Paríž
| Paríž | |
|---|---|
 Tok řeky Paríž u osady Diva | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 41,5 km |
| Plocha povodí | 232,78 km² |
| Průměrný průtok | 0,299 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 4-23-05-06 |
| Pramen | |
| jižní úbočí Dlhého vrchu 48°2′21,3″ s. š., 18°24′38,08″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Hronu 47°51′6,67″ s. š., 18°40′15,48″ v. d. 108,4 m n. m. | |
| Protéká | |
 Slovensko (Okres Nové Zámky) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Hron | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paríž (č.h. 4-23-05-06) je kanalizovaný vodní tok na jižním Slovensku, který protéká územím okresu Nové Zámky.
Je uměle upraveným nížinným vodním tokem s převážně vodohospodářskou funkcí (vodní nádrže, zavlažovací kanály), jakož i významným krajinotvorným prvkem a biotopem vodní flóry a fauny. Údolím Paríže vedla v dávné geologické době pradolina, ve které na úseku od dnešní obce Dvory nad Žitavou k obci Strekov tekla východním směrem Žitava.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je pravým přítokem Hronu s délkou 41,5 km, plochou povodí 232,78 km² (povodí ramsarské lokality je 141 km²) a průměrným průtokem v ústí 0,299 m³/s.[1] Je vodním tokem III. řádu a součástí odvodňovací soustavy Podunajské roviny. Nejvyšší průtoky jsou od února do května. Minimální průtok je v červenci a nejsušší období je září a sucho se prodlužuje až do zimy. Maximální hloubka je 1,5 m.[1][2]
Pramen[editovat | editovat zdroj]
Potok pramení v Podunajské pahorkatině, v podcelku Hronská pahorkatina, v části Bešianská pahorkatina, severně od obce Kolta, na jižním úbočí kopce Dlhý vrch (287 m n. m.) v oblasti Betlehem,[3] v nadmořské výšce asi 213 m.[4]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Od pramene nejdříve teče na jih přes obec Kolta, za obcí napájí vodní nádrž Jasová, do které zleva ústí Leština. Pokračuje obloukem územím obce Jasová, kde zprava přibírá malý potok a pokračuje na jih obcí Dubník. Zde přibírá levostranný přítok Háj a za obcí vtéká do vodní nádrže Železná brána. Z ní teče západním směrem, zvětšuje své koryto a zprava přibírá potok Batov.[5]
Následně se stáčí a teče na jihojihovýchod k okraji obce Rúbaň, zleva přibírá potok Cegléd, na kterém jsou vybudovány tři rybníky. Poté protéká obcí Strekov a stáčí se více na jihovýchod, kde protéká rozsáhlým bažinatým územím s porosty rákosu na obou březích. Zde protéká chráněným územím Alúvium Paríža, pak kolem obce Nová Vieska vstupuje do národní přírodní rezervace Parížske močiare, významného biotopu vodního ptactva s mezinárodním významem.[1] Zde se větví na dvě ramena (Bočný kanál), přičemž se obě stáčejí na východ a opětovně se spojují za obcí Gbelce (119,2 m n. m.) a zároveň zleva přibírá Svodínský potok.
Krátce teče na severovýchod a hned se stáčí na východ, kde protéká okrajovou částí obce Šarkan a osady Diva. Zprava přibírá krátký potok, který protéká obcí Ľubá a vtéká do vodní nádrže Kamenný most, do níž zleva ústí potok Krovina a Paríž se pak stáčí na jihovýchod. Protéká okrajem obce Kamenný Most, zleva přibírá Kamenínský kanál a následně zprava ústí do řeky Hron v nadmořské výšce 108,4 m.[5]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Povodí potoka Paríž leží v geomorfologickém celku Podunajská pahorkatina, podcelku Pohronská pahorkatina, částí Bešianská pahorkatina a Štrekovské terasy. Na dolním toku odděluje Štrekovské terasy na levém břehu od Belianských kopců na pravém břehu. Reliéf povodí je více rovinný než pohorkatina s relativním výškovým rozdílem od několik metrů po sto až dvě stě metrů. Nadmořská výška povodí se pohybuje od 109 do 285 m n. m.[1]
Přítoky[editovat | editovat zdroj]
- pravostranné: přítok z oblasti Lúčky, přítok z obce Jasová, Batov, přítok pramenící západně od obce Rúbaň (129,0 m n. m.), Bočný kanál (119,2 m n. m.), dva přítoky protékající obcí Šarkan a potok z obce Ľubá
- levostranné: Leština, Háj, Cegléd, Svodínsky potok (119,2 m n. m.), přítok pramenící severně od osady Diva, Krovina (115,4 m n. m.) a vodní kanál od obce Kamenín
Obce[editovat | editovat zdroj]
Vodní tok Paríž protéká obcemi[5]
- Kolta
- Dubník
- Rúbaň
- Strekov
- Gbelce (okrajem, osada Paríž)
- Šarkan (okrajem, osada Diva)
- Lubá (okrajem)
- Kamenný Most (okrajem)
Název[editovat | editovat zdroj]
V 18. století hrabě Pálffy chtěl vybudovat jezero resp. močál v nynější lokalitě mezi obcemi Gbelce a Nová Vieska. Na práci si pozval odborníka na meliorace francouzského inženýra z Paříže (slovensky: Paríž) a tak močál dostal název Parížský močiar a kanál odvádějící vodu Paríž.[6][7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
V obci Dubník -
V obci Rúbaň -
V obci Strekov -
-
Pohled na přehradu zasahující na území obce Ľubá
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paríž na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d Medzinárodne významné mokrade. www.sopsr.sk [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Program starostlivosti o Chránené vtáčie územie Parížske močiare na roky 2018 – 2047 [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, 2018-06-26 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Paríž, prameniště. TURISTICKAMAPA.SK [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ pramen Paríž. TURISTICKAMAPA.SK [online]. [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c Paríž potok (Paríž river). Mapy.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ VODIČKA, Ľuboš. Parížsky močiar, kúsok „džungle“ na Slovensku. Dobrodruh.sk [online]. 2008-08-13 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ OROLÍN, Juraj. Zaujímavé názvy: Na Slovensku máme Jeruzalem, Paríž, Prahu, Jordán či Havaj [online]. 2020-11-28 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paríž na Wikimedia Commons
