Karel Josef Beneš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Karel Josef Beneš
Narození21. února 1896
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 1969 (ve věku 73 let)
Rožmitál pod Třemšínem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníRožmitál pod Třemšínem
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel, autor sci-fi, knihovník a scenárista
Manžel(ka)Ervína Brokešová
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Josef Beneš (21. února 1896 Praha[1]27. března 1969 Rožmitál pod Třemšínem) byl český spisovatel a scenárista. Byl autorem historických děl, psychologických románů a také autorem filmových scénářů. Publikoval taktéž články o hudbě.

Používal pseudonymy: Karel Beneš, Karel Beneš-Jizerský, K. Jizerský, K. J.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině lékaře z Královských Vinohrad Karla Beneše.[2] V roce 1915 absolvoval klasické gymnázium v Praze. Poté narukoval jako voják do první světové války. Byl těžce zraněn a jako invalida propuštěn do civilu. Studoval přírodní vědy, filosofii, dějiny hudby a medicínu. Studium zakončil doktorátem na lékařské fakultě v roce 1921.[3] Poté pracoval jako úředník Univerzitní knihovny (1921–1938) a poté jako ředitel Státní pedagogické knihovny Komenského.

Trestanecká fotografie Karla Josefa Beneše z káznice Ebrach (1944)

V letech 1934–1937 souběžně řídil vydavatelskou činnost nakladatelství Družstevní práce. V dubnu 1939 se zapojil do odbojové činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme. V prosinci 1941 byl zatčen a odsouzen k trestu 7 let káznice (postupně věznice: Pankrác, Terezín, Gollnow, Ebrach, Straubing). Za svou odbojovou činnost byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Dům Karla Beneše a Ervíny Brokešové v Rožmitále pod Třemšínem
Pamětní deska K. J. Beneše umístěná na jeho domě v Rožmitále v Klikově ulici

Jeho manželkou byla houslová virtuoska Ervína Brokešová (1900–1987), se kterou se oženil[4] 4. července 1925.[5]

Po konci války byl úředníkem Státního úřadu plánovacího a rovněž pracoval pro film. Od roku 1950 se uchýlil do Rožmitálu pod Třemšínem, kde zemřel; zde je také s manželkou Ervínou pohřben.[6]

Dědictví manželů Benešových ve výši 1 660 000 Kč bylo po smrti Ervíny Brokešové poukázáno Svazu československých spisovatelů a mělo být použito ke zřízení Ceny K. J. Beneše pro podporu mladých autorů. Cena nebyla nikdy udělena a peníze zmizely.[7]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Prózy[editovat | editovat zdroj]

  • Děvče s květinami (1921), sbírka povídek z běžného života vydaná pod pseudonymem Karel Beneš - Jizerský
  • Dobrý člověk (1925), román o cestě hudebně nadané dívky za slávou
  • Kov hovoří (1926), sbírka povídek
  • Nesmrtelní se setkávají (1928), román, fantaskní faustovský příběh zařazovaný kvůli použití motivu nesmrtelnosti také do sci-fi literatury
  • Ozáření lidé (1929), román o lidech, kteří se snaží žít jinak, než je běžné
  • Uloupený život (1935), román o ženě, která záviděla své sestře její život, a nyní se může po její tragické smrti vydávat za ni, protože je její navlas podobné dvojče
  • Vítězný oblouk (1937), román vykreslující společenskou situaci českého maloměsta
  • Kouzelný dům (1939), román, kde hlavní hrdinkou je žena, které se po nehodě pozvolna vrací paměť
  • Červená pečeť (1940), román o umělecké cestě české houslové virtuosky, inspirováno životem manželky Ervíny
  • Rudá v černé (1947), tři novely (Jejich pravá tvář, Past a Čtyři dny) varující před německým fašismem a militarismem
  • Ohnivé písmo (1950), román z posledních dnů nacistického Německa a prvních dnů po jeho kapitulaci, jádrem jehož děje jsou dramatické chvíle vězňů, vracejících se z koncentračních táborů
  • Mezi dvěma břehy (1950), román, první část trilogie o událostech roku 1848, ve které je vylíčeno střetávání různých proudů v českém politickém životě předcházejících revolučním bouřím
  • Rodný hlas( 1953), román z doby okupace ukazující odlišný postoj českého dělnictva a české buržoasie k okupantům a k válečnému dění
  • Studentský hrdina (1956), román pro mládež, obraz z bouřlivého roku 1848
  • Dračí setba (1957), román, druhá část trilogie o událostech roku 1848 líčící životní osudy a politickou činnost výrazné osobnosti J. V. Friče a dalších představitelů studentského pokrokového hnutí
  • Setkání v Karlových Varech (1959), román o mladé herečce, vyrůstající v rodině vysokého úředníka v západním Německu, která se při návštěvě Karlových Var dozví o svém českém původu i o tom, že byla jako děcko zavlečena gestapem do Německa na převychování a která se setká se svou skutečnou matkou
  • Útok (1963), román, závěrečný svazek trilogie o událostech roku 1848 jejíž děj je soustředěn kolem frankfurtského sněmu a pražského červnového povstání
  • Cesta do neznáma (1973), posmrtně vydaný román o životě německého komunisty za druhé světové války

