="2" | trvalí<br>jáhnové |
|||
* První povelikonoční neděli v roce [[2004]] zašlo na mši v litoměřické diecézi 10 759 lidí (0,8 % obyvatel).<ref>http://snem.cirkev.cz/index.html?menu=110</ref> To je sice o 157 více než v [[diecéze plzeňská|diecézi plzeňské]], ovšem ta má podstatně méně obyvatel celkově, takže 10 602 věřících na bohoslužbě pro ni představovalo 1,3 % obyvatel. |
|||
! colspan="2" | řeholníci |
|||
! rowspan="2"| farnosti |
|||
|- |
|||
! pokřtění !! celkem !! % !!celkem !! diecézní !! řeholní !! počet křtů !! muži !! ženy |
|||
|- |
|||
| 1948 || ? || 1.500.000 || ? || 351 || 268 || 83 || ? || || 180 || 637 || 449 |
|||
|- |
|||
| 1970 || ? || 1.257.488 || ? || 143 || 143 || || ? || || || || 433 |
|||
|- |
|||
| 1980 || 929.000 || 1.378.000 || 67,4 || 209 || 144 || 65 || 4.444 || || 65 || 781 || 433 |
|||
|- |
|||
| 1990 || 984.000 || 1.473.000 || 66,8 || 170 || 123 || 47 || 5.788 || || 47 || 537 || 433 |
|||
|- |
|||
| 1999 || 279.392 || 1.310.476 || 21,3 || 134 || 87 || 47 || 2.085 || 11 || 50 || 121 || 437 |
|||
|- |
|||
| 2000 || 278.121 || 1.310.476 || 21,2 || 124 || 81 || 43 || 2.242 || 11 || 46 || 90 || 437 |
|||
|- |
|||
| 2001 || 278.100 || 1.310.476 || 21,2 || 127 || 90 || 37 || 2.189 || 10 || 38 || 77 || 437 |
|||
|- |
|||
| 2002 || 189.200 || 1.310.476 || 14,4 || 119 || 82 || 37 || 1.589 || 13 || 38 || 67 || 437 |
|||
|- |
|||
| 2003 || 277.736 || 1.335.154 || 20,8 || 143 || 96 || 47 || 1.942 || 14 || 49 || 53 || 437 |
|||
|- |
|||
| 2004 || 276.000 || 1.335.154 || 20,7 || 144 || 101 || 43 || 1.916 || 13 || 44 || 59 || 437 |
|||
|- |
|||
| 2013 || 162.800 || 1.344.000 || 12,1 || 113 || 73 || 40 || 1.440 || 16 || 42 || 31 || 437 |
|||
|- |
|||
| 2016 || 163.000 || 1.347.000 || 12,1 || 111 || 73 || 38 || 1.468 || 18 || 40 || 32 || 384 |
|||
|- |
|||
| 2019 || 161.464 || 1.363.000 || 11,8 || 113 || 79 || 34 || 1.428 || 14 || 37 || 25 || 384 |
|||
|- |
|||
| 2021 || 161.604 || 1.363.000 || 11.9 || 110 || 74 || 36 || 1.469 || 15 || 40 || 22 || 384 |
|||
|- align="right" |
|||
|colspan=12 |<small>'''Zdroj:''' ''[[Catholic-Hierarchy.org|Catholic-Hierarchy]]'', která přebírá údaje z ''[[Annuario Pontificio]]''<ref name="hierarchy">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Cheney |
|||
| jméno = David M. |
|||
| odkaz na autora = David M. Cheney |
|||
| titul = Diocese of Litoměřice |
|||
| url = https://www.catholic-hierarchy.org/diocese/dlito.html |
|||
| datum vydání = 2021-12-08 |
|||
| datum přístupu = 2023-08-30 |
|||
| vydavatel = [[Catholic-Hierarchy.org]] |
|||
| jazyk = angličtina |
|||
}}</ref> |
|||
|} |
|||
* V roce [[1900]] bylo v litoměřické diecézi 1 521 449 katolíků, 8 548 starokatolíků, 25 391 křesťanů nekatolíků, 17 413 obyvatel židovského vyznání a 588 obyvatel bez vyznání.<ref>Catalogus cleri 1900, str. 291.</ref> |
|||
* Podle sčítání lidu z roku [[1930]] žilo v litoměřické diecézi 1 801 971 obyvatel. Z nich se ke katolické církvi hlásilo 76,05 % (1 370 479), z toho 57,24 % Němců a 18,86 % Čechů. Počet obyvatel bez vyznání činil 212 055, z nich bylo 25,78 % Němců a 74,23 % Čechů.<ref>[[Jaroslav Macek|MACEK J.]]: ''Biskupství litoměřické'', {{ISBN|80-7192-978-6}}, str. 110.</ref> |
|||
* Při sčítání v roce [[2009]] bylo sečteno 10 214 návštěvníků nedělních bohoslužeb.<ref>[http://cirkev.wordpress.com/2010/04/27/scitani-v-mlze/ Sčítání návštěvníků nedělních katolických bohoslužeb 2009]</ref> |
* Při sčítání v roce [[2009]] bylo sečteno 10 214 návštěvníků nedělních bohoslužeb.<ref>[http://cirkev.wordpress.com/2010/04/27/scitani-v-mlze/ Sčítání návštěvníků nedělních katolických bohoslužeb 2009]</ref> |
||
* V roce 2019 měla diecéze 161 464 pokřtěných členů při počtu obyvatel 1 363 000, což je 11,8 % z celkového počtu.<ref name="annuario2020">''Annuario pontificio'', 2020. (italština)</ref> |
|||
* Annuario Pontificio 2010 uvádí, že v roce [[2010]] na území diecéze žilo 1 335 154 obyvatel. Z nich se ke katolické církvi hlásí 159 896 lidí. Počet pravidelných návštěvníků bohoslužeb není uveden. |
|||
* V roce 2021, po odeznění [[pandemie]] [[Covid-19]], přibylo pokřtěných na 161 604, což činí 11,9 % z počtu populace.<ref name="hierarchy" /> |
|||
== Diecézní střediska a centra == |
== Diecézní střediska a centra == |
||
=== Diecézní centrum pro mládež === |
=== Diecézní centrum pro mládež === |
||
:''Viz též: [[Diecézní centrum života mládeže]]'' |
|||
Diecézní centrum pro mládež<ref>[http://dcml.cz/ Diecézní centrum pro mládež Litoměřice]</ref> slouží jako nástroj biskupa v oblasti pastorace mládeže. Poskytuje mu podněty, návrhy, zpětnou |
|||
vazbu. Podporuje základní společenství mládeže komunikací, osobními návštěvami a formací a vzděláváním animátorů. Snaží se sloužit všem mladým lidem v diecézi modlitbou, zájmem, osobními kontakty a pořádáním různých aktivit. Připravuje diecézní setkání mládeže, podílí se na přípravě celostátních setkání, pomáhá při organizaci účasti mladých z |
Diecézní centrum pro mládež<ref>[http://dcml.cz/ Diecézní centrum pro mládež Litoměřice]</ref> slouží jako nástroj biskupa v oblasti pastorace mládeže. Poskytuje mu podněty, návrhy, zpětnou vazbu. Podporuje základní společenství mládeže komunikací, osobními návštěvami a formací a vzděláváním animátorů. Snaží se sloužit všem mladým lidem v diecézi modlitbou, zájmem, osobními kontakty a pořádáním různých aktivit. Připravuje diecézní setkání mládeže, podílí se na přípravě celostátních setkání, pomáhá při organizaci účasti mladých z Česka na [[Světové dny mládeže|světových setkáních mládeže]] se Svatým otcem (papežem). Centrum je součástí ''Sekce pro mládež'' [[Česká biskupská konference|České biskupské konference (ČBK)]] a účastní se jejích pravidelných zasedání. Pobytem na Studijně formačním kurzu Sekce pro mládež ČBK získávají pracovníci centra speciální formaci a studijní přípravu pro diecézní pastoraci mládeže. |
||
K podpoře aktivit centra slouží občanské sdružení Matěj. Centrum úzce spolupracuje s IDCŽM Křižovatka Příchovice.<ref> |
K podpoře aktivit centra slouží ''občanské sdružení Matěj''. Centrum úzce spolupracuje s [[Diecézní centrum života mládeže|IDCŽM Křižovatka Příchovice]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Centrum Křižovatka Příchovice |url=http://www.krizovatka.signaly.cz/ |datum přístupu=2012-06-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120201164954/http://www.krizovatka.signaly.cz/ |datum archivace=2012-02-01 }}</ref> |
||
==== Diecézní setkání mládeže 1990–2023 ==== |
|||
{| class="wikitable sortable" style="font-size:85% |
|||
{| class="wikitable mw-collapsible mw-collapsed" style="font-size:85% |
|||
|+ Přehled diecézních setkání mládeže litoměřické diecéze |
|||
|- |
|- |
||
! DSM !! datum !! rok !! místo !! motto !! odkaz |
! DSM !! datum !! rok !! místo !! motto !! odkaz |
||
| Řádek 267: | Řádek 218: | ||
|2. || 15.9. || 1990 || Litoměřice || ''Matka Bolestná nás učí – že pro ty, kteří milují Boha, i utrpení prospívá k dobrému.'' || biskup Josef Koukl |
|2. || 15.9. || 1990 || Litoměřice || ''Matka Bolestná nás učí – že pro ty, kteří milují Boha, i utrpení prospívá k dobrému.'' || biskup Josef Koukl |
||
|- |
|- |
||
|3. || 23.3. || 1991 || [[Ústí nad Labem]] || ''Přijali jste Ducha, který vás učinil Božími syny.'' || {{ |
|3. || 23.3. || 1991 || [[Ústí nad Labem]] || ''Přijali jste Ducha, který vás učinil Božími syny.'' || {{Citace bible|Řím|8|15}} |
||
|- |
|- |
||
|4. || 26.10. || 1991 || Ústí nad Labem || ''Za chrámy zničené srdce mé přijmy Pane můj'' || část písně R.D. Pavla Jančíka |
|4. || 26.10. || 1991 || Ústí nad Labem || ''Za chrámy zničené srdce mé přijmy Pane můj'' || část písně R.D. Pavla Jančíka |
||
|- |
|- |
||
|5. || 11.4. || 1992 || [[Česká Lípa]] || ''Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.'' || {{ |
|5. || 11.4. || 1992 || [[Česká Lípa]] || ''Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.'' || {{Citace bible|Mk|16|15}} |
||
|- |
|- |
||
|6. || 24.–25.10. || 1992 || [[Liberec]] || ''Přišel jsem, aby měly život a měly ho v hojnosti.'' || {{ |
|6. || 24.–25.10. || 1992 || [[Liberec]] || ''Přišel jsem, aby měly život a měly ho v hojnosti.'' || {{Citace bible|Jan|10|10}} |
||
|- |
|- |
||
|7. || 3.4. || 1993 || Litoměřice || ''Přišel jsem, aby měly život a měly ho v hojnosti.'' || {{ |
|7. || 3.4. || 1993 || Litoměřice || ''Přišel jsem, aby měly život a měly ho v hojnosti.'' || {{Citace bible|Jan|10|10}} |
||
|- |
|- |
||
|8. || 8.–10.10. || 1993 || [[Liběšice u Žatce]] |
|8. || 8.–10.10. || 1993 || [[Liběšice (okres Louny)|Liběšice u Žatce]]|| ''Já jsem světlo světa.'' || {{Citace bible|Jan|8|12}} |
||
|- |
|- |
||
|9. || 25.–27.3. || 1994 || [[Jablonec nad Nisou]] || ''Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.'' || {{ |
|9. || 25.–27.3. || 1994 || [[Jablonec nad Nisou]] || ''Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.'' || {{Citace bible|Jan|20|21}} |
||
|- |
|- |
||
|10. || 15.10. || 1994 || [[Litvínov]] || ''Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.'' || {{ |
|10. || 15.10. || 1994 || [[Litvínov]] || ''Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.'' || {{Citace bible|Jan|20|21}} |
||
|- |
|- |
||
|11. || 8.4. || 1995 || [[Trmice]] || – || |
|11. || 8.4. || 1995 || [[Trmice]] || – || |
||
| Řádek 287: | Řádek 238: | ||
|12. || 21.10. || 1995 || Česká Lípa || – || |
|12. || 21.10. || 1995 || Česká Lípa || – || |
||
|- |
|- |
||
|13. || 30.–31.3. || 1996 || Litoměřice - divadlo || ''Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života…'' || {{ |
|13. || 30.–31.3. || 1996 || Litoměřice - divadlo || ''Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života…'' || {{Citace bible|Jan|6|68}} |
||
|- |
|- |
||
|14. || 12.10. || 1996 || [[Teplice]] || ''Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života…'' || {{ |
|14. || 12.10. || 1996 || [[Teplice]] || ''Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života…'' || {{Citace bible|Jan|6|68}} |
||
|- |
|- |
||
|15. || 22.3. || 1997 || Litoměřice - divadlo || ''Mistře, kde bydlíš? Pojďte a uvidíte.'' || {{ |
|15. || 22.3. || 1997 || Litoměřice - divadlo || ''Mistře, kde bydlíš? Pojďte a uvidíte.'' || {{Citace bible|Jan|1|38|1|39}} |
||
|- |
|- |
||
