Vojníkov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m WPCleaner v1.34 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Kaplička, Kráva; k opravě odkazy - Brloh, Ležák, Role / Opraveno pomocí WP:WCW (Programátorské šablony - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu)
m odstranění obrázku z šablony, na WD je stejný, ibox clean
 
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Vojníkov
| název = Vojníkov
| obrázek = Vojníkov, obec, cesta.JPG
| status = obec
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| popisek obrázku =
| znak =
| NUTS3 = CZ031
| vlajka =
| okres = Písek
| obec s rozšířenou působností = [[Písek (město)|Písek]]
| status = obec
| pověřená obec = [[Písek (město)|Písek]]
| nuts5 = 562289
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| země = [[Čechy]]
| nuts3 = CZ031
| PSČ = 398 18
| okres = Písek
| počet ZSJ = 3
| počet částí obce = 3
| nuts4 = CZ0314
| počet katastrálních území = 3
| obec s rozšířenou působností = [[Písek (město)|Písek]]
| adresa = Vojníkov č. 10<br />398 18 Záhoří
| pověřená obec = [[Písek (město)|Písek]]
| web = http://www.vojnikov.cz
| země = [[Čechy]]
| úřední web =
| výměra = 11,7898
| e-mail = obec.vojnikov@tiscali.cz
| počet obyvatel = 62
| starostka = Mgr. Ivana Soukupová
| obyvatelé datum = 2005
| starosta aktuální k = 2023
| zeměpisná šířka = 49.353675
| zeměpisná délka = 14.1770528
| nadmořská výška = 425
| psč = 398 18
| počet zsj = 3
| počet částí = 3
| počet katastrálních území = 3
| adresa = Obecní úřad Vojníkov<br />Vojníkov č. 10<br />398 18 Záhoří
| web = http://mesta.obce.cz/vismo/index.asp?id_org=18615
| úřední web =
| email = obec.vojnikov@tiscali.cz
| starosta = Jiří Hrneček
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=49 |lat_min=21 |lat_sec=13.23 |lon_deg=14 |lon_min=10 |lon_sec=37.39 |float=center}}
}}
}}
'''Vojníkov''' je [[obec]] ležící v [[Okres Písek|okrese Písek]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel. Obec leží severně od města [[Písek (město)|Písek]] a táhne se po pravém břehu [[Otava|Otavy]] na sever od obce [[Vrcovice]], po silnici vedoucí z Písku na [[Jistec]].


== Název ==
'''Vojníkov''' je [[obec]] ležící severně od okresního města [[Písek (město)|Písek]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Přesněji se obec táhne po pravém břehu [[Otava|Otavy]] na sever od obce [[Vrcovice]], po silnici vedoucí z Písku na [[Jistec]].
Název Vojníkov byl ustaven na základě zákona o obcích 266 Sb. Tento název je oficiálně používán od 14. dubna 1924. Původně se zde říkalo i „ve Voníkově“. V písemných pramenech se setkáváme s těmito názvy: Woynykow, Wojnikow, Wonikow, Wonikowo, Woinow, atd. Tento název je podle [[Antonín Profous|Profouse]] (1955) odvozen od někoho, kdo se zval ''Vojník'' a měl zde svůj dvůr. Byl to pravděpodobně voják, bojovník. Podle legendy se ale dříve obci říkalo Voníkov a ještě předtím Zvoníkov, protože se zde nacházela zvonička, kterou se zvonilo na poplach.


== Historie ==
== Historie ==
Po roce 1850 patřil Vojníkov (též Voníkov) až do roku 1921 pod obec [[Vrcovice]]. Poté byl samostatnou obcí až do roku 1961, kdy se opět stal součástí Vrcovic. V letech 1988–1990 pak spadal pod [[Záhoří (okres Písek)]]. Od 24. listopadu 1990 je Vojníkov samostatnou obcí s částmi Držov, Louka a Vojníkov.<ref name="lexikon2">{{Citace monografie
Po roce 1850 patřil Vojníkov (též Voníkov) až do roku 1921 pod obec [[Vrcovice]]. Poté byl samostatnou obcí až do roku 1961, kdy se opět stal součástí Vrcovic. V letech 1988–1990 pak spadal pod [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]]. Od 24. listopadu 1990 je Vojníkov samostatnou obcí s částmi Držov, Louka a Vojníkov.<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
Řádek 46: Řádek 36:
| počet svazků = 2
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| svazek = 1
| strany =
| isbn = 80-250-1311-1
| isbn = 80-250-1311-1
|url=http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf
}}</ref>
}}</ref>
V průběhu moderní historie Vojníkova se na postu [[Starosta|starosty]] vystřídaly pouze dvě osoby: ''Josef Velíšek'' (ve dvou funkčních obdobích) a ''Jiří Hrneček'' (v současnosti plyne první funkční období). V průběhu své existence stihla obec zrekonstruovat všechny [[kaple|kapličky]] (Držov, Louka, Vojníkov), dva obecní [[rybník]]y (Držov, Louka) a několik cest. Dalším úkolem obce bylo též postarat se o obecní lesy.
V průběhu moderní historie Vojníkova se na postu [[Starosta|starosty]] vystřídaly pouze tři osoby: ''Josef Velíšek'', ''Jiří Hrneček'' a od roku 2019 vykonává funkci starostky ''Mgr. Ivana Soukupová''. V průběhu své existence stihla obec zrekonstruovat všechny [[kaple|kapličky]] (Držov, Louka, Vojníkov), dva obecní rybníky (Držov, Louka) a několik cest. Dalším úkolem obce bylo též postarat se o obecní lesy.


