Loděnice (okres Beroun)
| Loděnice | |
|---|---|
 Letecký pohled na obec Loděnice od jihovýchodu | |
_CoA_CZ.jpg)  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Beroun |
| Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′42″ s. š., 14°9′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 100 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,08 km²[2] |
| Katastrální území | Loděnice u Berouna |
| Nadmořská výška | 255 m n. m. |
| PSČ | 267 12 |
| Počet domů | 491 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Husovo nám. 4 Loděnice 267 12 Loděnice u Berouna ou.lodenice@pvtnet.cz |
| Starosta | Jiří Štulc |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Loděnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531464 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ukázat jako 360° panorama
Loděnice je obec v okrese Beroun, asi 8 km severovýchodně od Berouna. Leží v Křivoklátské vrchovině, na 10. kilometru dálnice D5 z Prahy do Plzně, v údolí, kterým protéká stejnojmenný potok, který všichni místní nazývají Kačák.
Obec leží v nadmořské výšce 257 m, má rozlohu 608 ha a žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází ze záznamu o bitvě o český trůn, kterou 23. ledna 1179 svedli v blízkosti obce Soběslav II. a Bedřich.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
- 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
- 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V městysi Loděnice u Berouna (1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 lékaři, zubní lékař, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 3 holiči, 6 hostinců, inženýr, klempíř, knihkupec, 2 koláři, konsum Včela, 2 kováři, 3 krejčí, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, přádelna bavlny, 8 rolníků, 5 řezníků, sedlář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Berouně, Spořitelní a záložní spolek pro Loděnice, továrna na staviva, 3 obchody se střižním zbožím, 5 švadlen, tkalcovna, 2 trafiky, 2 truhláři, zahradník, zámečník, zednický mistr, železářství.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec Loděnice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Loděnice u Berouna:
- Jánská
- Loděnice
Loděnice ve filmu[editovat | editovat zdroj]
V roce 1966 byl na nádraží v Loděnici natočen jeden z historicky nejúspěšnějších českých filmů – Menzelovy oskarové Ostře sledované vlaky.
V roce 2003 se natáčelo na místní faře pokračování série básníků, Jak básníci neztrácejí naději.
Gramofonové závody[editovat | editovat zdroj]
V polovině 20. století byly v Loděnici, v objektech bývalé přádelny, vybudovány Gramofonové závody. Od roku 1951 se zde vyrábějí vinylové gramofonové desky, byly zde vyrobeny první československé magnetofonové pásky. V roce 1985 zde bylo vydáno LP Porta 1985, které vešlo do historie jako nejrychleji vydaná deska hudebního festivalu Porta. V roce 1988 zde spatřily světlo světa první československé kompaktní disky. Dnes se v Loděnici vyrábí také DVD. Závod se nyní jmenuje GZ Digital Media.
Název obce[editovat | editovat zdroj]
Název obce se používá v jednotném čísle, tzn. „ta Loděnice“, „do Loděnice“, „v Loděnici“. Místní obyvatelé užívají také tvrdý tvar „Lodenice“. Podle starých map je právě tento tvar původním názvem obce.
Zdá se, že název obce byl kdysi převzat od názvu protékajícího potoka – Lodenice, který původně zněl Ledenice = potok v mrazové (ledové) kotlině – analogicky názvu Lednice (na Moravě). Mluví pro to i dodnes dochovaná místní tvrdá výslovnost názvu obce. Vlastenečtí učitelé však dávali přednost úvahám o dobách, kdy se v místě stavěly lodi, které pak pluly dolů po říčce Loděnici (Kačáku) k jejímu ústí do Berounky a odtud k hradišti Tetínu, kde bylo jedno z center přemyslovské části Čech.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Architektonické památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Václava s farou
- Zámek Loděnice – v současnosti ženský Monastýr svatého Václava a svaté Ludmily. Původně neorenesanční zámek, který si nechal v roce 1873 postavit pražský podnikatel Antonín Cífka jako své rodinné sídlo. Později v jeho okolí vznikl údajně první tenisový kurt v Čechách. Po první světové válce zámek změnil funkci – byla tu mimo jiné stáčírna likérů, misijní škola a kanceláře. Po druhé světové válce nebyl důsledně udržován a začal chátrat. Změna nastala až v roce 2010. Rekonstrukce (např. plastová okna, sytě fialová barva fasády, pozlacené kříže) z prostředků ruského investora vtiskla stavbě kýčovitý vzhled. Vedle zámku je obnovená vinice s pravoslavným křížem nahoře. Mezi zámkem a vinicí je samostatná nízká zvonice s 10 zvony, na zvonkohru hrají každou neděli v 9.55 hodin samy sestry, které ji rozeznívají pomocí rukou a nohou. Klášter spadá pod Pražskou pravoslavnou eparchii.
Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]
- Přírodní památka Branžovy – stráň s teplomilnou květenou, zhruba 1½ km jv. od obce.
- Přírodní památka Špičatý vrch-Barrandovy jámy – paleontologické naleziště z období siluru, 1½ km jižně od obce.
- Přírodní památka Syslí louky u Loděnice – louka s výskytem sysla obecného, 1¼ km jjv. od obce.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází dálnice D5 s exitem 10 (Loděnice). Obcí vede silnice II/605 Praha - Beroun - Žebrák - Plzeň.
- Železnice – Obcí vede železniční Trať 173 Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun, je to jednokolejná celostátní trať, doprava z Rudné do Berouna byla zahájena roku 1897. V obci je jedna železniční stanice Loděnice.
Veřejná doprava 2019
- Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky 380 (Praha, Vypich - Beroun), 384 (Praha, Zličín - Beroun, Hostim), 425 (Beroun - Mořinka), C20, C40, linka 210010 (Beroun - Chyňava) a noční linka 952 (Praha, Sídl. Řepy - Beroun).
- Železniční doprava – Mezi Nučicemi a Berounem po trati 173 jezdilo v pracovních dnech mnoho párů spojů, o víkendu taktéž. Dopravcem linky S6 jsou České dráhy.
Obrázky[editovat | editovat zdroj]
-
Tzv. Husův kámen na loděnickém náměstí -
Budova obecního úřadu na Husově náměstí -
Nádraží v Loděnici známé z filmu Ostře sledované vlaky -
Expediční středisko firmy Cemix, bývalá vápenka
.JPG)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 758. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loděnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Loděnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Loděnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci Loděnice, historie, památky Archivováno 15. 5. 2006 na Wayback Machine.
- Oficiální stránky