|16. || 11.10. || 1997 || [[Osek u Duchcova]] |
|16. || 11.10. || 1997 || [[Osek (okres Teplice)|Osek u Duchcova]]|| ''Mistře, kde bydlíš? Pojďte a uvidíte.'' || {{Citace bible|Jan|1|38|1|39}} |
||
|- |
|- |
||
|17. || 4.4. || 1998 || Litoměřice || ''Duch svatý vás všemu naučí.'' || {{ |
|17. || 4.4. || 1998 || Litoměřice || ''Duch svatý vás všemu naučí.'' || {{Citace bible|Jan|14|26}} |
||
|- |
|- |
||
|18. || 10.10. || 1998 || [[Děčín]] || ''Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší.'' || {{ |
|18. || 10.10. || 1998 || [[Děčín]] || ''Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší.'' || {{Citace bible|1Sam|3|9}} |
||
|- |
|- |
||
|19. || 27.3. || 1999 || Litoměřice || ''Otec vás miluje'' || {{ |
|19. || 27.3. || 1999 || Litoměřice || ''Otec vás miluje'' || {{Citace bible|Jan|16|27}} |
||
|- |
|- |
||
|20. || 15.–17.10. || 1999 || Liberec || ''Budete mými svědky až na konec země.'' || {{ |
|20. || 15.–17.10. || 1999 || Liberec || ''Budete mými svědky až na konec země.'' || {{Citace bible|Sk|1|8}} |
||
|- |
|- |
||
|21. || 15.4. || 2000 || Litoměřice || ''Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.'' || Jan 1,14 |
|21. || 15.4. || 2000 || Litoměřice || ''Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.'' || Jan 1,14 |
||
| Řádek 307: | Řádek 258: | ||
|22. || 20.–22.10. || 2000 || [[Bohosudov]] || ''Buďte svatými třetího tisíciletí!'' || [[Jan Pavel II.]] |
|22. || 20.–22.10. || 2000 || [[Bohosudov]] || ''Buďte svatými třetího tisíciletí!'' || [[Jan Pavel II.]] |
||
|- |
|- |
||
|23. || 6.–7.4. || 2001 || Litoměřice || ''Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě.'' || {{ |
|23. || 6.–7.4. || 2001 || Litoměřice || ''Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě.'' || {{Citace bible|Lk|9|23}} |
||
|- |
|- |
||
|24. || 12.–13.10. || 2001 || [[Hrádek nad Nisou]] || ''O svátosti smíření v mém životě'' || |
|24. || 12.–13.10. || 2001 || [[Hrádek nad Nisou]] || ''O svátosti smíření v mém životě'' || |
||
|- |
|- |
||
|25. || 22.–23.3. || 2002 || Litoměřice || ''Vy jste sůl země… Vy jste světlo světa.'' || {{ |
|25. || 22.–23.3. || 2002 || Litoměřice || ''Vy jste sůl země… Vy jste světlo světa.'' || {{Citace bible|Mt|5|13|5|14}} |
||
|- |
|- |
||
|26. || 19.10. || 2002 || [[Louny]] || ''Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.'' || {{ |
|26. || 19.10. || 2002 || [[Louny]] || ''Jděte do celého světa a hlásejte evangelium.'' || {{Citace bible|Mk|16|15}} |
||
|- |
|- |
||
|27. || 11.–12.4. || 2003 || Litoměřice || ''To je tvá matka!'' || {{ |
|27. || 11.–12.4. || 2003 || Litoměřice || ''To je tvá matka!'' || {{Citace bible|Jan|19|27}} |
||
|- |
|- |
||
|28. || 7.–9. 11. || 2003 || [[Mladá Boleslav]] || ''Dá se modlit jinak než slovy? Samozřejmě…Chcete vědět jak?'' || |
|28. || 7.–9. 11. || 2003 || [[Mladá Boleslav]] || ''Dá se modlit jinak než slovy? Samozřejmě…Chcete vědět jak?'' || |
||
|- |
|- |
||
|29. || 2.–4.4. || 2004 || Litoměřice || ''Chceme vidět Krista.'' || srov. {{ |
|29. || 2.–4.4. || 2004 || Litoměřice || ''Chceme vidět Krista.'' || srov. {{Citace bible|Jan|12|21}} |
||
|- |
|- |
||
|30. || 16.10. || 2004 || [[Jirkov]] || ''Setkání s Kristem ve svátostech'' || |
|30. || 16.10. || 2004 || [[Jirkov]] || ''Setkání s Kristem ve svátostech.'' || |
||
|- |
|- |
||
|31. || 19.3. || 2005 || Litoměřice || ''Přišli jsme se mu poklonit…'' || {{ |
|31. || 19.3. || 2005 || Litoměřice || ''Přišli jsme se mu poklonit…'' || {{Citace bible|Mt|2|2}} |
||
|- |
|- |
||
|32. || 22.10. || 2005 || [[Přepeře u Turnova]] |
|32. || 22.10. || 2005 || [[Přepeře (okres Semily)|Přepeře u Turnova]]|| ''Se vzpomínkou na [[Světové dny mládeže 2005|SDM v Kolíně nad Rýnem]]'' || |
||
|- |
|- |
||
|33. || 8.4. || 2006 || Litoměřice || ''Svítilnou mým nohám je tvé slovo, světlem na mé stezce.'' || {{ |
|33. || 8.4. || 2006 || Litoměřice || ''Svítilnou mým nohám je tvé slovo, světlem na mé stezce.'' || {{Citace bible|Ž|119|105}} |
||
|- |
|- |
||
|34. || 21.10. || 2006 || Liberec || ''Svítilnou mým nohám je tvé slovo, světlem na mé stezce.'' || {{ |
|34. || 21.10. || 2006 || Liberec || ''Svítilnou mým nohám je tvé slovo, světlem na mé stezce.'' || {{Citace bible|Ž|119|105}} |
||
|- |
|- |
||
|35. || 30.–31.3. || 2007 || Litoměřice || ''Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte navzájem'' || {{ |
|35. || 30.–31.3. || 2007 || Litoměřice || ''Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte navzájem.'' || {{Citace bible|Jan|13|34}} |
||
|- |
|- |
||
|36. || 13.10. || 2007 || Teplice || ''Tajemství lásky'' || |
|36. || 13.10. || 2007 || Teplice || ''Tajemství lásky'' || |
||
|- |
|- |
||
|37. || 14.–15.3. || 2008 || Litoměřice || ''Duch svatý – dárce života, člověk jako Boží stvoření'' || a motto [[Světové dny mládeže 2008|23. SDM]] - {{ |
|37. || 14.–15.3. || 2008 || Litoměřice || ''Duch svatý – dárce života, člověk jako Boží stvoření.'' || a motto [[Světové dny mládeže 2008|23. SDM]] - {{Citace bible|Sk|1|8}} |
||
|- |
|- |
||
|38. || 10.–12.10. || 2008 || [[Příchovice]] || ''Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky.'' || {{ |
|38. || 10.–12.10. || 2008 || [[Příchovice]] || ''Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky.'' || {{Citace bible|Sk|1|8}} |
||
|- |
|- |
||
|39. || 3.–4.4. || 2009 || Litoměřice || ''Máme naději v živém Bohu.'' || {{ |
|39. || 3.–4.4. || 2009 || Litoměřice || ''Máme naději v živém Bohu.'' || {{Citace bible|1Tim|4|10}} |
||
|- |
|- |
||
|40. || 11.–16.8. || 2009 || Příchovice || ''I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům.'' || {{ |
|40. || 11.–16.8. || 2009 || Příchovice || ''I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům.'' || {{Citace bible|1Petr|2|5}} |
||
|- |
|- |
||
|41. || 26.–27.3. || 2010 || Litoměřice || ''Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život? + rok kněží'' || {{ |
|41. || 26.–27.3. || 2010 || Litoměřice || ''Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život? + rok kněží'' || {{Citace bible|Mk|10|17}} |
||
|- |
|- |
||
|42. || 8.–10.10. || 2010 || [[Raspenava]] – [[Heřmanice (okres Liberec)|Heřmanice]] – [[Frýdlant]] || ''aneb pokračování 10. pěší pouti mládeže'' || vztyčení kříže na místě [[Povodeň na Lužické Nise 2010|povodní v Heřmanicích]] |
|42. || 8.–10.10. || 2010 || [[Raspenava]] – [[Heřmanice (okres Liberec)|Heřmanice]] – [[Frýdlant]] || ''aneb pokračování 10. pěší pouti mládeže'' || vztyčení kříže na místě [[Povodeň na Lužické Nise 2010|povodní v Heřmanicích]] |
||
|- |
|- |
||
|43. || 15.–16.4. || 2011 || Litoměřice || ''V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry'' || {{ |
|43. || 15.–16.4. || 2011 || Litoměřice || ''V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry'' || {{Citace bible|Kol|2|7}} |
||
|- |
|- |
||
|44. || 8.–9.10. || 2011 || [[Doksany]] || ''Vzpomínky na [[Světové dny mládeže 2011|SDM v Madridu]] a sv. Anežka'' || |
|44. || 8.–9.10. || 2011 || [[Doksany]] || ''Vzpomínky na [[Světové dny mládeže 2011|SDM v Madridu]] a sv. Anežka'' || |
||
|- |
|- |
||
|45. || 30.–31.3. || 2012 || Litoměřice || ''Radujte se stále v Pánu!'' || {{ |
|45. || 30.–31.3. || 2012 || Litoměřice || ''Radujte se stále v Pánu!'' || {{Citace bible|Flp|4|4}} |
||
|- |
|- |
||
|46. || 13.–14.10. || 2012 || Ústí nad Labem || ''K roku víry – udělejme krok víry'' || |
|46. || 13.–14.10. || 2012 || Ústí nad Labem || ''K roku víry – udělejme krok víry'' || |
||
|- |
|- |
||
|47. || 22.–23.3. || 2013 || Litoměřice || ''Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.'' || {{ |
|47. || 22.–23.3. || 2013 || Litoměřice || ''Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.'' || {{Citace bible|Mt|28|19}} |
||
|- |
|- |
||
|48. || 19.–20.10. || 2013 || Mladá Boleslav || ''Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.'' || {{ |
|48. || 19.–20.10. || 2013 || Mladá Boleslav || ''Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.'' || {{Citace bible|Mt|28|19}} |
||
|- |
|- |
||
|49. || 11.–12.4. || 2014 || Litoměřice || ''Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království'' || {{ |
|49. || 11.–12.4. || 2014 || Litoměřice || ''Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království'' || {{Citace bible|Mt|5|3}} |
||
|- |
|- |
||
|50. || 27.–28.3. || 2015 || Litoměřice || ''Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha'' || {{ |
|50. || 27.–28.3. || 2015 || Litoměřice || ''Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha'' || {{Citace bible|Mt|5|8}} |
||
|- |
|- |
||
|51. || 18.–19.3. || 2016 || Litoměřice || ''Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství'' || {{ |
|51. || 18.–19.3. || 2016 || Litoměřice || ''Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství'' || {{Citace bible|Mt|5|7}} |
||
|- |
|- |
||
|52. |
|52. |
||
| Řádek 370: | Řádek 321: | ||
|Litoměřice |
|Litoměřice |
||
|''Veliké věci mi učinil ten, který je mocný'' |
|''Veliké věci mi učinil ten, který je mocný'' |
||
|{{Citace bible|Lk|1 |
|{{Citace bible|Lk|1|49}} |
||
|- |
|||
|53. |
|||
|23.-24.3. |
|||
|2018 |
|||
|Litoměřice |
|||
|''Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha.'' |
|||
|{{Citace bible|Lk|1|30}} |
|||
|- |
|||
|54. |
|||
|12.-13.4. |
|||
|2019 |
|||
|Litoměřice |
|||
|''Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle Tvého slova.'' |
|||
|{{Citace bible|Lk|1|38}} |
|||
|- |
|||
|55. |
|||
|16.-21.8. |
|||
|2020 |
|||
|Litoměřice |
|||
|''Mládenče, pravím ti vstaň.'' |
|||
|{{Citace bible|Lk|7|14}} |
|||
|- |
|||
|56. |
|||
|19.-21.11. |
|||
|2021 |
|||
|Litoměřice |
|||
|''Vstaň! Udělám z tebe svědka toho, co jsi viděl.'' |
|||
|srov. {{Citace bible|Sk|26|16}} |
|||
|- |
|||
|57. |
|||
|18.-20.11. |
|||
|2022 |
|||
|Litoměřice |
|||
|''Maria se vydala na cestu a spěchala.'' |
|||
|srov. {{Citace bible|Lk|1|39}} |
|||
|- |
|||
|58. |
|||
|24.-26.11. |
|||
|2023 |
|||
|Litoměřice |
|||
|''Radujte se v naději.'' |
|||
|srov. {{Citace bible|Řím|12|12}} ([https://www.bible.com/cs/bible/509/ROM.12.CSP CSP]) |
|||
|} |
|} |
||
=== Diecézní katechetické centrum === |
=== Diecézní katechetické centrum === |
||
Diecézní katechetické centrum v Litoměřicích<ref> |
