Čeština: Velká stavovská pečeť přivěšená k listině ze 17. října 1720, Brno, jíž čtyři stavové Moravského markrabství, svolaní reskriptem císaře z 30. září 1720 k zemskému sněmu, uznávají jako neporušitelný zákon pragmatickou sankci, přečtenou jim z knihy obsahující ověřené listiny A-H, v důvěře, že je císař zachová při zlaté bule Karla IV. (z 7. dubna 1348, Praha), majestátních listinách, jakož i při zemských privilegiích potvrzených císařem Ferdinandem (II.) 26. června 1628.

Listina má podobu knihy (20 pergamenových folií). Lepenková vazba je potažená červeným sametem, čtyři tkanice po stranách knihy jsou široké asi 38 mm, jsou buď červené nebo žluté. K listině je přivěšena pečeť moravských stavů v dřevěném pouzdře.

Velikost: 6,5 cm

Barva pečetě: červená

Opis: INSIGNIA.QUATUOR.STATUUM.MARCHIONATUS.MORAVIAE

Popis pečetního obrazu: Anděl před sebou drží (přidržuje) štít s figurou šachované orlice - s moravskou orlicí

Připevnění pečetě: přivěšená, červenozlatými šňůrami

Moravští stavové uznávají pragmatickou sankci - akt, kterým moravští stavové mohli - především směli po sto letech od Obnoveného zřízení zemského ukázat svoji akční samostatnost vůči císařské autoritě (jinak všeobjímající).

Na otisku stavovské pečeti k roku 1720 je vidět šachování orlice. Při popisu pečetního obrazu je označení moravská orlice (užití pojmu) pro figuru bez tinktur zcela relevantní, pokud z kontextu vzhledu a užití jednoznačně plyne identita s figurou, jejíž heraldický popis připouští užití tohoto označení.

Pečeť má (na rozdíl od znaku) vždy opis s titulaturou (k dané symbolice).

V pečetním poli je vyobrazen znak šachované orlice. Kompozice je stejná, jako je tomu na vyobrazení v erbovním listu (listině) Fridricha III., včetně štítonoše - anděla. Pečeť je společně s malou stavovskou pečetí a sněmovní pečetí jediným, velmi pozdním, dokladem použití Fridrichova erbovního listu ke tvorbě úředního znaku.

Tyto pečeti však, jak vyplývá z opisu v pečetním poli, nejsou zemskými pečetěmi. Jde o "Insignie čtyř stavů markrabství moravského" (velká a malá stavovská pečeť), či o "Pečeť pánů, pánů poslanců moravského markrabství" (sněmovní pečeť); jejich vyobrazení viz kapitola Ke znaku země Moravy od Františka Zvolského otištěná v jeho práci z roku 1947 Znaky moravských měst. Jsou to pečeti korporativní - plně dle záměru Fridrichova erbovního listu.

Pečeti moravské zemské správy tento nebo podobný obraz nemají. Všechny nesly císařský znak; viz např. pečeti Moravského královského tribunálu, který byl zřízen v roce 1636 jako nejvyšší zemský vládní orgán, v jehož čele moravský zemský hejtman. Použití šachované orlice, položené na hruď císařského orla, bylo povoleno až v době tereziánských reforem.

Literatura: Pícha, František: K 550 letům erbovní listiny císaře Fridricha III. pro moravské stavy, in: Genealogické a heraldické informace 2012, Brno 2013, s.68-69.