Pradávná historie území v okolí dnešního Vojníkova sahá až do [[paleolit|starší doby kamenné]], kdy se poprvé v [[Písecká kotlina|písecké kotlině]] objevuje člověk. Z okolí dnešní obce se dochovaly pravěké [[mohyla|mohyly]] a různá sídliště – jsou známa [[hradiště]] ze [[starší doba bronzová|starší doby bronzové]] a mohyly ze [[Střední doba bronzová|střední doby bronzové]]. Z této doby dokládají archeologické nálezy mnohem hustší osídlení než je tomu dnes. Lze tedy hovořit o tom, že je zde dokladováno osídlení, někdy od 2 000 př. n. l.. V malém katastrálním území vsi Vojníkov pak nemáme žádné hmotné ani písemné projevy, které by dokladovaly historii a vývoj území před vznikem vesnice. Pouze v 60. a 80. letech 20. století byly na hranici katastrálních území Vojníkova a Držova objeveny pozůstatky ze střední doby bronzové v podobě rovinného sídliště a [[ležák]] z ručního keltského mlýnku na obilí.
=== Držov ===

[[Držov]] je vesnice, která se nachází nedaleko od Vojníkova severním směrem. Má 18 stálých obyvatel a rozkládá se v horní části údolí Držovského potoka.

=== Louka ===

[[Louka (Vojníkov)|Louka]] je situována na silnici od Vojníkova do [[Jistec|Jistce]] rovněž severním směrem od obce, stejně jako Držov. Podobně jako Držov, i v Louce žije 18 stálých obyvatel.

=== Vojníkov ===

Pradávná historie území v okolí dnešního Vojníkova sahá až do [[Starší doba kamenná|starší doby kamenné]], kdy se poprvé v [[Písecká kotlina|písecké kotlině]] objevuje člověk. Z doby před prvním příchodem člověka lze pouze zmínit [[prehistorické]] nálezy kostí zvířat ([[kůň]], [[nosorožec srstnatý]]), kteří zde žili v poslední [[Doba ledová|době ledové]]. První lidé, kteří se živili lovem a sběrem se usadili na obou březích Otavy na území dnešního okresního města Písku. Z okolí dnešní obce se pak dochovaly pravěké [[mohyla|mohyly]] a různá [[sídliště]] – jsou známa [[hradiště]] ze [[starší doba bronzová|starší doby bronzové]] a mohyly ze [[Střední doba bronzová|střední doby bronzové]]. Z této doby dokládají archeologické nálezy mnohem hustší osídlení než je tomu dnes. Lze tedy hovořit o tom, že je zde dokladováno osídlení, někdy od [[2 000 př. n. l.]]. V malém katastrálním území vsi Vojníkov pak nemáme žádné hmotné ani písemné projevy, které by dokladovaly historii a vývoj území před [[Vznik vesnic|vznikem vesnice]]. Pouze v 60. a 80. letech 20. století byly na hranici katastrálních území Vojníkova a Držova objeveny pozůstatky ze střední doby bronzové v podobě rovinného sídliště a [[ležák]] z ručního keltského mlýnku na obilí.


Od 10. století n. l. vznikají první vesnice. První zmínka o vesnici v historických pramenech sahá do roku [[1542]]<ref>[[Zemské desky|DZ250a 25]] – uvádí PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, ČSAV, Praha 1957.</ref> kdy spadá Vojníkov do působnosti královského města Písek. Stejný nejstarší záznam mají i okolní vsi [[Držov]] a [[Vrcovice]]. Z vzdálenějšího okolí pak [[Relicta Bohemica]] uvádí roku 1323 jako nejstarší psaný záznam [[Louka (Vojníkov)|Louku]] a [[Svatonice]], 1268 [[Tukleky (Oslov)|Tukleky]]. Nejstaršími sídelními jednotkami podle dochovaných historických pramenů jsou pak [[Oslov]] 1226 a dnešní osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]] 1228.
Od 10. století n. l. vznikají první vesnice. První zmínka o vesnici v historických pramenech sahá do roku [[1542]]<ref>[[Zemské desky|DZ250a 25]] – uvádí PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, ČSAV, Praha 1957.</ref> kdy spadá Vojníkov do působnosti královského města Písek. Stejný nejstarší záznam mají i okolní vsi [[Držov]] a [[Vrcovice]]. Z vzdálenějšího okolí pak [[Relicta Bohemica]] uvádí roku 1323 jako nejstarší psaný záznam [[Louka (Vojníkov)|Louku]] a [[Svatonice]], 1268 [[Tukleky (Oslov)|Tukleky]]. Nejstaršími sídelními jednotkami podle dochovaných historických pramenů jsou pak [[Oslov]] 1226 a dnešní osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]] 1228.
Řádek 68: Řádek 47:
[[Soubor:Vojníkov1880.png|náhled|vlevo|Vojníkov kolem roku 1880]]
[[Soubor:Vojníkov1880.png|náhled|vlevo|Vojníkov kolem roku 1880]]