Diecézní katechetické centrum v Litoměřicích<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Diecézní Katechetické centrum Litoměřice |url=http://www.katechet-ltm.webz.cz/ |datum přístupu=2012-06-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120331034254/http://www.katechet-ltm.webz.cz/ |datum archivace=2012-03-31 }}</ref> vzniklo v roce [[1990]]. Jeho posláním je podporovat [[Katecheze|katechetickou činnost]] v diecézi a starat se o vzdělávání a formaci katechetů. Toto centrum má zajišťovat zpětnou vazbu diecéznímu biskupovi a napomáhat k uskutečnění jeho pokynů. |
||
=== Diecézní centrum pro rodinu === |
=== Diecézní centrum pro rodinu === |
||
| Řádek 381: | Řádek 374: | ||
=== Diecézní dům kardinála Trochty === |
=== Diecézní dům kardinála Trochty === |
||
[[Diecézní dům kardinála Trochty]] byl zřízen [[1. září]] [[2002]] jako středisko pastoračních aktivit, které má sloužit setkávání kněží i věřících nejen diecéze litoměřické, ale i diecézí jiných. Vedle pastoračních aktivit nabízí pronájem místností (víkendové nebo prázdninové pobyty). Nyní v pronájmu společnosti ''In Principio s.r.o.'',<ref>[http://inprincipio.cz/ In Principio]</ref> která zde provozuje hostel. |
[[Diecézní dům kardinála Trochty]] byl zřízen [[1. září]] [[2002]] jako středisko pastoračních aktivit, které má sloužit setkávání kněží i věřících nejen diecéze litoměřické, ale i diecézí jiných. Vedle pastoračních aktivit nabízí pronájem místností (víkendové nebo prázdninové pobyty). Nyní v pronájmu společnosti ''In Principio s.r.o.'',<ref>[http://inprincipio.cz/ In Principio]</ref> která zde provozuje hostel. |
||
== Charitní činnost == |
|||
{| class="wikitable floatright" style="text-align:left;font-size:85%" |
|||
|- |
|||
! colspan="9" style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" align="center" | Seznam Charit podřízených Diecézní charitě Litoměřice |
|||
|- |
|||
! style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | !! style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | Charita !! style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | Sídlo !! style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | Web |
|||
|- |
|||
| align="center" | 1. || [[Charita Česká Kamenice]] || Tyršova 350, 407 21 Česká Kamenice || [http://www.charita-ceska-kamenice.cz Česká Kamenice] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 2. || [[Charita Česká Lípa]] || Dubická 992, 470 01 Česká Lípa || [https://www.fchcl.cz/ Česká Lípa] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 3. || [[Charita Chomutov]] || náměstí 1. Máje 2 , 430 01 Chomutov || [https://www.charita.cz/kdo-jsme/kontakty/adresar/?o=charita-chomutov Chomutov] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 4. || [[Charita Kadaň]] || Mírové náměstí 85, 432 00 Kadaň|| [https://oblastni-charita-kadan.webnode.cz/ Kadaň] {{Wayback|url=https://oblastni-charita-kadan.webnode.cz/ |date=20200624220804 }} |
|||
|- |
|||
| align="center" | 5. || [[Charita Liberec]] || Uhlířská 424/7, 460 01 Liberec || [http://charitaliberec.cz Liberec] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 6. || [[Charita Litoměřice]] || Zahradnická 1534/5, 412 01 Litoměřice || [http://fchltm.cz/ Litoměřice] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 7. || [[Charita Lovosice]] || Školní 476/3, 410 02 Lovosice || [http://www.fchlovosice.cz Lovosice] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 8. || [[Charita Most]] || Františka Malíka 956/16a, 434 01 Most || [http://www.charita-most.cz/ Most] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 9. || [[Charita Rumburk]] || Sukova 1055/24, 408 01 Rumburk || [http://charitarumburk.cz/ Rumburk] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 10. || [[Charita Semily]] || Komenského nám. 125, 513 01 Semily || [https://semily.charita.cz/ Semily] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 11. || [[Charita Sobotka]] || Malé náměstí 2, 507 43 Sobotka || [http://sobotkacharita.cz Sobotka] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 12. || [[Charita Šluknov]] || Farní 154, 407 77 Šluknov || [http://www.charitasluknov.cz Šluknov] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 13. || [[Charita Teplice]] || Thámova 711/20, 415 01 Teplice || [http://www.teplice.charita.cz Teplice] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 14. || [[Charita Ústí nad Labem]] || Štefánikova 246/1, 400 01 Ústí nad Labem || [http://www.charitausti.cz Ústí nad Labem] |
|||
|- |
|||
| align="center" | 15. || [[Charita Žatec]] || Hošťálkovo nám. 133 , 438 01 Žatec || [https://www.charita.cz/kdo-jsme/kontakty/adresar/?o=charita-zatec Žatec] |
|||
|- |
|||
| colspan="4" style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | |
|||
|} |
|||
:''Hlavní článek: [[Diecézní charita Litoměřice]]'' |
|||
Diecéze je zřizovatelem místních Charit, které vede [[Diecézní charita Litoměřice]]. Posláním Diecézní charity Litoměřice je pomoc lidem v nouzi, která vychází z křesťanských zásad, bez ohledu na příslušnost k rase, národnosti, náboženství, státní a politické příslušnosti v Česku i za jeho hranicemi. |
|||
[[Soubor:Diecézní_charita_Litoměřice,_ul._Kosmonautů,_Litoměřice.jpg|náhled|vlevo|Sídlo Diecézní charity Litoměřice na ulici Kosmonautů 2022 v Litoměřicích]] |
|||
Územními složkami Diecézní charity Litoměřice jsou místní Charity. Diecézní charitu Litoměřice (DCH) v roce 2011 tvořilo celkem 11 profesionálních a 12 dobrovolných charit. V roce 2022 se počet profesionálních Charit podřízených Diecézní charitě Litoměřice ustálil na počtu 15. Tyto Charity provozují jednotlivá střediska pomoci, především charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, osobní asistenci, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, azylové domy, azylové domy pro matky s dětmi v tísni, komunitní centra a nízkoprahové kluby pro děti, domy na půl cesty, charitní poradny, terénní služby, pomoc cizincům a uprchlíkům, humanitární pomoc a zahraniční rozvojovou spolupráci, charitní šatníky a další střediska pomoci. |
|||
Kromě zmíněných aktivit organizovala Diecézní charita Litoměřice v roce 2011 již pojedenácté [[Tříkrálová sbírka|Tříkrálovou sbírku]], z jejíhož výtěžku jsou podporovány charitní projekty. V témže roce oslavila také 20. výročí svého založení. Kromě území České republiky působila v Mongolsku a na Slovensku, kde realizovala komunitní a rozvojové projekty. Často využívanou službou byla Poradna pro osoby v zadluženosti, kterou [[Diecézní charita Litoměřice|DCH Litoměřice]] poskytuje od roku [[2008]] díky podpoře Městského úřadu Litoměřice. V roce 2021 došlo k přejmenování původních charit, které nesly označení ''Farní'' či ''Oblastní'' Charita na název Charita a město, kde zmíněná charita má centrum. Došlo tak pro orientaci ke zjednodušení a zpřehlednění.<ref>[http://dchltm.cz/ Diecézní charita Litoměřice]</ref> |
|||
== Diecézní školství == |
== Diecézní školství == |
||
:''Hlavní článek: [[Seznam škol a školských zařízení litoměřické diecéze]]'' |
|||
Biskupství litoměřické bylo k [[1. leden|1. lednu]] [[2011]] zřizovatelem těchto církevních školských zařízení: |
Biskupství litoměřické bylo k [[1. leden|1. lednu]] [[2011]] zřizovatelem těchto církevních školských zařízení: |
||
=== Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov === |
=== Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov === |
||
:''Hlavní článek: [[Biskupské gymnázium Bohosudov]]'' |
|||
[[Biskupské gymnázium Bohosudov|Škola v Bohosudově]] je tvořena úplnou základní školou, kterou v roce 2011 navštěvuje 209 žáků, osmiletým a čtyřletým gymnáziem, jež navštěvuje 194 studentů, školní družinou, školním klubem a střediskem mládeže. V lednu 2011 proběhlo slavnostní ukončení projektu „Rehabilitace Biskupského gymnázia v Krupce a dokončení rekonstrukce základní školy“ za účasti litoměřického biskupa, velvyslance Norského království v České republice a dalších hostů. Podařilo se rozšířit a zkvalitnit výuku a zlepšit zázemí pro mimoškolní aktivity. Žáci mohou využít nabídky zájmových kroužků, ale i jednorázových akcí.<ref>[http://www.bgbzs.cz/ Biskupské gymnázium a Základní škola Bohosudov]</ref> |
[[Biskupské gymnázium Bohosudov|Škola v Bohosudově]] je tvořena úplnou základní školou, kterou v roce 2011 navštěvuje 209 žáků, osmiletým a čtyřletým gymnáziem, jež navštěvuje 194 studentů, školní družinou, školním klubem a střediskem mládeže. V lednu 2011 proběhlo slavnostní ukončení projektu „Rehabilitace Biskupského gymnázia v Krupce a dokončení rekonstrukce základní školy“ za účasti litoměřického biskupa, velvyslance Norského království v České republice a dalších hostů. Podařilo se rozšířit a zkvalitnit výuku a zlepšit zázemí pro mimoškolní aktivity. Žáci mohou využít nabídky zájmových kroužků, ale i jednorázových akcí.<ref>[http://www.bgbzs.cz/ Biskupské gymnázium a Základní škola Bohosudov]</ref> |
||
| Řádek 391: | Řádek 433: | ||
=== Gymnázium Varnsdorf === |
=== Gymnázium Varnsdorf === |
||
:''Hlavní článek: [[Gymnázium Varnsdorf]]'' |
|||
[[Soubor:Biskupské gymnázium ve Varnsdorfu.JPG|thumb|right|Budova Gymnázia Varnsdorf]] |
|||
[[Soubor:Biskupské gymnázium ve Varnsdorfu.JPG|náhled|Budova Gymnázia Varnsdorf]] |
|||
[[Gymnázium Varnsdorf]] je postavené na nadstandardních vztazích mezi žáky a vyučujícími, což se jeví jako funkční a úspěšné. V současnosti má 294 studentů. Při škole působí „Akademie příslibu“, jako první svého druhu v Evropě, škola tak poskytuje podnětné prostředí dalším 609 zájemcům. Gymnázium v regionu zajišťuje výuku náboženství, netradiční aktivity, organizuje poutě, duchovní formace, společenství. Škola spolupracuje s tuzemskými i zahraničními subjekty, opakovaně a úspěšně se zapojuje do grantů Evropské unie.<ref>[http://www.bgv.cz/ Biskupské gymnázium Varnsdorf]</ref> |
[[Gymnázium Varnsdorf]] je postavené na nadstandardních vztazích mezi žáky a vyučujícími, což se jeví jako funkční a úspěšné. V současnosti má 294 studentů. Při škole působí „Akademie příslibu“, jako první svého druhu v Evropě, škola tak poskytuje podnětné prostředí dalším 609 zájemcům. Gymnázium v regionu zajišťuje výuku náboženství, netradiční aktivity, organizuje poutě, duchovní formace, společenství. Škola spolupracuje s tuzemskými i zahraničními subjekty, opakovaně a úspěšně se zapojuje do grantů Evropské unie.<ref>[http://www.bgv.cz/ Biskupské gymnázium Varnsdorf]</ref> |
