Ludwig Ganghofer
| Ludwig Ganghofer | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ludwig Albert Ganghofer |
| Narození | 7. července 1855 Kaufbeuren |
| Úmrtí | 24. července 1920 (ve věku 65 let) Tegernsee |
| Místo pohřbení | Rottach-Egern |
| Povolání | válečný zpravodaj, spisovatel, dramaturg a novinář |
| Alma mater | Lipská univerzita Technická univerzita Mnichov |
| Témata | literatura, dramaturgie a žurnalistika |
| Manžel(ka) | Katharina Ganghofer (od 1882) |
| Děti | August Ganghofer[1] Sophie Ganghofer Maria Horstmann Martha Ganghofer |
| Rodiče | August von Ganghofer |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludwig Albert Ganghofer (7. července 1855 – 24. července 1920) byl německý spisovatel a novinář.[2]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Po absolvování gymnaziálních studií pracoval krátkou dobu v dělnických profesích; později začal studovat strojní inženýrství, nakonec ale vystudoval filosofii a literaturu v Lipsku. Díky své první[3] velice úspěšné hře Der Herrgottschnitzer von Ammergau (1880) se mohl stát spisovatelem na volné noze.
Pracoval jako dramaturg ve vídeňském Ringtheateru[4] a svými fejetony přispíval do mnoha časopisů. Byl osobním přítelem císaře Viléma II. Pruského, zastával velmi nacionalistické a protidemokratické názory. Za první světové války byl válečným zpravodajem a napsal celou řadu propagandistických básní; brzy po skončení války zemřel.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Jeho romány, zčásti historické, částečně ze současnosti, jsou inspirovány především alpským prostředím a jejich prostě a idylicky žijícími obyvateli, v období tzv. Heimatfilmu bylo mnoho z nich zfilmováno.
Česky vyšly adaptace několika jeho historických románů (Klášterní myslivec, Martinská poustevna, Myslivec s hor, Dívka s pochodní). Na jeho námět napsal v letech 1916-17 český skladatel Karel Weis operu Bojarská svatba (premiéra 1943).[5]
V českém prostředí je však znám především jeho román Die Sünden der Väter (1886), který, ač nebyl přeložen, hraje významnou úlohu v románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška.
Adaptace[editovat | editovat zdroj]
Významná část Ganghoferova díla se dočkala filmových, televizních i muzikálových adaptací; českoslovenští diváci tak mj. měli možnost zhlédnout koprodukční (SRN-ČSSR) TV minisérii Válka volů, roku 1987 natočenou režisérem Sigim Rothemundem, vzniklou na motivy historického románu Der Ochsenkrieg (1914).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-01-28]
- ↑ LENK, Leonhard. Ganghofer, Ludwig Albert [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ludwig Ganghofer In: Literaturportal-bayern.de (německy)
- ↑ Ludwig Ganghofer [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PETRÁNĚK, Pavel. Karel Weis (1862-1944): Polský žid (Der polnische Jude). Program Státní opery Praha pro sezonu 2000/2001. Praha: Státní opera Praha, 2000. 144 s. S. 36–37.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Ganghofer na Wikimedia Commons