Dále je ves zmiňována v roce 1543 a 1642, kdy je prodána rychta Vrcovská zahrnující vsi Vrcovice, Vojníkov a Držov [[Brloh|panství brložskému]]. K datu 1654 uvádí [[berní rula]] 3 osedlé a jednoho nově osedlého. Jako starousedlíci jsou jmenováni ''Jan Hesoun'' (32 [[role|rolí]], 4 [[Vůl|voli]], 5 [[Tur domácí|krav]], 7 [[Jalovice|jalovic]] a 1 [[svině]]), ''Matěj Hačka'' (37 rolí, 5 volů, 3 krávy, 6 jalovic a 1 svině) a ''Matěj Poustka'' (16 rolí, 2 voli, 3 krávy, 5 jalovic a 6 sviní). Nově osedlým je pak ''Jiřík Kotmel'' hospodařící na 25 rolích od roku 1654. Má k dispozici 2 voli, 3 krávy a 5 jalovic. Ves spadá pod Statek Brloh paní [[Dejmové|Alžběty Dejmový]]. [[Sedlák|Sedláci]] musí odvádět určité [[naturálie]] na [[fara|faru]] v [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]] a do ''Brlohu''. Dále mají také povinnost [[robota|robotovat]] na polích [[šlechta|šlechty]]. V případě živelné katastrofy je jim ale vyplácena určitá suma. Postupně se jádro obce rozrůstá a přibývají noví statkáři i zahradníci, u řeky dva mlynáři.
Dále je ves zmiňována v roce 1543 a 1642, kdy je prodána rychta Vrcovská zahrnující vsi Vrcovice, Vojníkov a Držov [[Brloh|panství brložskému]]. K datu 1654 uvádí [[berní rula]] 3 osedlé a jednoho nově osedlého. Jako starousedlíci jsou jmenováni ''Jan Hesoun'' (32 [[role|rolí]], 4 voli, 5 krav, 7 jalovic a 1 svině), ''Matěj Hačka'' (37 rolí, 5 volů, 3 krávy, 6 jalovic a 1 svině) a ''Matěj Poustka'' (16 rolí, 2 voli, 3 krávy, 5 jalovic a 6 sviní). Nově osedlým je pak ''Jiřík Kotmel'' hospodařící na 25 rolích od roku 1654. Má k dispozici 2 voli, 3 krávy a 5 jalovic. Ves spadá pod Statek Brloh paní [[Dejmové|Alžběty Dejmový]]. [[Sedlák|Sedláci]] musí odvádět určité [[naturálie]] na [[fara|faru]] v [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]] a do ''Brlohu''. Dále mají také povinnost [[robota|robotovat]] na polích [[šlechta|šlechty]]. V případě živelní katastrofy je jim ale vyplácena určitá suma. Postupně se jádro obce rozrůstá a přibývají noví statkáři i zahradníci, u řeky dva mlynáři.


Ve [[středověk]]u tudy zřejmě procházela cesta vedoucí z Písku na [[Zvíkov (hrad)|hrad Zvíkov]], jedná se o pokračování tzv. [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]].
Ve středověku tudy zřejmě procházela cesta vedoucí z Písku na [[Zvíkov (hrad)|hrad Zvíkov]], jedná se o pokračování tzv. [[Zlatá stezka|Zlaté stezky]].


Dále je Vojníkov zmiňován léta páně 1661 jako jedna ze vsí přináležících k tvrzi Brloh, poté 1840 spadající pod [[Drhovle|panství Drhovle]]. V letech [[1869]]–[[1890]] spadá je ves uváděna jako osada obce Vrcovice a následně 1900–1910 má již vlastní rychtu.
Dále je Vojníkov zmiňován léta páně 1661 jako jedna ze vsí přináležících k tvrzi Brloh, poté 1840 spadající pod [[Drhovle|panství Drhovle]]. V letech 1869–1890 spadá je ves uváděna jako osada obce Vrcovice a následně 1900–1910 má již vlastní rychtu.


V průběhu následujících staletí se začala obec rozrůstat do současné podoby. Z původních tří statků až po dnešních dvacet domů; přibyly moderní rodinné domy, asfaltová silnice změnila tvar původní cesty, která obcí prochází. Mechanizace a automatizace v zemědělství vedly k výstavbě modernějšího kravína, zavedena byla i autobusová doprava. Od poloviny 20. století se začala postupně budovat západně od obce na území jejího katastru chatová oblast. Prvních několik chat rychle začaly doplňovat další a rozvoj turistiky podpořil i vznik kempu. Naopak tradiční mlýny, které existovaly na Otavě stovky let, rychle zanikly, napomohla tomu ale i [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]], jejíž jezero na část vojníkovského katastru také zasahuje.
V průběhu následujících staletí se začala obec rozrůstat do současné podoby. Z původních tří statků až po dnešních dvacet domů; přibyly moderní rodinné domy, asfaltová silnice změnila tvar původní cesty, která obcí prochází. Mechanizace a automatizace v zemědělství vedly k výstavbě modernějšího kravína, zavedena byla i autobusová doprava. Od poloviny 20. století se začala postupně budovat západně od obce na území jejího katastru chatová oblast. Prvních několik chat rychle začaly doplňovat další a rozvoj turistiky podpořil i vznik kempu. Naopak tradiční mlýny, které existovaly na Otavě stovky let, rychle zanikly, napomohla tomu ale i [[Vodní nádrž Orlík|Orlická přehrada]], jejíž jezero na část vojníkovského katastru také zasahuje.
Řádek 82: Řádek 61:


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Vojníkov, cesta.JPG|náhled|Stavení ve Vojníkově, v pozadí je kaple]]

Většinou se obyvatelstvo živilo [[zemědělství]]m, až od 60. let 20. století začínají lidé dojíždět za prací do města Písku. V současné době již obživa ze zemědělské výroby hraje nepatrnou roli.
[[Soubor:Vojníkov, cesta.JPG|vlevo|náhled|Stavení ve Vojníkově, v pozadí je kaple]]
Většinou se obyvatelstvo živilo [[zemědělství]]m, až od 60. let [[20. století]] začínají lidé dojíždět za prací do města Písku. V současné době již obživa ze zemědělské výroby hraje nepatrnou roli.