||
=== Schrödingerův institut Varnsdorf – středisko volného času pro Šluknovský výběžek === |
=== Schrödingerův institut Varnsdorf – středisko volného času pro Šluknovský výběžek === |
||
[[Soubor:Logo SI RGB.jpg |
[[Soubor:Logo SI RGB.jpg|140px|thumb|right|Logo Schrödingerova institutu]] |
||
:''Hlavní článek: [[Schrödingerův institut]]'' |
|||
[[Schrödingerův institut]] se nachází se ve Varnsdorfu na ulici Střelecká 1800.<ref>[http://www.sinstitut.cz/aktuality Schrödingerův institut Varnsdorf]</ref><br /> |
[[Schrödingerův institut]] se nachází se ve Varnsdorfu na ulici Střelecká 1800.<ref>[http://www.sinstitut.cz/aktuality Schrödingerův institut Varnsdorf]</ref><br /> |
||
V litoměřické diecézi působí další církevní školská zařízení, jež mají jiného zřizovatele než Biskupství litoměřické: |
|||
V litoměřické diecézi působí další církevní školská zařízení, jež mají jiného zřizovatele než Biskupství litoměřické: |
|||
=== Česko-německá mateřská škola svaté Zdislavy === |
=== Česko-německá mateřská škola svaté Zdislavy === |
||
Česko–německá mateřská škola svaté Zdislavy se nachází v Litoměřicích na ulici Kosmonautů 2022. Její ředitelkou je Mgr. Milena Brázdilová. Zřizovatelem je [[Diecézní charita Litoměřice]]. |
Česko–německá mateřská škola svaté Zdislavy se nachází v Litoměřicích na ulici Kosmonautů 2022. Její ředitelkou je Mgr. Milena Brázdilová. Zřizovatelem je [[Diecézní charita Litoměřice]]. |
||
| Řádek 407: | Řádek 451: | ||
=== Salesiánské středisko Štěpána Trochty – dům dětí a mládeže, Teplice === |
=== Salesiánské středisko Štěpána Trochty – dům dětí a mládeže, Teplice === |
||
Zřizovatelem je [[Salesiáni Dona |
Zřizovatelem je [[Salesiáni Dona Boska|Salesiánská]] provincie Praha.<ref>[http://teplice.sdb.cz/ Salesiánské středisko Štěpána Trochty – dům dětí a mládeže, Teplice]</ref> |
||
== Elektronická komunikace diecéze a informace == |
|||
== Charitní činnost == |
|||
=== Diecézní charita Litoměřice === |
|||
Posláním [[Diecézní charita Litoměřice|Diecézní charity Litoměřice]]<ref>[http://dchltm.cz/ Diecézní charita Litoměřice]</ref> je pomoc lidem v nouzi, která vychází z křesťanských zásad, bez ohledu na příslušnost k rase, národnosti, náboženství, státní a politické příslušnosti u nás i v zahraničí. Územními složkami Diecézní charity Litoměřice jsou farní a oblastní charity. |
|||
Diecézní charitu Litoměřice (DCH) v roce [[2011]] tvoří celkem 11 profesionálních a 12 dobrovolných charit. [[Farní charita|Oblastní a farní charity]] provozují jednotlivá |
|||
střediska pomoci, především charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, osobní asistenci, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, |
|||
azylové domy, azylové domy pro matky s dětmi v tísni, komunitní centra a nízkoprahové kluby pro děti, domy na půl cesty, charitní poradny, |
|||
terénní služby, pomoc cizincům a uprchlíkům, humanitární pomoc a zahraniční rozvojovou spolupráci, charitní šatníky a další střediska pomoci. |
|||
Kromě zmíněných aktivit organizovala Diecézní charita Litoměřice v roce 2011 již pojedenácté [[Tříkrálová sbírka|Tříkrálovou sbírku]], z jejíhož výtěžku jsou podporovány charitní projekty. V témže roce oslavila také 20. výročí svého založení. Kromě území České republiky působila v Mongolsku a na Slovensku, kde realizovala komunitní a rozvojové projekty. Často využívanou službou byla Poradna pro osoby v zadluženosti, kterou [[Diecézní charita Litoměřice|DCH Litoměřice]] poskytuje od roku [[2008]] díky podpoře Městského úřadu Litoměřice. |
|||
== Elektronická komunikace diecéze a informace == |
|||
=== Internet === |
=== Internet === |
||
Na počátku 21. století fungují oficiální webové stránky Biskupství litoměřického<ref>[http://www.dltm.cz/ Oficiální stránky Biskupství litoměřického]</ref> slouží k informování veřejnosti nejen o dění v diecézi, ale rovněž o důležitých církevních, společenských či kulturních akcích celorepublikového významu. Na stránkách jsou uvedeny informace o Biskupství litoměřickém, včetně jeho historie, aktuální události, fotogalerie, kalendář akcí, výběr z diářů představitelů diecéze a informace o diecézi, dále kontakty, důležité odkazy apod. |
Na počátku 21. století fungují oficiální webové stránky Biskupství litoměřického<ref>[http://www.dltm.cz/ Oficiální stránky Biskupství litoměřického]</ref> slouží k informování veřejnosti nejen o dění v diecézi, ale rovněž o důležitých církevních, společenských či kulturních akcích celorepublikového významu. Na stránkách jsou uvedeny informace o Biskupství litoměřickém, včetně jeho historie, aktuální události, fotogalerie, kalendář akcí, výběr z diářů představitelů diecéze a informace o diecézi, dále kontakty, důležité odkazy apod. |
||
=== Elektronický katalog litoměřické diecéze === |
=== Elektronický katalog litoměřické diecéze === |
||
:''Viz též: [https://katalog.dltm.cz/web/bl Biskupství litoměřické: Katalog]'' |
|||
Biskupství používá diecézní elektronický katalog farností, vikariátů, bohoslužeb, charity, církevních škol aj.<ref name="Katalog" /> |
Biskupství používá diecézní elektronický katalog farností, vikariátů, bohoslužeb, charity, církevních škol aj.<ref name="Katalog" /> |
||
=== Časopis Zdislava === |
=== Časopis Zdislava === |
||
:''Hlavní článek: [[Zdislava (časopis)]]'' |
|||
Biskupství litoměřické vydává již několik let diecézní [[Zdislava (časopis)|časopis Zdislava]] pojmenovaný po patronce litoměřické diecéze, [[Zdislava z Lemberka|svaté Zdislavě]]. Jeho posláním a cílem je informovat o aktivitách a životě litoměřické diecéze.<ref>[http://www.dltm.cz/zdislava web časopisu Zdislava]</ref> |
Biskupství litoměřické vydává již několik let diecézní [[Zdislava (časopis)|časopis Zdislava]] pojmenovaný po patronce litoměřické diecéze, [[Zdislava z Lemberka|svaté Zdislavě]]. Jeho posláním a cílem je informovat o aktivitách a životě litoměřické diecéze.<ref>[http://www.dltm.cz/zdislava web časopisu Zdislava]</ref> |
||
=== Regionální studio Štěpán Radia Proglas === |
|||
Regionální studio Štěpán [[Radio Proglas|Radia Proglas]] je spolutvůrcem celorepublikového vysílání stanice rodinného typu založeného na křesťanských hodnotách. Přináší poselství evangelia, zpravodajství z litoměřické diecéze, informuje o dění v křesťanských církvích v tomto regionu. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Poznámky === |
=== Poznámky === |
||
<references group="p" /> |
<references group="p" /> |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
{{Refbegin}} |
|||
* [[Chlumčanští z Přestavlk|BRETFELD-CHLUMČANSKÝ František Josef]]: ''Dějiny litoměřické diecéze'' {{de}}, [[1811]]; (''první tiskem vydané dějiny litoměřické diecéze''). |
|||
{{Sloupce|2| |
|||
* [[František Xaver Kryštůfek|KRYŠTŮFEK František Xaver]]: ''Dějiny církve katolické ve státech rakousko-uherských s obzvláštním zřetelem k zemím koruny české (1740–1898), II. díl'' {{de}}, [[Praha]] [[1900]], str. 742. |
|||
* [[ |
* [[Chlumčanští z Přestavlk|BRETFELD-CHLUMČANSKÝ František Josef]]: ''Dějiny litoměřické diecéze'' {{De}}, [[1811]]; (''první tiskem vydané dějiny litoměřické diecéze''). |
||
* [[František Xaver Kryštůfek|KRYŠTŮFEK František Xaver]]: ''Dějiny církve katolické ve státech rakousko-uherských s obzvláštním zřetelem k zemím koruny české (1740–1898), II. díl'' {{De}}, [[Praha]] [[1900]], str. 742. |
|||
* ''Personalangaben der Geistlichkeit der Diözese Leitmeritz (stand von 1. Jänner 1944)'' {{de}}, [[Litoměřice]] [[1944]], s. 1. |
|||
* [[Johann Schlenz|SCHLENZ Jan Evangelista]], ''Dějiny litoměřického biskupství a diecéze'' {{De}}, [[Varnsdorf]] [[1912]] |
|||
* ''Personalangaben der Geistlichkeit der Diözese Leitmeritz (stand von 1. Jänner 1944)'' {{De}}, [[Litoměřice]] [[1944]], s. 1. |
|||
* [[Václav Bartůněk|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (1057–1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], [[Praha]] [[1959]]. |
* [[Václav Bartůněk|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (1057–1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], [[Praha]] [[1959]]. |
||
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]]: ''Biskupství litoměřické'', [[Karmelitánské nakladatelství]] : [[Kostelní Vydří]], [[2005]], ISBN |
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]]: ''Biskupství litoměřické'', [[Karmelitánské nakladatelství]] : [[Kostelní Vydří]], [[2005]], {{ISBN|80-7192-978-6}}. |
||
* MACEK Jaroslav, ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] [[2007]], ISBN |
* MACEK Jaroslav, ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] [[2007]], {{ISBN|978-80-7195-121-6}}. |
||
* ''Litoměřická kapitula. 950 let od založení.'' in ''Sborník příspěvků z konference konané [[8. červen|8. června]] [[2007]] u příležitosti 950 let od založení Litoměřické kapituly,'' ed. HRUBÁ M., RAŠPLIČKOVÁ Z., [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|UJEP]], [[Ústí nad Labem]] [[2007]], ISBN |
* ''Litoměřická kapitula. 950 let od založení.'' in ''Sborník příspěvků z konference konané [[8. červen|8. června]] [[2007]] u příležitosti 950 let od založení Litoměřické kapituly,'' ed. HRUBÁ M., RAŠPLIČKOVÁ Z., [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|UJEP]], [[Ústí nad Labem]] [[2007]], {{ISBN|978-80-7044-970-7}}. |
||
* ''Annuario Pontificio 2010'', [[Vatikán|Città del Vaticano]], Libreria Editrice Vaticana [[2010]], ISBN |
* ''Annuario Pontificio 2010'', [[Vatikán|Città del Vaticano]], Libreria Editrice Vaticana [[2010]], {{ISBN|978-88-209-8355-0}}, str. 408. |
||
* [[Karel Kuča|KUČA Karel]]: ''Průvodce po Dómském náměstí v Litoměřicích'', [[Příbram]] [[2011]], ISBN |
* [[Karel Kuča|KUČA Karel]]: ''Průvodce po Dómském náměstí v Litoměřicích'', [[Příbram]] [[2011]], {{ISBN|978-80-260-0684-8}} str. 163. |
||
* ''Výroční zpráva 2011'', Biskupství litoměřické 2011, [[Litoměřice]] [[2011]], 61 s. |
* ''Výroční zpráva 2011'', Biskupství litoměřické 2011, [[Litoměřice]] [[2011]], 61 s. |
||
}} |
|||
{{Refend}} |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
| Řádek 456: | Řádek 496: | ||
* [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích]] |
* [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích]] |
||
