Mauzoleum jugoslávských vojínů
| Mauzoleum jugoslávských vojínů | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1926 |
| Poloha | |
| Adresa | Olomouc,  Česko |
| Souřadnice | 49°35′40,85″ s. š., 17°15′24,07″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44929/8-2618 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mauzoleum jugoslávských vojínů nebo také Jihoslovanské mauzoleum[1][2][3] je stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu z roku 1926 sloužící pro uložení ostatků jugoslávských vojáků. Mauzoleum se nachází v Bezručových sadech v historickém centru města Olomouce.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mauzoleum podle návrhu architekta Huberta Austa bylo postaveno nákladem Československo-jihoslovanské ligy, aby v něm byly uloženy ostatky 1187 jugoslávských vojáků,[4] kteří zemřeli v olomouckých vojenských nemocnicích během první světové války. Později sem byly svezeny ostatky i z jiných částí republiky, nyní se zde nachází přibližně 1200 těl, informace o přesném počtu těl se rozcházejí.[5][6][7][8] Památník byl slavnostně vysvěcen 11. července 1926. Další památníky byly postaveny také v Jindřichovicích, v Praze a v Trenčíně.
Od 3. května 1958 je mauzoleum evidováno jako nemovitá kulturní památka.[9] Z důvodu jeho špatného stavu byl v minulosti (1990, 1998) několikrát zpracováván projekt jeho obnovy, z důvodu nejasností ohledně vlastníka však nebyl realizován. Prvním vlastníkem byla Jugoslávie, po jejím rozpadu pak nástupnické státy. V roce 2015 přešla tato památka na základě rozhodnutí soudu do vlastnictví města, které přikročilo k její opravě. [7][8][10] Rekonstrukce započala v roce 2016 a byla rozdělena do tří etap. Během první a druhé byl opraven vnější plášť a interiér (dokončeno 2020), ve třetí etapě má proběhnout rekonstrukce podzemních prostor kostnice včetně restaurování rakví a sanace ostatků vojínů.[11]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o 11 metrů vysokou kapli s kopulí a představenými třemi řadami dórských sloupů na uměle navezeném pahorku. V něm se nachází kostnice o rozměrech 14 × 7 metrů s ostatky jugoslávských vojáků. Ostatky jsou uloženy v malých dřevěných rakvích a jsou přístupné (dnes zazděným) portálem s pískovcovým reliéfem truchlící ženy a se znaky Jugoslávie a Československa. Sochařskou výzdobu vytvořil Julius Pelikán.[12] Nad vchodem do krypty je reliéf truchlící ženy a znak království Jugoslávie.
Kaple je přístupná dvojramenným schodištěm. Výmalba s freskami světců v byzantském stylu byla dokončena až dvanáct let po výstavbě mauzolea. Na průčelí stavby je reliéfní nápis v češtině a srbochorvatštině „VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV“ (srbochorvatský text znamená v překladu lásku za lásku).
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Mauzoleum po rekonstrukci (2020) -
Mauzoleum po rekonstrukci (2020) -
Kaple s představenými dórskými sloupy (2007) -
Mauzoleum po rekonstrukci (2020) -
Pískovcový reliéf nad vstupem do kostnice -
Mauzoleum jihoslovanských vojáků -
Malby v interiéru kaple od Andreje Kolomackého -
Nástěnné malby v interiéru (po rekonstrukci)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jihoslovanské mauzoleum. SPQO.cz Portál Olomouc [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-08.
- ↑ Bezručovy sady. tourism.olomouc.eu [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-19.
- ↑ POLÁČEK, Michal. Chátrající mauzoleum opraví Olomouc za devět milionů příští rok. iDNES.cz [online]. 2013-01-20 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. ISSN 1210-1168.
- ↑ BRAUNER, Milan. MAUZOLEUM V OLOMOUCI SE BUDE OPRAVOVAT UŽ LETOS. TV MORAVA [online]. 2016-04-07 [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22.
- ↑ NĚMEČKOVÁ, Petra. TÉMA TÝDNE - OLOMOUC - 5. TÝDEN 2015. TV MORAVA [online]. 2015-01-29 [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22.
- ↑ HÁLA, Martin. Město opraví Jihoslovanské mauzoleum. STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC oficiální informační portál [online]. 2013-02-26 [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-25.
- ↑ a b POLÁČEK, Michal. Olomouc získá zchátralé mauzoleum, opraví je za dvacet milionů korun. iDNES.cz [online]. 2015-02-09 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. ISSN 1210-1168.
- ↑ a b KOLESÁROVÁ, Veronika. Olomouc opraví zdevastované jihoslovanské mauzoleum ve Výpadu. Olomoucký deník.cz [online]. 2013-01-17 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. ISSN 1210-1168.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-06]. Identifikátor záznamu 157333 : mauzoleum. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ JEDLIČKOVÁ, Lenka. Jihoslovanské mauzoleum konečně patří městu. Oprava, která mu vrátí důstojnost, může začít. STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC oficiální informační portál [online]. 2015-02-22 [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-25.
- ↑ VRÁNOVÁ, Magda. Jihoslovanské mauzoleum už je krásné zvenku i zevnitř, podívejte se. Olomoucký deník [online]. 2019-08-15 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Mauzoleum Jihoslovanů, citováno 7. ledna 2008
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Zatloukal, Pavel: Olomoucká architektura 1900-1950, Olomouc 1981, s. 42
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mauzoleum jugoslávských vojínů na Wikimedia Commons - BADATELNA Výpravy do historie - Ostatní: Mauzoleum v Olomouci
- První část oprav Jihoslovanského mauzolea v Olomouci skončila, nové schody a opěrné zdi už stojí, Rozhlas.cz, 2017
- kaple - mauzoleum jugoslávských vojáků v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- Stavby Huberta Austa v pořadu Toulavá kamera ČT