Vojníkovští, držovští a loučtí byli převážně [[Římskokatolická církev|katolíci]], za [[První republika|první republiky]] zde byli zastoupeni i [[Českobratrská církev evangelická|evangelíci]], v současnosti je většina obyvatel bez vyznání.
Vojníkovští, držovští a loučtí byli převážně [[Římskokatolická církev|katolíci]], za [[První republika|první republiky]] zde byli zastoupeni i [[Českobratrská církev evangelická|evangelíci]], v současnosti je většina obyvatel bez vyznání.


== Části obce ==
== Části obce ==

Obec Vojníkov se skládá ze tří částí, kterým odpovídají tři katastrální území (zároveň [[Základní sídelní jednotka|ZSJ]]).
Obec Vojníkov se skládá ze tří částí, kterým odpovídají tři katastrální území (zároveň [[Základní sídelní jednotka|ZSJ]]).
* Vojníkov (i název k. ú.)
* Vojníkov (i název k. ú.)
* [[Držov]] (i název k. ú.) – Pod Držov spadá ještě osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]].
* [[Držov]] (i název k. ú.) – Pod Držov spadá ještě osada [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]].
* [[Louka (Vojníkov)|Louka]] (k. ú. ''Louka nad Otavou'')
* [[Louka (Vojníkov)|Louka]] (k. ú. ''Louka nad Otavou'')

Držov je vesnice, která se nachází nedaleko od Vojníkova severním směrem. Má 18 stálých obyvatel a rozkládá se v horní části údolí Držovského potoka. Louka je situována na silnici od Vojníkova do [[Jistec|Jistce]] rovněž severním směrem od obce, stejně jako Držov. Podobně jako Držov, i v Louce žije 18 stálých obyvatel.


Držov i Louka se staly součástí obce Vojníkov 24. listopadu 1990, kdy se obec Vojníkov osamostatnila od obce [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]].
Držov i Louka se staly součástí obce Vojníkov 24. listopadu 1990, kdy se obec Vojníkov osamostatnila od obce [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]].
V letech 1921–1950 byly samostatnými obcemi.
V letech 1921–1950 byly samostatnými obcemi.


Součástí obce je i osada Spolí. Vojníkov je tvořen vlastní obcí, nacházející se 1 km západně od řeky Otavy a chatovou oblastí Vojníkov nacházející se na břehu řeky. V jádru obce je asi 6 velkých statků, několik chalup, bytovka, kovárna a kravín. V kulturním domě se nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice a ostatní prostory sloužící komerčním účelům. V obci se též nachází pomník padlým v [[První světová válka|první světové válce]] a [[kaple|kaplička]] [[Svatý Kříž|Sv. Kříže]].
Součástí obce je i osada Spolí. Vojníkov je tvořen vlastní obcí, nacházející se 1 km západně od řeky Otavy a chatovou oblastí Vojníkov nacházející se na břehu řeky. V jádru obce je asi 6 velkých statků, několik chalup, bytovka, kovárna a kravín. V kulturním domě se nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice a ostatní prostory sloužící komerčním účelům. V obci se též nachází pomník padlým v [[První světová válka|první světové válce]] a kaple [[Svatý Kříž|Sv. Kříže]].


V chatové oblasti jsou desítky chat, hospoda U Caisů, sokolská [[ubytovna]] a staré domy patřící původně k [[mlýn]]ům. Jezy, které dříve k mlýnům též patřily, jsou tři, z toho dva jsou součástí té části řeky, která spadá pod [[Vodní nádrž Orlík|Orlickou přehradu]] a jsou v dezolátním stavu, jelikož nebyly již od 70. let opraveny.
V chatové oblasti jsou desítky chat, hospoda U Caisů, sokolská ubytovna a staré domy patřící původně k mlýnům. Jezy, které dříve k mlýnům též patřily, jsou tři, z toho dva jsou součástí té části řeky, která spadá pod [[Vodní nádrž Orlík|Orlickou přehradu]] a jsou v dezolátním stavu, jelikož nebyly již od 70. let opraveny.


[[Katastrální území]] Vojníkova je poměrně malé. Na západě na hranici [[les]]ů a polí hraničí s katastrem Držovským a táhne se na západ až k řece [[Otava|Otavě]]. Zahrnuje převážně [[Pole (zemědělství)|pole]] a [[Louka|louky]], několik málo hektarů [[les]]ů a 3 [[rybník]]y.
Katastrální území Vojníkova je poměrně malé. Na západě na hranici lesů a polí hraničí s katastrem Držovským a táhne se na západ až k řece [[Otava|Otavě]]. Zahrnuje převážně pole a louky, několik málo hektarů lesů a 3 rybníky.


[[Soubor:Vojníkov, obec, stavení.JPG|náhled|Různá stavení ve Vojníkově]]
V obci samotné se nalézá 173 domů a obec má 73 obyvatel. Katastrální výměra je 1179 ha. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] je 398&nbsp;18.

== Etymologie ==

Název '''Vojníkov''' byl ustaven na základě [[zákona o obcích 266 Sb.]] Tento název je oficiálně používán od [[14. duben|14. dubna]] [[1924]]. Původně se zde říkalo i „ve Voníkově“. V [[Písemné prameny|písemných pramenech]] se setkáváme s těmito názvy: '''Woynykow''', '''Wojnikow''', '''Wonikow''', '''Wonikowo''', '''Woinow''', atd.