* [[Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi]] |
* [[Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi]] |
||
* [[Perzekuce kněží litoměřické diecéze]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{ |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Wikiknihy|kniha=Kategorie:Diecéze litoměřická}} |
* {{Wikiknihy|kniha=Kategorie:Diecéze litoměřická}} |
||
* |
* [http://www.dltm.cz/ Oficiální stránky litoměřické diecéze] |
||
* {{ |
* {{En}} [http://www.newadvent.org/cathen/09141a.htm Catholic Encyclopedia New Advent, heslo: Leitmeritz (Litomericensis)] |
||
{{vikariáty litoměřické diecéze}} |
|||
{{Seznam litoměřických biskupů}} |
|||
{{Vikariáty litoměřické diecéze}} |
|||
{{Poutní místa litoměřické diecéze}} |
|||
{{Římskokatolická církev v Česku}} |
{{Římskokatolická církev v Česku}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Česko|Křesťanství}} |
{{Portály|Česko|Křesťanství}} |
||
[[Kategorie:Diecéze litoměřická| ]] |
[[Kategorie:Diecéze litoměřická| ]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Náboženské organizace v Litoměřicích]] |
||
[[Kategorie:Diecéze České církevní provincie]] |
[[Kategorie:Diecéze České církevní provincie]] |
||
[[Kategorie:Vzniklo 1655]] |
[[Kategorie:Vzniklo 1655]] |
||
Aktuální verze z 29. 5. 2024, 06:48
| Diecéze litoměřická Dioecesis Litomericensis | |
|---|---|
![Znak litoměřické diecéze (používaný od roku 1947[p 1][1])](/wiki/Soubor:Litom%C4%9B%C5%99ick%C3%A1_diec%C3%A9za.svg) | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Litoměřice Česko |
| Patron | sv. Zdislava |
| Zřízena | 1655 |
| Církev sui iuris | římskokatolická |
| Biskup | Stanislav Přibyl |
| Metropolitní arcibiskup | Jan Graubner |
| Generální vikář | Radek Jurnečka |
| Církevní provincie | česká |
| Statistické údaje | |
| Počet vikariátů | 10 |
| Počet farností | 383 |
| Rozloha | 9 640 km² |
| Počet obyvatel | 1 330 383 (rok 2001[2]) |
| z toho katolíků | 162 015 (12 %) |
| Návštěvnost nedělních bohoslužeb | 10 759 (rok 2004[3]) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′55,56″ s. š., 14°7′41,16″ v. d. |
| Web | http://www.dltm.cz |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litoměřická diecéze je římskokatolická diecéze, která byla založena bulou Primitiva illa Ecclesia[4] papeže Alexandra VII. 3. července 1655.[p 2] O té doby biskup sídlí v Litoměřicích. Před jejím založením spravovala toto území litoměřická kapitula. Zaujímá plochu 9 380 km2 a nachází se v ní 1135 samostatně stojících kostelů a kaplí. V prosinci 2023 byl 21. diecézním biskupem jmenován Stanislav Přibyl, jehož intronizace se uskutečnila v litoměřické katedrále 2. března 2024.[5]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Rozkládá se na území severních Čech u hranice s Německem při jihovýchodní hranici spolkové země Sasko a Polskem při jihozápadní hranici s Dolnoslezským vojvodstvím. Z hlediska státní správy České republiky a jejího krajského dělení spadá celkem do pěti krajů. Největší část území litoměřické diecéze tvoří Ústecký a Liberecký kraj. Do Středočeského kraje zasahuje částečně, do Karlovarského a Královéhradeckého pouze okrajově. Z hlediska církevní správy patří do České církevní provincie a je sufragánní diecézí k pražské arcidiecézi se kterou hraničí ve své jižní části. Na západě hraničí s plzeňskou diecézí a na východě s královéhradeckou diecézí. Přes státní hranici na německé straně sousedí s diecézí drážďansko-míšeňskou a na polské straně s diecézí lehnickou.
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
Hlavním kostelem a centrem diecéze je katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích, která stojí na místě kapitulního kostela, původně z 11. století. S katedrálou je spojena biskupská rezidence, kde bydlí biskup. Kolem katedrály stojí budovy katedrální kapituly, biskupská konzistoř a další správní budovy. Biskupství litoměřické tvoří uzavřený areál nazývaný Dómský pahorek.
Svatí patroni diecéze a významné kostely[editovat | editovat zdroj]
Hlavní patronka diecéze je od roku 2000 sv. Zdislava z Lemberka (svátek 30. května). Spolupatroni diecéze jsou prvomučedník sv. Štěpán (26. prosince), sv. Felix ze Sutri (23. června) a sv. Viktorin (5. září).
Význačnými kostely v diecézi jsou baziliky minor.
Na základě žádosti litoměřické diecéze na baziliky minor byly papežem Piem XI. v roce 1925 povýšeny 3 diecézní chrámy. Jedná se o baziliky P. Marie Bolestné v Bohosudově, P. Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově a Všech svatých[p 3] v České Lípě. Po svatořečení Zdislavy z Lemberka Janem Pavlem II. v roce 2000 přibyla na seznam ještě bazilika bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí.[p 4]
Kostely v litoměřické diecézi[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní články: Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi a Seznam poutních míst litoměřické diecéze
Celkový počet kostelů dosahuje téměř počtu šesti stovek. V diecézi existuje velká řada historických mariánských poutních míst a také dalších poutních míst, které jsou spojeny se zázraky a zvláštními milostmi.
Historie diecéze[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Historie litoměřické diecéze
- Viz též: Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích a Seznam proboštů litoměřické kapituly
Nejstarší období historie litoměřické diecéze lze datovat už k přijetí křesťanství za Karla Velikého a Ludvíka II. Němce, kdy území litoměřické diecéze bylo součástí rozsáhlé řezenské diecéze. Před koncem 10. století bylo křesťanství natolik rozšířené, že císař Ota I. založil v roce 973 první českou diecézi (pražskou), která zahrnovala celé Čechy. První kostel v Litoměřicích, zasvěcený svatému Václavovi, byl postaven v roce 925, zatímco v roce 1057 kníže Spytihněv II. nechal vystavět kostel svatého Štěpána a založil kolegiátní kapitulu. Postupem času vznikly četné kláštery; v roce 1384 mělo město s předměstími třináct kostelů a kaplí a kromě četných řeholníků zde působilo dvacet světských kněží, kteří se zabývali duchovní správou. Rozkvět církevní organizace ukončily husitské války. V roce 1421 se Jan Žižka s husitským vojskem objevil u Litoměřic, které byly ušetřeny jen pod podmínkou přijetí husitského náboženství. Jediný kolegiátní kostel, zbavený svého majetku, se pevně držel starého řádu přijímání pod jednou střechou. Husitství bylo předchůdcem protestantismu, který našel již připravenou půdu kvůli dlouhým náboženským válkám, úpadku vzdělanosti církevních hodnostářů, nedostatku kněží a neukázněnosti šlechty, která zbohatla a stala se mocnou díky bohatství a majetku církve. Zpočátku šlechta přijala Lutherovo učení a v mnoha městech brzy došlo k přechodu od utrakvismu k luteránství. Prostřednictvím litoměřického kněze Havla Cahery, Lutherova žáka, se podařilo získat pro protestantismus také město Litoměřice. Třicetiletá válka přinesla reakci. Vítězným tažením císaře v Čechách byla revoluční šlechta svržena, města ztratila svá privilegia a obyvatelé emigrovali nebo se opět stali katolíky. Pro lepší správu rozsáhlé pražské arcidiecéze rozdělil tehdejší biskup hrabě Arnošt Vojtěch z Harrachu, Valdštejnův synovec, její území a dal podnět k vytvoření diecéze královéhradecké a litoměřické jako její sufragány.[6] Litoměřická diecéze byla založena[4] papežem Alexandrem VII. 3. července 1655.[p 2]
Prvním biskupem v Litoměřicích byl roce 1655 jmenován tehdejší probošt litoměřické kolegiátní kapituly Maxmilián Rudolf Schleinitz (1655–1675).[7] Postavil katedrálu, která nahradila malý kolegiátní kostel, zorganizoval diecézi a vynaložil celé své jmění na zvelebení svého sídla. Jeho nástupce, Jaroslav Ignác Šternberk (1676–1709), dokončil katedrálu a postavil biskupskou kurii (1694–1701). Čtvrtý biskup, Jan Adam Vratislav z Mitrovic (1721–1733), spravoval také pražskou arcidiecézi. Za sedmileté války, v době správy Mořice Adolfa Sasko-Zeitzkého (1733–1759), který vybudoval seminář, měla diecéze mnoho starostí s pruským vpádem. Jeho nástupce, Emanuel Arnošt z Valdštejna (1760–1789), se jen obtížně bránil snahám vlády šířit v diecézi osvícenské myšlenky. Kláštery jezuitů, augustiniánů, servitů atd. byly zkonfiskovány, mnoho kostelů jako nepotřebných bylo uzavřeno a všechna bratrstva rozpuštěna. V roce 1784 bylo území diecéze rozšířeno o dva okresy. Další biskup Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu (1790–1801), si před svým jmenováním na biskupský stolec získal zaslouženou slávu jako reformátor a organizátor celého vzdělávacího systému v Čechách. Jako biskup pokračoval v řízení školství ve své diecézi. Vybudoval katedrální farní školu a postavil ústav pro vzdělávání dívek v Litoměřicích. Osmý biskup Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan (1802–1815), pro svou charitativní činnost známý jako „otec chudých“, vybudoval v roce 1805 církevní seminář. Jeho nástupce biskup Josef František Hurdálek (1815–1823) byl donucen rezignovat. Desátý litoměřický biskup Vincenc Eduard Milde (1823–1832) se stal vídeňským arcibiskupem. Biskup Augustin Bartoloměj Hille (1832–1865) otevřel v roce 1851 chlapeckou školu. Po něm nastoupili Augustin Pavel Wahala (1866–1877), v jehož době se ve Varnsdorfu objevila skupina starokatolíků, Antonín Ludvík Frind (1879–1881), známý jako učený autor „Církevních dějin Čech“, a Emanuel Jan Křtitel Schöbel (1882–1909), jemuž diecéze vděčí za mnoho kostelů a zavedení lidových misií, a Josef Gross (1910–1931).[6] Jeho nástupce Alois Weber (1931–1947) prožil ve funkci období II. světové války. Vypomáhal mu ve službě světící biskup Antonín Čech (1923–1929). Po skončení II. světové války Webera ve službě vystřídal Štěpán Trochta (1947–1974), jehož téměř celý episkopát se odehrával v období komunistické totality. Na sklonku totalitního období se stal litoměřickým biskupem Josef Koukl (1989–2003), který převedl diecézi do nového křesťanského milenia. Na něho navázal Pavel Posád (2003–2008), který ze zdravotních důvodů odstoupil a na jeho místo přišel v roce 2008 Jan Baxant jako 20. litoměřický biskup, jehož generálními vikáři byli postupně Stanislav Přibyl a Martin Davídek.[8] V roce 2024 se právě Stanislav Přibyl stal 21. litoměřickým biskupem, čímž navázal na pastýřskou službu biskupa Jana.
