Gramatika česká v dvojí stránce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Grammatika česká v dvojí stránce (též náměšťská mluvnice, originálně Grāmatyka Cžeſka w dwogij ſtránce) je nejstarší česká mluvnice z roku 1533. Skládá se ze dvou částí: Ortographia od Václava Beneše Optáta a Petra Gzela a Etymologia od Václava Philomata.

Optát, který chtěl do češtiny přeložit Erasmovu novou verzi Nového zákona, ale nebyl si jistý svou češtinou, spojil se s Petrem Gzelem z Prahy a začali spolu řešit otázku, jaký překlad Nového zákona použít jako východisko pro překlad nový, a také obecněji jakou formu češtiny zvolit i pro svou učitelskou praxi. Vytvořili tedy společně z kompilace starších novozákonních překladů vlastní pravopisný systém, upravený jako mluvnice psaní pro žáky. Tím vznikla Ortographia. K ní byla později připojena Etymologia kněze Václava Philomata z Jindřichova Hradce, který působil jako farář na jižní Moravě.

Ortographia[editovat | editovat zdroj]

Ortographia je založená na srovnání několika českých překladů Bible. Při tomto srovnání nalezli Optát a Gzel značnou nejednotnost a navrhují tedy ujednocený způsob psaní. Své návrhy však sami skromně nepovažují za konečné řešení otázky. Základními prvky jsou:

  • Délku samohlásek označují čárkou s ponechanou možností psaní dvojitého písmene. Dlouhé i se píše vždy ij. Dvojhlásky ie a uo, které se do té doby zjednodušily, píší í a ú.
  • Optát ponechává obojí možné psaní v těchto případech: , apod., nebo též die, tie, apod.
  • Měkké souhlásky označuje důsledně háčkem („vrškem“), v drobném tisku tečkou. Odstranili tak poslední spřežky při malém č a ř. Spřežky jsou ponechány u velkých písmen , , Zi + samohláska.
  • Souhlásku j píše Optát obvykle jako g (na začátku), y jako druhý člen dvojhlásky a na začátku slov před samohláskou, i na začátku některých slov (Ian, Iakub apod.). Jelikož se u slovesa jsem atd. j nevyslovuje, nemělo by se ani psát.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kyas, V. První česká mluvnice a její místo ve vývoji spisovné češtiny. Slovo a slovesnost, ročník 13 (1952), číslo 3–4, s. 141–149.
  • PELUNĚK, Lukáš F. Neznámý Petr Gzell: několik poznámek k jednomu z autorů první gramatiky českého jazyka. Bohemica Olomucensia, ročník 6 (2014), číslo 3–4, s. 267–270.
  • OPTÁT, Beneš, Petr GZEL a Václav PHILOMATHES. Gramatika česká (1533). Ed. Ondřej Koupil. Praha: Akropolis, 2019. ISBN 978-80-7470-232-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]