Tento název je podle Profouse ([[1955]]) odvozen od někoho, kdo se zval ''Vojník'' a měl zde svůj dvůr. Byl to pravděpodobně ''[[voják]]'', ''bojovník''.

Podle legendy se ale dříve obci říkalo '''Voníkov''' a ještě předtím '''Zvoníkov''', protože se zde nacházela [[Zvonice|zvonička]], kterou se zvonilo na poplach.

[[Soubor:Vojníkov, obec, stavení.JPG|vpravo|náhled|Různá stavení ve Vojníkově]]


== Památky ==
== Památky ==
* kaplička

* statek čp. 4 – statek na kopci. Hlavní budova rozdělena na menší obytnou a větší hospodářskou část. Stodola z 19. století. Ceněná je zejména barokní [[sýpka]] a její štít v tzv. ''[[Selské baroko|selském baroku]]'' a dále dvě zděné brány s dřevěnými vraty.
* '''kaplička'''
* památník padlým v první světové válce – nachází se v horní části návsi.
* '''statek čp. 4''' – statek na kopci. Hlavní budova rozdělena na menší obytnou a větší hospodářskou část. Stodola z 19. století. Ceněná je zejména barokní [[sýpka]] a její štít v tzv. ''[[Selské baroko|selském baroku]]'' a dále dvě zděné brány s dřevěnými vraty.
* boží muka – ve vsi a v jejím okolí byla rekonstruována kovová [[boží muka]] ukotvená na patce či dříku
* '''památník padlým v první světové válce''' – nachází se v horní části návsi.
* '''boží muka''' – ve vsi a v jejím okolí byla rekonstruována kovová [[boží muka]] ukotvená na patce či dříku


== Život v obci ==
== Život v obci ==
Převážná část starousedlíků je důchodového věku. Ostatní dojíždějí za prací do Písku nebo se živí zemědělstvím. V obci se drží i různé tradice ([[pálení čarodějnic|čarodějnice]], [[posvícení]]). Někteří obyvatelé jsou členy [[myslivost|Mysliveckého sdružení]] či fotbalového týmu sdružujícího příznivce z Vrcovic, Vojníkova, Držova, Louky a Písku. Část obyvatelstva se aktivně věnuje i katolické [[liturgie|liturgii]] a dochází na [[mše]] do kostela Sv. Michala v Záhoří.

Převážná část starousedlíků je důchodového věku. Ostatní dojíždějí za prací do Písku nebo se živí zemědělstvím. V obci se drží i různé tradice ([[pálení čarodějnic|čarodějnice]], [[posvícení]]). Někteří obyvatelé jsou členy [[myslivost|Mysliveckého sdružení]] či fotbalového týmu sdružujícího příznivce z Vrcovic, Vojníkova, Držova, Louky a Písku. Část obyvatelstva se aktivně věnuje i katolické [[liturgie|liturgii]] a dochází na [[mše]] do kostela Sv. Michala v [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]].


== Doprava ==
== Doprava ==
[[Soubor:Vojníkov, louka nad obcí.JPG|náhled|Louka v okolí]]

Obec je vzdálená 6 km od Písku a 3 km od Záhoří (silnice Písek-Tábor). V průběhu školního roku sem zajíždí dvakrát denně [[školní autobusová linka|školní autobus]] jedoucí do Záhoří a do města. Železniční zastávka Vrcovice je vzdálena 1,5 km v kopci. Autobusové spojení na Prahu, Zvíkov, Písek, Tábor a [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtice]] je dosažitelné ze Záhoří asi 3–4 km od obce Vojníkov. Jinak obyvatelé musí spoléhat na vlastní síly. V obci je též [[veřejná telefonní stanice]] a [[poštovní schránka]]. Pošta se nedistribuuje v chatové rekreační oblasti. Vojníkov spadá pod poštu Záhoří.
[[Soubor:Vojníkov, louka nad obcí.JPG|vpravo|náhled|Louka v okolí]]
Obec je vzdálená 6 km od Písku a 3 km od Záhoří (silnice [[Písek (město)|Písek]]-[[Tábor]]). V průběhu školního roku sem zajíždí dvakrát denně [[školní autobusová linka|školní autobus]] jedoucí do Záhoří a do města. Železniční zastávka Vrcovice je vzdálena 1,5 km v kopci. Autobusové spojení na Prahu, Zvíkov, Písek, Tábor a [[Albrechtice nad Vltavou|Albrechtice]] je dosažitelné ze [[Záhoří (okres Písek)|Záhoří]] asi 3–4 km od obce Vojníkov. Jinak obyvatelé musí spoléhat na vlastní síly. V obci je též veřejná telefonní stanice a poštovní schránka. Pošta se nedistribuuje v chatové rekreační oblasti. Vojníkov spadá pod poštu „Záhoří u Písku“.