Organizační členění diecéze[editovat | editovat zdroj]
Biskupství litoměřické[editovat | editovat zdroj]
Litoměřickému biskupovi pomáhá řídit diecézi a nést pastorační i administrativní zodpovědnost litoměřické biskupství. Jedná se o instituci, která biskupovi poskytuje podporu pro jednotlivá společenství věřících v diecézi. K tomuto účelu je zřízen biskupský úřad, nazývaný diecézní kurie.[9] Náplň činnosti jednotlivých odborů a oddělení je detailně vymezena v organizačním řádu.[10]
Vikariáty[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Vikariáty litoměřické diecéze
Diecéze je územně členěna na těchto 10 vikariátů: českolipský, děčínský, krušnohorský, liberecký, litoměřický, lounský, mladoboleslavský, teplický, turnovský a ústecký. V čele každého vikariátu stojí okrskový vikář. Vikariát se dělí na farnosti, z nichž každou jednotlivou spravuje statutární zástupce. V litoměřické diecézi jsou farnosti většinou sdružené do farních obvodů.
Farnosti[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Seznam farností litoměřické diecéze
Počet farností[11] se měnil v průběhu dějin podle demografie, historických okolností i z jiných příčin. Přehled o všech současných farnostech lze získat v elektronickém katalogu.[11]
- V roce 1655 při vlastním zřízení měla litoměřická diecéze 117 farností.
- V letech 1660–1720 za biskupa Huga Františka Königsegg-Rottenfelse měla diecéze 79 kněží v duchovní správě a asi 150 tisíc věřících.
- V roce 1909 měla litoměřická diecéze: 392 farností, ve kterých sloužilo 756 diecézních kněží v duchovní správě, 140 řeholních kněží (celkem 896 kněží v duchovní správě), 87 diecézních kněží mimo duchovní správu a 654 řádových sester v 68 řeholních domech.[12]
- V roce 1948 měla: 449 farnosti, ve kterých sloužilo 268 diecézních kněží, 83 řeholních kněží a 637 řádových sester. Důvodem prudkého poklesu stavu duchovních osob bylo to, že německy mluvící kněží byli většinou odsunuti i se svými farníky po skončení II. světové války.
- Podle diecézního katalogu datovaného k 30. červnu 1954, bylo v litoměřické diecézi v duchovní správě 199 kněží. K dalšímu poklesu duchovenstva totiž došlo roku 1950, kdy řeholníci byli od internováni v rámci Akce K pořádané Státní bezpečností a aktivnější diecézní kněží byli od 50. letech 20. století často vězněni komunistickým režimem, nebo ztráceli státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti.
- K poslední změně v počtu farností došlo v roce 1993, kdyby byly farnosti Jesenice, Podbořánky, Velká Chmelištná, Malměřice, Stebno, Petrohrad a Žihle připojeny k nově zřízené plzeňské diecézi. Současně došlo ke změně hranice litoměřické diecéze s pražskou arcidiecézí: farnosti Nymburk, Kostomlaty nad Labem, Lysá nad Labem, Milovice, Veleliby a Všejany připadly k pražské arcidiecézi, zatímco farnosti Doksany, Dolánky nad Ohří, Libotenice, Počaply a Chotěšov k litoměřické diecézi.
- V roce 2011 v litoměřické diecézi působí celkem 104 kněží v duchovní správě (z toho je 38 řeholních kněží) a 13 trvalých jáhnů. Diecéze je tvořena 437 farnostmi, jež jsou sdruženy do deseti vikariátů. Jen v 82 farnostech sídlí duchovní přímo, ostatní jsou spravovány excurrendo (tzn. do neobsazených farností duchovní dojíždějí). Ke službě v diecézi se pět bohoslovců připravuje v Arcibiskupském semináři v Praze, jeden v kněžském semináři Sankt Petrus v Opfenbach-Wigratzbad, jeden na Papežské univerzitě Santa Croce v Římě. Pět kněží je na odpočinku, dva kněží v současné době slouží na misiích a dva studují v zahraničí. Pracuje zde 64 pastoračních asistentů a 87 samostatných pastoračních asistentů.[13] Údaje o počtu řádových sester nejsou úplné, v roce 2010 jich bylo 38.[14]
- Do 31. prosince 2012 se litoměřická diecéze skládala ze 437 farností. Od 1. ledna 2013 došlo k redukci počtu farností v krušnohorském vikariátu a jejich počet v diecézi se ustálil na čísle 383 (respektive 384 pokud se připočítá i klášter v Hejnicích).
Počty osob a návštěvnost bohoslužeb[editovat | editovat zdroj]
| rok | populace | kněží | trvalí jáhnové |
řeholníci | farnosti | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pokřtění | celkem | % | celkem | diecézní | řeholní | počet křtů | muži | ženy | |||
| 1948 | ? | 1.500.000 | ? | 351 | 268 | 83 | ? | 180 | 637 | 449 | |
| 1970 | ? | 1.257.488 | ? | 143 | 143 | ? | 433 | ||||
| 1980 | 929.000 | 1.378.000 | 67,4 | 209 | 144 | 65 | 4.444 | 65 | 781 | 433 | |
| 1990 | 984.000 | 1.473.000 | 66,8 | 170 | 123 | 47 | 5.788 | 47 | 537 | 433 | |
| 1999 | 279.392 | 1.310.476 | 21,3 | 134 | 87 | 47 | 2.085 | 11 | 50 | 121 | 437 |
| 2000 | 278.121 | 1.310.476 | 21,2 | 124 | 81 | 43 | 2.242 | 11 | 46 | 90 | 437 |
| 2001 | 278.100 | 1.310.476 | 21,2 | 127 | 90 | 37 | 2.189 | 10 | 38 | 77 | 437 |
| 2002 | 189.200 | 1.310.476 | 14,4 | 119 | 82 | 37 | 1.589 | 13 | 38 | 67 | 437 |
| 2003 | 277.736 | 1.335.154 | 20,8 | 143 | 96 | 47 | 1.942 | 14 | 49 | 53 | 437 |
| 2004 | 276.000 | 1.335.154 | 20,7 | 144 | 101 | 43 | 1.916 | 13 | 44 | 59 | 437 |
| 2013 | 162.800 | 1.344.000 | 12,1 | 113 | 73 | 40 | 1.440 | 16 | 42 | 31 | 437 |
| 2016 | 163.000 | 1.347.000 | 12,1 | 111 | 73 | 38 | 1.468 | 18 | 40 | 32 | 384 |
| 2019 | 161.464 | 1.363.000 | 11,8 | 113 | 79 | 34 | 1.428 | 14 | 37 | 25 | 384 |
| 2021 | 161.604 | 1.363.000 | 11.9 | 110 | 74 | 36 | 1.469 | 15 | 40 | 22 | 384 |
| Zdroj: Catholic-Hierarchy, která přebírá údaje z Annuario Pontificio[15] | |||||||||||
- V roce 1900 bylo v litoměřické diecézi 1 521 449 katolíků, 8 548 starokatolíků, 25 391 křesťanů nekatolíků, 17 413 obyvatel židovského vyznání a 588 obyvatel bez vyznání.[16]
- Podle sčítání lidu z roku 1930 žilo v litoměřické diecézi 1 801 971 obyvatel. Z nich se ke katolické církvi hlásilo 76,05 % (1 370 479), z toho 57,24 % Němců a 18,86 % Čechů. Počet obyvatel bez vyznání činil 212 055, z nich bylo 25,78 % Němců a 74,23 % Čechů.[17]
- Při sčítání v roce 2009 bylo sečteno 10 214 návštěvníků nedělních bohoslužeb.[18]
- V roce 2019 měla diecéze 161 464 pokřtěných členů při počtu obyvatel 1 363 000, což je 11,8 % z celkového počtu.[19]
- V roce 2021, po odeznění pandemie Covid-19, přibylo pokřtěných na 161 604, což činí 11,9 % z počtu populace.[15]
Diecézní střediska a centra[editovat | editovat zdroj]
Diecézní centrum pro mládež[editovat | editovat zdroj]
- Viz též: Diecézní centrum života mládeže
Diecézní centrum pro mládež[20] slouží jako nástroj biskupa v oblasti pastorace mládeže. Poskytuje mu podněty, návrhy, zpětnou vazbu. Podporuje základní společenství mládeže komunikací, osobními návštěvami a formací a vzděláváním animátorů. Snaží se sloužit všem mladým lidem v diecézi modlitbou, zájmem, osobními kontakty a pořádáním různých aktivit. Připravuje diecézní setkání mládeže, podílí se na přípravě celostátních setkání, pomáhá při organizaci účasti mladých z Česka na světových setkáních mládeže se Svatým otcem (papežem). Centrum je součástí Sekce pro mládež České biskupské konference (ČBK) a účastní se jejích pravidelných zasedání. Pobytem na Studijně formačním kurzu Sekce pro mládež ČBK získávají pracovníci centra speciální formaci a studijní přípravu pro diecézní pastoraci mládeže. K podpoře aktivit centra slouží občanské sdružení Matěj. Centrum úzce spolupracuje s IDCŽM Křižovatka Příchovice.[21]
Diecézní setkání mládeže 1990–2023[editovat | editovat zdroj]
| DSM | datum | rok | místo | motto | odkaz |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 7.4. | 1990 | Litoměřice | Bůh vás má všechny nesmírně rád, přinášejte tuto lásku všem, se kterými se setkáte. | biskup Josef Koukl |
| 2. | 15.9. | 1990 | Litoměřice | Matka Bolestná nás učí – že pro ty, kteří milují Boha, i utrpení prospívá k dobrému. | biskup Josef Koukl |
| 3. | 23.3. | 1991 | Ústí nad Labem | Přijali jste Ducha, který vás učinil Božími syny. | Řím 8, 15 (Kral, ČEP) |
| 4. | 26.10. | 1991 | Ústí nad Labem | Za chrámy zničené srdce mé přijmy Pane můj | část písně R.D. Pavla Jančíka |
| 5. | 11.4. | 1992 | Česká Lípa | Jděte do celého světa a hlásejte evangelium. | Mk 16, 15 (Kral, ČEP) |
| 6. | 24.–25.10. | 1992 | Liberec | Přišel jsem, aby měly život a měly ho v hojnosti. | Jan 10, 10 (Kral, ČEP) |
