Rozdělov
| Rozdělov | |
|---|---|
 Kostel sv. Václava | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Kladno |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′19″ s. š., 14°4′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 678 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rozdělov (4,46 km²) |
| Nadmořská výška | 413 m n. m. |
| PSČ | 272 04 |
| Počet domů | 932 (2011)[2] |
  Rozdělov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 402010 |
| Kód k. ú. | 664961 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozdělov je část statutárního města Kladna v okrese Kladno. Rozkládá se na západním okraji Kladna, přibližně 3 km od centra. Rozdělovem probíhá silnice II/238 z Kladna přes Rozdělovský most do Kamenných Žehrovic, další silnice III. třídy vycházejí z Rozdělova též do Smečna, Libušína a Velké Dobré. Při jižním okraji sídla je situována železniční zastávka Kladno-Rozdělov na trati 120 Praha – Kladno – Rakovník. Je zde evidováno 946 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 2 783 obyvatel.[4]
Rozdělov je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km².
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1780.[5]
Původně se v těchto místech (poblíž dnešní křižovatky u kostela) nacházel pouze hospodářský dvůr, patřící kladenské vrchnosti, jíž představoval v 18. století břevnovsko-broumovský klášter benediktinů. Aby zajistil pro dvůr více pracovních sil, nechal v roce 1783 opat Štěpán Rautenstrauch, ve své době jeden z předních propagátorů tzv. raabizace, rozdělit část zdejších pozemků (odtud název) pro nově povolané osadníky z Broumovska a založit pro ně osadu (obdobně vznikl v téže době na opačné straně Kladna Štěpánov, dnes součást Kročehlav). V roce 1814 čítal Rozdělov již 15 domů a 114 obyvatel. Prudký příliv obyvatel přišel s industrializací Kladenska ve druhé polovině 19. století, zejména pak po roce 1888 v souvislosti se zahájením těžby na blízkém dole Max u Libušína. Za nacistické okupace došlo roku 1940 k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, čímž bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla sice po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov definitivně s Kladnem sloučen. Doposud volný prostor mezi oběma sídly od 50. let 20. století zaplnila nová výstavba[6] (mj. tzv. Rozdělovské věžáky); dnes tak Rozdělov s Kladnem stavebně zcela splývá.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Václava – římskokatolický farní kostel v novobyzantském slohu z let 1925–1927 na křižovatce ulic Vítězná a Vašíčkova
- Kaplička sv. Mikuláše – kaplička se zvoničkou na staré rozdělovské návsi (nám. Jana Opletala); v nadpraží uveden letopočet 1802
- Rozdělovské duby
- Rozdělovské lípy – trojice památných stromů u kapličky
- Rozdělovské věžáky – šest věžáků z let 1953–1957
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaplička sv. Mikuláše na staré návsi -
Rozdělovské lípy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 96.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96.
- ↑ Vznikem rozdělovského sídliště se zabývá kniha Alexandra Němce a Romana Hájka: Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. Halda, Kladno 2018. ISBN 978-80-907236-0-3.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOVAŘÍK, Jiří; SEIFERT, Josef; SLEPIČKA, Zdeněk. Kladno : zrcadlo času. 1. vyd. Praha: Josef Ženka, 2014. 366 s. ISBN 978-80-905570-3-1.
- NĚMEC, Alexandr. Domovní znamení na kladenských věžácích. 1. vyd. Kladno: Halda, 2017. 44 s. ISBN 978-80-905992-9-1.
- NĚMEC, Alexandr; HÁJEK, Roman. Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. 1. vyd. Kladno: Halda, 2018. 299 s. ISBN 978-80-907236-0-3.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozdělov na Wikimedia Commons - Rozdělov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Kladno minulé - Rozdělov
- Kladno minulé - Bývalý Nový dvůr, dnešní Rozdělov