== Místní pověsti ==
== Místní pověsti ==
<!--tohle jako citace z Wikisource, nebo tak-->
<!--tohle jako citace z Wikisource, nebo tak-->
=== O původu Vojníkova ===


=== O původu Vojníkova ===
Asi nejdůležitější je pověst o původu Vojníkova. Vypráví se, že: ''„Vojníkov se dříve jmenoval Voníkov a ještě před tím Zvoníkov. Obec se prý nacházela na Bujanově a v místech dnešní vesnice stávala v polích pouze kaplička. Zvonilo se na ni v případě nebezpečí. Později kolem kapličky vyrostlo několik chalup a tak vznikl dnešní Vojníkov.“''
Asi nejdůležitější je pověst o původu Vojníkova. Vypráví se, že: ''„Vojníkov se dříve jmenoval Voníkov a ještě před tím Zvoníkov. Obec se prý nacházela na Bujanově a v místech dnešní vesnice stávala v polích pouze kaplička. Zvonilo se na ni v případě nebezpečí. Později kolem kapličky vyrostlo několik chalup a tak vznikl dnešní Vojníkov.“''


Poznámky:
Poznámky:
* '''Bujanov''' – je část [[Katastrální území|k. ú.]] [[Držov]], kde nejsou ale žádné známky původního osídlení, pouze keltské slovo „bujanov“ svědčí o určité „živosti“ lokality.
* Bujanov – je část [[Katastrální území|k. ú.]] [[Držov]], kde nejsou ale žádné známky původního osídlení, pouze keltské slovo „bujanov“ svědčí o určité „živosti“ lokality.


== Okolní obce, či jejich místní části ==
== Okolní obce, či jejich místní části ==
Řádek 148: Řádek 114:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
<!--
=== Související články === -->

=== Literatura ===
* '''Fröhlich, J. 1997.''' Písecko v zrcadle archeologie. Prácheňské muzeum. ISBN 80-902038-6-8
* '''Profous, A. 1955.''' Místní jména v Čechách. ČSAV. Praha.


=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
* Fröhlich, J. 1997. Písecko v zrcadle archeologie. Prácheňské muzeum. {{ISBN|80-902038-6-8}}
* Profous, A. 1955. Místní jména v Čechách. ČSAV. Praha.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Vojníkov}}
* {{Commonscat}}
* {{RÚIAN}}

{{HlavičkaObecNav|Vojníkov}}
'''Vojníkov'''&nbsp;|
[[Držov]]&nbsp;|
[[Louka (Vojníkov)|Louka]]&nbsp;|
ZSJ: [[Spolí (Vojníkov)|Spolí]]
{{PatičkaObecNav}}


{{Části české obce}}
{{Okres Písek}}
{{Okres Písek}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Česko|Geografie}}


[[Kategorie:Vojníkov| ]]
[[Kategorie:Vojníkov| ]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Písek]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Písek]]
[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]
[[Kategorie:Obce v okrese Písek]]
[[Kategorie:DSO mezi Vltavou a Otavou]]
[[Kategorie:DSO mezi Vltavou a Otavou]]
[[Kategorie:Svazek obcí regionu Písecko]]
[[Kategorie:Svazek obcí regionu Písecko]]
[[Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině]]

Aktuální verze z 10. 4. 2023, 18:35

Vojníkov
Znak obce VojníkovVlajka obce Vojníkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPísek
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′14″ s. š., 14°10′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel87 (2024)[1]
Rozloha11,78 km²[2]
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ398 18
Počet domů63 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduVojníkov č. 10
398 18 Záhoří
obec.vojnikov@tiscali.cz
StarostkaMgr. Ivana Soukupová
Oficiální web: www.vojnikov.cz
Vojníkov
Vojníkov
Další údaje
Kód obce562289
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojníkov je obec ležící v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v ní 87[1] obyvatel. Obec leží severně od města Písek a táhne se po pravém břehu Otavy na sever od obce Vrcovice, po silnici vedoucí z Písku na Jistec.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název Vojníkov byl ustaven na základě zákona o obcích 266 Sb. Tento název je oficiálně používán od 14. dubna 1924. Původně se zde říkalo i „ve Voníkově“. V písemných pramenech se setkáváme s těmito názvy: Woynykow, Wojnikow, Wonikow, Wonikowo, Woinow, atd. Tento název je podle Profouse (1955) odvozen od někoho, kdo se zval Vojník a měl zde svůj dvůr. Byl to pravděpodobně voják, bojovník. Podle legendy se ale dříve obci říkalo Voníkov a ještě předtím Zvoníkov, protože se zde nacházela zvonička, kterou se zvonilo na poplach.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1850 patřil Vojníkov (též Voníkov) až do roku 1921 pod obec Vrcovice. Poté byl samostatnou obcí až do roku 1961, kdy se opět stal součástí Vrcovic. V letech 1988–1990 pak spadal pod Záhoří. Od 24. listopadu 1990 je Vojníkov samostatnou obcí s částmi Držov, Louka a Vojníkov.[4] V průběhu moderní historie Vojníkova se na postu starosty vystřídaly pouze tři osoby: Josef Velíšek, Jiří Hrneček a od roku 2019 vykonává funkci starostky Mgr. Ivana Soukupová. V průběhu své existence stihla obec zrekonstruovat všechny kapličky (Držov, Louka, Vojníkov), dva obecní rybníky (Držov, Louka) a několik cest. Dalším úkolem obce bylo též postarat se o obecní lesy.

Pradávná historie území v okolí dnešního Vojníkova sahá až do starší doby kamenné, kdy se poprvé v písecké kotlině objevuje člověk. Z okolí dnešní obce se dochovaly pravěké mohyly a různá sídliště – jsou známa hradiště ze starší doby bronzové a mohyly ze střední doby bronzové. Z této doby dokládají archeologické nálezy mnohem hustší osídlení než je tomu dnes. Lze tedy hovořit o tom, že je zde dokladováno osídlení, někdy od 2 000 př. n. l.. V malém katastrálním území vsi Vojníkov pak nemáme žádné hmotné ani písemné projevy, které by dokladovaly historii a vývoj území před vznikem vesnice. Pouze v 60. a 80. letech 20. století byly na hranici katastrálních území Vojníkova a Držova objeveny pozůstatky ze střední doby bronzové v podobě rovinného sídliště a ležák z ručního keltského mlýnku na obilí.