Literatura faktu[editovat | editovat zdroj]

  • Rok 1848 v projevech současníků 1932, rozšířené vydání 1948, sborník, který Beneš uspořádal

Libreto[editovat | editovat zdroj]

Souborné vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Dílo Karla Josefa Beneše, nedokončeno, vyšlo pouze 5 svazků, Praha, Československý spisovatel, 1957–1961

Novinářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • Kouzelný dům, Československo 1939, režie Otakar Vávra
  • Stolen Life, Velká Británie, 1939, režie Paul Czinner, podle románu Uloupený život
  • A Stolen Life, USA, 1946, režie Curtis Bernhardt, podle románu Uloupený život
  • Past, Československo 1950, režie Martin Frič
  • Hra o život, Československo 1956 námět a spolupráce na scénáři, režie Jiří Weiss, podle románu Rodný hlas

Rozhlasové adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • 1938 K. J. Beneš - Václav Sommer: Uloupený život. Scénář a režie Václav Sommer. Hudba Miroslav Ponc.Zvuk Brettschneider. Dramaturg Vladimír Müller. Osoby a obsazení: Sylva/Marta (Sylva Kleinová). Dále účinkují Rudolf Deyl I., Vítězslav Boček, Otomar Korbelář, Anna Letenská a jiní. Premiéra 3. 3. 1938 (Praha I., 20:25 - 21:55 h.). "{S. Kleinová} od uštěpačné a tiše zatrpklé Martininy osamělosti jakoby se stále více nořila do proudu života, nabírala zkušeností, životní plnosti a lidsky vřelého a opravdového tónu. (...) Divně působily hlasy mrtvé Sylvy ze záhrobí, které technickým zkreslením zněly jak v polámaném telefonu." (Svět mluví, roč. 7, čís. 5.)[5]
  • 1939 K. J Beneš: Das geraübte Leben. Překlad Julius Mader. Natočeno 1939.[6]
  • 1946 K. J. Beneš: Uloupený život. Hudba Karel Reiner. Režie Miloslav Jareš. Osoby a obsazení: Martina Oličová (Blanka Waleská), Sylva Oličová (Milada Matysová), Antonín Olič, ředitel banky (Vojta Plachý-Tůma), Fanny, teta Oličových (Otýlie Beníšková), Cilka, panská (Jiřina Krejčová), Jakub, sluha u Oličů (Karel Šott), docent Vladimír Toman (Felix le Breux), Otto Karal, posluchač techniky (Bedřich Kubala), ředitel Toman (Rudolf Hrušínský nejstarší), kněz (Karel Třešňák), Pauliac (Boleslav Prchal), lékař (František Holar), komisař (Karel Pavlík), ošetřovatelka (Jaroslava Drmlová), vrátný (Robert Ford), hlasy (Vítězslav Vejražka, Jana Mikulová, František Hrubý). Natočeno 1946. Premiéra 22. 3. 1946 (Praha I., 21:00 - 22:30 h.).[7]
  • 1997 Šárka Kosková: Uloupený život. Pětidílná rozhlasová dramatizace na motivy stejnojmenného románu. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Markéta Jahodová. Osoby a obsazení: Martina (Vanda Hybnerová), Karal (Zdeněk Hruška), Otec (Jiří Zahajský), Cilka (Simona Vrbická), Teta Fany (Marie Marešová), Rauchberger (Bořivoj Navrátil), Andersen (Pavel Pípal), Muž (Jiří Havel), Žena (Marie Spurná), Jiný muž (Oscar Gottlieb), Jiná žena (Jaroslava Obermaierová), Erlebach (Ilja Racek), hlasy (Simona Vrbická, Jana Drbohlavová a Jitka Škápíková), kameloti (Roman Peterka, Ivo Theimer a Marek Epstein). [9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Karla Beneše farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech
  2. Chrám sv. Ludmily, matrika narozených 1894-1897, s.246 (snímek 252)[1]
  3. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Karel Josef Beneš, s. 35. 
  4. Matriční záznam sňatku Karla Beneše s Ervínou Prokešovou farnosti při kostele sv. Aloise na Vinohradech
  5. Matrika oddaných Vinohrady sv. Alois 1920-1925, s.384 (snímek 390)[2]
  6. Průvodce Okolo Brd: Rožmitál pod Třemšínem: Benešovi[3] Archivováno 11. 3. 2016 na Wayback Machine.
  7. FRYŠ, Josef. Dvanáct osudů čtyř staletí. Příbram: vlastní náklad, 2008. 288 s. ISBN 978-80-254-3128-3. Kapitola Ervína Brokešová, s. 140. 
  8. Např. 20.8.1930, s.518 Reforma profesorů[4]
  9. Karel Josef Beneš: Uloupený život[nedostupný zdroj] na stránkách Českého rozhlasu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 29–31. 
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 608. 
  • HÁJKOVÁ, Alena; TAXOVÁ, Eva. heslo Karel Josef Beneš. In: Vladimír Forst, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. S. 189–190.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 80. 
  • Brokešová, Ervína. Ty a já: deník. První vydání. V Praze: Československý Kompas, 1947. 281-[II] s. Knižnice Umělci o sobě a o všem; sv. 16.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]