| 7. | 3.4. | 1993 | Litoměřice | Přišel jsem, aby měly život a měly ho v hojnosti. | Jan 10, 10 (Kral, ČEP) |
| 8. | 8.–10.10. | 1993 | Liběšice u Žatce | Já jsem světlo světa. | Jan 8, 12 (Kral, ČEP) |
| 9. | 25.–27.3. | 1994 | Jablonec nad Nisou | Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás. | Jan 20, 21 (Kral, ČEP) |
| 10. | 15.10. | 1994 | Litvínov | Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás. | Jan 20, 21 (Kral, ČEP) |
| 11. | 8.4. | 1995 | Trmice | – | |
| 12. | 21.10. | 1995 | Česká Lípa | – | |
| 13. | 30.–31.3. | 1996 | Litoměřice - divadlo | Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života… | Jan 6, 68 (Kral, ČEP) |
| 14. | 12.10. | 1996 | Teplice | Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života… | Jan 6, 68 (Kral, ČEP) |
| 15. | 22.3. | 1997 | Litoměřice - divadlo | Mistře, kde bydlíš? Pojďte a uvidíte. | Jan 1, 38 – 1, 39 (Kral, ČEP) |
| 16. | 11.10. | 1997 | Osek u Duchcova | Mistře, kde bydlíš? Pojďte a uvidíte. | Jan 1, 38 – 1, 39 (Kral, ČEP) |
| 17. | 4.4. | 1998 | Litoměřice | Duch svatý vás všemu naučí. | Jan 14, 26 (Kral, ČEP) |
| 18. | 10.10. | 1998 | Děčín | Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší. | 1Sam 3, 9 (Kral, ČEP) |
| 19. | 27.3. | 1999 | Litoměřice | Otec vás miluje | Jan 16, 27 (Kral, ČEP) |
| 20. | 15.–17.10. | 1999 | Liberec | Budete mými svědky až na konec země. | Sk 1, 8 (Kral, ČEP) |
| 21. | 15.4. | 2000 | Litoměřice | Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. | Jan 1,14 |
| 22. | 20.–22.10. | 2000 | Bohosudov | Buďte svatými třetího tisíciletí! | Jan Pavel II. |
| 23. | 6.–7.4. | 2001 | Litoměřice | Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. | Lk 9, 23 (Kral, ČEP) |
| 24. | 12.–13.10. | 2001 | Hrádek nad Nisou | O svátosti smíření v mém životě | |
| 25. | 22.–23.3. | 2002 | Litoměřice | Vy jste sůl země… Vy jste světlo světa. | Mt 5, 13 – 5, 14 (Kral, ČEP) |
| 26. | 19.10. | 2002 | Louny | Jděte do celého světa a hlásejte evangelium. | Mk 16, 15 (Kral, ČEP) |
| 27. | 11.–12.4. | 2003 | Litoměřice | To je tvá matka! | Jan 19, 27 (Kral, ČEP) |
| 28. | 7.–9. 11. | 2003 | Mladá Boleslav | Dá se modlit jinak než slovy? Samozřejmě…Chcete vědět jak? | |
| 29. | 2.–4.4. | 2004 | Litoměřice | Chceme vidět Krista. | srov. Jan 12, 21 (Kral, ČEP) |
| 30. | 16.10. | 2004 | Jirkov | Setkání s Kristem ve svátostech. | |
| 31. | 19.3. | 2005 | Litoměřice | Přišli jsme se mu poklonit… | Mt 2, 2 (Kral, ČEP) |
| 32. | 22.10. | 2005 | Přepeře u Turnova | Se vzpomínkou na SDM v Kolíně nad Rýnem | |
| 33. | 8.4. | 2006 | Litoměřice | Svítilnou mým nohám je tvé slovo, světlem na mé stezce. | Ž 119, 105 (Kral, ČEP) |
| 34. | 21.10. | 2006 | Liberec | Svítilnou mým nohám je tvé slovo, světlem na mé stezce. | Ž 119, 105 (Kral, ČEP) |
| 35. | 30.–31.3. | 2007 | Litoměřice | Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte navzájem. | Jan 13, 34 (Kral, ČEP) |
| 36. | 13.10. | 2007 | Teplice | Tajemství lásky | |
| 37. | 14.–15.3. | 2008 | Litoměřice | Duch svatý – dárce života, člověk jako Boží stvoření. | a motto 23. SDM - Sk 1, 8 (Kral, ČEP) |
| 38. | 10.–12.10. | 2008 | Příchovice | Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky. | Sk 1, 8 (Kral, ČEP) |
| 39. | 3.–4.4. | 2009 | Litoměřice | Máme naději v živém Bohu. | 1Tim 4, 10 (Kral, ČEP) |
| 40. | 11.–16.8. | 2009 | Příchovice | I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům. | 1Petr 2, 5 (Kral, ČEP) |
| 41. | 26.–27.3. | 2010 | Litoměřice | Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život? + rok kněží | Mk 10, 17 (Kral, ČEP) |
| 42. | 8.–10.10. | 2010 | Raspenava – Heřmanice – Frýdlant | aneb pokračování 10. pěší pouti mládeže | vztyčení kříže na místě povodní v Heřmanicích |
| 43. | 15.–16.4. | 2011 | Litoměřice | V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry | Kol 2, 7 (Kral, ČEP) |
| 44. | 8.–9.10. | 2011 | Doksany | Vzpomínky na SDM v Madridu a sv. Anežka | |
| 45. | 30.–31.3. | 2012 | Litoměřice | Radujte se stále v Pánu! | Flp 4, 4 (Kral, ČEP) |
| 46. | 13.–14.10. | 2012 | Ústí nad Labem | K roku víry – udělejme krok víry | |
| 47. | 22.–23.3. | 2013 | Litoměřice | Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky. | Mt 28, 19 (Kral, ČEP) |
| 48. | 19.–20.10. | 2013 | Mladá Boleslav | Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky. | Mt 28, 19 (Kral, ČEP) |
| 49. | 11.–12.4. | 2014 | Litoměřice | Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království | Mt 5, 3 (Kral, ČEP) |
| 50. | 27.–28.3. | 2015 | Litoměřice | Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha | Mt 5, 8 (Kral, ČEP) |
| 51. | 18.–19.3. | 2016 | Litoměřice | Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství | Mt 5, 7 (Kral, ČEP) |
| 52. | 7.–8. 4. | 2017 | Litoměřice | Veliké věci mi učinil ten, který je mocný | Lk 1, 49 (Kral, ČEP) |
| 53. | 23.-24.3. | 2018 | Litoměřice | Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. | Lk 1, 30 (Kral, ČEP) |
| 54. | 12.-13.4. | 2019 | Litoměřice | Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle Tvého slova. | Lk 1, 38 (Kral, ČEP) |
| 55. | 16.-21.8. | 2020 | Litoměřice | Mládenče, pravím ti vstaň. | Lk 7, 14 (Kral, ČEP) |
| 56. | 19.-21.11. | 2021 | Litoměřice | Vstaň! Udělám z tebe svědka toho, co jsi viděl. | srov. Sk 26, 16 (Kral, ČEP) |
| 57. | 18.-20.11. | 2022 | Litoměřice | Maria se vydala na cestu a spěchala. | srov. Lk 1, 39 (Kral, ČEP) |
| 58. | 24.-26.11. | 2023 | Litoměřice | Radujte se v naději. | srov. Řím 12, 12 (Kral, ČEP) (CSP) |
Diecézní katechetické centrum[editovat | editovat zdroj]
Diecézní katechetické centrum v Litoměřicích[22] vzniklo v roce 1990. Jeho posláním je podporovat katechetickou činnost v diecézi a starat se o vzdělávání a formaci katechetů. Toto centrum má zajišťovat zpětnou vazbu diecéznímu biskupovi a napomáhat k uskutečnění jeho pokynů.
Diecézní centrum pro rodinu[editovat | editovat zdroj]
Náplní centra je pastorační činnost v oblasti rodiny. Centrum[23] pořádá různé kurzy, semináře a přednášky.
Diecézní dům kardinála Trochty[editovat | editovat zdroj]
Diecézní dům kardinála Trochty byl zřízen 1. září 2002 jako středisko pastoračních aktivit, které má sloužit setkávání kněží i věřících nejen diecéze litoměřické, ale i diecézí jiných. Vedle pastoračních aktivit nabízí pronájem místností (víkendové nebo prázdninové pobyty). Nyní v pronájmu společnosti In Principio s.r.o.,[24] která zde provozuje hostel.
Charitní činnost[editovat | editovat zdroj]
| Seznam Charit podřízených Diecézní charitě Litoměřice | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Charita | Sídlo | Web | ||||||
| 1. | Charita Česká Kamenice | Tyršova 350, 407 21 Česká Kamenice | Česká Kamenice | |||||
| 2. | Charita Česká Lípa | Dubická 992, 470 01 Česká Lípa | Česká Lípa | |||||
| 3. | Charita Chomutov | náměstí 1. Máje 2 , 430 01 Chomutov | Chomutov | |||||
| 4. | Charita Kadaň | Mírové náměstí 85, 432 00 Kadaň | Kadaň Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine. | |||||
| 5. | Charita Liberec | Uhlířská 424/7, 460 01 Liberec | Liberec | |||||
| 6. | Charita Litoměřice | Zahradnická 1534/5, 412 01 Litoměřice | Litoměřice | |||||
| 7. | Charita Lovosice | Školní 476/3, 410 02 Lovosice | Lovosice | |||||
| 8. | Charita Most | Františka Malíka 956/16a, 434 01 Most | Most | |||||
| 9. | Charita Rumburk | Sukova 1055/24, 408 01 Rumburk | Rumburk | |||||
| 10. | Charita Semily | Komenského nám. 125, 513 01 Semily | Semily | |||||
| 11. | Charita Sobotka | Malé náměstí 2, 507 43 Sobotka | Sobotka | |||||
| 12. | Charita Šluknov | Farní 154, 407 77 Šluknov | Šluknov | |||||
| 13. | Charita Teplice | Thámova 711/20, 415 01 Teplice | Teplice | |||||
| 14. | Charita Ústí nad Labem | Štefánikova 246/1, 400 01 Ústí nad Labem | Ústí nad Labem | |||||
| 15. | Charita Žatec | Hošťálkovo nám. 133 , 438 01 Žatec | Žatec | |||||
- Hlavní článek: Diecézní charita Litoměřice
Diecéze je zřizovatelem místních Charit, které vede Diecézní charita Litoměřice. Posláním Diecézní charity Litoměřice je pomoc lidem v nouzi, která vychází z křesťanských zásad, bez ohledu na příslušnost k rase, národnosti, náboženství, státní a politické příslušnosti v Česku i za jeho hranicemi.