Od 10. století n. l. vznikají první vesnice. První zmínka o vesnici v historických pramenech sahá do roku 1542[5] kdy spadá Vojníkov do působnosti královského města Písek. Stejný nejstarší záznam mají i okolní vsi Držov a Vrcovice. Z vzdálenějšího okolí pak Relicta Bohemica uvádí roku 1323 jako nejstarší psaný záznam Louku a Svatonice, 1268 Tukleky. Nejstaršími sídelními jednotkami podle dochovaných historických pramenů jsou pak Oslov 1226 a dnešní osada Spolí 1228.

Vojníkov kolem roku 1880

Dále je ves zmiňována v roce 1543 a 1642, kdy je prodána rychta Vrcovská zahrnující vsi Vrcovice, Vojníkov a Držov panství brložskému. K datu 1654 uvádí berní rula 3 osedlé a jednoho nově osedlého. Jako starousedlíci jsou jmenováni Jan Hesoun (32 rolí, 4 voli, 5 krav, 7 jalovic a 1 svině), Matěj Hačka (37 rolí, 5 volů, 3 krávy, 6 jalovic a 1 svině) a Matěj Poustka (16 rolí, 2 voli, 3 krávy, 5 jalovic a 6 sviní). Nově osedlým je pak Jiřík Kotmel hospodařící na 25 rolích od roku 1654. Má k dispozici 2 voli, 3 krávy a 5 jalovic. Ves spadá pod Statek Brloh paní Alžběty Dejmový. Sedláci musí odvádět určité naturálie na faru v Záhoří a do Brlohu. Dále mají také povinnost robotovat na polích šlechty. V případě živelní katastrofy je jim ale vyplácena určitá suma. Postupně se jádro obce rozrůstá a přibývají noví statkáři i zahradníci, u řeky dva mlynáři.

Ve středověku tudy zřejmě procházela cesta vedoucí z Písku na hrad Zvíkov, jedná se o pokračování tzv. Zlaté stezky.

Dále je Vojníkov zmiňován léta páně 1661 jako jedna ze vsí přináležících k tvrzi Brloh, poté 1840 spadající pod panství Drhovle. V letech 1869–1890 spadá je ves uváděna jako osada obce Vrcovice a následně 1900–1910 má již vlastní rychtu.

V průběhu následujících staletí se začala obec rozrůstat do současné podoby. Z původních tří statků až po dnešních dvacet domů; přibyly moderní rodinné domy, asfaltová silnice změnila tvar původní cesty, která obcí prochází. Mechanizace a automatizace v zemědělství vedly k výstavbě modernějšího kravína, zavedena byla i autobusová doprava. Od poloviny 20. století se začala postupně budovat západně od obce na území jejího katastru chatová oblast. Prvních několik chat rychle začaly doplňovat další a rozvoj turistiky podpořil i vznik kempu. Naopak tradiční mlýny, které existovaly na Otavě stovky let, rychle zanikly, napomohla tomu ale i Orlická přehrada, jejíž jezero na část vojníkovského katastru také zasahuje.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti zahrnuje obec Vojníkov tři vesnice (Držov, Louka, Vojníkov), jednu osadu (Spolí) a několik rekreačních území (ve všech vesnicích na břehu řeky Otavy a v osadě Spolí). Celkový katastr hraničí na jihu s Vrcovicemi a Záhořím, na západě s Čížovou a Vráží, na severu s Ostrovcem a Oslovem a na východě s Oslovem, Vlastcem a Záhořím.

Jádro vesnice Držov se nachází v korytě Držovského potoka a na jeho okrajích. Je tvořeno, několika chalupami, dvěma statky a jednou původní školou. Na návsi se nachází kaplička z dob první republiky a požární rybník. Ke katastru této obce náleží též hájovna na cestě mezi Držovem a Loukou zvaná "Džovská". Jižně u řeky Otavy se nachází chatová oblast Držov. Držov zaujímá největší katastrální výměnu celé obce, ale naopak má nejméně obyvatel. Žije zde pět starousedlíků, přičemž jedna rodina se živí zemědělstvím. V obci se udržují původní tradice Velikonoc, stavění máje, poutě, posvícení apod.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Stavení ve Vojníkově, v pozadí je kaple

Většinou se obyvatelstvo živilo zemědělstvím, až od 60. let 20. století začínají lidé dojíždět za prací do města Písku. V současné době již obživa ze zemědělské výroby hraje nepatrnou roli.

Vojníkovští, držovští a loučtí byli převážně katolíci, za první republiky zde byli zastoupeni i evangelíci, v současnosti je většina obyvatel bez vyznání.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Vojníkov se skládá ze tří částí, kterým odpovídají tři katastrální území (zároveň ZSJ).

  • Vojníkov (i název k. ú.)
  • Držov (i název k. ú.) – Pod Držov spadá ještě osada Spolí.
  • Louka (k. ú. Louka nad Otavou)

Držov je vesnice, která se nachází nedaleko od Vojníkova severním směrem. Má 18 stálých obyvatel a rozkládá se v horní části údolí Držovského potoka. Louka je situována na silnici od Vojníkova do Jistce rovněž severním směrem od obce, stejně jako Držov. Podobně jako Držov, i v Louce žije 18 stálých obyvatel.

Držov i Louka se staly součástí obce Vojníkov 24. listopadu 1990, kdy se obec Vojníkov osamostatnila od obce Záhoří. V letech 1921–1950 byly samostatnými obcemi.

Součástí obce je i osada Spolí. Vojníkov je tvořen vlastní obcí, nacházející se 1 km západně od řeky Otavy a chatovou oblastí Vojníkov nacházející se na břehu řeky. V jádru obce je asi 6 velkých statků, několik chalup, bytovka, kovárna a kravín. V kulturním domě se nachází obecní úřad, hasičská zbrojnice a ostatní prostory sloužící komerčním účelům. V obci se též nachází pomník padlým v první světové válce a kaple Sv. Kříže.

V chatové oblasti jsou desítky chat, hospoda U Caisů, sokolská ubytovna a staré domy patřící původně k mlýnům. Jezy, které dříve k mlýnům též patřily, jsou tři, z toho dva jsou součástí té části řeky, která spadá pod Orlickou přehradu a jsou v dezolátním stavu, jelikož nebyly již od 70. let opraveny.

Katastrální území Vojníkova je poměrně malé. Na západě na hranici lesů a polí hraničí s katastrem Držovským a táhne se na západ až k řece Otavě. Zahrnuje převážně pole a louky, několik málo hektarů lesů a 3 rybníky.

Různá stavení ve Vojníkově

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • kaplička
  • statek čp. 4 – statek na kopci. Hlavní budova rozdělena na menší obytnou a větší hospodářskou část. Stodola z 19. století. Ceněná je zejména barokní sýpka a její štít v tzv. selském baroku a dále dvě zděné brány s dřevěnými vraty.
  • památník padlým v první světové válce – nachází se v horní části návsi.
  • boží muka – ve vsi a v jejím okolí byla rekonstruována kovová boží muka ukotvená na patce či dříku

Život v obci[editovat | editovat zdroj]

Převážná část starousedlíků je důchodového věku. Ostatní dojíždějí za prací do Písku nebo se živí zemědělstvím. V obci se drží i různé tradice (čarodějnice, posvícení). Někteří obyvatelé jsou členy Mysliveckého sdružení či fotbalového týmu sdružujícího příznivce z Vrcovic, Vojníkova, Držova, Louky a Písku. Část obyvatelstva se aktivně věnuje i katolické liturgii a dochází na mše do kostela Sv. Michala v Záhoří.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Louka v okolí

Obec je vzdálená 6 km od Písku a 3 km od Záhoří (silnice Písek-Tábor). V průběhu školního roku sem zajíždí dvakrát denně školní autobus jedoucí do Záhoří a do města. Železniční zastávka Vrcovice je vzdálena 1,5 km v kopci. Autobusové spojení na Prahu, Zvíkov, Písek, Tábor a Albrechtice je dosažitelné ze Záhoří asi 3–4 km od obce Vojníkov. Jinak obyvatelé musí spoléhat na vlastní síly. V obci je též veřejná telefonní stanice a poštovní schránka. Pošta se nedistribuuje v chatové rekreační oblasti. Vojníkov spadá pod poštu Záhoří.

Místní pověsti[editovat | editovat zdroj]

O původu Vojníkova[editovat | editovat zdroj]

Asi nejdůležitější je pověst o původu Vojníkova. Vypráví se, že: „Vojníkov se dříve jmenoval Voníkov a ještě před tím Zvoníkov. Obec se prý nacházela na Bujanově a v místech dnešní vesnice stávala v polích pouze kaplička. Zvonilo se na ni v případě nebezpečí. Později kolem kapličky vyrostlo několik chalup a tak vznikl dnešní Vojníkov.“

Poznámky:

  • Bujanov – je část k. ú. Držov, kde nejsou ale žádné známky původního osídlení, pouze keltské slovo „bujanov“ svědčí o určité „živosti“ lokality.

Okolní obce, či jejich místní části[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. 
  5. ↑ DZ250a 25 – uvádí PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, ČSAV, Praha 1957.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fröhlich, J. 1997. Písecko v zrcadle archeologie. Prácheňské muzeum. ISBN 80-902038-6-8
  • Profous, A. 1955. Místní jména v Čechách. ČSAV. Praha.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části obce Vojníkov
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Písek
Albrechtice nad Vltavou • Bernartice • Borovany • Boudy • Božetice • Branice • Cerhonice • Čimelice • Čížová • Dobev • Dolní Novosedly • Drhovle • Heřmaň • Horosedly • Hrazany • Hrejkovice • Chyšky • Jetětice • Jickovice • Kestřany • Kluky • Kostelec nad Vltavou • Kovářov • Kožlí • Králova Lhota • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov • Lety • Milevsko • Minice • Mirotice • Mirovice • Mišovice • Myslín • Nerestce • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou • Osek • Oslov • Ostrovec • Paseky • Písek • Podolí I • Probulov • Protivín • Přeborov • Předotice • Přeštěnice • Putim • Rakovice • Ražice • Sepekov • Skály • Slabčice • Smetanova Lhota • Stehlovice • Tálín • Temešvár • Varvažov • Veselíčko • Vlastec • Vlksice • Vojníkov • Vráž • Vrcovice • Záhoří • Zbelítov • Zběšičky • Zhoř • Zvíkovské Podhradí • Žďár
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojníkov&oldid=22680281“