Územními složkami Diecézní charity Litoměřice jsou místní Charity. Diecézní charitu Litoměřice (DCH) v roce 2011 tvořilo celkem 11 profesionálních a 12 dobrovolných charit. V roce 2022 se počet profesionálních Charit podřízených Diecézní charitě Litoměřice ustálil na počtu 15. Tyto Charity provozují jednotlivá střediska pomoci, především charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, osobní asistenci, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, azylové domy, azylové domy pro matky s dětmi v tísni, komunitní centra a nízkoprahové kluby pro děti, domy na půl cesty, charitní poradny, terénní služby, pomoc cizincům a uprchlíkům, humanitární pomoc a zahraniční rozvojovou spolupráci, charitní šatníky a další střediska pomoci.
Kromě zmíněných aktivit organizovala Diecézní charita Litoměřice v roce 2011 již pojedenácté Tříkrálovou sbírku, z jejíhož výtěžku jsou podporovány charitní projekty. V témže roce oslavila také 20. výročí svého založení. Kromě území České republiky působila v Mongolsku a na Slovensku, kde realizovala komunitní a rozvojové projekty. Často využívanou službou byla Poradna pro osoby v zadluženosti, kterou DCH Litoměřice poskytuje od roku 2008 díky podpoře Městského úřadu Litoměřice. V roce 2021 došlo k přejmenování původních charit, které nesly označení Farní či Oblastní Charita na název Charita a město, kde zmíněná charita má centrum. Došlo tak pro orientaci ke zjednodušení a zpřehlednění.[25]
Diecézní školství[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Seznam škol a školských zařízení litoměřické diecéze
Biskupství litoměřické bylo k 1. lednu 2011 zřizovatelem těchto církevních školských zařízení:
Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Biskupské gymnázium Bohosudov
Škola v Bohosudově je tvořena úplnou základní školou, kterou v roce 2011 navštěvuje 209 žáků, osmiletým a čtyřletým gymnáziem, jež navštěvuje 194 studentů, školní družinou, školním klubem a střediskem mládeže. V lednu 2011 proběhlo slavnostní ukončení projektu „Rehabilitace Biskupského gymnázia v Krupce a dokončení rekonstrukce základní školy“ za účasti litoměřického biskupa, velvyslance Norského království v České republice a dalších hostů. Podařilo se rozšířit a zkvalitnit výuku a zlepšit zázemí pro mimoškolní aktivity. Žáci mohou využít nabídky zájmových kroužků, ale i jednorázových akcí.[26]
Základní škola Antonína Bratršovského, Jablonec nad Nisou[editovat | editovat zdroj]
Základní škola Antonína Bratršovského (dříve Katolická základní škola majora Rudolfa Háska) v Jablonci nad Nisou je základní škola zaměřena na výuku cizích jazyků (angličtina, němčina, francouzština), křesťanskou etiku a estetiku. Poskytuje vzdělání podle školního vzdělávacího programu „Škola pro život“. Výborným pomocníkem při výuce cizích jazyků je přátelství školy se švýcarskou katolickou farností ve Weinfeldenu, kam děti jezdí o prázdninách a kde pobývají v rodinách, a přátelství se Základní školou v Chorvatsku. Funguje zde školní klub, který nabízí různé zájmové kroužky. Školu navštěvuje 91 žáků. V prosinci 2011 byla jmenována ředitelkou PhDr. Janina Křimská.[27]
Gymnázium Varnsdorf[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Gymnázium Varnsdorf
Gymnázium Varnsdorf je postavené na nadstandardních vztazích mezi žáky a vyučujícími, což se jeví jako funkční a úspěšné. V současnosti má 294 studentů. Při škole působí „Akademie příslibu“, jako první svého druhu v Evropě, škola tak poskytuje podnětné prostředí dalším 609 zájemcům. Gymnázium v regionu zajišťuje výuku náboženství, netradiční aktivity, organizuje poutě, duchovní formace, společenství. Škola spolupracuje s tuzemskými i zahraničními subjekty, opakovaně a úspěšně se zapojuje do grantů Evropské unie.[28]
Schrödingerův institut Varnsdorf – středisko volného času pro Šluknovský výběžek[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Schrödingerův institut
Schrödingerův institut se nachází se ve Varnsdorfu na ulici Střelecká 1800.[29]
V litoměřické diecézi působí další církevní školská zařízení, jež mají jiného zřizovatele než Biskupství litoměřické:
Česko-německá mateřská škola svaté Zdislavy[editovat | editovat zdroj]
Česko–německá mateřská škola svaté Zdislavy se nachází v Litoměřicích na ulici Kosmonautů 2022. Její ředitelkou je Mgr. Milena Brázdilová. Zřizovatelem je Diecézní charita Litoměřice.
Křesťanská základní škola Nativity, Děčín[editovat | editovat zdroj]
Zřizovatelem je Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova.[30] Iniciátorem projektu a zakladatelem školy byl Josef Horehleď SJ.[31]
Salesiánské středisko Štěpána Trochty – dům dětí a mládeže, Teplice[editovat | editovat zdroj]
Zřizovatelem je Salesiánská provincie Praha.[32]
Elektronická komunikace diecéze a informace[editovat | editovat zdroj]
Internet[editovat | editovat zdroj]
Na počátku 21. století fungují oficiální webové stránky Biskupství litoměřického[33] slouží k informování veřejnosti nejen o dění v diecézi, ale rovněž o důležitých církevních, společenských či kulturních akcích celorepublikového významu. Na stránkách jsou uvedeny informace o Biskupství litoměřickém, včetně jeho historie, aktuální události, fotogalerie, kalendář akcí, výběr z diářů představitelů diecéze a informace o diecézi, dále kontakty, důležité odkazy apod.
Elektronický katalog litoměřické diecéze[editovat | editovat zdroj]
- Viz též: Biskupství litoměřické: Katalog
Biskupství používá diecézní elektronický katalog farností, vikariátů, bohoslužeb, charity, církevních škol aj.[11]
Časopis Zdislava[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Zdislava (časopis)
Biskupství litoměřické vydává již několik let diecézní časopis Zdislava pojmenovaný po patronce litoměřické diecéze, svaté Zdislavě. Jeho posláním a cílem je informovat o aktivitách a životě litoměřické diecéze.[34]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Autorem štítu je Břetislav Štorm, který jej pro biskupa Štěpána Trochtu navrhl původně takto: v modrém štítu čtvrcený heroltský kříž střídavých barev, stříbrné a červené.
- ↑ a b Bula byla však hotová již za papeže Inocence X.
- ↑ MACEK Jaroslav in 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří[2007[1, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 173 uvádí: „Dne 9. července 1927 obdržel augustiniánský kostel Všech svatých v České Lípě čestný titul basilica minor.“ Není jasné, k jakému právnímu aktu se tento datum získání titulu basilica minor vztahuje.
- ↑ Za bazilikální chrám bývá považován také kostel Navštívení P. Marie v Hejnicích, k jehož povýšení na baziliku minor zatím nedošlo. Úsilí o povýšení hejnického kostela na baziliku minor bylo vyvíjeno zvláště v období krátce před II. světovou válkou, která proces přerušila na úrovni diplomatického protokolu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZENGER, Zdeněk Maria. Česká heraldika. Praha: Vyšehrad, 1978. 156 s. S. 128.
- ↑ Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b PŘIBYL, Stanislav. 230 let od rozšíření území litoměřické diecéze [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014-02-16 [cit. 2014-02-17]. Dostupné online.
- ↑ V Litoměřicích se po 15 letech změnil biskup. Jmenoval ho papež František. iDNES.cz [online]. 2023-12-23 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Catholic Encyclopedia [online]. newadvent.org, 1910-10-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Bishop Maxmilián Rudolf Schleinitz † [online]. Catholic-Hierarchy.org [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Bishop Jan Baxant [online]. Catholic-Hierarchy.org [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Litoměřické biskupství
- ↑ Odbory a oddělení úřadu biskupství
- ↑ a b c Katalog farností litoměřické diecéze
- ↑ New Advent, Catholic Encyclopedia
- ↑ Výroční zpráva litoměřické diecéze 2011
- ↑ Annuario pontificio, 2010, ISBN 978-88-209-8355-0, str. 408. (italština)
- ↑ a b CHENEY, David M. Diocese of Litoměřice [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2021-12-08 [cit. 2023-08-30]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Catalogus cleri 1900, str. 291.
- ↑ MACEK J.: Biskupství litoměřické, ISBN 80-7192-978-6, str. 110.
- ↑ Sčítání návštěvníků nedělních katolických bohoslužeb 2009
- ↑ Annuario pontificio, 2020. (italština)
- ↑ Diecézní centrum pro mládež Litoměřice
- ↑ Centrum Křižovatka Příchovice. www.krizovatka.signaly.cz [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-01.
- ↑ Diecézní Katechetické centrum Litoměřice. www.katechet-ltm.webz.cz [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-31.
- ↑ Centrum pro rodinu
- ↑ In Principio
- ↑ Diecézní charita Litoměřice
- ↑ Biskupské gymnázium a Základní škola Bohosudov
- ↑ Základní škola Antonína Bratršovského
- ↑ Biskupské gymnázium Varnsdorf
- ↑ Schrödingerův institut Varnsdorf
- ↑ Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova
- ↑ Křesťanská základní škola Nativity, Děčín
- ↑ Salesiánské středisko Štěpána Trochty – dům dětí a mládeže, Teplice
- ↑ Oficiální stránky Biskupství litoměřického
- ↑ web časopisu Zdislava
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRETFELD-CHLUMČANSKÝ František Josef: Dějiny litoměřické diecéze (německy), 1811; (první tiskem vydané dějiny litoměřické diecéze).
- KRYŠTŮFEK František Xaver: Dějiny církve katolické ve státech rakousko-uherských s obzvláštním zřetelem k zemím koruny české (1740–1898), II. díl (německy), Praha 1900, str. 742.
- SCHLENZ Jan Evangelista, Dějiny litoměřického biskupství a diecéze (německy), Varnsdorf 1912
- Personalangaben der Geistlichkeit der Diözese Leitmeritz (stand von 1. Jänner 1944) (německy), Litoměřice 1944, s. 1.
- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959.
- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, ISBN 80-7192-978-6.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6.
- Litoměřická kapitula. 950 let od založení. in Sborník příspěvků z konference konané 8. června 2007 u příležitosti 950 let od založení Litoměřické kapituly, ed. HRUBÁ M., RAŠPLIČKOVÁ Z., UJEP, Ústí nad Labem 2007, ISBN 978-80-7044-970-7.
- Annuario Pontificio 2010, Città del Vaticano, Libreria Editrice Vaticana 2010, ISBN 978-88-209-8355-0, str. 408.
- KUČA Karel: Průvodce po Dómském náměstí v Litoměřicích, Příbram 2011, ISBN 978-80-260-0684-8 str. 163.
- Výroční zpráva 2011, Biskupství litoměřické 2011, Litoměřice 2011, 61 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze
- Katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích
- Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích
- Seznam kostelů a kaplí v litoměřické diecézi
- Perzekuce kněží litoměřické diecéze
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Diecéze litoměřická na Wikimedia Commons 
Kniha Kategorie:Diecéze litoměřická ve Wikiknihách- Oficiální stránky litoměřické diecéze
- (anglicky) Catholic Encyclopedia New Advent, heslo: Leitmeritz (Litomericensis)
